Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V novinách se často vyskytují věty, v nichž není poznat, co je podmět a co předmět, např. v titulku: „Stát nesmí ovládat zájmové skupiny“. Větu jsem pochopila tak, že zájmové skupiny nesmí být ovládány státem. Jenže ze článku vyplynulo, že je to myšleno naopak – stát nesmí být ovládán zájmovými skupinami. Co je tedy na té větě gramaticky špatně?
Odpověď:
Z gramatického hlediska je věta v pořádku, problém tkví v nejednoznačnosti vyjádření. Jak jste uvedla, formulace nabízí dvě interpretace. Autor novinového titulku by se měl snažit, aby sdělení bylo významově průhledné a jednoznačné. V tomto případě by pomohlo užít sloveso v trpném rodě, stejně jako jste to učinila při výkladu věty vy: „Stát nesmí být ovládán zájmovými skupinami.“
Zvažované varianty:
Stát nesmí být ovládán zájmovými skupinami
Stát nesmí ovládat zájmové skupiny
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Pozastavila jsem se nad následující větou: „V březnu 94 byla otevřena ve čtvrti Trigoria v Římě první komunita.“ Napadlo mě, zda by nejprve nemělo být uvedeno město a až po něm jeho část, tedy: „V březnu 94 byla otevřena v Římě ve čtvrti Trigoria první komunita.“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Obě varianty jsou v pořádku, můžete si vybrat.
Zvažované varianty:
V březnu 94 byla otevřena ve čtvrti Trigoria v Římě první komunita.
V březnu 94 byla otevřena v Římě ve čtvrti Trigoria první komunita.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohou být v jedné větě užity tři infinitivy za sebou?„... abychom se mohli začít učit uskutečňovat revoluci lásky.“
Odpověď:
Žádné pravidlo pro omezení počtu infinitivů ve větě neexistuje. Sdělení je srozumitelné, na uvedené formulaci tedy neshledáváme nic závadného.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu v následující větě vypustit druhé „jsem“? „Měla jsem srdeční arytmii a několikrát jsem zkolabovala.“
Klíčové slovo:
opakování pomocného slovesa
Odpověď:
Vypouštění pomocného slovesa být je časté v běžné mluvené komunikaci. Chcete-li se však vyjadřovat plně spisovně, měla byste ho ve druhé větě souvětí ponechat. Někteří mluvčí totiž mohou hodnotit vynechání pomocného slovesa jako stylově nižší.
Zvažované varianty:
Měla jsem srdeční arytmii a několikrát jsem zkolabovala.
Měla jsem srdeční arytmii a několikrát zkolabovala.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
V reklamě jsem slyšel spojení, které mi trhá uši: „[výrobek] s méně cukru“. Co si o něm myslíte?
Odpověď:
Reklamy se nezřídka snaží o úspornost vyjádření a nebývají vždy (zcela) spisovné, s ohledem na to považujeme formulaci „[výrobek] s méně cukru“ za přijatelnou. Ve stylově vyšších textech by bylo lepší použít formulaci „[výrobek] s menším množstvím cukru“.
Zvažované varianty:
[výrobek] s méně cukru
[výrobek] s menším množstvím cukru
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Je možné psát mezitím dohromady?
Klíčové slovo:
mezitím
Odpověď:
Ano, příslovce mezitím (s významem zatím) psané jako jedno slovo zachycuje SSČ i SSJČ, např. vyprávěla a mezitím něco hledala; mezitím uběhl rok. Doklady z ČNK ukazují, že se toto příslovce užívá běžně.
Zvažované varianty:
mezitím
mezi tím
Poslední užití:
6.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Mám v textu o vaření hodně složených adjektiv označujících různé kombinace surovin. Psala bych je se spojovníkem, např. špenátovomozzarellový nákyp. Nebo to má být špenátomozzarellový?
Klíčové slovo:
špenátovomozzarellový; špenátomozzarellový
Odpověď:
Zápis se spojovníkem v tomto případě v pořádku není, přestože nákyp obsahuje dvě složky: špenát a mozzarellu. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první část složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -(ov)o, pak bychom měli psát v souladu s doporučením složené přídavné jméno dohromady (přestože jde o souřadné spojení složek). Nákyp ze špenátu a mozzarelly je špenátovomozzarellový, popř. špenátomozzarellový. Varianty jsou významově rovnocenné, v obou případech píšeme slovo dohromady. Obdobná přídavná jména často označují různé potravinářské výrobky, příchuti jogurtů nebo vůně. Stejně jako v uvedeném případě může být první část složeného výrazu mnohdy tvořena jak celým, tak zkráceným kmenem přídavného jména, srov. např. ořechovotvarohový i ořechotvarohový, levandulovomeduňkový i levandulomeduňkový, jahodovovanilkový i jahodovanilkový.
Poslední užití:
20.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Mám v textu o vaření hodně složených adjektiv označujících různé kombinace surovin. Psala bych je se spojovníkem, např. cuketovo-kuřecí sekaná. Nebo to má být cuketo-kuřecí?
Klíčové slovo:
cuketovokuřecí; cuketokuřecí
Odpověď:
Zápis se spojovníkem v tomto případě v pořádku není, přestože sekaná obsahuje dvě složky: cuketu a kuřecí maso. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první část složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -(ov)o, pak bychom měli psát v souladu s doporučením složené přídavné jméno dohromady (přestože jde o souřadné spojení složek). Sekaná z cukety a kuřecího masa je cuketovokuřecí, popř. cuketokuřecí (jde o rovnocenné zápisy, v obou případech ale dohromady). Obdobná přídavná jména často označují různé potravinářské výrobky, příchutě jogurtů nebo vůně. Stejně jako v uvedeném případě může být první část složeného výrazu mnohdy tvořena jak zkráceným, tak celým kmenem přídavného jména, srov. např. ořechovotvarohový i ořechotvarohový, levandulovomeduňkový i levandulomeduňkový, špenátovosýrový i špenátosýrový.
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jesti je nějaký významový rozdíl mezi vazbami slovesa „přemýšlet“. Konkrétně mi jde o vazby „přemýšlet o něčem“ a „přemýšlet nad něčím“.
Klíčové slovo:
přemýšlet o něčem / nad něčím
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého uvádí pod heslem „přemýšleti“ obě vazby (přemýšlet o čem / nad čím), a to bez významového rozlišení. Konstatuje pouze, že vazba „přemýšlet nad něčím“ je řidší, což potvrzují i data Českého národního korpusu. Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení rovněž zachycuje obě vazby a žádný rozdíl mezi nimi nereflektuje. Vazby jsou tedy významově rovnocenné.
Poslední užití:
11.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.