Dotaz:
Složky bibliografického údaje
Konkrétní dotaz:
Setkala jsem se v bibliografické citaci s tím, že po originálním názvu díla byl uveden jeho překlad, který byl uvozen slovy „volně přeloženo“. Jak graficky řešit takovýto údaj?
Klíčové slovo:
citace; překlad
Odpověď:
Překlad názvu citovaného díla je volitelný údaj, který bývá obvykle uváděn v (hranaté) závorce za samotným originálním názvem. Informace o tom, že jde o volný překlad, je neobvyklá a nedoporučujeme ji v rámci bibliografického údaje zaznamenávat (může být zanesena např. v ediční poznámce, pokud se s překladem názvu v textu pracuje). V případě, že by autor na tomto údaji trval, bylo by dobré odlišit jej graficky od samotného překladu, např. odlišným řezem písma.
Poslední užití:
23.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6.2 Překlad názvu (s. 15)
Dotaz:
Bibliografický údaj
Konkrétní dotaz:
Musí být bibliografický záznam vždy ukončen tečkou?
Klíčové slovo:
citace
Odpověď:
Česká státní norma věnující se bibliografickým citacím doporučuje jednotlivé záznamy tečkou ukončit, toto doporučení rovněž odpovídá praxi (výjimkou jsou záznamy, které končí uvedením webové adresy).
Poslední užití:
23.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Právní/administrativní závaznost textu
Konkrétní dotaz:
Mohu při soudním sporu o význam určitého slova argumentovat výkladem uvedeným ve slovníku?
Odpověď:
Výkladové slovníky, jako jsou např. Slovník spisovného jazyka českého či Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, je samozřejmě možné užít při soudním jednání, nedokážeme však odhadnout, zda výklady v nich uvedené ovlivní výsledek řízení. Výklady významů ve slovnících češtiny nemají žádnou právní závaznost.
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je na internetu zveřejněný nějaký váš slovník?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Elektronické slovníky a zdroje z produkce Ústavu pro jazyk český naleznete na stejnojmenné stránce na adrese: http://www.ujc.cas.cz/elektronicke-slovniky-a-zdroje/. Z jednojazyčných výkladových slovníků jsou zde dostupné Příruční slovník jazyka českého, Slovník spisovného jazyka českého a Akademický slovník současné češtiny (hesla od a- a b-). Hesla Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost je v tuto chvíli možné prohlížet pouze přes konkrétní výrazy ve slovníkové části Internetové jazykové příručky.
Poslední užití:
11.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Ve větě „Většina dětí ze sirotčince po tom, co dospěla...“ píšeme „po tom co“ zvlášť jako samostatnou předložku, nebo dohromady potom co?
Klíčové slovo:
potom co; po tom co
Odpověď:
Ve větě lze připustit obě možnosti zápisu, záleží na rozhodnutí autora. Psaní dohromady (s časovým příslovcem potom) „potom, co“, analogické k psaní blízkého spojovacího výrazu „poté(,) co“, je v praxi poměrně obvyklé. V tomto případě však doporučujeme chápat obrat spíše jako spojení předložky „po“ a ukazovacího zájmena „tom“ odkazujícího k určitému období (co dospěla).
Zvažované varianty:
potom co
po tom co
Poslední užití:
21.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Nejde mi hledat v Akademickém slovníku současné češtiny. Nenacházím jiná slova než od prvních písmen abecedy.
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Akademický slovník současné češtiny dosud (tedy k dubnu 2020) obsahuje pouze hesla s náslovím a- a b-. Hesla od dalších písmen budou postupně následovat.
Poslední užití:
11.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o psaní dohromady, nebo zvlášť ve větě: „Měl přečtené všechny knihy, které měly co do činění...“, nebo co dočinění?
Klíčové slovo:
mít co do činění
Odpověď:
Jednotlivé složky ustáleného obratu píšeme jako samostatná slova: mít co do činění.
Poslední užití:
21.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině píše název jemenského hlavního města San’á?
Klíčové slovo:
Saná
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny (stejně jako např. některé geografické zdroje) obsahuje výhradně zápis San’á, avšak standardizační příručka ČÚZK Jména států a jejich územních částí doporučuje pro češtinu podobu Saná, která v českém úzu převažuje.
Zvažované varianty:
San'á
Saná
Poslední užití:
7.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Státy a území světa. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Jména států a jejich územních částí. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova divadlo? Můj profesor mi říkal, že nesouvisí se slovem dívat se, nýbrž divit se.
Klíčové slovo:
divadlo
Odpověď:
Slovo divadlo je odvozeno od slovesa dívat se. Staročeské sloveso dívati sě však mělo více významů, mj. ‚dívat se‘ i ‚divit se‘ – s ohledem na to lze dát divadlo do souvislosti i se slovesem divit se.
Poslední užití:
13.4.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme v textu větu „Tomáše daleko více zajímalo, co se dělo předtím". Mám psát předtím, nebo před tím?
Klíčové slovo:
předtím, před tím
Odpověď:
V uvedené větě doporučujeme užít příslovce s časovým významem ‚před jistým okamžikem, dříve‘: Tomáše daleko více zajímalo, co se dělo předtím (obdobně např. Předtím se o to nezajímal). Při psaní zvlášť jde o předložku a zájmeno, jímž na něco odkazujeme, např. Tomáše zajímalo, co se dělo před tím incidentem (obdobně Před tím zážitkem se o to nezajímal).
Zvažované varianty:
předtím
před tím
Poslední užití:
21.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám psát zvlášť, nebo dohromady: celých 10 dní předtím / před tím? Jak to poznám?
Klíčové slovo:
předtím, před tím
Odpověď:
V uvedené větě doporučujeme užít příslovce s časovým významem (před jistým okamžikem, dříve): Celých 10 dní předtím (obdobně např. Předtím pracovala na zkrácený úvazek. Chvíli předtím zahřmělo). Při psaní zvlášť jde předložku a zájmeno, jímž na něco odkazujeme, např. Celých deset dní před tím posledním vystoupením byl nervózní. Před tím úrazem pracovala. Chvíli před tím neštěstím zahřmělo.
Zvažované varianty:
předtím
před tím
Poslední užití:
24.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jmenuji se Emilie, ale v kalendáři se toto jméno teď píše dlouze Emílie. Je to tak správně? Dokonce mi to takto zapsali i v úředním dokumentu.
Klíčové slovo:
Emilie; Emílie
Odpověď:
Z jazykového hlediska jsou správné obě podoby tohoto jména, do české matriky lze tedy zapsat jak Emilie, tak Emílie. Varianta s krátkým „i“ je dnes častější u starší generace, zatímco s dlouhým „í“ převládá u dětí a mladistvých. Početně stále silně převažuje první z nich. Vzhledem k tomu, že v Česku neexistuje žádná kalendářová komise a jména v kalendáři nejsou nikterak normována, může si každý vydavatel libovolně vybrat, která jména a v jaké podobě zvolí. To však neplatí na úředních dokumentech, kde je třeba respektovat přesnou podobu jména, kterou má jeho nositel zapsanou ve svých dokladech.
Zvažované varianty:
Emilie
Emílie
Poslední užití:
5.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Upřednostňují se v českých textech české názvy pro cizí zeměpisná jména, např. Londýn místo London, Řezno místo Regensburg?
Klíčové slovo:
exonymum
Odpověď:
Ano, jde o tzv. exonyma čili domácí podoby cizích názvů. Jejich oficiální standardizovanou formu zachycuje publikace Index českých exonym. Zjednodušeně řečeno platí, že u jmen velmi frekventovaných (jako např. Londýn) se užívá téměř výhradně jejich vžitá česká varianta. U méně frekventovaných názvů pak úzus kolísá (tj. někteří mluvčí či pisatelé preferují podobu Řezno, jiní Regensburg). Existují pak také již téměř zapomenutá exonyma, s nimiž se lze setkat pouze výjimečně (např. Lázně Chudoba pro polské město Kudowa-Zdrój, Tubinky pro německý Tübingen). Je tedy nutno volit jednotlivé názvy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře.
Poslední užití:
17.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Názvy veřejných prostranství
Konkrétní dotaz:
Ve spojení náměstí Svobody se podle mě píše slovo náměstí s velkým písmenem. Kolega však tvrdí, že tam je nějaká výjimka.
Klíčové slovo:
náměstí Svobody
Odpověď:
Pokud jde o pojmenování veřejného prostranství, a ne název stanice hromadné dopravy, píše se ve slově náměstí opravdu malé písmeno. Žádná výjimka zde není.
Poslední užití:
24.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 76
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 83
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – ulice, třídy, nábřeží, náměstí, mosty, sady, zahrady, aleje, kolonády, sekce 2.2 Spojení obecného podstatného jména a vlastního jména ve 2. pádě
Dotaz:
Názvy území
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u slova Podpálaví? Psala bych malé písmeno, protože nejde o přesně vymezené místo.
Klíčové slovo:
Podpálaví
Odpověď:
Výraz Podpálaví se řadí k vlastním zeměpisným jménům, a proto je třeba psát velké písmeno.
Zvažované varianty:
Podpálaví
podpálaví
Poslední užití:
20.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 72
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 79
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – světadíly, země, území, sekce 1 Jednoslovné názvy
Dotaz:
Ministerstva
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u slova ministerstvo ve spojení beseda s náměstkem m/Ministerstva spravedlnosti?
Klíčové slovo:
m/Ministerstvo spravedlnosti
Odpověď:
Spojení ministerstvo spravedlnosti je od původu obecné pojmenování, které však je zároveň oficiálním názvem organizace. Vždy je nutné v daném kontextu zvážit, zda chceme signalizovat, že jde o název instituce, a pak psát velké písmeno, nebo že jde pouze o vyjádření činnosti, které se příslušné ministerstvo věnuje, a pak psát malé písmeno. Ve spojení, na které se ptáte, je možné zvolit oba způsoby psaní.
Poslední užití:
24.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – organizace (státy, správní oblasti, zastupitelské sbory, ministerstva, školy, divadla apod.), sekce 5.4 Ministerstva
Dotaz:
Odkaz na bibliografický údaj v textu
Konkrétní dotaz:
Autor textu, jemuž dělám korektury, odkazuje v textu na bibliografický údaj jménem autora a rokem vydání, přičemž tyto dva údaje odděluje čárkou. Pokud však za rokem vydání následuje ještě umístění citace na stránce, odděluje tento údaj tečkou, např. (Lukeš, 2013. s. 25). Je to v pořádku, neměl by se rok vydání a údaj o straně oddělovat také čárkou?
Klíčové slovo:
odkaz; strana
Odpověď:
Souhlasíme, že by se všechny jednotlivé složky odkazu na bibliografický údaj měly oddělovat čárkou (příp. může být jméno autora a rok vydání odděleno pouhou mezerou). Správný zápis odkazu tedy je (Lukeš, 2013, s. 25), příp. (Lukeš 2013, s. 25).
Poslední užití:
30.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Příloha A.2 Forma jméno-datum (Harvardský systém) (s. 27)
Dotaz:
Odkaz na bibliografický údaj v textu
Konkrétní dotaz:
Pokud v textu odkazuji na bibliografický údaj pomocí jména a roku v závorce, např. (Beneš 2019), umisťuje se tento odkaz před interpunkční znaménko, nebo za něj?
Klíčové slovo:
odkaz
Odpověď:
Umístění odkazu na bibliografický údaj citační norma neupravuje a v úzu se objevují obě řešení. Je přípustné zvolit jedno z těchto řešení a umístění odkazů v celém textu sjednotit, spíše bychom však doporučili s odkazy na bibliografický údaj zacházet podobně jako s odkazy na poznámku pod čarou. Pokud by se odkaz vztahoval k jedné větě nebo části věty, umístil by se před interpunkční znaménko, pokud by se vztahoval k více větám, příp. celému odstavci, byl by umístěn až za interpunkčním znaménkem.
Dotaz:
Psaní jen s malým písmenem
Konkrétní dotaz:
V bakalářské práci používám anglický výraz smart cities. Mám ho psát s velkými, nebo malými písmeny?
Klíčové slovo:
smart cities
Odpověď:
Jde sice o anglický výraz, ale zároveň o obecné pojmenování, a proto by se v textu psaném česky měla psát malá písmena, tj. smart cities.
Zvažované varianty:
Smart Cities
smart cities
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.