Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně trojnásobek, nebo třínásobek?
Klíčové slovo:
trojnásobek
Odpověď:
Výkladové slovníky uvádějí pouze podobu trojnásobný a trojnásobek. S tím jsou plně v souladu i doklady z databáze ČNK syn v8, kde drtivě převažuje právě podoba trojnásobek. Doporučujeme tedy jednoznačně použít podobu trojnásobek a podobě třínásobek se vyhnout (působila by na uživatele češtiny překvapivě, rušivě).
Zvažované varianty:
trojnásobek
třínásobek
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo trojnásobný
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo trojnásobek
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky trojnásobek a třínásobek
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Mohu se obrátit na jazykovou poradnu s žádostí o posouzení, zda požadavky určitého textu převyšují požadavky Národního vzdělávacího programu?
Klíčové slovo:
programy pro vzdělávání
Odpověď:
Bohužel, nejsme didaktické pracoviště, jazyková poradna dokáže posoudit konkrétní jazykový problém, nikoli však přiměřenost požadavků didaktického testu. Můžete se zkusit obrátit na Asociaci češtinářů (www.ascestinaru.cz).
Dotaz:
Český národní jazyk
Konkrétní dotaz:
Je čeština národní, či vícenárodní jazyk?
Klíčové slovo:
národní
Odpověď:
Čeština je chápána jako národní jazyk, jazyk domácích obyvatel historických zemí Čechy, Morava a české části Slezska, ale také Čechů žijících v zahraničí.
Poslední užití:
8.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, když v médiích užívají slovesa zakončená ve 3. osobě množného čísla na -ou.
Klíčové slovo:
hovorový
Odpověď:
Nevíme, která slovesa máte konkrétně na mysli, můžeme jen říci, že u sloves 1. a 2. třídy je koncovka -ou zcela neutrální a spisovná (mažou, tisknou), u sloves 3. třídy (kryjou, kupujou) je hodnocena jako hovorová.
Poslední užití:
8.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím říct, co to jsou glutinační intervaly v textech?
Klíčové slovo:
koheze
Odpověď:
Glutinace je termín užívaný zejména v pracích Jozefa Mistríka. Jde o pojem z oblasti výstavby textu, jeho soudržnosti, vystihující způsob a stupeň návaznosti mezi textovými jednotkami (základními i vyššími). Ve zdrojích, které máme v jazykové poradně k dispozici, se nám nepodařilo dohledat přesnou definici spojení glutinační interval, nejde totiž o běžně užívaný lingvistický termín – jisté je, že se týká koheze textu. Odpověď vám doporučujeme vyhledat v Mistríkově monografii Kompozícia jazykového prejavu (1968) nebo v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (od 2012).
Poslední užití:
6.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Na které internetové stránce najdu Nový encyklopedický slovník češtiny?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Elektronická verze Nového encyklopedického slovníku češtiny je dostupná na adrese https://www.czechency.org/slovnik/.
Poslední užití:
9.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Doporučujete užívání dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Jsou údaje na stránce pravopisně.cz pravdivé?
Klíčové slovo:
důvěryhodnost jazykového zdroje
Odpověď:
Ústav pro jazyk český není autorem stránky pravopisne.cz, nemůžeme proto ručit za správnost údajů, které jsou zde uváděny. Hledáte-li informace o češtině, doporučujeme vám naši Internetovou jazykovou příručku (www.prirucka.ujc.cas.cz).
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme větu: „...a zdůrazňuje přitom každé slovo“. Píšeme zvlášť při tom, nebo dohromady přitom?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Bylo by vhodnější uvést širší kontext. Volba podoby často závisí na preferenci pisatele. U dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň, současně‘ (spřežka přitom), tak vztáhnutím k ději předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). Modelovým příkladem může být věta uvedená v IJP v kapitole Psaní spřežek a spřahování: Hraje a přitom zpívá (= během hry na nástroj zároveň zpívá) i Hraje a při tom zpívá (= svou hru doprovází zpěvem – při hraní zpívá).
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
19.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.