Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jak by byl 2. pád v lotyšských jménech osob. Jedná se mi konkrétně o celé jméno a příjmení. Všechna mužská jména končí nejčastěji na koncovku -s, -š nebo -is. V lotyšském jazyce však tuto koncovku používají pouze v 1. pádě, a pak jim odpadá ve všech šesti pádech. Čili např. 1. pád je „Péteris“, ale oslovují ho „Peter“. Tuto koncovku přidávají i k zahraničním jménům např. Johanns Sebastians Bachs. Chtěla bych se tak zeptat, jestli když je to spíše jejich koncovka k 1. pádu, budu říkat 1. Péteris Vasks, 2. Péterise Vaskse neb Pétera Vaska/se? Dále mě zajímají druhé pády u jmen: Arvíds Vasks, Krišs Jankovsks.
Klíčové slovo:
Péteris Vasks; Arvíds Vasks; KrišseJankovsks
Odpověď:
Ačkoliv Havránek–Jedlička, 1981, připouštějí v České mluvnici obě možnosti, tedy jak připojování koncovek k celému nominativnímu základu (Lacise, Ignotase), tak k souhláskovému kmenu (Lace, Ignota), my bychom se spolu s Trostem (1955) a Petrem (1982) klonili pouze k prvnímu řešení. Trost totiž vznáší podstatný argument, že souhláskový kmen neurčuje skloňované tvary lotyšských (a litevských) jmen a nelze podle něj určit nominativ (1. pád), základní tvar jména. V současné češtině je naopak žádoucí, aby z nepřímých pádů byl rozpoznatelný i nominativ. Doporučili bychom Vám proto skloňovat zmiňovaná příjmení takto: Péterise Vaskse, Arvídse Vaskse a Krišse Jankovskse.
Poslední užití:
1.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pavel Trost, V. Š.: O skloňování litevských a lotyšských vlastních jmen osobních v českých textech Naše řeč, ročník 38 (1955), číslo 7-8
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Jan Petr: O začleňování litevských a lotyšských příjmení do češtiny (s návrhem na přepis litevských a lotyšských písmen) Naše řeč, ročník 65 (1982), číslo 2
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – přídavná jména zakončená na -ní/-ný
Konkrétní dotaz:
Je správně majestátní strom, nebo majestátný strom?
Klíčové slovo:
majestátní, majestátný
Odpověď:
Přídavná jména majestátní a majestátný jsou synonyma, liší se ovšem svou stylovou charakteristikou – neutrální je podoba majestátní, zatímco podoba majestátný je (už podle PSJČ, který vycházel v letech 1935–1951) zastaralá. Jakkoliv by podoba majestátný strom nebyla chybná, doporučujeme k užití spíš podobu majestátní strom.
Zvažované varianty:
majestátní
majestátný
Poslední užití:
12.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo majestátní
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo majestátný
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Na současných mapách vídám název Podhorní Mlýn (místní část Velvar), avšak na starších bývá tvar Podhorný. Co z toho je správně? Nebo může být obojí?
Klíčové slovo:
Podhorní Mlýn
Odpověď:
Toto zeměpisné jméno je v současnosti oficiálně standardizované jako Podhorní Mlýn (viz aplikaci Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního). V pomístních jménech se vyskytují přídavná jména podhorní i podhorný, z jazykového hlediska jsou to slovotvorné varianty (v současném jazyce by se však ze spojení „pod horou“ utvořilo spíše adjektivum podhorský).
Zvažované varianty:
Podhorní Mlýn
Podhorný Mlýn
Poslední užití:
19.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Potřebuji si ujasnit, zda v nářečním výrazu píšeme čárku, nebo kroužek, jde mi konkrétně o slovo fěrtůšek/fěrtúšek.
Klíčové slovo:
fěrtušek, fěrtúšek; fěrtůšek
Odpověď:
Pro spisovné výrazy platí pro psaní ú/ů poměrně jednoduché pravidlo, jehož kořeny souvisejí s historickým vývojem češtiny: ve slovech domácího původu píšeme na začátku slova písmeno ú, uvnitř slova písmeno ů (mimo švy předpon a kořenů nebo švy předpon a předpony ú‑(troj‑úhelník, nej‑úspěšnější). Pro zápis nářečních výrazů však toto pravidlo neplatí vždy důsledně, bývá obvyklé, že se pro zápis kvantity používá ú (ú s čárkou). Zastaralé a nářeční podstatné jméno fěrtoch podle SSJČ a NASCS obvykle zapisujeme jako fěrtoch, popř. fěrtuch, zdrobněliny pak fěrtošek/fěrtušek (tedy s krátkým u). Pokud chcete slovo zapsat s kvantitou, pak doporučujeme preferovat zápis fěrtúšek, přestože i podoba fěrtůšek je v ČNK doložena.
Jednoznačnou odpověď by vám poskytli spíše dialektologové, doporučujeme, abyste se obrátili např. na dialektologické oddělení ÚJČ v Brně.
Zvažované varianty:
fěrtůšek
fěrtúšek
fěrtušek
Poslední užití:
5.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Píšeme tyátr, nebo tyjátr? V PSJČ jsem našla jen zápis tyátr, v jiných slovnících jsem slovo neobjevila.
Klíčové slovo:
tyátr
Odpověď:
Nejde o spisovný výraz, takže jeho podoba nemusí být přesně daná, ale slovníky – nejenom PSJČ, ale i novější SSJČ a NASCS – zachycují jen podobu bez j, tedy tyátr.
Zvažované varianty:
tyátr
tyjátr
Poslední užití:
16.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Je slovo bicykl zastaralé?
Klíčové slovo:
bicykl
Odpověď:
Ano. Zatímco Slovník spisovného jazyka českého ze 60. let 20. století hodnotí slovo bicykl jako „poněkud zastaralé“, novější a dodnes vydávaný Slovník spisovné češtiny nebo Nový akademický slovník cizích slov ho označují za prostě „zastaralé“.
Poslední užití:
21.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Je správně tvar přechodníku v následujících větách „...zvolal Petr, svíjeje se bolestí?“ „Eva se držela cesty, snažíc se zůstat schovaná.“
Klíčové slovo:
svíjet se; snažit se
Odpověď:
Tvary přechodníku přítomného jsou v uvedených větách správně. U mužského rodu v j. č. má být zakončení na -e (svíjeje) a u ženského a středního rodu v j. č. zakončení -íc (snažíc).
Zvažované varianty:
svíjeje
snažíc
Poslední užití:
31.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na příliš dlouhou větu, a proto jsem ji rozdělila následujícím způsobem: „Existují alternativní řešení dopravního propojení Prahy a jižních Čech, jako je dobudování již rozestavěné dálnice D4 a především modernizace středočeské části silnice I/3. Tato je již vyprojektována.“ Je z této formulace jasné, že vyprojektována je silnice, nikoliv dálnice?
Klíčové slovo:
ta; tato
Odpověď:
Význam sdělení je jasný. Upozorňujeme však, že užití zájmena tato je v daném kontextu ze stylistického hlediska zastaralé a pro dnešní texty nevhodné. Doporučujeme proto užít místo něj zájmeno ta: „Ta je již vyprojektována“.
Zvažované varianty:
Existují alternativní řešení dopravního propojení Prahy a jižních Čech, jako je dobudování již rozestavěné dálnice D4 a především modernizace středočeské části silnice I/3. Tato je již vyprojektována.
Existují alternativní řešení dopravního propojení Prahy a jižních Čech, jako je dobudování již rozestavěné dálnice D4 a především modernizace středočeské části silnice I/3. Ta je již vyprojektována.
Poslední užití:
6.12.2017
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.