Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova klábosit?
Klíčové slovo:
klábosit
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že slovo klábosit se vyskytuje ze slovanských jazyků pouze v češtině. V praslovanštině mohla existovat varianta kolbositi, neboť existují překvapivě blízká slova v litevštině, a to kalbėti ‚mluvit‘ či nářeční kalbãsyti ‚bavit se‘. Slovo klábosit má asi zvukomalebný původ (podobně jako třeba sloveso blábolit).
Poslední užití:
11.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Dočetla jsem se na internetu, že slovo králík je od původu zdrobnělina slova král, která byla užita na základě chybné interpretace německého ekvivalentu. Je to tak?
Klíčové slovo:
králík
Odpověď:
Český etymologický slovník tuto teorii potvrzuje. Králík vznikl jako kalk podle středohornoněmeckého slova küniclin (dnes v němčině Kaninchen), které bylo lidovou etymologií chápáno jako zdrobnělina od slova künic ‚král‘ (dnes v němčině König). Německý výraz pro králíka byl však přejat z latinského cuniculus téhož významu.
Poslední užití:
24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jak vznikl výraz městská čtvrť – proč zrovna čtvrť? Četla jsem, že je to podle rozdělení jeruzalemského Starého Města na čtyři části, ale nevím, zda je to pravda.
Klíčové slovo:
čtvrť
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku je slovo čtvrť zařazeno pod heslo čtvrtý, které má původ již v praslovanštině. Navíc je z tohoto hesla odkazováno do hesla kvartýr, kde nalézáme informaci, že kvartýr má původ ve středolatinském quarterium s významem ‚čtvrtina, (městská) čtvrť‘. To má zase původ v latinském quartus ‚čtvrtý‘. Souvislost čtvrti s číslovkou čtyři, potažmo čtvrtinou, je tedy (nejen v češtině) jistá. Co se dělení měst týče, Ottův slovník naučný uvádí, že ve starším městském zřízení bývalo každé město pro ulehčení obecní správy rozděleno na čtyři části. Vznik slova tedy souvisí spíše s tímto obecným dělením měst než s rozdělením části Jeruzaléma.
Poslední užití:
11.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Stupňování adjektiv
Konkrétní dotaz:
Je možné použít slovo nejsvátečnější?
Klíčové slovo:
nejsvátečnější
Odpověď:
Ano, slovo nejsvátečnější je správně utvořený tvar 3. stupně (superlativu) od přídavného jména sváteční. Jako takový je uveden v hesle sváteční v Internetové jazykové příručce a podle databáze Českého národního korpusu syn v8 se také běžně používá – korpus obsahuje jeho 141 výskytů (dotaz [lc="nejsvátečnější.*"]). Pro ilustraci můžeme uvést, že slovo nejsvátečnější se tu nejčastěji pojí s podstatnými jmény den, večeře, oděv, šaty, okamžik, oběd, atmosféra atp. Výrazu nejsvátečnější se tak jistě není třeba jakkoliv vyhýbat.
Zvažované varianty:
nejsvátečnější
Poslední užití:
23.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sváteční
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka [lc="nejsvátečnější.*"] v syn v8
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Prosím pěkně, je správně věta „K této prodlevě došlo z obavy před protesty“? Jde mi o tu vazbu s předložkou „před“. Nemělo by tam být „z obavy z protestů“?
Klíčové slovo:
obava
Odpověď:
Obě předložkové vazby jsou náležité. Pod heslem „obava“ je uvádí Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení – obava před někým, před něčím; z někoho, z něčeho: obava před policií, obavy před pronásledováním, obava z neznámých lidí, obava ze msty. Obě vazby uvádí i valenční slovník substantiv NomVallex I.
Zvažované varianty:
obava před protesty
obava z protestů
Poslední užití:
27.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)