Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je výklad názvu pražské ulice V Jirchářích?
Klíčové slovo:
V Jirchářích
Odpověď:
Název vychází ze skutečnosti, že v dané lokalitě byli usazeni jircháři. Zastaralý výraz jirchář označuje výrobce jirch či dělníka pracujícího s jirchou, tj. s jemně vyčiněnou kůží. Jak uvádí Pražský uličník: „Jircháři zpracovávali kůže jako koželuhové, používali podobné technologické postupy. Vyčinovali usně z jehňat, kůzlat nebo z vysoké zvěře. Jejich práce je jemnější. Například rukavičkáři.“ Dále se z tohoto zdroje dozvídáme, že „od 14. až do 18. století udržoval se název Smradaře nebo V Smradařích, což vystihovalo nevoňavé jirchářské řemeslo, ale také se zde říkalo V Kalabrii, protože se udržovalo vědomí, že Karel IV. pozval jirchářského mistra právě z tohoto italského města.“
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pražský uličník. Lašťovka a kol.. 1997. (platí od 1997)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je výklad názvu pražské ulice Na Opyši? Co je to Opyš/opyš?
Klíčové slovo:
Na Opyši
Odpověď:
Zastaralý výraz opyš zde označuje sklánějící se výběžek návrší. Jak uvádí Pražský uličník: „Opyš znamená ohon nebo ocas, čímž je míněn konec skalního ostrohu, na němž je vybudován Pražský hrad. Takhle byla nazývána vinice, která patřila samotnému sv. Václavovi.“
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pražský uličník. Lašťovka a kol.. 1997. (platí od 1997)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná výslovnost názvu istanbulského chrámu Hagia Sofia?
Klíčové slovo:
Hagia Sofia
Odpověď:
Jméno této stavby, která má i český název chrám Boží moudrosti, pochází z řečtiny. Řecké spojení Hagia Sofia se v češtině vyslovuje [hagija sofija]. Kromě této podoby se lze v úzu setkat poměrně často i s variantou [ajasofija], která vychází z tureckého názvu Ayasofya. Volbu konkrétní výslovnostní varianty, respektive řeckého, či tureckého pojmenování, by tudíž měl ovlivňovat kontext. Pokud např. hovoříme o křesťanském období, kdy byl chrám vystavěn, je logické užívat původní řecký název a jemu odpovídající výslovnost, nikoli novodobou tureckou podobu. Jak jsme zjistili, ani profesionální mluvčí v médiích si nejsou výslovností vždy jisti a někdy lze zaslechnout i různé „hybridní“ varianty typu *[hája sofija], které neodpovídají žádnému z výchozích jazyků. Takováto řešení pochopitelně doporučit nelze.
Zvažované varianty:
[hagija sofija]
[ajasofija]
Poslední užití:
13.10.2020
Atributy odpovědi
Poprvé popsáno zde: Ano.
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. stř.
Konkrétní dotaz:
Při korekturách jsem narazila na zajímavý problém. Konkrétně jde o část věty „během dvou let, které uplynuly“. Vím, že „léto“ je jméno rodu středního, takže správně by asi mělo být „během dvou let, která uplynula“. Mně to ale z nějakého důvodu připadá nepřirozené, sama bych také řekla spíš „během dvou let, které uplynuly“. Vůbec ale nevím, jak si to mám odůvodnit: není třeba někde popsán rozdíl v chování slova „léto“ ve významu „rok“ a „roční období“? Pokud by se totiž jednalo o roční období, shoda se středním rodem by mě ani v nejmenším nezarazila. Musím říct, že mě tato problematika dost zaujala, tím spíš, že takováto spojení musejí být velmi frekventovaná.
Klíčové slovo:
rok; léto
Odpověď:
Narážíme zde na zajímavý střet formálního hlediska a zažitosti v úzu. Podle dat Českého národního korpusu je totiž formulace typu „během dvou let, které uběhly“ v úzu velice běžná, dokonce běžnější než formálně náležitá „během dvou let, která uběhla“. Nepochybně v tom hraje roli silná analogie se slovem „roky“ téhož významu. Vaše nejistota je tedy opodstatněná, protože formulace „během dvou let, které uběhly“ již evidentně není pociťována jako nepřijatelná. Primárně však nadále doporučujeme zachovávat formální shodu se středním rodem („během dvou let, která uběhla“), žádnou výjimku z pravidla se nám v odborné literatuře dohledat nepodařilo.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Při redakční práci narážím na problém, zda psát polypropylen, nebo polypropylén.
Klíčové slovo:
polypropylen
Odpověď:
Doporučujeme volit polypropylen (viz příslušné heslo v IJP). Krátce je slovo uvedeno jak v IJP, tak v NASCS. Na slovo polypropylen se nevztahuje pravidlo uvedené v Dodatku k PČP, podle něhož se ve slovech, která PČP z roku 1993 uvádějí jen se samohláskou krátkou a předchozí PČP jen se samohláskou dlouhou, může psát krátká i dlouhá samohláska. Starší příručky (např. SSJČ) zachycují jen zápis propylen.
Zvažované varianty:
polypropylen
polypropylén
Poslední užití:
5.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Při redakční práci narážím na problém, zda psát polyetylen, nebo polyetylén. Chemici se neshodnou.
Klíčové slovo:
polyetylen
Odpověď:
Doporučujeme volit spíše podobu polyetylen, ale je možné užít obě možnosti: polyetylen i polyetylén (viz příslušné heslo v IJP).
V PČP, NASCS a SSČ najdete jen podoby polyetylen. Ale podle Dodatku k PČP ve slovech, kde PČP 1993 uvádějí jen psaní se samohláskou krátkou a předchozí PČP jen se samohláskou dlouhou, je psaní se samohláskou dlouhou rovněž správné. V Pravidlech z roku 1957 a v SSJČ najdeme zápis polyetylén (popř. polyethylen). Je tedy možné volit obě podoby.
Zvažované varianty:
polyetylen
polyetylén
Poslední užití:
5.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Jde mi o formulaci věty „V důsledku protěžování kontroverzního projektu tzv. západní varianty středočeské dálnice byla část rozhodovacího procesu... MŽP jí pověřil ...“
Klíčové slovo:
protežovat
Odpověď:
Vedle úpravy formulace je v citované větě ještě jeden jazykový nedostatek, a to užití slova protěžování. V praxi ho někdy vídáme místo náležitého výrazu protežování, protežovat. Sloveso protěžovat znamená ‚stát se postupně těžkým‘; protěžovat se může např. taška s velkým nákupem. Pokud máme na mysli význam ‚vlivně podporovat, prosazovat, upřednostňovat, chránit‘, měli bychom užít výraz přejatý z francouzštiny (s původem v latině) – protežovat, protežování. Ve větě by tedy mělo být uvedeno „V důsledku protežování projektu..." Pravopis slova protežovat lze ověřit v IJP, NASCS, SSČ, SSJČ. Všechny tyto zdroje upozorňují i na nesprávnost podoby s -tě-.
Zvažované varianty:
protežovat
protěžovat
Poslední užití:
8.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s přísudkem ve větě, v níž je podmětem instituce s názvem „Základní škola a dětský domov“. Konkrétně zní věta takto: „Základní škola a dětský domov dostal/dostala/dostaly dotaci.“ Nedokážu rozhodnout, podle čeho mám řídit shodu.
Klíčové slovo:
vícečlenný název organizace
Odpověď:
Bezpochyby se jedná o problematický typ pojmenování. Nejedná se o běžný několikanásobný podmět, na nějž bychom uplatnili obecné pravidlo o shodě s několikanásobným podmětem: obě složky jsou zde totiž těsně spjaty v jeden významový celek. Nejméně problematické řešení představuje předsunutí tzv. opěrného substantiva, podle nějž se pak řídí shoda. Ve vašem případě tedy např. „Organizace Základní škola a dětský domov dostala dotaci.“ Toto řešení však někdy nemusí vyhovovat ze stylových důvodů. Druhou možností je uplatnit zde zmíněné obecné pravidlo o shodě s několikanásobným podmětem: „škola“ je rodu ženského a „domov“ rodu mužského neživotného, takže v přísudku je namístě tvrdé y („Základní škola a dětský domov dostaly dotaci“). Toto řešení je formálně zcela v pořádku, avšak nese s sebou reálné nebezpačí, že čtenář neznalý situace si jednotlivé složky názvu vyloží jako dvě samostatné instituce.
Poslední užití:
15.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 20 – Typ Trinidad a Tobago vydal‑
Dotaz:
Členění ostatních čísel – řadové a násobné číslovky
Konkrétní dotaz:
Píše se číslovka dvoustý dohromady, nebo zvlášť a proč?
Klíčové slovo:
dvoustý; řadová číslovka
Odpověď:
Řadová číslovka dvoustý se píše dohromady jako jedno slovo. Jde o složený číslovkový výraz, který vznikl spojením 2. pádu číslovky dva a řadové číslovky stý, tzn. nejedná se o dvě řadové číslovky, jež bychom psali zvlášť.
Poslední užití:
15.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvarosloví – číslovky – Členění čísel, víceslovné číslovkové výrazy (typ 365, 2 582) a desetinná čísla – sekce 1 Členění čísel
Dotaz:
Členění ostatních čísel – řadové a násobné číslovky
Konkrétní dotaz:
Píše se číslovka tisící stý sedmdesátý osmý dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
tisící stý sedmdesátý osmý; řadová číslovka
Odpověď:
Řadové číslovky píšeme zvlášť (pokud nejsou vyjádřeny složeným číslovkovým výrazem typu pětadvacátý nebo stopadesátý). Správně tedy je, jak uvádíte, tisící stý sedmdesátý osmý.
Poslední užití:
15.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvarosloví – číslovky – Členění čísel, víceslovné číslovkové výrazy (typ 365, 2 582) a desetinná čísla – sekce 1 Členění čísel
Dotaz:
Ostatní značky a znaky
Konkrétní dotaz:
Je nutné ve spojení 55–60 % opakovat značku pro procenta u obou čísel?
Klíčové slovo:
procento; %
Odpověď:
Ačkoliv se nejedná o rozměr či toleranci, je v uvedeném spojení opakování jednotky možné, ale není nutné. Spojení je i bez opakování jednotky jednoznačné. Pokud se rozhodneme značku pro procenta neopakovat, bude zápis tak, jak uvádíte výše: 55–60 %. Pokud se rozhodnete značku pro procenta opakovat, doporučujeme okolo pomlčky uvádět mezery: 55 % – 60 %.
Poslední užití:
10.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Pomlčka
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
8.6 Rozměry a tolerance (s. 22)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně emoční, nebo emocionální koučink?
Klíčové slovo:
emoční, emocionální
Odpověď:
Slova emoční a emocionální jsou synonyma s významem ‚týkající se emoce, emocí (na emoci, emocích založený; emoci, emoce vyjadřující)‘. Z dokladů v databázi ČNK syn v8 bohužel nelze vyčíst, které přídavné jméno se ve spojení se slovem koučink používá častěji – najdeme tu jediný výskyt spojení emoční koučink a žádný výskyt spojení emocionální koučink. Nezbývá nám tedy než říct, že lze použít obě spojení – emoční koučink i emocionální koučink. Dané spojení se buď terpve začne ustalovat, resp. pokud už k nějakému takovému ustálení dochází, dostupná data nám to v daný okamžik neumožňují zjistit či potvrdit (a doporučit tak jen jednu, ustalující se variantu).
Poslední užití:
24.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla emoční a emocionální
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Může se psát spojení poránu jako spřežka? Brala bych to jako analogii ke slovu navečer.
Klíčové slovo:
po ránu
Odpověď:
U spřežek mnohdy analogie neplatí. Máte pravdu, že slovo navečer píšeme jako spřežku (uvádí ji už SSJČ). Žádná příručka však neuvádí, že by se jako spřežka mohlo chápat i spojení po ránu. Doklady z ČNK (syn v8) ukazují, že se psaní dohromady objevuje, ale psaní zvlášť má stále výraznou převahu (20 000 : 600).
Zvažované varianty:
po ránu
poránu
Poslední užití:
14.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
a zejména
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
29.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani; sekce 1 - Spojka a
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Členění ostatních čísel – řadové a násobné číslovky
Konkrétní dotaz:
Píše se výraz po sedmé dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
posedmé; po sedmé
Odpověď:
Uvedený výraz je možné psát dohromady jako spřežku i zvlášť: posedmé i po sedmé. Čím složitější je číslovka, tím více se prosazuje tendence nepsat slovo dohromady.
Zvažované varianty:
posedmé
po sedmé
Poslední užití:
15.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 1.2 Typ poprvé – po prvé, zaprvé – za prvé
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak máme psát on-line schůzka? Bere se to jako přídavné jméno a píše se to zvlášť? A píše se on-line, nebo online?
Klíčové slovo:
online schůzka; on-line schůzka
Odpověď:
Lze užít obě podoby: online i on-line. Podle jazykových příruček jsou rovnocenné, doklady z ČNK ukazují, že frekventovanější je zápis se spojovníkem. Spojení on-line schůzka / online schůzka píšeme jako dvě samostatná slova (v tomto případě jde o přídavné jméno). Je možné též pořadí schůzka on-line / schůzka online (pak jde o příslovce).
Zvažované varianty:
on-line schůzka
online schůzka
Poslední užití:
14.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Naše obec se jmenuje „Javory“. Vydáváme místní noviny a jeden pisatel ve svém článku použil spojení „jet do Javorů“. Tady se ale vždycky říkalo „jet na Javory“ – co je správně?
Klíčové slovo:
na Javory / do Javorů
Odpověď:
Užití předložky ve spojení se jménem obce je silně spjato s místní tradicí. Předložka „na“ se historicky pojila např. s obcemi položenými výše, kolem horního toku řek a podobně. Bez ohledu na geografické umístění však hraje významnou roli také místní úzus, který je třeba respektovat. Spojení s předložkou „do“ má naopak spíše celonárodní charakter; pro většinu mluvčích, kteří místní úzus neznají, jde o neutrální prostředek. Vždy je tedy vhodné promyslet, jakému publiku je text určen. Jedná-li se o místní zpravodajství, je užití vazby „jet na Javory“ zcela v pořádku. Stejně tak v pořádku je však i vazba „jet do Javorů“.
Poslední užití:
9.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2.1 – Jména obcí a jejich částí: na Vyšehradě × v Podolí
Dotaz:
Matematické znaky
Konkrétní dotaz:
Dozvěděla jsem se, že bych měla stáří těhotenství uvedené jako počet ukončených týdnů plus počet dnů zapsat bez teček za číslicemi a s mezerami z obou stran okolo znaménka plus (např. 32 + 6, tzn. týden třicet dva plus šest dnů). Co ale dělat v případě, že se uvádí rozsah (v němž je potřeba provést určité vyšetření), jako např. 20–32 + 6, tzn. týden dvacet až týden 32 plus 6 dnů)? Platí v tomto případě stejná pravidla?
Klíčové slovo:
plus; týden těhotenství
Odpověď:
Stále platí, že lze všechny číslovky číst jako základní, proto je doporučen zápis bez teček. Pokud bychom však v uvedeném případě dodrželi všechna typografická doporučení, tedy zápis s mezerami okolo znaménka plus a zápis bez mezer okolo rozsahové pomlčky: 20–32 + 6, vznikla by nám falešná dvojice 20–32 a nemuselo by být zcela zřejmé, k čemu patří část + 6. Jednak bychom doporučili uvést počet dnů i na levé straně rozsahu, tzn. 20 + 0 (týden dvacet plus nula dnů), jednak bychom byli tolerantní k zápisu mezery okolo pomlčky, tzn. že přípustný je jak zápis 20 + 0–32 + 6, tak (podle nás vhodnější) zápis 20 + 0 – 32 + 6. V lékařském úzu se budeme možná setkávat i s variantou bez mezer, tzn. 20+0–32+6.
Poslední užití:
7.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
8.4 Matematické znaky (s. 21);
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Značky, čísla a číslice – sekce 5 Psaní číslic a číslovek; Pravopis – interpunkce – Pomlčka