Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
a (který)
Odpověď:
Vedlejší věty spojené souřadně v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojovacími výrazy. Jestliže jsou spojeny beze spojky, oddělujeme je čárkou.
Poslední užití:
10.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova amnestie?
Klíčové slovo:
amnestie
Odpověď:
Původ slova amnestie ‚prominutí trestu‘ lze dohledat v Rejzkově Českém etymologickém slovníku. Do češtiny se slovo dostalo přes latinské amnēstia z řeckého amnēstíā ‚zapomenutí (provinění apod.)‘, odvozeného od amnēstéō ‚upadám v zapomenutí‘, které se skládá ze záporné předpony a- a slova mnēstis ‚vzpomínka‘, vycházejícího z mimnēskō ‚vzpomínám si‘.
Poslední užití:
29.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova velín? Kdy se v češtině začalo používat?
Klíčové slovo:
velín
Odpověď:
Slovo velín ‚řídicí stanoviště‘ bylo utvořeno od slovesa velet (ovšem nesystémově, přípona -ín se totiž užívá při odvozování od podstatných jmen, srov. včelín, kravín). Kartotéka Novočeského lexikálního archivu dokládá rozšíření slova v 50. a 60. letech 20. století, objevilo se například v Rudém právu či Technickém magazínu. Nejstarší zachycený doklad však pochází z roku 1936 z časopisu Technický obzor: „Centrála (dozorna, velín) jest na mostě nad dolním ohlavím.“
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Souvisí původ slova syčák se syčením?
Klíčové slovo:
syčák
Odpověď:
Ano, Český etymologický slovník dává podstatné jméno syčák do souvislosti se slovesem syčet. Podstatné jméno mělo původní význam ‚žebravý tulák, pobuda‘ a vzniklo na základě syčení, které je charakteristické pro polohlasné žebrání, kdy jsou slyšet jen sykavky.
Poslední užití:
12.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova solidní?
Klíčové slovo:
solidní
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku se přídavné jméno solidní ‚spolehlivý, řádný, důkladný‘ dostalo do češtiny přes německé a francouzské solide téhož významu. Slovo má původ v latinském solidus ‚pevný, tvrdý, trvalý, pravý‘.
Poslední užití:
12.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova naivní?
Klíčové slovo:
naivní
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že přídavné jméno naivní ‚prostoduchý, dětinský‘ se do češtiny dostalo přes německé naiv, které pochází z francouzského naïf téhož významu, mělo však původně význam ‚přirozený, opravdový‘. To pochází z latinského nātīvus ‚přirozený‘, odvozeného od nātus, trpného příčestí slovesa nāscī ‚rodit se‘.
Poslední užití:
12.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Dočetl jsem se, že původní označení rostliny, kterou dnes běžně nazýváme růží, bylo šípek. Je to pravda?
Odpověď:
V Etymologickém slovníku jazyka českého od Václava Machka se můžeme v hesle šípek dočíst, že šípek ‚plod šípkové růže‘, respektive starší podoba šipъ označovala původně rostlinu, a dále, že růže je název pozdní, který přišel do češtiny ze Západu. Zdá se tedy, že v češtině opravdu mohl být dříve jako označení rostliny používán šípek a až později růže. Pro úplnost dodejme, že Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku uvádí praslovanskou podobu šipъkъ, která je odvozena od šipъ ‚trn, růže‘.
Poslední užití:
5.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Je možné psát [emodži] počeštěně jako emodži? Nebo se užívá jen zápis emoji?
Klíčové slovo:
emoji; emodži
Odpověď:
Počeštěná podoba emodži (odpovídající výslovnosti) je v pořádku, můžete ji užívat. Prosazuje se ale zatím poměrně málo, původní přepis emoji je výrazně frekventovanější. Proto ji jako základní uvádí i IJP.
Zvažované varianty:
emoji
emodži
Poslední užití:
8.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Anna Černá: Emoji neboli emodži Naše řeč, ročník 104 (2021), číslo 4.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova mátožný?
Klíčové slovo:
mátoha; mátožný
Odpověď:
Původ přídavného jména mátožný ‚malátný‘ lze dohledat v Českém etymologickém slovníku. Ten přídavné jméno odvozuje od podstatného jména mátoha ‚přízrak, zesláblý člověk‘. Původ má již v praslovanském matoga, které pochází ze slovesa matati. To má českou nářeční podobu mátat ‚mást, strašit‘. Základ tvoří asi ma-, které je také ve slovese mámit a příslovci maně, dále mohlo mít vliv na podobu slova sloveso motat.
Poslední užití:
6.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova zmátořit se?
Klíčové slovo:
zmátořit se
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku lze sloveso zmátořit se ‚vzchopit se‘ nalézt v podobě zmatořiti se v Jungmannově Slovníku česko-německém, kde je mu připsán význam ‚přijít k sobě‘. Slovo je asi příbuzné se staročeským přídavným jménem matorný ‚zralý, dospělý, vážný‘. Další souvislosti jsou nejisté, ovšem nápadná je podobnost s latinským mātūrus ‚zralý, včasný, dospělý‘, které má původ v indoevropském meh-tu- ‚dobrý, včasný‘.
Poslední užití:
6.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova sofistikovaný?
Klíčové slovo:
sofistikovaný
Odpověď:
Podle Rejzkova Českého etymologického slovníku se přídavné jméno sofistikovaný ‚složitý, rafinovaně propracovaný‘ dostalo do češtiny přes angličtinu. Slovo bylo utvořeno od podstatného jména sofistika ‚záměrné vyvozování klamných myšlenkových závěrů‘, které pochází ze středolatinského sophistica z řeckého sophistiké od sophistikós ‚sofistický, klamný‘ od sophistés s významem ‚učenec, mudrc‘, ale i ‚nepravý filozof, podvodník‘. To bylo odvozeno od sophízō ‚činím moudrým, chytře uvažuji‘ a to od sophíā ‚moudrost‘.
Poslední užití:
10.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „a“ v následující větě? „Dívku násilím(,) a zneužívaje její bezbrannosti donutil k pohlavnímu styku.“
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz „konrétní případ“). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
28.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Mohu slečnu, která získala inženýrský titul, oslovovat „slečno inženýrko“?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
Oslovování je záležitostí konvence. Ve spojení s vysokoškolským titulem se v oslovení běžně užívá výraz paní (např. paní inženýrko), užití výrazu slečna bychom tedy nedoporučovali.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jaké mám použít oslovení v dopise – „vážení páni senátoři“, nebo „vážení pánové senátoři“?
Klíčové slovo:
páni; pánové
Odpověď:
Je možné použít oba tvary, tj. páni i pánové, ovšem data z Českého národního korpusu ukazují, že v kombinaci s funkcí je častější užití krátkého tvaru – „vážení páni senátoři“. Jako další řešení se nabízí tvar páni/pánové z oslovení vypustit – „vážení senátoři“.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Píši zprávu o auditu a potřebuji vědět, jak zacházet s církevními hodnostmi arcibiskup a kardinál. Mám napsat „arcibiskup kardinál Dominik Duka“, nebo „arcibiskup Dominik kardinál Duka“?
Klíčové slovo:
Dominik kardinál Duka; kardinál Dominik Duka; kardinál; arcibiskup
Odpověď:
Podle dokladů v Českém národním korpusu je nejčastější varianta „arcibiskup kardinál Dominik Duka“. Umístění církevní hodnosti kardinál mezi jméno a příjmení (Dominik kardinál Duka) je tradiční, a proto je pravděpodobné, že se s variantou „arcibiskup Dominik kardinál Duka“ setkáme spíše v církevním prostředí. V korpusu se vyskytuje také varianta „arcibiskup a kardinál Dominik Duka". Žádnou z uvedených variant bychom nehodnotili jako nevhodnou, ovšem vzhledem k četnosti výskytu a užití ve zprávě o auditu bychom se přikláněli k řešení „arcibiskup kardinál Dominik Duka“.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Píši zprávu o auditu a potřebuji vědět, kam se umísťuje církevní hodnost kardinál. Před jméno a příjmení (kardinál Dominik Duka), nebo mezi ně (Dominik kardinál Duka)?
Klíčové slovo:
Dominik kardinál Duka; kardinál Dominik Duka; kardinál
Odpověď:
Umístění církevní hodnosti kardinál mezi jméno a příjmení (Dominik kardinál Duka) je tradiční, užívá se např. v církevních textech. Naproti tomu v publicistických textech převažuje uvedení hodnosti na prvním místě (kardinál Dominik Duka). Jelikož zpráva o auditu není církevním textem, přiklonili bychom se spíše k druhé variantě (kardinál Dominik Duka), ovšem ani první variantu bychom nehodnotili jako nevhodnou.
Poslední užití:
13.6.2019
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Píšu oficiální dopis a nejsem si jistá, zda mám v následující formulaci použít slovo „pan“, či nikoliv: „Byla jsem u pana inženýra Nováka.“ / „Byla jsem u inženýra Nováka.“ Poradíte mi?
Klíčové slovo:
pan
Odpověď:
Pro tyto případy neexistuje žádná striktní zásada, jíž bychom se mohli řídit. (Ne)uvedení výrazu pan je závislé především na typu textu a jazykovém citu. Žádná z uvedených variant není nesprávná, ovšem s ohledem na vyjadřování zdvořilosti v dopisech bychom se v tomto případě přiklonili k použití výrazu pan: „Byla jsem u pana inženýra Nováka.“
Zvažované varianty:
Byla jsem u pana inženýra Nováka.
Byla jsem u inženýra Nováka.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Sepisuji poděkování do bakalářské práce. Je následující věta v pořádku? „Ráda bych na tomto místě poděkovala panu doktoru magistru Janu Novákovi.“
Odpověď:
Pokud nepoužíváte zkratky titulů, ale jejich plnou podobu, obvykle se užívá jen nejvyšší titul. Doporučujeme tedy větu přeformulovat: „Ráda bych na tomto místě poděkovala panu doktoru Janu Novákovi.“
Zvažované varianty:
Ráda bych na tomto místě poděkovala panu doktoru magistru Janu Novákovi.
Ráda bych na tomto místě poděkovala panu doktoru Janu Novákovi.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám v úředním dopisu oslovit ženu, pokud si nejsem jist, zda je slečna, nebo paní?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
V situacích, kdy si nejste jist, zda můžete ženu oslovit „Vážená slečno“, doporučujeme zvolit oslovení „Vážená paní“, které je neutrální a je možné užít jej vždy.
Poslední užití:
31.7.2019
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.