Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
že
Odpověď:
Jestliže z kontextově vázaného vypuštění vedlejší věty zůstane jeden výraz či konstrukce bez slovesa v určitém tvaru sestávající z několika výrazů, obvykle se takto vzniklé konstrukce považují za větný člen a čárkou se neoddělují. Toto pravidlo však není striktní. Míra pociťování větného charakteru konstrukce může být různá, a proto lze připustit i psaní s čárkou.
Poslední užití:
5.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 6.2 – Výrazy pociťované jako výpustka (řekni mi proč; nevím proč; nevěděl(,) jak na to apod.)
Dotaz:
Odděluje se vložená věta čárkou (čárkami)?
Klíčové slovo:
když
Odpověď:
Vedlejší větu vloženou mezi souřadně spojené věty oddělujeme čárkami z obou stran. Čárka se proto může dostat i před souřadicí spojovací výrazy spojující věty v poměru slučovacím.
Poslední užití:
13.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Změna délky (kořenové) samohlásky při odvozování (vyjímat > výjimka)
Konkrétní dotaz:
Proč se v přídavném jménu lipový píše krátké "i", když se ve slově lípa, od kterého je odvozeno, píše "í" dlouhé?
Klíčové slovo:
lipový, lípový
Odpověď:
V případě dvojice lípa > lipový jde o krácení kořenové samohlásky, ke kterému dochází při daném typu odvozování i u jiných slov, srov. např. síla > silový, míra > měrový atp. (Dodejme ovšem, že vedle varianty lipový existuje (ve spisovném jazyce) i synonymní varianta lípový, u níž k popsanému krácení nedochází; podoba lípový je však podle databáze ČNK syn v8 asi 30krát méně častá než podoba lipový.)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme větu „Žijte, jako by každý den byl výjimečný“. Píšeme jakoby, nebo jako by?
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
Doporučujeme psaní zvlášť: „Žijte, jako by každý den byl výjimečný“. Odděleně psané jako by se užívá ve větách s vyjádřením porovnání s hypotetickým dějem vyjádřeným slovesnými tvary podmiňovacího způsobu. Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby: „Žijte, jako kdyby každý den byl výjimečný".
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
9.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Ve větě „Bude to stát určitě za to“ píšeme za to zvlášť, nebo zato dohromady?
Klíčové slovo:
stát za to
Odpověď:
Ve spojení „stát za to“ jde o předložku a ukazovací zájmeno, píšeme proto „Bude to stát určitě za to“. Příslovce zato užíváme ve významu ‚náhradou za něco, místo něčeho‘, může znamenat i ‚ale, avšak‘, např. Skoro nic nesnědl, zato pořád pil.
Zvažované varianty:
za to
zato
Poslední užití:
16.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.1 – Za to × zato
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Potřebuju napsat „napůl cesty ke dveřím“. Je v tomto vyjádření napůl dohromady?
Klíčové slovo:
na půl
Odpověď:
Spřežka napůl má podle slovníků význam ‚napolo, zpola‘. Užívá se ve větách jako: je napůl zmrzlý, říct napůl žertem, okno napůl otevřené. V uvedeném spojení však nejde o význam zpola, ale o vyjádření významu ‚v polovině cesty", doporučujeme proto psát zvlášť na půl: na půl cesty ke dveřím.
Zvažované varianty:
na půl
napůl
Poslední užití:
28.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má tzv. druhově přivlastňovací přídavné jméno utvořené od slova mládě? Existuje vůbec v češtině takové slovo? Mohlo by mít podobu mláděcí?
Klíčové slovo:
mláděcí
Odpověď:
Výkladové slovníky tzv. druhově přivlastňovací přídavné jméno od slova mládě neuvádějí. Pokud bychom ho měli vytvořit, slovotvorným zásadám češtiny by opravdu odpovídala podoba mláděcí, která by pak byla na základě svého slovotvorného významu uživatelům češtiny srozumitelná (její význam by byl dobře odhadnutelný z její utvářenosti). Podle databáze ČNK syn v8 se však toto slovo téměř nepoužívá, najdeme tu jeho pouhých 14 výskytů. Jakkoliv je tedy slovo mláděcí utvořeno systémově (je slovotvorně náležité), a nejspíš by bylo i dobře srozumitelné, nelze ho (do spisovných textů a promluv) doporučit, protože není noremní, uživatelé češtiny ho neznají, nesetkávají se s ním, bylo by pro ně překvapivé, rušilo by je a zaráželo. Místo něj je vhodnější volit opis, např. místo mláděcí srst, mláděcí rysy používat spojení srst mláďat, rysy mláďat atp.
Zvažované varianty:
mláděcí
Poslední užití:
13.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka mláděcí
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Názvy obcí
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše ve slově hlavní v názvu kraje hlavní město Praha?
Klíčové slovo:
hlavní město Praha
Odpověď:
Název hlavní město Praha je specifický v tom, že označuje dvě skutečnosti: jednak město, jednak kraj. V obou případech se výraz hlavní píše s malým písmenem.
Poslední užití:
25.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – organizace (státy, správní oblasti, zastupitelské sbory, ministerstva, školy, divadla apod.), sekce 3.1 Názvy krajů
Dotaz:
Názvy ostrovů, pohoří, hor, moří, řek, nížin
Konkrétní dotaz:
S jakým písmenem se píšou přídavná jména ve spojeních jako dolní Labe, střední Labe, střední Vltava atp.?
Odpověď:
Ve spojení přídavného jména a názvu řeky se přídavné jméno píše s velkým písmenem jedině tehdy, jestliže je součástí vlastního jména, např. Studená Vltava. Přídavná jména horní, dolní a střední součástí vlastního jména nejsou, a proto je třeba u nich psát malé písmeno.
Poslední užití:
18.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – vodstva, hory, pohoří, nížiny, sekce 2.2 Spojení přídavného jména a podstatného jména vlastního
Dotaz:
Psaní jen s malým písmenem
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše v souvislosti se studenou válkou u slova východní ve spojení východní blok?
Klíčové slovo:
východní blok
Odpověď:
Spojení východní blok, označující seskupení států, se chápe jako obecné pojmenování, a proto je namístě psát malé písmeno.
Poslední užití:
24.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Ve větě: „Naštěstí / na štěstí se mi to nepovedlo“ – je naštěstí dohromady, nebo zvlášť (na štěstí)?
Klíčové slovo:
naštěstí; na štěstí
Odpověď:
Pro vyjádření významu ‚šťastnou náhodou‘ doporučujeme užít spřežku naštěstí: Naštěstí se mi to nepovedlo. SSČ připouští ve stejném významu i psaní zvlášť: Na štěstí se mi to nepovedlo. Jen zvlášť píšeme spojení předložky a podstatného jména, např. myslím na štěstí, spoléhala na štěstí apod.
Zvažované varianty:
naštěstí
na štěstí
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co jsou to paralingvální prostředky?
Klíčové slovo:
paralingvální
Odpověď:
Paralingvální (nebo také neverbálně vokální či prozodické) prostředky zahrnují zvukové charakteristiky mluveného projevu. Řadí se mezi ně např. intonace, přízvuk, barva hlasu, tempo řeči atd.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Ve větě: „Naštěstí / na štěstí se mi to nepovedlo“ – je naštěstí dohromady, nebo zvlášť (na štěstí)?
Klíčové slovo:
naštěstí; na štěstí
Odpověď:
Pro vyjádření významu ‚šťastnou náhodou‘ doporučujeme užít spřežku naštěstí: Naštěstí se mi to nepovedlo. SSČ připouští ve stejném významu i psaní zvlášť: Na štěstí se mi to nepovedlo. Jen zvlášť píšeme spojení předložky a podstatného jména, např. myslím na štěstí, spoléhala na štěstí apod.
Zvažované varianty:
naštěstí
na štěstí
Poslední užití:
7.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Psaní jen s malým písmenem
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše v souvislosti se studenou válkou u slova západní ve spojení západní blok?
Klíčové slovo:
západní blok
Odpověď:
Spojení západní blok, označující seskupení států, se chápe jako obecné pojmenování, a proto je namístě psát malé písmeno.
Poslední užití:
24.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Názvy území
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se v souvislosti se studenou válkou píše u přídavného jména východní ve spojení východní Evropa?
Klíčové slovo:
východní Evropa
Odpověď:
I v tomto kontextu je namístě psát malé písmeno. Přídavné jméno východní jen upřesňuje, o kterou část Evropy jde, není tedy součástí vlastního jména.
Poslední užití:
24.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 72
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 79
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – světadíly, země, území, sekce 2.2 Spojení přídavného jména a podstatného jména vlastního
Dotaz:
Složky bibliografického údaje
Konkrétní dotaz:
Cituji dílo, které má vedle názvu i podnázev, jenž je na obálce uveden na druhém řádku, název ani podnázev nejsou odděleny žádným interpunkčním znaménkem. Měly by tyto dva údaje být v bibliografickém údaji navzájem graficky odděleny a případně jakým způsobem?
Klíčové slovo:
citace; podnázev
Odpověď:
V bibliografickém údaji by měly být uvedeny podnázvy jen tehdy, pokud poskytují zásadní informace k obsahu citovaného zdroje. Pokud podnázev uvádíme, stojí na stejném řádku jako název a je třeba jej oddělit interpunkčním znaménkem. V citační normě je doporučeno oddělení dvojtečkou, přípustné je ovšem i oddělení tečkou.
Poslední užití:
3.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. 2011. (platí od 2011)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6.1.5 Podnázvy (s. 14)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde o větu „Lubka se otřásla, jako by jí byla zima“. Píšeme ve druhé části věty jakoby, nebo jako by?
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
Doporučujeme psát zvlášť: „Lubka se otřásla, jako by jí byla zima“. Jde o vyjádření slovesným tvarem podmiňovacího způsobu. Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby: „Otřásla se, jako kdyby jí byla zima“.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
21.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde o větu „Bylo to, jako by se skrz všechny ty pukliny ve skále po něm něco natahovalo“. Píšeme jakoby, nebo jako by ?
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
Doporučujeme psaní zvlášť: „Bylo to, jako by se skrz všechny ty pukliny ve skále po něm něco natahovalo“. Odděleně psané jako by se užívá ve větách s vyjádřením porovnání s hypotetickým dějem vyjádřeným slovesnými tvary podmiňovacího způsobu. Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby: „Bylo to, jako kdyby se skrz všechny ty pukliny ve skále po něm něco natahovalo".
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
21.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Názvy území
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se v souvislosti se studenou válkou píše u přídavného jména západní ve spojení západní Evropa?
Klíčové slovo:
západní Evropa
Odpověď:
I v tomto kontextu je namístě psát malé písmeno. Přídavné jméno západní jen upřesňuje, o kterou část Evropy jde, není tedy součástí vlastního jména.
Poslední užití:
24.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 72
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 79
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – světadíly, země, území, sekce 2.2 Spojení přídavného jména a podstatného jména vlastního
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.