Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Mám v textu název cyklo servis point. Je to pobočka, kde budou zastavovat kola a bude tam k dispozici servisní nářadí. Jak to napsat? Budou to tři samostatná slova, nebo bude někde spojovník (třeba cyklo-servis), nebo se něco bude psát dohromady?
Klíčové slovo:
cykloservis point
Odpověď:
Zápis se spojovníkem (cyklo-servis) vhodný není, spojovník se užívá v jiných typech slov. Komponent cyklo- funguje jako první část (tzv. prefixoid) mnohých složených slov. Analogicky k užívaným výrazům, jako např. cyklocentrum, cykloopravna, cyklokros, cyklorukavice, cyklodres, doporučujeme psát i cykloservis dohromady. Doklady z ČNK svědčí o tom, že se slovo užívá běžně.
Nabízí se i možnost vynechat slovo servis a pobočku nazvat složeným výrazem cyklopoint – rovněž psaným dohromady. Pokud ale mají být zachovány všechny tři části, pak za vhodné považujeme označení cykloservis point.
Zvažované varianty:
cykloservis point
cyklo servis point
cyklo-servis point
Poslední užití:
9.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Věta a výpověď
Konkrétní dotaz:
Dělám s vnučkou domácí úkol a nejsme si jisté určením druhu věty „Uteč.“ Nejdřív jsem si říkala, že jde o větu rozkazovací, ale mate mě, že není zakončena vykřičníkem. O jaký druh věty tedy jde?
Klíčové slovo:
věta rozkazovací
Odpověď:
Je pravda, že rozkazovací věty bývají často zakončeny vykřičníkem, není to však pravidlem a interpunkční znaménko není pro formální určení druhu věty určující. Například v Základní mluvnici českého jazyka, která pokrývá rozsah učiva základních škol, se dočteme, že „Na konci [rozkazovacích] vět píšeme tečku; jestliže však jde o důrazný rozkaz, píšeme vykřičník.“ Rozhodující v tomto případě je, že sloveso v přísudku má podobu rozkazovacího způsobu. Jinými slovy jde skutečně o větu rozkazovací.
Poslední užití:
22.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Vedeme s kolegyní spor, jakým větným členem je „k padnutí“ ve větě „Bylo horko k padnutí“. Já tvrdím, že jde o přívlastek neshodný (jaké horko?), kolegyně tvrdí, že jde o příslovečné určení míry. Rozsoudíte nás?
Klíčové slovo:
k padnutí
Odpověď:
Jedná se o příslovečné určení míry. Tento větný člen ve větě rozvíjí přísudek jmenný se sponou „bylo horko“, resp. jeho neslovesnou část vyjádřenou příslovcem „horko“. Přímo tento podtyp příslovečného určení vymezuje např. Příruční mluvnice češtiny a charakterizuje ho jako „vyjádření míry nebo intenzity uvedením následku nebo výsledku“. Mezi příklady uvádí např. Bylo to smutné až k pláči; Změnila ses, moje milá, k nepoznání.
Poslední užití:
17.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 457 (odst. 681) – vydání 2008
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžu psát nezřídkakdy dohromady? Nebo je to jen zvlášť?
Klíčové slovo:
nezřídka kdy; nezřídkakdy
Odpověď:
Jazykové příručky sice přímo tento výraz neuvádějí, ale můžeme vyjít z výrazů, které jsou v nich uvedeny, a to příslovce nezřídka (to se píše dohromady) a zřídkakdy (psáno i zvlášť: zřídka kdy). Dohromady i zvlášť je proto možné psát i zápor nezřídkakdy / nezřídka kdy. Doklady z ČNK (syn v8) ukazují v podstatě stejnou frekvenci obou podob (nezřídkakdy 186x; nezřídka kdy 180x).
Zvažované varianty:
nezřídkakdy
nezřídka kdy
Poslední užití:
18.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Historické (říše, království, knížectví)
Konkrétní dotaz:
Píše se starověké Řecko, nebo Starověké Řecko?
Klíčové slovo:
starověké Řecko
Odpověď:
Přídavné jméno starověký není součást vlastního jména, tím je pouze Řecko, a proto je namístě psát starověké Řecko, stejně jako starověký Egypt, starověká Čína.
Zvažované varianty:
starověké Řecko
Starověké Řecko
Poslední užití:
22.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
7.4.5 Starověké a středověké říše
Dotaz:
Kdy má kdo svátek
Konkrétní dotaz:
Kdy má slavit svátek nositelka ženského rodného Elisabeth? Na Alžbětu, nebo na Elišku?
Klíčové slovo:
Elisabeth
Odpověď:
Elisabeth je germánskou podobou původně hebrejského jména Elíšébah, kterému odpovídá české jméno Alžběta. V knize M. Knappové Jak se bude vaše dítě jmenovat? je doporučen termín jmenin 19. listopadu. Jméno Eliška je pak českou variantou jména Alžběta, takže je samozřejmě možné zvolit si pro slavení jmenin i datum 5. října, u něhož je u nás obvykle Eliška uváděna. Upozorňujeme zároveň, že v Česku již neexistuje žádná kalendářová komise, Ústav pro jazyk český ani žádná podobná instituce o datech svátků nerozhoduje a každý vydavatel kalendářů si může libovolně určit, jaké jméno a kolik jmen k jednotlivým dnům v roce přiřadí. Většinou se vydavatelství stále drží určitých tradic, avšak existují např. různé kalendáře se jmény zvířat, s příjmeními atp. Také je nutné zdůraznit, že zdaleka ne ve všech kulturách je slavení svátků obvyklé, případně má každá země svou vlastní kalendářovou tradici, a proto není zejména u jmen cizího původu vždy jednoduché stanovit konkrétní datum. Každý nositel jména si může navíc svobodně určit, kdy bude svátek slavit a zda vůbec.
Poslední užití:
23.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
Kdy má kdo svátek
Konkrétní dotaz:
Kdy mají svátek nositelky ženských rodných jmen Rosalina nebo Rose?
Klíčové slovo:
Rosalina; Rose
Odpověď:
V publikaci od Miloslavy Knappové Jak se bude vaše dítě jmenovat? se dozvíme, že tato jména souvisejí se jménem latinského původu Rosa, jehož českou obdobou je Růžena. V tomto zdroji se tedy doporučuje v případě těchto jmen slavit svátek 13. března. Upozorňujeme zároveň, že v Česku již neexistuje žádná kalendářová komise, Ústav pro jazyk český ani žádná podobná instituce o datech svátků nerozhoduje a každý vydavatel kalendářů si může libovolně určit, jaké jméno a kolik jmen k jednotlivým dnům v roce přiřadí. Většinou se vydavatelství stále drží určitých tradic, avšak existují např. různé kalendáře se jmény zvířat, s příjmeními atp. Také je nutné zdůraznit, že zdaleka ne ve všech kulturách je slavení svátků obvyklé, případně má každá země svou vlastní kalendářovou tradici, a proto není zejména u jmen cizího původu vždy jednoduché stanovit konkrétní datum. Každý nositel jména si může navíc svobodně určit, kdy bude svátek slavit a zda vůbec.
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je dostupný novější slovník, než je Slovník spisovného jazyka pro školu a veřejnost?
Klíčové slovo:
výkladový slovník
Odpověď:
Aktuálně je oddělením současné lexikologie a lexikografie ÚJČ vytvářen Akademický slovník současné češtiny, hesla s náslovím A–Č jsou dostupná online na: www.slovnikcestiny.cz/uvod.php, hesla od dalších písmen jsou připravována a budou postupně zveřejňována.
Poslední užití:
9.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Jména příslušníků různých společenství
Konkrétní dotaz:
S jakým písmenem se píše výraz piráti, jestliže jde o příslušníky České pirátské strany? Nemá být velké písmeno, aby se příslušníci strany odlišili od námořních lupičů?
Klíčové slovo:
piráti
Odpověď:
Názvy příslušníků stran se v češtině píšou s malým písmenem (sociální demokraté, lidovci atp.), a tudíž je namístě podoba piráti. To, v jakém významu se výraz pirát používá, vyplyne bezpečně z kontextu.
Poslední užití:
23.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 69
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 76
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – jména živých bytostí a přídavná jména od nich odvozená, sekce 2 Jména s malým počátečním písmenem
Dotaz:
Doporučujete užívání dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Je Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 1978 stále platný? Došlo v jeho dalších vydáních k nějakým změnám?
Klíčové slovo:
výkladový slovník
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny pro školu veřejnost byl poprvé vydán v roce 1978, v roce 1994 následovalo druhé, opravené a doplněné vydání, třetí, opravené vydání pak bylo v roce 2003. (Následující vydání již vyšla v nezměněné podobě.) Jak se dozvíme z předmluvy, druhé vydání bylo upraveno ve dvou ohledech: jednak, pokud jde o pravopis, podle nového vydání Pravidel českého pravopisu v roce 1993, jednak s ohledem na novou společenskou situaci po roce 1989. Proto byla zrevidována některá hesla týkající se politiky, kultury, ekonomie, školství ap., zařazena byla i některá nová slova. Jiná slova, známá z období první republiky (jako starosta, radní, finanční úřad aj.), byla znovu zařazena. Ve třetím vydání byly opraveny zjištěné tiskové chyby a provedeny drobné úpravy v rejstříku zeměpisných jmen, zkratek a značek. Navíc přibylo asi třicet nových a frekventovaných slov, významů a slovních spojení.
Poslední užití:
9.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.