Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná pravopisná podoba amerického státu: Colorado, nebo Kolorado? V textu, který zde na ministerstvu máme, se objevuje též jméno Kalifornie, je tedy možné psát analogicky počeštěně Kolorado?
Klíčové slovo:
Colorado
Odpověď:
V souladu s aktuální geografickou standardizací i s jazykovými příručkami doporučujeme tento název nepočešťovat a psát Colorado (počeštěné jméno Kolorado se podle Indexu českých exonym vztahuje výhradně k americké řece, nikoli ke státu). Rovněž v úzu drtivě převládá v tomto případě podoba Colorado. U pravopisu cizích vlastních jmen nelze analogické postupy uplatňovat plošně, zejména v textech oficiální povahy doporučujeme dodržovat geografické standardizační příručky, jejichž obsah je pro určité instituce (např. některá ministerstva) závazný.
Zvažované varianty:
Colorado
Kolorado
Poslední užití:
30.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jména států a jejich územních částí. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Jsou někde k dispozici excerpta pro nějaký starší slovník češtiny?
Klíčové slovo:
excerptum
Odpověď:
Ano, na adrese https://psjc.ujc.cas.cz/ je možné prohledávat excerpční materiál, který sloužil jako podklad pro Příruční slovník jazyka českého.
Poslední užití:
13.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Popularizace jazyka
Konkrétní dotaz:
Mohli byste poskytnout našemu rádiu rozhovor o češtině, o nejčastějších jazykových obtížích, popřípadě o zajímavostech češtiny?
Klíčové slovo:
popularizačně-vědecký
Odpověď:
Ano, je to možné, pro bližší informace prosím kontaktujte vedoucí oddělení jazykové kultury, které zajišťuje činnost jazykové poradny (informace najdete na webových stránkách Ústavu pro jazyk český, http://www.ujc.cas.cz/o-ustavu/oddeleni/oddeleni-jazykove-kultury/index.html).
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Doporučíte mi nějakou webovou stránku, na níž najdu poučení o stavbě slova a slovotvorbě?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Základní poučení k této problematice podávají kapitoly Morfematika a Slovotvorba v Internetové jazykové příručce.
Poslední užití:
14.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Jsou věty s komplexním větným členem (např. Petr se dal do práce) vhodným zadáním pro žáky 9. třídy?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
Bohužel, nejsme didaktické pracoviště, jazyková poradna dokáže posoudit konkrétní jazykový problém, nikoli však přiměřenost požadavků ve školní výuce češtiny. Můžete zkusit najít odpověď na stránkách Asociace češtinářů (www.ascestinaru.cz), popřípadě tamtéž položit dotaz v on-line diskusi.
Dotaz:
Telefonické jazykové poradenství
Konkrétní dotaz:
Nedaří se mi dovolat do jazykové poradny, proč není možné čekat na lince na spojení?
Klíčové slovo:
telefon
Odpověď:
Bohužel, současné technické nastavení tento způsob spojení neumožňuje. Můžeme vám jen doporučit opakovat volání.
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaká publikace o staroslověnštině?
Klíčové slovo:
staroslověnština
Odpověď:
O staroslověnštině byla napsána řada knih, můžeme vám doporučit například publikace od Radoslava Večerky (Staroslověnština, 1984; Počátky slovanského spisovného jazyka, 1999; Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků, 2006; Staroslověnská etapa českého písemnictví, 2010). Podrobný soupis literatury najdete v Novém encyklopedickém slovníku češtiny v hesle staroslověnština.
Poslední užití:
25.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Máme psát tematický soubor, nebo tématický soubor?
Klíčové slovo:
tematický
Odpověď:
Náležitý zápis je tematický soubor. Přídavné jméno tematický a příslovce tematicky píšeme v souladu s příručkami s krátkým e; dlouhé é se píše v podstatném jménu téma.
Zvažované varianty:
tematický
tématický
Poslední užití:
12.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Užívání hypokoristika/přezdívky
Konkrétní dotaz:
Lze v českém prostředí považovat za urážlivé, pokud je muž španělského původu, který se jmenuje Fernando, ostatními oslovován jako Fero? Je možné mluvit např. o hanlivé konotaci v souvislosti se stereotypními negativními narážkami na romské etnikum?
Klíčové slovo:
Fero
Odpověď:
Příručka Jak se bude vaše dítě jmenovat? sice přímo jméno Fero neuvádí, avšak u jména Ferdinand, jehož španělská varianta zní mj. Fernando, zachycuje např. velmi blízkou domáckou podobu Fery. Jméno Fero je uživatelům češtiny zcela jistě dobře známé ze slovenštiny, kde se bez ohledu na národnost nositele často vyskytuje jako domácká podoba jména František (srov. např. publikaci M. Majtána a M. Považaje: Vyberte si meno pre svoje dieťa, 1998). Na základě dat z Českého národního korpusu zjišťujeme, že výskyt jména Fero je v drtivé většině dokladů spojen s režisérem Feničem, případně s jinými slovenskými osobnostmi, a to bez jakéhokoli vztahu k Romům. Nalezneme zde také doklady na spojení typu „cikán Fero“, „v rolích romských chlapíků, jako je drůbežář Fero v právě reprízovaném seriálu Chalupáři“ atp., které potvrzují, že někteří uživatelé češtiny mohou považovat jméno Fero za typicky romské. Nelze však tvrdit, že by užití oslovení Fero vždy nutně znamenalo negativní narážku, či dokonce urážku. Jako při každé volbě domácké podoby jména je pochopitelně vhodné respektovat přání nositele, avšak i ten by měl být chápavý a neurážet se jenom kvůli oslovení vžitou domáckou podobou (mohl by však samozřejmě namítat, že Fero se vztahuje tradičně spíše ke jménu František než Ferdinand/Fernando).
Poslední užití:
19.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
„Existence“ konkrétního jména, možnost zápisu konkrétního jména do matriky
Konkrétní dotaz:
Dostala jsem kontakt na jazykovou poradnu od paní matrikářky, která v takové starší, poměrně útlé béžové knížce nenašla křestní jméno, které bychom chtěli dát našemu synovi. Můžete nám prosím pomoci? (Konkrétní jméno nebylo uvedeno.)
Klíčové slovo:
ověření jména
Odpověď:
Paní matrikářka bohužel pochybila. Podoby jmen a příjmení ověřuje v ÚJČ výhradně oddělení onomastiky, nikoli jazyková poradna (matriky mají příslušné kontakty k dispozici). Veškeré potřebné informace naleznete zde: jmena.ujc.cas.cz. Na základě vašich informací se navíc důvodně domníváme, že na dané matrice není k dispozici nejnovější vydání příručky M. Knappové Jak se bude vaše dítě jmenovat?, které je k zápisu rodných jmen do matriky nezbytně potřebné (aktuálně jde o 6. vydání z roku 2017). Vašemu popisu totiž odpovídá spíše kniha nesoucí název Jak se bude jmenovat?, která vyšla v 70. a 80. letech 20. století a je předchůdcem výše zmiňované příručky.
Poslední užití:
24.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
Podmět několikanásobný podřadný
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem v novinách na větu „Žena s dítětem odešli“. Mám za to, že je tam chyba, podle mě by věta měla znít „Žena s dítětem odešla“. Mají chybu v novinách, nebo se mýlím já?
Klíčové slovo:
předložka s v několikanásobném podmětu
Odpověď:
Máte pravdu, pro měkké i zde skutečně není důvod, protože ve větě není žádné jméno mužského životného rodu. Spojení typu „někdo s někým“ je obecně poněkud zvláštní: významově jsou si totiž obě složky rovny, avšak formálně nikoli; složka po předložce „s“ je formálně podřízena složce první. V závislosti na úhlu pohledu pak můžete zvolit dvojí řešení shody. První možností je přiklonit se k formálnímu hledisku a shodu řídit pouze podle složky v prvním pádě, tedy „Žena (s dítětem) odešla“. Druhou možností je chápat celé spojení „žena s dítětem“ jako typ několikanásobného podmětu, variantu k souřadnému „žena a dítě“. V tom případě by věta zněla „Žena s dítětem odešly“. Oba způsoby jsou v pořádku a zcela rovnocenné.
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 3.1 – Přísudek následuje za několikanásobným podmětem
Dotaz:
„Existence“ konkrétního jména, možnost zápisu konkrétního jména do matriky
Konkrétní dotaz:
Je možné zapsat do matriky mužské rodné jméno Soren?
Klíčové slovo:
Soren
Odpověď:
Ano, jméno Soren je uvedeno v příručce M. Knappové Jak se bude vaše dítě jmenovat? jako německá podoba dánského apod. mužského jména Sören (což je obdoba jména Severin); do české matriky jej tedy lze bez problémů zapsat.
Poslední užití:
24.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ a výklad názvu vodního toku Kocába?
Klíčové slovo:
Kocába
Odpověď:
V tomto případě bohužel není výklad příliš jistý. J. Malenínská v kapitole „K hydronymii Čech. O jménech tekoucích vod“, která je součástí knihy kolektivu autorek „Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest“ (1995), zařazuje název Kocába mezi jména s nejasnou (neprokázanou) motivací, která vznikla už ve starých dobách. Předpokládá, že původní podoba názvu byla *Chocava (zde by se pravděpodobně ukrývalo u hydronym časté zakončení -ava, které etymologicky souvisí mj. s latinským aqua), první část by byla nejasná.
Hydronymum Kocába vykládá i A. Profous ve 2. svazku svého díla „Místní jména v Čechách“ (1949), a to v souvislosti s názvem zaniklé vsi Kocába, která se nacházela nad stejnojmennou říčkou někde východně od Dobříše. Na základě nejstarších písemných dokladů předpokládá, že název říčky zněl původně Chocova, což byl tvar přivlastňovacího přídavného jména od osobního jména Choc, které i dnes existuje jako příjmení (vzniklo jako zkrácenina složeného osobního jména Chotěbor nebo Chotimír). Název by označoval Chocovu vodu.
Poslední užití:
26.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Jazykový zdroj:
Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Olivová-Nezbedová – Knappová – Malenínská – Matúšová. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Jsem učitelem českého jazyka a v jedné učebnici jsem narazil na řešení, s nímž nesouhlasím. Jde o určení druhu vedlejší věty v souvětí „Bariéry řeky Temže vypadají, jako by z vody vylézala obluda“. V řešení je uvedeno, že se jedná o vedlejší větu doplňkovou, ale mně se to nezdá, klonil bych se spíš k vedlejší větě způsobové. Co si o tom myslíte vy?
Klíčové slovo:
vypadat, jako by
Odpověď:
V první řadě musíme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, a proto nevíme, jak by se k tomuto případu stavěla současná školská praxe. Sám jistě víte, že přístupy jednotlivých mluvnic k různým problémům se mohou lišit – některé například vůbec nepracují s pojmem doplněk. Tazatele se školními dotazy proto odkazujeme na stránky Asociace češtinářů, která se zabývá právě školským přístupem k jazykovým jevům. Pokud bychom se však měli k vašemu dotazu přece vyjádřit, souhlasili bychom s vámi: tuto větu bychom jako doplňkovou nechápali. Doplněk je tradičně definován jako větný člen, který doplňuje sloveso a zároveň se vztahuje k dalšímu participantu ve větě. V tomto souvětí je však řečeno pouze to, jak bariéry vypadají, a dále jsou připodobňovány k obludě, která je však zde samostatným participantem, k bariérám nemá žádný formální vztah. V literatuře, kterou jsme prostudovali, jsou všechny typově analogické věty řazeny k vedlejším příslovečným větám způsobovým (např. „Tvářil se, jako by mu uletěly včely“ nebo „Vykračoval si, jako by mu ulice patřila“). Pro způsobovou větu svědčí i stažený tvar („Bariéry řeky Temže vypadaly jako obluda“). Přirovnávací „jako“ je tradičně chápáno jako prostředek pro vyjádření příslovečného určení způsobu („Spí jako zabitý“), případně míry, což ovšem není Váš případ („Cpe se, jako by týden nejedl“). Z výše uvedených důvodů doporučujeme určit vedlejší větu jako příslovečnou způsobovou.
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Jak správně utvořit přechýlenou podobu od slova hipík? Podle IJP je správně hippie, pak by to možná mohla být hippiesačka, ale nikde jsem to nedohledala a sama bych spíše utvořila slovo hipísačka. Překladatel volil zápis hippiezačka, ale to se mi nezdá vhodné.
Klíčové slovo:
hipízačka; hipísačka
Odpověď:
Slovníky (NASCS, SSČ, SSJČ) zachycují výraz hippie (v množném čísle hippiové nebo hippies). Překladatelem zvolenou přechýlenou podobu hippiesačka nepovažujeme za šťastnou, což potvrzuje i fakt, že se v praxi neobjevuje.
Doporučujeme vycházet spíše z počeštěné podoby hipík (tu zaznamenává např. Slovník nespisovné češtiny), respektive z množného čísla hipísáci (hipízáci). Za primární pravopisnou podobu označení příslušnice hnutí hippies pak považujeme zápis hipísačka, který respektuje koncové „s“ základního výrazu. Protože se však ve výslovnosti mezi dvěma samohláskami uplatňuje silná tendence ke znělosti a rovněž s přihlédnutím k tomu, že se nejedná o spisovný výraz, lze připustit i zápis hipízačka. Příklady z ČNK dokládají obě možnosti zápisu, podoba hipísačka je 10x četnější.
Zvažované varianty:
hipízačka
hipísačka
hippiezačka
hippiesačka
Poslední užití:
4.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je v češtině správný název indického města? Domnívám se, že frekventovaná podoba Bombaj je zastaralá a že je namístě užívat politicky korektní jméno Mumbaí, to však většina Čechů vůbec nezná. Potřebuji poradit, co zvolit pro jednotnou komunikaci ve velké české firmě.
Klíčové slovo:
Bombaj
Odpověď:
Máte pravdu, že v češtině jednoznačně naprosto převládá podoba Bombaj. To je však v souladu s oficiální geografickou standardizací, která pro češtinu doporučuje exonymum (tj. domácí podobu cizího jména) Bombaj. Aktuální Index českých exonym dále jako nestandardizovanou variantu uvádí i Mumbaj, která je však v úzu velice málo frekventovaná. Daná příručka obsahuje taktéž název Mumbaí, avšak pouze jako přepis původního názvu (tj. tzv. endonymum čili oficiální název užívaný na území, kde se dané místo nachází). Z jazykového hlediska lze tedy použít všechny tři uvedené podoby, pro jednotnou komunikaci doporučujeme v současnosti preferovat známý, hojně užívaný, a především pro češtinu standardizovaný název Bombaj.
Zvažované varianty:
Bombaj
Mumbaí
Mumbaj
Poslední užití:
24.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Dvojí možný podmět (např. Dávka emocí, které když pocítíme, přetrvávají)
Konkrétní dotaz:
Píši smuteční oznámení a nejsem si jistá jednou formulací. Je vhodnější „Chvíle rozjímání, která doprovodila zesnulého“, nebo „Chvíle rozjímání, které doprovodilo zesnulého“?
Klíčové slovo:
chvíle rozjímání
Odpověď:
V tomto případě si můžete vybrat, záleží na tom, co přesně chcete sdělit, zda je pro vás důležitější ona „chvíle“ („Chvíle rozjímání, která doprovodila zesnulého“), nebo „rozjímání“ („Chvíle rozjímání, které doprovodilo zesnulého“). Obě formulace jsou syntakticky zcela v pořádku, rozdíl je pouze v tom, že v prvním případě vedlejší věta rozvíjí jméno „chvíle“ a v druhém „rozjímání“.
Dotaz:
Zkoumání úzu a jazykové normy
Konkrétní dotaz:
Má na správnost výrazu vliv jeho časté užívání?
Klíčové slovo:
jazyková norma
Odpověď:
Časté užívání určitého výrazu v jazykové praxi (neboli v úzu) je jen jedním z faktorů, které mají vliv na utváření jazykové normy. Pro vnímání jazykového prostředku jako noremního je důležité, zda je jeho užití v určitých komunikačních situacích pociťováno jako závazné. Pro bližší vhled do této problematiky doporučujeme slovníček vybraných pojmů v Internetové jazykové příručce (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=891), popřípadě související hesla v Novém encyklopedickém slovníku češtiny.
Poslední užití:
28.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Nerespektování normy
Konkrétní dotaz:
Setkávám se s tím, že vládní instituce při tvoření dokumentů nerespektují pravidla pro psaní velkých písmen, konkrétně třeba v názvech ptačích oblastí, kde jsou nadměrně užívána velká písmena.
Klíčové slovo:
jazyková norma
Odpověď:
Bohužel, v praxi se často setkáváme se skutečností, že instituce nerespektují pravidla pro psaní velkých písmen a v oficiálních dokumentech se tak objevují názvy s velkým písmenem, přestože takový způsob zápisu není namístě.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Prosím poradit, jakým způsobem se píše územněplánovací. Psal bych to dohromady, ale v zákoně je to zvlášť.
Klíčové slovo:
územněplánovací
Odpověď:
Psaní zvlášť není v souladu se současnou kodifikací, přestože se takové doklady stále objevují. Na jazykovou správnost podoby uvedené v zákoně bohužel nelze spoléhat. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Přídavné jméno je v tomto případě odvozeno ze slovního spojení územní plánování. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady – územněplánovací.
Zvažované varianty:
územněplánovací
územně plánovací
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.