Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě, zda se bude slovo psát se spojovníkem, nebo s pomlčkou. Máme psát více-dimenzionalita, nebo více–dimenzionalita?
Klíčové slovo:
vícedimenzionalita
Odpověď:
Ve slově nebude ani spojovník, ani pomlčka. Takový zápis nemá jazykové opodstatnění. Píšeme dohromady jako jedno slovo: vícedimenzionalita. Komponent více- tvoří první složku mnoha složených slov, převážně přídavných jmen, např. víceletý, vícečlenný, víceslovný, víceúčelový. Užívá se však také u podstatných jmen, např. víceboj, vícehlas, vícepráce, víceúčelovost. Také podstatné jméno vícedimenzionalita píšeme dohromady.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se Vás zeptat na správné psaní slova při tom/ přitom v následující větě: Jejich mozek spouští pořád dokola stresovou reakci. Mozková aktivita přitom zůstává pořád na vrcholu.
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
U dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné, proto tak často při jejich zápisu váháme. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (spřežka přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). Lze říci, že v mnohých případech závisí volba podoby na preferenci pisatele. To platí i pro uvedenou větu – můžeme ji vyložit způsobem: mozková aktivita stále/zároveň zůstává na vrcholu i mozková aktivita při tom (spouštění stresové reakce) zůstává na vrcholu.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o tvary slova váha. Jsou tvary sedmého pádu vahou a váhou opravdu rovnocenné? Pokud řeknu třeba „předmět s vahou 5 kilogramů“, tak se mi to moc nezdá. Nebo je tam nějaký významový rozdíl? V jiných případech mi zkrácený tvar nevadí.
Klíčové slovo:
vahou; váhou
Odpověď:
V současné češtině je běžnější, že je délka samohlásky při skloňování zachována. Proto formulace „s váhou 5 kg, mám problém se svou váhou“ jednoznačně převažují, obdobně např. vážit na váhách, pracuje s digitálními váhami apod. Tvar vahou je v 7. pádě jednotného čísla rovněž náležitý, ale užívá se spíše v ustálených spojeních, např. přesvědčil jsem je vahou svých slov, být na vahách.
Zvažované varianty:
váhou
vahou
Poslední užití:
27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Často vídám psáno himalájská solná lampa, ale myslím si, že by to měla být himálajská, protože správně je Himálaj. Je to ale tak rozšířené, že mě zajímá, zda se zápis himalájská dá považovat za tolerovatelnou variantu.
Klíčové slovo:
himálajský
Odpověď:
Máte pravdu, že náležitá podoba je podle jazykových příruček i podle Indexu českých exonym Himálaj, himálajský. Zeměpisné jméno i odvozené přídavné jméno respektují etymologii názvu. V sanskrtu jde o složeninu výrazů hima (sníh) a álaja (obydlí). Varianta Himaláje, himalájský je v praxi skutečně značně rozšířená, ale správná není a podle dostupných jazykových příruček ani nikdy nebyla. V SSJČ je u hesla Himálaj uvedeno, že dřívější podoba je Himalaje (tedy krátce). Nedomníváme se, že by se zeměpisná standardizace přizpůsobovala omylu či zastaralému způsobu zápisu. Doporučujeme proto volit podobu himálajská solná lampa.
Zvažované varianty:
himálajský
himalájský
Poslední užití:
29.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.