Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit, jaké i/y napsat v přísudku ve větě „Ústav X a firma Y zahájili/y výzkumný projekt“.
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
V uvedené větě se vyskytuje několikanásobný podmět, který je tvořen jmény rodu mužského neživotného (ústav) a ženského (firma). Protože součástí tohoto podmětu není jméno rodu mužského životného, náležitá podoba přísudku je s tvrdým y, tedy: „ústav a firma zahájily“.
Poslední užití:
10.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Má být výraz „nejen že“ zvlášť, nebo zvlášť a s čárkou (nejen, že), nebo dohromady (nejenže)? Při korekturách se setkávám s tím, že to každý autor píše jinak, a rád bych to sjednotil správně. Jde o užití ve větách typu: Aplikace nejenže sleduje, analyzuje a predikuje...
Klíčové slovo:
nejenže
Odpověď:
Podle IJP a v souladu s PČP a SSJČ je možné psát jak nejenže, tak i nejen že; varianty jsou rovnocenné, významový rozdíl příručky neuvádějí. Tyto podoby zápisu doporučujeme preferovat
Podle dokladů z ČNK je zřejmé, že v praxi je výrazně nejfrekventovanější spřežka nejenže (70 000 dokladů) – nepochybně i proto, že u ní nemusíme řešit problém s interpunkcí.
Přestože jazykové zdroje uvádějí jako variantu zápis bez čárky „nejen že“ (tato možnost je v ČNK doložena 18 000 záznamy), je i psaní s čárkou „nejen, že“ v praxi dosti hojné (9 900 dokladů) a ze syntaktického hlediska není ani to vyloučené.
Zvažované varianty:
nejenže
nejen že
nejen, že
Poslední užití:
30.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: příjmení, podstatné jméno zakončené ve výslovnosti na samohlásku: příjmení zakončené ve výslovnosti na [i], [í]
Konkrétní dotaz:
Je možné příjmení Kočí přechýlit jako Kočová?
Klíčové slovo:
Kočí, Kočová
Odpověď:
Ano, ženské příjmení Kočí lze použít jak v nepřechýlené podobě – paní Kočí –, tak i v podobě přechýlené – paní Kočová. Záleží na rodinné tradici.
Zvažované varianty:
Kočová
Poslední užití:
19.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na samohlásku (typ Svoboda – Svobodová), bod 3 Příjmení zakončená ve výslovnosti na [i], [í], bod 3.2 Příjmení zakončená v písmu i ve výslovnosti na ‑í
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Jaká i/y napíšu v přísudcích v následujícím souvětí? „Ukázali (pozn. zástupci – z předchozí věty) výrobcům možnosti, jakými cestami se dát, aby přežili v době neočekávaných změn.“
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
V obou větách je nevyjádřený podmět, který známe z předchozího větného kontextu, rodu mužského životného. Podmět věty hlavní („zástupci“) známe z předchozí věty či souvětí, nevyjádřeným podmětem druhé věty vedlejší je podstatné jméno „výrobci“, které ve větě hlavní stojí ve funkci předmětu. Proto v obou přísudcích napíšeme měkké i.
Poslední užití:
10.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1.3 – Shoda podle výrazu v předcházející větě
Dotaz:
Užívání hypokoristika/přezdívky
Konkrétní dotaz:
Píše se správně Šári, nebo Šáry (po tvrdé souhlásce) a Sylvi, nebo Sylvy (po obojetné souhlásce), když je jen Zdeni?
Klíčové slovo:
Šári, Šáry, Sylvi
Odpověď:
Domácké podoby jmen se uplatňují téměř výhradně v soukromých, důvěrných projevech, a to především v mluvené podobě. V písmu se objevují jen v omezené míře – v soukromé komunikaci, v neformálních textech či v beletrii, kde signalizují vztahy mezi jednotlivými postavami. Při řešení jejich pravopisných podob lze vycházet ze způsobu tvoření nebo z hláskové stavby tvaru jména a dojít tak k různým podobám. Vlivem analogie s typy, které mají „i“ ve zdrobňující příponě (Stázička/Stázinka – Stázi, Tomík/Tomíček – Tomi, Zdenička – Zdeni), obvykle píšeme měkké „i“ u všech takto zakončených domáckých podob, tj. i Šári a Sylvi. Psaní s „i“ považujeme za základní, a to bez ohledu na způsob tvoření. Podoby s „y“ se vyskytují zejména ve jménech, u nichž předchází koncové samohlásce tvrdé souhláskové písmeno, nemůžeme tedy označit za chybnou ani podobu Šáry, avšak v případě pojmenování Sylvi, kde je obojetné samohláskové písmeno, preferujeme zápis s „i“.
Zvažované varianty:
Šári
Šáry
Sylvi
Sylvy
Poslední užití:
21.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Domácké podoby rodných jmen (Klárinka, Luki/Luky)
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.