Dotaz:
Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz:
Jak se do češtiny přepisuje jméno režiséra a občanského aktivisty Sencova: má to být Oleh, nebo Oleg?
Klíčové slovo:
Oleh; Oleg
Odpověď:
Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Jde totiž podle našich informací o ukrajinského režiséra, který má ovšem ruskou národnost. Záleží tedy na tom, z jakého jazyka budeme při přepisu jména zapisovaného cyrilskou abecedou jako Олег vycházet. Pokud z ukrajinštiny, pak je náležitá podoba Oleh (celé jméno: Олег Геннадійович Сенцов = Oleh Hennadijovyč Sencov), jestliže z ruštiny, tak Oleg (Олег Геннадьевич Сенцов = Oleg Gennaďjevič Sencov). Doplňme, že v ukrajinštině došlo podobně jako v češtině v historickém vývoji jazyka na rozdíl od ruštiny ke změně hlásky „g“ na „h“. Hláska/písmeno „g“ se tedy v ukrajinské domácí slovní zásobě nevyskytuje, objevuje se pouze v přejímkách (kde se zapisuje jako ґ), avšak i v těch je často nahrazeno pomocí „h“.
Zvažované varianty:
Oleh
Oleg
Poslední užití:
11.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Chápu, že ve slovech cizího původu se píše po písmenu „k“ měkké „i“ (např. kino, Kišiněv). Jak mám ovšem vysvětlit žákům základní školy, že to neplatí všude? Nevím si v tomto ohledu rady např. s názvem Kyjev. Nebylo by tedy lepší používat nepočeštěná pojmenování?
Klíčové slovo:
Kyjev; Kišiněv
Odpověď:
Pravopis cizích slov včetně vlastních jmen zjednodušeně řečeno vyplývá obvykle z jazyka jejich původu. Zatímco počeštěný název Kišiněv vychází z rumunského Chișinău, takže k zápisu s ypsilon zde není důvod, znaku „и“, který se vyskytuje v ukrajinském pojmenování Kyjeva (Київ), naopak odpovídá právě písmeno ypsilon (na rozdíl od ruštiny, kde se přepisuje znak „и“ jako „i“). Nahrazování vžitých českých exonym, tj. počeštěných pojmenování, takzvanými endonymy, tedy podobami zeměpisných jmen v jazyce původu, doporučit nelze (zejména ve školní výuce), neboť je jistě jednodušší zapamatovat si náležitý pravopis u jednotlivých jmen než po žácích vyžadovat např. znalost písmen, která se v českém grafickém systému vůbec nevyskytují (srov. právě třeba Chișinău). Jednotlivá exonyma lze navíc obvykle neproblematicky přečíst, což o endonymech často neplatí. Vzhledem k tomu, že nejsme didaktické pracoviště, nemůžeme vám však pomoci s konkrétními didaktickými postupy.
Poslední užití:
20.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Píše se správně v češtině název hlavního města Moldavska Kišiněv opravdu s měkkým „i“ po písmenu „k“?
Klíčové slovo:
Kišiněv
Odpověď:
Ano, pro toto město, jehož název je v rumunštině Chișinău, v češtině užíváme vžité (a navíc oficiálně standardizované) exonymum, tj. počeštěné pojmenování Kišiněv. Protože jde o jméno cizího původu, nelze zde uplatňovat zásady týkající se domácí slovní zásoby, např. tedy že po písmenu „k“ píšeme ypsilon.
Poslední užití:
20.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je vhodnější vazba „dělat něco jednodušším“, nebo „dělat něco jednodušší“?
Klíčové slovo:
dělat
Odpověď:
Valenční slovníky uvádějí u slovesa „dělat“ ve významu „působit změnu“ pouze vazbu se 7. pádem: dělat někoho/něco nějakým. Stejně tomu je i u slovesa „činit“. Náležité je tedy pouze spojení „dělat něco jednodušším“.
Poslední užití:
31.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Objevila jsem spojení „k věcem příslušejících do jeho kompetence“. Zarazil mě tvar přídavného jména – neměl by být správný tvar „příslušejícím“?
Klíčové slovo:
příslušející
Odpověď:
Máte pravdu. Dané přídavné jméno je zde ve funkci přívlastku shodného, a proto se musí v pádě, čísle i rodě shodovat s řídícím jménem. Protože řídícím jménem je v tomto případě výraz „věcem“, který je ve 3. pádě, musí být v tomto pádě také přídavné jméno. Správné znění uvedeného spojení je tedy „k věcem příslušejícím do jeho kompetence“. Praktickou pomůckou pro kontrolu správného tvaru bývá dosazení postponovaného přívlastku do pozice před řídícím jménem, tj. „k příslušejícím věcem“.
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.