Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně vyslovují výrazy zakončené na -in, např. acylpyrin nebo penicilin? Vždy jsme říkali dlouze [-ín], ale nyní slýchám krátce [-in], což mi velmi vadí.
Klíčové slovo:
acylpyrin; penicilin
Odpověď:
U přejatých slov tohoto typu kodifikují aktuální Pravidla českého pravopisu dubletu, tj. jak [acilpirin], tak [acilpirín], respektive [penycilin] i [penycilín]. Stejné doporučení pak obsahují novější ortoepické příručky. Je evidentní, že na samohláskovou délku u mnoha cizích slov v češtině má vliv věk mluvčích nebo jejich regionální původ či vzdělání, z hlediska jednotlivých výrazů pak doba a způsob přijetí slova, lexikální význam, frekvence a sféra užití, expresivita atp. Z nedávno provedeného výzkumu však vyplývá, že zakončení -in je vzhledem k všeobecně převládající tendenci preferovat krátké samohlásky výjimečné. V úzu totiž u zkoumaných slov s tímto zakončením naopak převládaly realizace s délkou. Vzhledem k tomu, že na výskyt délky jsme v těchto případech nikdy žádné stížnosti nezaznamenali, zatímco (jak je vidět nejen z tohoto dotazu) krátká samohláska může u některých posluchačů vzbuzovat nelibost, doporučujeme zde preferovat výslovnost s dlouhým [í].
Zvažované varianty:
[acilpirin]
[acilpirín]
[penycilin]
[penycilín]
Poslední užití:
5.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Základy české ortoepie. Zeman. 2008. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen: 1) Samohlásková délka u přejatých slov
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Štěpánová, V. (2015). Vokalická kvantita v přejatých slovech v češtině: Výsledky výzkumu výslovnostního úzu. Naše řeč, 98, s. 169–189.
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně stotisícový i statisícový? Nebo je správná jen jedna varianta?
Klíčové slovo:
stotisícový, statisícový
Odpověď:
Ano, správné jsou obě varianty – jak stotisícový, tak statisícový. Obě podoby uvádí výkladové slovníky češtiny a obě jsou velmi hojné i v úzu: v databázi ČNK syn v8 najdeme 16 325 výskytů varianty stotisícový a 11 606 výskytů varianty statisícový.
Zvažované varianty:
stotisícový
statisícový
Poslední užití:
13.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla stotisícový a statisícový
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky stotisícový a statisícový
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Tuším, co mi odpovíte, ale připadá mi to tak strašné, že se přesto zeptám: Píše se finančněporadenský dohromady?
Klíčové slovo:
finančněporadenský
Odpověď:
Ano, přestože se vám slovo kvůli délce nelíbí, je zápis finančněporadenský v pořádku. Pokud je základem složeného přídavného jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – v tomto případě jde nepochybně o slovní spojení finanční poradenství –, píšeme adjektivum dohromady.
Zvažované varianty:
finančněporadenský
finančně-poradenský
Poslední užití:
2.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak se píše civilně vojenská spolupráce? Autor to píše civilně-vojenská spolupráce, ale myslím si, že by to měla být dvě samostatná slova (příslovce a přídavné jméno).
Klíčové slovo:
civilně-vojenský
Odpověď:
Mýlíte se, nejde o samostatné příslovce a přídavné jméno, ale o složené přídavné jméno. Autor napsal slovo správně. Jestliže složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vychází ze souřadného spojení dvou složek, které jsou na stejné úrovni (v tomto případě je to zcela jistě civilní a vojenská spolupráce), pak ho píšeme se spojovníkem: civilně-vojenská spolupráce.
Poslední užití:
25.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji poradit s psaním adjektiva územněplánovací ve spojení se slovem problematika. Píše se dohromady, nebo se spojovníkem, nebo úplně odděleně?
Klíčové slovo:
územněplánovací
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Psaní zvlášť není v souladu se současnou kodifikací, přestože se takové doklady stále objevují.
Zápis se spojovníkem: územně-plánovací by odkazoval ke dvěma souřadně spojeným složkám: uzemní a plánovací problematika, což není správný předpoklad. Přídavné jméno je v tomto případě odvozeno ze slovního spojení územní plánování. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady –územněplánovací problematika.
Zvažované varianty:
územněplánovací
územně-plánovací
územně plánovací
Poslední užití:
13.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji poradit s psaním adjektiva stavebněprávní ve spojení se slovem problematika. Píše se dohromady, nebo se spojovníkem, nebo úplně odděleně?
Klíčové slovo:
stavebněprávní; stavebně-právní
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se zápis zvlášť podle platných doporučení neužívá (přestože se s ním stále v praxi můžeme setkat), píšeme je buď se spojovníkem, nebo dohromady. Podstatná je věcná znalost. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku pak rozlišujeme různé významy. Je značně pravděpodobné, že východiskem je podřadné slovní spojení stavební právo, pak složené přídavné jméno píšeme dohromady: stavebněprávní. Nelze však vyloučit ani možnost, že jde o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (stavební a právní), v tom případě bychom psali adjektivum se spojovníkem: stavebně-právní. Rozhodnutí by měl učinit autor textu.
Zvažované varianty:
stavebněprávní
stavebně-právní
stavebně právní
Poslední užití:
13.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Chci vyjádřit, že ve vůni piva se mísí ovoce a chmel. Jak to mám napsat? Pivo s výraznou ovocnochmelovou vůní, nebo pivo s výraznou ovocně-chmelovou vůní? A jak se mají ta slova napsat? Zvlášť, dohromady, nebo s pomlčkou?
Klíčové slovo:
ovocnochmelový; ovocně-chmelový
Odpověď:
Je možné volit obě uvedené možnosti pojmenování, ale každá z nich se bude zapisovat jiným způsobem. Zápis zvlášť není vhodný v obou případech, protože složená přídavná jména bychom neměli psát jako dvě samostatná slova. Pomlčka se u složených přídavných jmen neužívá, píšeme je buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Pokud použijete označení ovocně-chmelová vůně, pak přídavné jméno patří do kategorie složených přídavných jmen, jejichž první část je zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Výraz je tvořen dvěma souřadnými složkami (ovocná a chmelová), proto složené přídavné jméno píšeme se spojovníkem: ovocně-chmelový (ovocně-chmelová vůně).
Pokud je zakončení první části -o (popř. -ovo), pak bychom měli psát složené přídavné jméno dohromady – ovocnochmelová vůně (obdobně hluchoněmý člověk, ořechovotvarohový koláč, meruňko(vo)vanilková zmrzlina, malino(vo)rybízový džus). V praxi se však u obdobných přídavných jmen popisujících nejrůznější kombinace příchutí setkáváme se spojovníkem poměrně často, protože pisatelé posuzují výrazy s první složkou zakončenou na -o(vo) stejně jako adjektiva s první části zakončenou na -ně, -ově.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak máme psát žitnopšeničný chléb? Nevím, jestli dohromady, s mezerou, nebo se spojovníkem. Chleba obsahuje procent 70 procent žita a 30 procent pšenice.
Klíčové slovo:
žitnopšeničný
Odpověď:
Zápis se spojovníkem ani zápis dvěma oddělenými slovy v tomto případě v pořádku není. Složená přídavná jména nepíšeme podle platných doporučení zvlášť. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první část složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -o (popř. -ovo), pak bychom měli psát složené přídavné jméno dohromady – žitnopšeničný chléb –, přestože jde rovněž o souřadné spojení dvou slov (žitný a pšeničný).
Je nepopiratelné, že v praxi se u obdobných názvů pekařských výrobků (či rozmanitých příchutí zmrzlin a jogurtů) setkáváme se spojovníkem poměrně často. Pisatelé nepochybně chtějí spojovníkem naznačit, že jde o souřadné spojení dvou složek (žitno-pšeničný = žitný a pšeničný; malinovo-citronový = malinový a citronový apod.). Spojovník se však píše u složených přídavných jmen, jejichž první část končí na -sko, -cko, -ně nebo -ově; složená adjektiva typu „sladkokyselý“ „hluchoněmý“ píšeme dohromady (žitnopšeničný, špaldo(vo)žitný; malino(vo)vanilkový, čokoládo(vo)banánový apod.).
Zvažované varianty:
žitnopšeničný
žitno-pšeničný
žitno pšeničný
Poslední užití:
3.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme větu „Vytáhnout něco z pod lavice“. Jde o dvě předložky? Viděla jsem to i psané dohromady, proto poněkud váhám.
Klíčové slovo:
zpod
Odpověď:
Píšeme „Vytáhnout něco zpod lavice“. Nejde o dvě samostatné předložky, ale o předložku jednu, vyjadřující směřování děje z prostoru pod něčím. Zápis zpod (dohromady) zachycuje SSČ, SSJČ, dokonce už i PSJČ. Přestože v ČNK jednoznačně převažuje psaní dohromady (19 000 dokladů), je nesprávné psaní zvlášť stále poměrně časté (3 000 dokladů).
Zvažované varianty:
zpod
z pod
Poslední užití:
14.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – názvy krajů (Kolínsko)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně označí okolí Milevska? Může to být Milevecko? Nebo Milevsko?
Klíčové slovo:
Milevsko
Odpověď:
Analogické případy typu Blansko > blanenský > Blanensko či Hlinsko > hlinecký > Hlinecko by mohly svědčit pro analogickou řadu Milevsko > milevecký > Milevecko. Jazykové příručky (Alena Polívková, Naše místní jména a jak jich užívat; IJP) však jako přídavné jméno od zeměpisného jméno Milevsko uvádějí jen podobu milevský; podoba milevecký ani – od ní pak odvozená – podoba Milevecko se nevyskytují ani v úzu: v databázi ČNK syn v8 nemají podoby milevecký a Milevecko ani jediný výskyt. Přídavnému jménu milevský by odpovídala podoba Milevsko (řada Milevsko > milevský – Milevsko); zásadní nevýhoda podoby Milevsko (označující okolí města Milevsko), která ji činí vzásadě nepoužitelnou, je samozřejmě v tom, že je homonymní s názvem města. Dostali bychom tak nežádoucí rovnici: název města Milevsko = název jeho okolí Milevsko, což by jistě způsobilo mnoho potíží. Nezbývá tedy než pro označení okolí Milevska najít nějaký opis – např. právě okolí Milevska či milevský region atp.
Zvažované varianty:
Milevecko
Milevsko
Poslední užití:
11.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Milevsko
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Milevsko
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky milevecký a Milevecko
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.