Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Přečetla jsem si na stránkách IJP, že se změnila doporučení o psaní složených přídavných jmen označujících barvy. Vím, že výjimkou je zápis vžitého označení černobílý, ale máme obdobný problém, a to se slovem červenobílý. Slávisté se často označují jako červenobílí (bez spojovníku). Slovo červenobílá je i součástí tradičního pokřiku fanoušků Slavie (Červenobílá(,) bojová síla...). Co s tím? Nemohlo by jít o další výjimku?
Klíčové slovo:
červeno-bílý; červenobílý
Odpověď:
Ke zjednodušení pravidla pro psaní barev došlo v roce 2019 proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Podle současného doporučení píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý. Proto doporučujeme psát se spojovníkem i červeno-bílé dresy, červeno-bílá síla. Popisujeme-li barevný odstín, píšeme složky dohromady, bez spojovníku (např. žlutozelený, tj. žlutý odstín zelené barvy).
Slogan užívaný při tzv. děkovačce Slavie Praha vznikl před více než 10 lety a řada sportovních příznivců má proto zápis přídavného jména bez spojovníku (odpovídající původnímu pravidlu) zažitý. Nepochybně i z toho důvodu, že název „Červenobílá bojová síla“ má publikace vydaná u příležitosti otevření nového stadionu ve vršovickém Edenu. Protože je pochopitelné, že si novou poučku neosvojí všichni uživatelé v jednom okamžiku a že ještě nějaký čas potrvá, než zápis přídavného jména červeno-bílý se spojovníkem převáží nad původní (a do jisté míry vžitou) podobou červenobílý, je třeba být tolerantní k obojím možnostem zápisu.
Zvažované varianty:
červenobílý
červeno-bílý
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která formulace je lepší: „Bylo by chybou...“, nebo „Byla by chyba...“?
Odpověď:
Pro neutrální vyjádření se užívá podstatné jméno v prvním pádě, tedy „Byla by chyba...“. Spojení se sedmým pádem „Bylo by chybou...“ hodnotíme jako knižní.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak se píše spojení legislativnětechnický? Vím, že je to odvozeno od názvu legislativní technika, takže by se slovo mělo psát dohromady, ale Ústavní soud a Úřad vlády používají často zápis se spojovníkem (legislativně-technický), popř. s mezerou (legislativně technický). Nejde o nějakou zavedenou výjimku?
Klíčové slovo:
legislativnětechnický
Odpověď:
V tomto případě se o zavedenou výjimku, popř. respektování tradičního způsobu psaní nejedná. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se zápis zvlášť podle platných doporučení neužívá, píšeme je buď se spojovníkem, nebo dohromady. O zápisu rozhoduje význam, proto je důležitá věcná znalost. Pokud víte, že je přídavné jméno odvozeno ze slovního spojení legislativní technika, pak by se skutečně mělo psát dohromady legistalivnětechnický. Zápis se spojovníkem (legislativně-technický) signalizuje, že jde o dvě souřadné složky: legislativní a technickou (což teoreticky není vyloučené, ale nejspíše nejde o správný předpoklad).
Máte pravdu, že texty různých institucí dostupné na internetu ukazují značnou nejednotnost zápisu tohoto složeného přídavného jména. Máte rovněž pravdu, že existuje ustálené slovní spojení legislativní technika, které je popsáno jako ‚činnost, která směřuje k co nejefektivnější komunikaci právních norem jejich adresátům prostřednictvím právních předpisů‘.
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou větu „V souvislosti se svým hodnocením jsem se rozhodla...“ Je zde zájmeno „svůj“ užito správně, nebo by tam mělo být „mým“?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
Pravidlo, kdy užít zájmeno přivlastňovací a kdy zvratné přivlastňovací zájmeno, má i různé výjimky, avšak ve vašem případě lze bez problému aplikovat pravidlo základní: přivlastňujeme-li podmětu, volíme zvratné přivlastňovací zájmeno. Tvar zájmena „svým“ je zde tedy v pořádku.
Poslední užití:
29.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení substantivní (Novák)
Konkrétní dotaz:
Je správně manželé Marxovi s holčičkou, nebo manželé Marx s holčičkou, když dítě i maminka mají nepřechýlenou podobu příjmení Marx?
Klíčové slovo:
Marxovi
Odpověď:
Správně je manželé Marxovi s holčičkou. Společné jméno manželů se tvoří od mužského (tvaru) příjmení, skutečnost, že matka a dcera mají nepřechýlenou podobu příjmení, tedy na podobu společného jména manželů nemá vliv.
Poslední užití:
9.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova, bod 2 Pojmenování rodiny jako celku
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se se spojením „z před deseti lety“. Nelíbí se mi, myslím, že lepší vyjádření by bylo „z doby před deseti lety“. Jaký na to máte názor?
Odpověď:
Spojení typu „z před deseti lety“, která vznikají zřejmě vypuštěním podstatného jména po předložce z, jsou možná úsporná, nikoliv však neutrální ani spisovná. Chceme-li se vyjadřovat kultivovaně, je třeba každou z předložek spojit s odpovídajícím podstatným jménem; vámi navrhovaná úprava „z doby před deseti lety“ je tak zcela adekvátní a vhodná.
Zvažované varianty:
z před deseti lety
z doby před deseti lety
Poslední užití:
21.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
248 z před dva zápasy, s. 182–183
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Zarazil mě název knihy do Josefa Škoreckého „Všichni ti bystří mladí muži a ženy“. Nemělo by se dílo jmenovat „Všichni ti bystří mladí muži a všechny ty bystré mladé ženy“?
Klíčové slovo:
opakování přívlastku
Odpověď:
Nejprve je třeba poznamenat, že autor si může svůj text pojmenovat, jak chce – a obzvlášť umělecká literatura snese mnohé. Lze předpokládat, že uvedené vlastnosti se týkají jak mužů, tak žen, opakování přívlastků by bylo ze stylistického hlediska neobratné. Zároveň však není vyloučena ani interpretace, že mladí a bystří jsou pouze muži a to, že v názvu nejsou uvedeny žádné vlastnosti žen, odkazuje např. na jejich potenciální bezcharakternost. Podobné interpretace jsou však již záležitostí literární vědy.
Zvažované varianty:
Všichni ti bystří mladí muži a ženy
Všichni ti bystří mladí muži a všechny ty bystré mladé ženy
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu napsat „zapomněl svou šálu a kulicha“? Neměl bych napsat raději explicitnější „zapomněl svou šálu a svého kulicha“?
Klíčové slovo:
opakování přívlastku
Odpověď:
Domníváme se, že přivlastňovací zájmeno není třeba opakovat, na základě zkušenosti a kontextu by čtenář měl být schopen pochopit, že si dotyčný zapomněl jak svou šálu, tak svého kulicha. Tento význam je dokonce natolik očekávaný, že bychom doporučili z formulace vypustit zájmeno svůj: „zapomněl šálu a kulicha“. Případně je také možné připojit ke slovesu zájmeno „si“: „zapomněl si šálu a kulicha“. Opakování přivlastňovacího zájmena může působit na čtenáře rušivě, nemá-li jeho opakování s ohledem na širší textový kontext nějaký zvláštní důvod.
Zvažované varianty:
zapomněl svou šálu a kulicha
zapomněl svou šálu a svého kulicha
zapomněl šálu a kulicha
zapomněl si šálu a kulicha
Dotaz:
Tvar ukazovacího zájmena ten, tento v přívlastku
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou větu z dětské knížky: „Na svých cestách navštívil ty nejúžasnější místa, země a města.“ Je tady zájmeno „ty“ použito správně?
Klíčové slovo:
ten
Odpověď:
Zájmeno se vztahuje k několikanásobnému předmětu, jehož členy jsou v množném čísle a různého rodu. V takových případech máme dvě možnosti: buď tvar ukazovacího zájmena řídíme podle nejbližšího jména (v tomto případě jde o slovo „místa“, které je středního rodu, a namístě je tudíž tvar „ta místa“), anebo uplatníme pravidlo o přednosti rodů: v této větě jsou dvě jména rodu středního („místa“ a „města“) a jedno rodu ženského („země“), přičemž ženský rod má podle pravidel přednost před rodem středním. Druhou možností je tedy skutečně tvar „ty nejúžasnější místa, země a města“, na nějž jste se dotazovala.
Poslední užití:
4.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu napsat „obvyklý lesk a barvu“? Neměl bych napsat raději explicitnější „obvyklý lesk a obvyklou barvu“?
Klíčové slovo:
opakování přívlastku
Odpověď:
Domníváme se, že slovo není třeba opakovat, čtenář by měl být schopen pochopit, že přídavné jméno charakterizuje jak lesk, tak barvu. Naopak opakování přídavného jména může působit na čtenáře rušivě, pokud ovšem nemá jeho opakování s ohledem na širší textový kontext smysl.
Zvažované varianty:
obvyklý lesk a barvu
obvyklý lesk a obvyklou barvu
Poslední užití:
21.1.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.