Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je vedle jistě správné podoby obsese možná i podoba obscese (třeba v nespisovné češtině), když existuje slovo obscénní, a hlavně podoby obsesní a obscénní? Lze podobu obscese použít v televizi?
Klíčové slovo:
obsese
Odpověď:
Slovníky uvádějí ve významu ‚chorobně utkvělá představa, myšlenka‘ jedině podobu obsese. Podoba *obscese je evidentně mylnou, nesprávnou podobou tohoto slova. Jakkoliv je možné, že se začíná sem tam vyskytovat, nebo dokonce šířit (databáze ČNK syn v8 obsahuje 6 jejích výskytů), v současné době ji lze jednoznačně označit za chybnou. V daném významu je správné (pro adresáty nerušivé, nepřekvapivé) používat jedině podobu obsese. Přídavné jméno obscénní, z lat. ob- ‚ob-, proti-, za ap.‘ a caenum ‚kal, bahno‘, znamená ‚neslušný, nemravný, oplzlý, necudný‘, a se slovem obsese tedy etymologicky ani významově nijak nesouvisí. Jakkoliv by někomu mohla přídavná jména obsesní (adj. od obsese) a obscénní připadat podobná, nijak spolu nesouvisí a je nutno mezi nimi rozlišovat – neplést si je. Slovo *obscese je proto nesprávné, a to i v nespisovné češtině. Výjimkou by snad mohly být umělecké žánry, kde by podoba *obscese mohla sloužit např. jako jazykový prostředek charakterizující nevzdělance či pseudointelektuály, kteří si oba výrazy pletou nebo mylně spojují.
Zvažované varianty:
obsese
obscese
Poslední užití:
24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla obsese a obscénní
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo obscénní
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky obsese a obscese
Dotaz:
Slabikování konkrétního slova, počet slabik ve slově
Konkrétní dotaz:
Jak se slabikuje slovo restaurace? Jde o úkol pro 2. třídu ZŠ. Paní učitelka údajně po poradě s dalšími češtináři tvrdí, že hláska „u“ se zde vyděluje zvlášť, tj. [res-ta-u-ra-ce].
Klíčové slovo:
restaurace
Odpověď:
Paní učitelka se spolu s ostatními bohužel naprosto mýlí. Slovo restaurace slabikujeme [res-tau-ra-ce], případně [re-stau-ra-ce]. V každém případě obsahuje dvojhlásku [au], nikoli tedy dvě samostatné samohlásky [a] a [u] následující za sebou. Dvojhláska [au] zde tvoří jádro jedné slabiky, celkově má daný výraz 4 slabiky. Smyslem zadaného úkolu je podle našeho názoru ukázat, že se v češtině kromě dobře známé dvojhlásky „ou“ vyskytuje (např. v přejatých výrazech) mj. rovněž dvojhláska „au“. Dodejme pro úplnost, že dělení slov na slabiky, což je záležitost mluvené řeči, nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme daný výraz v písmu, když se ocitne na konci řádku. Ani to ale nevysvětluje, o co paní učitelka své tvrzení opírá (v písmu na konci řádku totiž lze dělit: re-s-tau-ra-ce).
Poslední užití:
27.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, víceslovná
Konkrétní dotaz:
Jak se vytvoří přídavné jméno od zeměpisného jména Sankt Petěrburg? Proč se v souvislosti s univerzitou v Petrohradě objevuje podoba Sankt-Petěrburský? Je správná?
Klíčové slovo:
sanktpetěrburský
Odpověď:
Od zeměpisného jména Sankt-Petěrburg (město v Ruské federaci) se v češtině tvoří přídavné jméno sanktpetěrburský. Podoba *Sankt-Petěrbur(g)ský a další možné varianty vzniklé různými kombinacemi malých vs. velkých písmen a/nebo ne/přítomností -g- a/nebo psaní -e- vs. -ě- po -t-, které se na internetu objevují v názvu tamější univerzity i v poměrně důvěryhodných zdrojích (univerzitní weby, web ministerstva školství atp.), jsou zcela jistě ovlivněny ruštinou, resp. ruským názvem univerzity: Sankt-Peterburgskij gosudarstvennyj universitet, a v češtině jsou zcela nevhodné. I v názvu univerzity je správné použít jedině českou podobu sanktpetěrburský, tj. Sanktpetěrburská státní univerzita.
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Jaký je kořen slova příbytek? Je to jen -byt-, nebo celé -příbyt-?
Klíčové slovo:
příbytek
Odpověď:
Kořenem slova příbytek je jen -byt-, pří- je tu předpona. Slovo souvisí s výrazem přebývat, které bylo už ve staré češtině vytvořeno přidáním předpony pře- (původně přě-, odtud pak dloužením při odvození přiebytek, což v současné češtině dalo příbytek) ke slovesu být, resp. bývat.
Zvažované varianty:
-byt-
-příbyt-
Poslední užití:
26.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo příbytek
Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Jsou vodník a podvodník slova příbuzná (jak tvrdí paní učitelka na ZŠ)?
Klíčové slovo:
vodník, podvodník
Odpověď:
Slova vodník a podvodník příbuzná nejsou, mají jen homonymní, tj náhodou stejné kořeny. Slovo vodník má totiž kořen -vod- s významem ‚voda‘, zatímco slovo podvodník má sice také kořen -vod-, v jeho případě však jde o variantu kořene -ved-, např. ze slova ved-u. Tento kořen má velkou řadu variant (-vád-: podvádět, -vod-: podvodník, -veď-: veďte, -voz-: navozený atp.) a znamená ‚vést‘. Jak je z výkladu snad dobře vidět, tato úloha je pro žáky ZŠ zcela nevhodná.
Poslední užití:
24.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je kořenem slovního tvaru poznala? Je to -zn- (jak tvrdí paní učitelka ve 4. třídě ZŠ), nebo -zna-?
Klíčové slovo:
poznala
Odpověď:
Kořenem slovního tvaru poznala je -zna-. Sloveso poznat (znát) má infinitivní tvary podle vzoru „krýt“, který má otevřený kořen zakončený na samohlásku (zna- jako kry/ý-) a nulovou kmenotvornou příponu (zna-0-l-a jako kry-0-l-a). Potíž je s prézentními tvary. Původně totiž měly stejně jako vzor „kryje“ kmenotvornou příponu -je- (bylo zna-je-š jako kry-je-š), skupina -aje- se však tzv. kontrakcí čili stahováními změnila na -á-. Původní znaješ se tak změnilo na znáš, čímž vznikl tzv. morfematický šev a došlo k znejasnění původní hranice mezi jednotlivými morfémy. V nově vzniklém -á- (zna-je-š > zn-á-š) je tak z historického hlediska jakoby kus kořene a zároveň kus kmenotvorné přípony -je- (-á- = -a- z původního kořene -zna- + -je- z původní kmenotvorné přípony). Zařazení do prézentní třídy z hlediska současné češtiny je tak oříšek. Protože neexistuje vzor, který by měl ve 3. os. sg. nulovou kmenotvornou příponu, nemůžeme počítat s členěním po-zná-0-0, po-zná-0-š, po-zná-0-me atd., díky čemuž bychom získali stejný (vlastně historický) kořen, jako je u infitivních tvarů. Mohli bychom počítat jedině s dělením po-zn-á-0, po-zn-á-š, po-zn-á-me, jenže pak by si neodpovídaly kořeny v infinitivních (po-zna-0-l jako kry-0-l) a prézentních (po-zn-á-š jako děl-á-š) tvarech. Na otázku, jaký je kořen ve tvaru poznala, lze tedy odpovědět, že -zna-. Jak je ale z tohoto výkladu snad jasně vidět, dané zadání je pro 4. třídu ZŠ zcela nevhodné.
Zvažované varianty:
-zn-
-zna-
Poslední užití:
3.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Když mám na mysli, že něco někdo říká tak, aby to ten druhý pochopil, píše se „říct po lopatě“ (zvlášť), nebo to může být i dohromady „říct polopatě“?
Klíčové slovo:
po lopatě; polopatě
Odpověď:
Mnohé spřežky je možné ověřit v SSČ nebo v PČP. Hranice chápání určitého výrazu jako spřežky však není ve všech případech jasná, proto se poměrně často v uživatelské praxi prosazuje psaní dohromady i u výrazů, které příručky zatím za spřežky nepovažují. V SSJČ i SSČ je uvedeno jen psaní zvlášť: vyložit někomu něco po lopatě = hovor. aby to pochopil. Doklady z ČNK však zcela jasně potvrzují, že u tohoto obratu je psaní dohromady stejně četné jako psaní zvlášť (424 : 443). IJP proto uvádí obě možnosti zápisu: po lopatě i polopatě. Výraz se tak přiřadil ke skupině slov, která se mohou psát dvojím způsobem bez významového rozlišení (na příklad – například, z počátku – zpočátku, na boso – naboso apod.).
Zvažované varianty:
po lopatě
polopatě
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jména organizací
Konkrétní dotaz:
Pokud namísto Rada města Rokytnice v Jizerských horách používáme jen zastupitelstvo a píšeme ho s malým písmenem, je to chyba?
Klíčové slovo:
r/Rada
Odpověď:
Ne. Zkrácený název lze chápat dvojím způsobem: buď jako neúplný název, jen druhové označení organizace a psát malé písmeno, nebo jako zástupný název, který i nadále plní funkci velké písmena, a psát písmeno velké. Jak podoba s malým, tak podoba s velkým písmenem jsou správné.
Poslední užití:
12.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – zástupné názvy
Dotaz:
Jména organizací
Konkrétní dotaz:
Pokud namísto Zastupitelstva města Rokytnice v Jizerských horách používáme jen zastupitelstvo a píšeme ho s malým písmenem, je to chyba?
Klíčové slovo:
z/Zastupitelstvo
Odpověď:
Ne. Zkrácený název lze chápat dvojím způsobem: buď jako neúplný název, jen druhové označení organizace a psát malé písmeno, nebo jako zástupný název, který i nadále plní funkci velké písmena, a psát písmeno velké. Jak podoba s malým, tak podoba s velkým písmenem jsou správné.
Poslední užití:
12.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – zástupné názvy
Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
Pokud se namísto např. město Ostrava použije samotný výraz město, nelze to chápat jako zástupný název a psát u slova město velké písmeno?
Klíčové slovo:
město
Odpověď:
V tomto případě nejde o zástupný název, protože na začátku celého spojení se píše malé písmeno. O zástupném názvu lze mluvit, pokud byste zkrátili např. název Magistrát statutárního města Ostravy na pouhý výraz magistrát. V tom případě lze psát velké písmeno, ale ani malé písmeno není chybné.
Poslední užití:
12.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – zástupné názvy
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.