Dotaz:
Konkurence jiných předložkových spojení
Konkrétní dotaz:
Nadřízený prosazuje v oficiálním textu formulaci „vyzvednout občanský průkaz ve správním orgánu“. Mně se však nějak nezdá ta předložka „ve“. Je podle vás v pořádku, nebo by se měla něčím nahradit?
Klíčové slovo:
orgán
Odpověď:
U předložkových vazeb je obtížné mluvit o „správnosti“ a „nesprávnosti“, protože v konkrétních případech se můžeme mnohdy opřít pouze o obecná doporučení a tendence v úzu. V tomto případě však souhlasíme, že formulace zní přinejmenším nezvykle. Výraz „orgán“ zde totiž zastupuje soubor osob, který vykonává nějakou funkci, nikoli budovu, do níž byste mohla vstoupit (a užít pak předložku „v“). Doporučujeme tedy spojení přeformulovat, např. „vyzvednout občanský průkaz u správního orgánu“ nebo „vyzvednout občanský průkaz v budově správního orgánu“.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jak mám psát slovo dechberoucí? Dohromady, nebo jako dvě slova dech beroucí? V Pravidlech jsem to nenašla.
Klíčové slovo:
dechberoucí
Odpověď:
Výraz dechberoucí píšeme dohromady, jde o spřažené přídavné jméno. Zvlášť bychom výraz psali, pokud by složky byly v obráceném pořadí: beroucí dech. PČP slovo neuvádějí, ale lze ho ověřit v IJP.
Zvažované varianty:
dechberoucí
dech beroucí
Poslední užití:
7.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 – Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak se doporučuje psát slova, která jsou odvozena od gastro, třeba gastropublicista? Je vhodnější je psát dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
gastropublicista
Odpověď:
NASCS zachycuje komponent gastro- s významem žaludek, žaludeční jako první část mnohých složených slov, převážně lékařských termínů (gastroenterologie, gastropexe, gastroskop, gastrostomie). V praxi se běžně užívají i výrazy, v nichž část gastro- odkazuje k výrazu gastronomie (tedy nauka o kuchařském umění; záliba ve vybraných jídlech). I ty doporučujeme psát dohromady s příslušným podstatným jménem: gastrofestival, gastroprovoz, gastrozařízení, stejně tedy i gastropublicista.
Zvažované varianty:
gastropublicista
gastro publicista
Poslední užití:
9.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak se doporučuje psát slova, která jsou odvozena od gastro, třeba gastropodnikatel? Nikde v IJP jsem to nenašel. Je vhodnější je psát dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
gastropodnikatel
Odpověď:
NASCS zachycuje komponent gastro- s významem žaludek, žaludeční jako první část mnohých složených slov, převážně lékařských termínů (gastroenterologie, gastropexe, gastroskop, gastrostomie). V praxi se běžně užívají i výrazy, v nichž část gastro- odkazuje k výrazu gastronomie (tedy nauka o kuchařském umění; záliba ve vybraných jídlech). I ty doporučujeme psát dohromady s příslušným podstatným jménem: gastrofestival, gastroprovoz, gastrozařízení, stejně tedy i gastropodnikatel.
Zvažované varianty:
gastropodnikatel
gastro podnikatel
Poslední užití:
9.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Existuje jazyková aplikace daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje na internetu nějaká aplikace, která by uměla dělit konkrétní slova na slabiky?
Klíčové slovo:
slabika
Odpověď:
O žádné takové volně dostupné aplikaci, která by byla spolehlivá a doporučeníhodná, nevíme. Algoritmům dělení slov na slabiky se však věnovala např. bakalářská práce Ondřeje Kazíka z roku 2007 (https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/45730/). Zatímco členění domácích slov na slabiky nedělá potíže ani malým dětem a počet slabik ve slovech intuitivně bez problémů poznáme, u přejatých slov může nastat situace, že počet slabik u některých výrazů nebývá mluvčími pociťován shodně. Také hranice konkrétních slabik však nejsou vždy dány jednoznačně, zde záleží na každém z nás, kde začátek a konec některých slabik pociťuje, např. slovo „kotva“ lze slabikovat jak [ko-tva], tak i [kot-va]. V těchto případech, kdy jsou možné různé způsoby slabikování, lze pozorovat, že někteří mluvčí inklinují spíše ke slabikám otevřeným, jiní k zavřeným; celkový počet slabik ve slově však zůstává stejný. Daný program by tedy musel umět nejen bezchybně přepsat náležitou výslovnost jednotlivých slov včetně přejímek, ale také zohlednit tyto netriviální skutečnosti. Např. Internetová jazyková příručka sice obsahuje u každého hesla návod na dělení, to se však netýká dělení na slabiky (tj. zvukové charakteristiky slova), ale dělení slov v grafice na koncích řádků. Další informace by mohli k tomuto tématu poskytnout odborníci na počítačovou lingvistiku.
Poslední užití:
4.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Kde lze najít podrobnější poučení o slabikách?
Klíčové slovo:
slabika
Odpověď:
Obecné poučení o slabikách v češtině obsahuje např. Internetová jazyková příručka a dále např. učebnice fonetiky (např. Fonetika a fonologie češtiny od Z. Palkové). Podrobně a fundovaně se lze o této problematice také dočíst i online v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, kde naleznete odkazy na mnoho další literatury k danému tématu.
Poslední užití:
4.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915#nadpis1
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://www.czechency.org/slovnik/SLABIKA
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolikaslabičné je slovo aviatik – 3slabičné, nebo 4slabičné?
Klíčové slovo:
aviatik
Odpověď:
Výraz aviatik vyslovujeme v češtině jako [avijatyk], obsahuje tedy 4 samohlásky, a je proto 4slabičné; slabikujeme ho [a-vi-ja-tyk]. Upozorňujeme, že dělení slov na slabiky, což je záležitost mluvené řeči, nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme daný výraz v písmu, když se ocitne na konci řádku.
Poslední užití:
4.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915#nadpis1
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://www.czechency.org/slovnik/SLABIKA
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Kolikaslabičné je slovo „ono“? Domnívám se, že je dvouslabičné, avšak prý je ve skutečnosti jednoslabičné (podle jiného pojetí).
Klíčové slovo:
ono
Odpověď:
Výraz „ono“ obsahuje dvě samohlásky (oddělené souhláskou „n“), je tudíž dvouslabičné. Ačkoli existují různé definice slabiky a různé přístupy k popisu její struktury, nedomníváme se, že by některý z uznávaných vědeckých přístupů umožňoval hodnotit zájmeno „ono“ v češtině jako jednoslabičné. Slabičná stavba navíc musí odpovídat přirozenému jazykovému citu uživatelů dané řeči (slabikování ovládají již malé děti).
Poslední užití:
4.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=915#nadpis1
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://www.czechency.org/slovnik/SLABIKA
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se v češtině správně vyslovuje jméno obce Pernink?
Klíčové slovo:
Pernink
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že jde o jméno německého původu, doporučujeme v souladu s Geografickým místopisným slovníkem světa výslovnost [pernynk]. Ta je navíc plně vžitá jak v místním úzu, tak i v médiích.
Zvažované varianty:
[pernynk]
[perňink]
Poslední užití:
2.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zeptat, jestli je v pořádku souvětí „Nemusel prodávat, rozdávat anebo se jinak zbavovat věcí“. Za mých školních let to bylo považováno za chybu, pád slova „věcí“ totiž nesedí k slovesům „prodávat“ a „rozdávat“. Je větu nutné přeformulovat, nebo je to dnes v pořádku?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
V tomto směru se nic nezměnilo, stále se jedná skladebnou chybu, tzv. zeugma (zanedbání dvojí vazby). Přísudky „prodávat“ a „rozdávat“ vyžadují předmět ve čtvrtém pádě, zatímco „zbavovat se“ vyžaduje doplnění v pádě druhém. Větu je tedy skutečně nutné přeformulovat, např. takto: „Nemusel věci prodávat, rozdávat ani se jich jinak zbavovat.“
Poslední užití:
9.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.