Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Slovo regionálněgeologický, které souvisí s pojmem regionální geologie, bych asi měla psát dohromady, ale takto zapsané slovo je strašné. Je možné psát zvlášť regionálně geologický nebo alespoň se spojovníkem regionálně-geologický?
Klíčové slovo:
regionálněgeologický
Odpověď:
Psaní zvlášť se u složených přídavných jmen neužívá, přestože v praxi se s ním stále můžeme setkat. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Pokud je základem složeného přídavného jména podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – v tomto případě jde podle vašich slov o regionální geologii –, píšeme adjektivum dohromady: regionálněgeologický. Zápis se spojovníkem (regionálně-geologický) signalizuje, že jde o dvě souřadně spojené složky: výrazy regionální a geologický, což ale není pravda.
Nabízí se však otázka, zda je opravdu nutné volit složené přídavné jméno regionálněgeologický, zda by se stejný obsah nemohl vyjádřit dvěma samostatnými přídavnými jmény: regionální geologický (např. průzkum, mapa, jednotka). Toto řešení považujeme za nejvhodnější.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Chápu, že slovo severozápadní píšeme dohromady, protože existuje slovo severozápad. Ale jak máme psát slovo severojižní? Přece nemáme slovo severojih, neměl by tam tedy být spojovník: severo-jižní?
Klíčové slovo:
severojižní
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen rozlišujeme ta, jejichž první složka je zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově, a ta, která toto zakončení nemají – ta mívají spojovací vokál -o-.
Přídavná jména se zakončením na -sko, -cko, -ně nebo -ově dělíme na dvě skupiny. Pokud jde o souřadné spojení, tzn. že složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (např. matematika a statistika), pak používáme pro oddělení obou složek přídavného jména spojovník: matematicko-statistický. Druhou skupinu tvoří podřadná spojení, v nichž jedna složka rozvíjí druhou (jde o spojení přídavného a podstatného jména). Ta píšeme dohromady; např. od názvu matematická statistika odvozujeme přídavné jméno matematickostatistický, od spojení německý jazyk německojazyčný.
Výraz severojižní však patří ke slovům jako hluchoněmý, sladkokyselý, verbonominální, časoprostorový. Ta píšeme dohromady bez spojovníku, protože první složka složeného přídavného jména se souřadně spojenými členy (v tomto případě adjektivy severní a jižní) nekončí na -sko, -cko, -ně nebo -ově.
Zvažované varianty:
severojižní
severo-jižní
Poslední užití:
27.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1. 2 – První složka není zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova kajeput?
Klíčové slovo:
kajeput
Odpověď:
Podle Nového akademického slovníku cizích slov pochází slovo kajeput (uvedené též v podobě kajaput) z malajštiny. Označuje australský a asijský tropický strom rodu Melaleuca s listy obsahujícími modravě zelenou vonnou silici. V češtině se pro tento strom používá též název tea tree.
Poslední užití:
18.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova přemítat? Proč se v něm píše měkké í?
Klíčové slovo:
přemítat
Odpověď:
Český etymologický slovník vykládá význam slovesa přemítat jako ‚přehazovat myšlenky‘. Sloveso je příbuzné se slovesy namítat, odmítat, vymítat či zmítat, která obsahují společný základ -mítat, v jehož zápisu je náležité měkké í. Tento komponent má souvislost se slovesy mést a metat. Ta mají původ v indoevropském *met- s významem ‚házet, odměřovat‘.
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jen se ujišťuji, že kognitivně-percepční píšeme se spojovníkem, že?
Klíčové slovo:
kognitivně-percepční
Odpověď:
Ano, v tomto případě jde nepochybně o složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -ně, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a, tedy souřadně (kognitivní a percepční). Pro oddělení obou složek takového složeného přídavného jména používáme spojovník: kognitivně-percepční.
Nepovažujeme za pravděpodobné, že východiskem by bylo slovní spojení kognitivní percepce, z něhož by se odvodilo přídavné jméno psané dohromady kognitivněpercepční.
Zvažované varianty:
kognitivně-percepční
Poslední užití:
8.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak mám psát obranně-agresivní napětí? Je to z oboru psychologie a autor to má se spojovníkem. Našla jsem pouze jediný doklad, také se spojovníkem.
Klíčové slovo:
obranně-agresivní; obranněagresivní; obranně agresivní; obranné agresivní
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově je potřebná věcná znalost. Některá přídavná jména je totiž teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku rozlišujeme různé významy. Vámi uvedené přídavné jméno bohužel jazykové zdroje neuvádějí, žádné doklady nejsou ani v ČNK či na internetu.
Jestliže autor píše složené přídavné jméno se spojovníkem (obranně-agresivní), pak tím signalizuje, že jde o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (obranné a agresivní napětí).
Jednou z podskupin, jimiž se v psychologii vymezují druhy agrese, je dvojice obranná a útočná. Vycházíme-li ze slovního spojení obranná agrese, pak by východiskem složeného adjektiva bylo podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Takové adjektivum píšeme dohromady: obranněagresivní.
Nabízí se i otázka, zda je slovní spojení obranná agrese natolik ustálené, abychom ho mohli považovat za východisko pro tvoření složeného přídavného jména. Pokud by tomu tak nebylo, pak přichází v úvahu i možnost chápat celek jako volné spojení příslovce a přídavného jména a psát slova zvlášť: obranně agresivní (podobně jako např. časově ohraničený, průmyslově vyspělý).
Konečně se nabízí i možnost nevytvářet složené přídavné jméno ani příslovce a zapsat uvedená slova jako dvě samostatná přídavná jména: obranné agresivní napětí.
Uvedená řešení přicházejí v úvahu z jazykového hlediska, ale jak již bylo řečeno, důležitým předpokladem pro volbu způsobu zápisu je věcná znalost. Doporučujeme proto, abyste možnosti zápisu konzultovala s autorem, který by měl mít jasnou představu, co pojmenovává.
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně trojlůžkový, nebo třílůžkový pokoj?
Klíčové slovo:
trojlůžkový, třílůžkový
Odpověď:
Správné jsou obě podoby – jak trojlůžkový, tak třílůžkový. (Podoba třílůžkový je podle databáze ČNK syn v8 výrazně častější, má zde 2110 výskytů, zatímco podoba trojlůžkový má jen 145 výskytů.)
Zvažované varianty:
trojlůžkový
třílůžkový
Poslední užití:
23.5.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo třílůžkový
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky trojlůžkový a třílůžkový
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně aktuální, nebo aktuelní?
Klíčové slovo:
aktuální
Odpověď:
Spisovná, neutrální je – podle výkladových slovníků – jen podoba aktuální. (Podoba aktuelní je nespisovná, a podle databáze ČNK syn v8 se navíc ve spisovných tištěných textech používá jen velmi zřídka, podoba aktuální tu má 375 134 výskytů, zatímco podoba aktuelní jen 38 výskytů.) Jednoznačně doporučujeme používat výhradně podobu aktuální.
Zvažované varianty:
aktuální
aktuelní
Poslední užití:
28.5.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo aktuální
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo aktuální
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky aktuální a aktuelní
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně pálící dny, nebo pálicí dny?
Klíčové slovo:
pálicí
Odpověď:
Správně by mělo být pálicí dny (s krátkým "i" po "l"), jde o dny určené k pálení, z toho důvodu je namístě užití tzv. účelového přídavného jména pálicí.
Zvažované varianty:
pálící
pálicí
Poslední užití:
5.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Vokalizace předpony
Konkrétní dotaz:
Je správně "k stému výročí", nebo "ke stému výročí"?
Klíčové slovo:
k, ke
Odpověď:
Smyslem tzv. vokalizace předložek (k > ke) je usnadnění výslovnosti. Ve chvíli, kdy by stykem (neslabičné) předložky s následujícím slovem vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina, předložka se přidáním samohlásky "e" tzv. vokalizuje. Pro tuto vokalizaci platí jen málo bezvýjimečných pravidel (např. začíná-li následující slovo na stejnou souhlásku, která tvoří předložku, vokalizuje se), existují tu jen tendence, protože různí uživatelé češtiny vnímají různé souhláskové skupiny jako různě obtížně vyslovitelné. To je i případ spojení "k/e stému výročí". V daném případě je tedy možné předložku jak vokalizovat – ke stému výročí, tak i ponechat nevokalizovanou – k stému výročí.
Zvažované varianty:
k
ke
Poslední užití:
1.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.