Telefon: (+420) 257 531 793

Pondělí až pátek 10–12 hodin

Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 89/610, položky: 1761-1780/12194
Stav:
#11724
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz: Chtěl bych se zeptat, jaké i/y napsat v přísudku v následující větě: „Oslovil_ tě ty modely hodinek?“ Hraje při rozhodování mezi tvrdým y a měkkým i nějakou roli fakt, že danou otázku pokládá muž muži?
Klíčové slovo: modely
Odpověď: Na pohlaví tazatele nezáleží. Tvar přísudku řídíme vždy podmětem dané věty, tím je zde jméno rodu mužského neživotného v množném čísle (modely), proto je třeba napsat v přísudku tvrdé y: oslovily.
Poslední užití: 1.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.2 – Podmět je rodu mužského neživotného

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11723
Užití:
1 1 0
Dotaz: Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz: Potřebovala bych prosím poradit, jaké i/y mám napsat v přísudku následující věty: „Nadřízený orgán a subjekt by se dopustili/dopustily...“
Klíčové slovo: orgán a subjekt
Odpověď: Součástí několikanásobného podmětu uvedené věty není jméno rodu mužského životného, obě složky tohoto podmětu („orgán“ i „subjekt“) jsou rodu mužského neživotného. Proto v příčestí napíšeme tvrdé y: dopustily.
Poslední užití: 1.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11722
Užití:
1 1 0
Dotaz: Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz: Narazila jsem na větu: „Představte si, že by příjem organizace náhle vzrostl, dramaticky by vzrostl její vliv na své město“. Myslím si, že místo zájmena „své“ by mělo být užito „její“. Můžete mi to prosím potvrdit?
Klíčové slovo: její
Odpověď: Základní pravidlo nám říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno, a přivlastňujeme-li jinému větnému členu než podmětu, zvratné zájmeno neužíváme. Z tohoto pravidla existují výjimky, například pokud se ve větě vyskytne tzv. zanořená (skrytá) predikace – je otázkou, zda právě toto nevedlo pisatele k užití zvratného zájmena v dané větě (tj. mohli bychom napsat „vzrostlo to, že organizace ovlivnila své město“). Je však nutno poznamenat, že zvratné zájmeno v uvedeném souvětí vytváří jistou významovou nejednoznačnost, protože podmětem dané vedlejší věty je „vliv“, nikoli „organizace“, a na mnohé čtenáře může působit rušivě. Proto doporučujeme v souladu se základním pravidlem užít zájmeno „její“, tedy: „její vliv na její město“. Pokud by například z kontextu bylo zřejmé, o které město se jedná, ze stylistických důvodů bychom doporučovali druhé přivlastňovací zájmeno úplně vynechat.
Poslední užití: 19.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Konkurence přivlastňovacích zájmen

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11721
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Ve slovníku jsem našel jen podobu belvedér, není možné psát i krátce belveder?
Klíčové slovo: belvedér; belveder
Odpověď: Je možné užít jak podobu belvedér, tak belveder. Ačkoliv některé slovníky (NASCS, SSČ, SSJČ) uvádějí pouze podobu belvedér, v úzu je frekventovanější zápis belveder. IJP a nový ASSČ proto hodnotí obě možnosti (belvedér i belveder) jako rovnocenné.
Zvažované varianty:
belvedér belveder
Poslední užití: 27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://slovnikcestiny.cz/heslo/belveder/0/2064
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11720
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Když napíšu panoráma, mám psát slovo panoramatický s krátkým a?
Klíčové slovo: panoramatický
Odpověď: Přídavné jméno panoramatický píšeme v souladu se slovníky s krátkým a. Při odvozování dochází v tomto případě ke krácení samohlásky (obdobně např. schéma – schematický).
Zvažované varianty:
panoramatický panorámatický
Poslední užití: 27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11719
Užití:
1 1 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Píše se panorama, nebo panoráma? Nebo je možné obojí?
Klíčové slovo: panoráma; panorama
Odpověď: Přestože NASCS, PČP, SSČ i SSJČ uvádějí v prvním pádě jedině podobu panoráma, je zápis panorama (s krátkým a) v praxi natolik frekventovaný, že IJP připouští podobu panorama jako rovnocennou. Doplňujeme, že ve středním rodě je možné i u pravopisné podoby panoráma ve 2. 3. 6. a 7. pádě jednotného čísla a v čísle množném (tedy tvarech s kmenotvornou příponu ‑at) vedle dlouhého á použít rovněž krátké a (panorámatu i panoramatu apod.).
Zvažované varianty:
panoráma panorama
Poslední užití: 27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=panor%C3%A1ma_1&ref=panor%C3%A1ma
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11718
Užití:
1 1 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Jak se správně píše [týmlídr]? Snažila jsem se slovo najít v IJP, ale marně. Není tam ani foneticky týmlídr nebo tým lídr, ani teamleader, ani team-leader, ani team leader.
Klíčové slovo: team leader
Odpověď: IJP obsahuje asi 102 000 hesel, najdete v ní tedy jen část užívané slovní zásoby. Vámi hledaný výraz (zatím) není uveden. Výraz není doložen ani ve výkladových slovnících. Zaznamenané doklady užití ukazují, že jeho pravopisná podoba není ustálená. Přestože slova tým a lídr (stojící samostatně) užíváme v počeštěné podobě a jsou takto zachycena v IJP a slovnících, označení profese se podle dokladů z ČNK a internetu obvykle zapisuje v původní anglické podobě team leader (v českém prostředí však s malými počátečními písmeny). Další varianty, které jste uvedla (team-leader, teamleader, tým lídr, týmlídr) jsou v praxi doloženy rovněž, ale objevují se jen ojediněle. Pokud z nějakého důvodu není užit český ekvivalent „vedoucí týmu“ (popř. vedoucí provozu/směny/oddělení, mistr), pak lze doporučit zápis team leader. Varianty pojmenování jsou čerpány ze stránek Národní soustavy povolání (https://nsp.cz/jednotka-prace/vedouci-tymu).
Zvažované varianty:
team leader teamleader team-leader týmlídr tým lídr
Poslední užití: 19.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#11717
Užití:
1 1 0
Dotaz: Oslovování
Konkrétní dotaz: Jak mám oslovit muže, který je plukovníkem a zároveň lékařem?
Klíčové slovo: plukovník; lékař; doktor
Odpověď: Můžete si vybrat mezi variantami „pane plukovníku“ a „pane doktore“. Záleží především na tom, v jaké situaci dotyčného oslovujete. Pacienti zvolí pravděpodobně oslovení „pane doktore“, v komunikaci mezi vojáky se objeví spíše oslovení „pane plukovníku“.
Poslední užití: 11.10.2018
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#11716
Užití:
1 1 0
Dotaz: Oslovování
Konkrétní dotaz: Píšu dopis a nejsem si jistá formou oslovení. Kombinuje se titul s příjmením, např. „Vážený pane profesore Nováku“?
Klíčové slovo: profesor
Odpověď: Ne, běžně oslovujeme samotným titulem, tedy „Vážený pane profesore“.
Poslední užití: 13.5.2019
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#11715
Užití:
1 1 0
Dotaz: Oslovování
Konkrétní dotaz: Posílám dopis profesorovi, který je zároveň děkanem, a docentovi, který je zároveň vedoucím katedry. Mohu dotyčné oslovit „Vážený pane profesore, vážený pane docente“?
Klíčové slovo: profesor; docent; děkan; vedoucí katedry
Odpověď: Pokud se na dotyčné obracíte v pracovní záležitosti, nabízí se užít v oslovení funkce dotyčných – „Vážený pane děkane, vážený pane vedoucí“. Ovšem ani navrhované oslovení vědecko-pedagogickými tituly nepovažujeme za nevhodné.
Poslední užití: 13.5.2019
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11714
Užití:
1 1 0
Dotaz: Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz: Je pravda, že pokud má někdo titul, který se dnes už neužívá, např. akademický sochař (akad. soch.), nesmí ho u svého jména uvádět?
Klíčové slovo: akad. soch.; ak. soch.
Odpověď: Žádné takové nařízení neexistuje, naopak se běžně tituly, které se sice dnes již neudělují, ale které dotyční v minulosti právoplatně získali, u jmen jejich nositelů uvádějí.
Poslední užití: 24.5.2019
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11713
Užití:
1 1 0
Dotaz: Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz: Jsem diplomovaný specialista (DiS.) v oboru zdravotnictví. Na jedné univerzitě jsem vystudoval bakaláře (Bc.) v jiném oboru, na další univerzitě jsem vystudoval magistra (Mgr.), opět ve zdravotnictví. Tam jsem složil také rigorózní zkoušku a získal titul PhDr. Nyní můj zaměstnavatel uvádí u mého jména tituly PhDr., Bc. a DiS. Je to tak správně?
Klíčové slovo: Bc.; Mgr.; PhDr.; DiS.
Odpověď: Uvádění titulů není stanoveno zákonem, a proto s nimi můžete zacházet dle svého uvážení. Na druhou stranu se běžně a obvykle uvádějí pouze nejvyšší tituly. Proto bychom Vám doporučili používat před jménem pouze titul PhDr., který je nadřazen titulům Bc. a Mgr. Dále bychom Vám doporučili za jménem neuvádět titul DiS., neboť jakožto titul vyššího odborného studia má mnohem nižší váhu než vysokoškolský titul PhDr.
Poslední užití: 24.5.2019
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11712
Užití:
1 1 0
Dotaz: Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz: Chceme poslat pozvánku na koncert jedné velvyslankyni. Máme u jejího jména uvést titul JUDr.?
Klíčové slovo: velvyslankyně
Odpověď: Toto není čistě jazyková otázka, patří spíše do oblasti etikety. Domníváme se, že místo akademického titulu by bylo vhodnější užít spojení „Vaše Excelence“ nebo „Její Excelence“ (v závislosti na tom, jak přesně formulujete pozvánku), které se používá při kontaktu s velvyslankyní v diplomatickém styku.
Poslední užití: 24.5.2019
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11711
Užití:
1 1 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: Potřebuju ověřit, jak psát celulóza, přesněji lignocelulóza. Napsala bych celulóza, ale zákazník trvá na podobě celulosa, protože ji prý našel na Eurolexu.
Klíčové slovo: celulóza
Odpověď: Doporučujeme psát celulóza, lignocelulóza. Slovo patří k zdomácnělým výrazům, v nichž se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], zápis celulóza se dnes považuje za základní, tedy stylově neutrální. Lze ho užít ve všech typech textů. Podoba celulosa není chybná, ale její užití se omezuje na úzce odborné prostředí, v textech určených širší veřejnosti je vnímána jako zastaralá. Pravopisnou podobu celulóza je možné ověřit v IJP, NASCS, PČP i v ASSČ (https://slovnikcestiny.cz/heslo/celul%C3%B3za/0/10154).
Zvažované varianty:
celulóza celulosa
Poslední užití: 6.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1.1 – Základní pravopisná podoba je se z (typ muzeum – museum)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1.1 – Základní pravopisná podoba je se z (typ muzeum – museum)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://slovnikcestiny.cz/heslo/celul%C3%B3za/0/10154

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#11710
Užití:
1 1 0
Dotaz: Oslovování
Konkrétní dotaz: Přemýšlím, jak oslovit v obchodní korespondenci paní, která má nepřechýlené příjmení. Jelikož nevím, jak se s takovým příjmením zachází, napadlo mě využít křestní jméno a oslovit dotyčnou „Vážená paní Jano“. Co si o tom myslíte?
Odpověď: Oslovení typu „paní Jano“ je poměrně neformální, a proto bychom jeho užití v obchodní korespondenci nedoporučovali. V oficiální, formální komunikaci běžně oslovujeme adresáta příjmením, doporučujeme tedy oslovit dotyčnou buď nepřechýlenou podobou příjmení (např. vážená paní Novák), nebo podobou přechýlenou (např. vážená paní Nováková).
Poslední užití: 5.6.2019
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11709
Užití:
1 1 0
Dotaz: Barvy
Konkrétní dotaz: Píšeme okrovočerný pásek dohromady?
Klíčové slovo: okrovo-černý
Odpověď: Záleží na tom, jak pásek skutečně vypadá. Lze však předpokládat, že nejde o odstín, který bychom popsali jako okrovou barvu s nádechem do černa, ale spíše o dvě oddělené barvy (pruhy, puntíky, kostky, kytičky, vzory apod.), proto doporučujeme psát okrovo-černý pásek. Podle současného doporučení píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník (čili divis), jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý. Popisujeme-li barevný odstín, píšeme složky dohromady, bez spojovníku (např. žlutozelený, tj. žlutý odstín zelené barvy). Toto doporučení je od roku 2019 uvedeno na stránkách IJP. Ke zjednodušení došlo proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Zvažované varianty:
okrovo-černý okrovočerný
Poslední užití: 25.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Složená přídavná jména

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11708
Užití:
1 1 0
Dotaz: Barvy
Konkrétní dotaz: Potřebuji napsat oranžovo hnědě kostkovaná lícní strana. Píše se to dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Klíčové slovo: oranžovohnědý; oranžovo-hnědý
Odpověď: Zvlášť se píše volné spojení příslovce a přídavného jména, pak by ovšem mělo podobu oranžově hnědý. U spojení s první částí zakončenou na -o postupujeme jinak. Příslovce posuzujeme stejně jako přídavné jméno. Záleží na tom, zda jde o barevný odstín, nebo o dvě samostatné barvy. Pokud jde o barevný odstín (tedy oranžovou barvu s nádechem do hněda / hnědou barvu s nádechem do oranžova), pak píšeme složené přídavné jméno oranžovohnědý dohromady. Nevíme, jak předmět vypadá, ale tato možnost se zdá být méně pravděpodobná. Spojovník píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy v případě, že označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy. Jestliže je vzor tvořen oranžovými a hnědými kostkami, pak píšeme oranžovo-hnědá lícní strana). Toto doporučení je od roku 2019 uvedeno na stránkách IJP. Ke zjednodušení došlo proto, že podle původního pravidla (uvedeného v PČP) bylo třeba rozlišovat, zda může určitá kombinace barev tvořit barevný odstín, či ne. Pokud odstín nebylo možné vytvořit, psalo se celé přídavné jméno dohromady bez spojovníku (např. černobílý, červenomodrobílý). Pokud bylo možné barevný odstín vytvořit (např. žlutozelený, zelenomodrý), pak se v případě dvou samostatných barev psalo slovo se spojovníkem (žluto-zelený, zeleno-modrý). Aplikaci tohoto pravidla však znesnadňovala nejistota, které barvy spolu mohou tvořit barevný odstín, a které ne.
Zvažované varianty:
oranžovohnědý oranžovo hnědý oranžovo-hnědý
Poslední užití: 25.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Složená přídavná jména

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11707
Užití:
1 1 0
Dotaz: Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz: Na základě informací v IJP bych psala pšeničnožitný chléb dohromady, ale ve vyhlášce je uvedeno psaní zvlášť: pšenično žitný. Vídám také psaní pšenično-žitný. Jak je to správně?
Klíčové slovo: pšeničnožitný
Odpověď: Složená přídavná jména nepíšeme podle platných doporučení zvlášť. Zápis dvou samostatných slov – byť ve vyhlášce – není správný. Přestože je psaní se spojovníkem (pšenično-žitný) v obdobných typech pojmenování potravinářských výrobků poměrně časté, ani to neodpovídá jazykovému pravidlu. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první část složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -o (popř. -ovo), pak bychom měli psát složené přídavné jméno dohromady – pšeničnožitný chléb –, přestože jde rovněž o souřadné spojení dvou slov (pšeničný a žitný). Složená adjektiva typu „sladkokyselý“ „hluchoněmý“ píšeme dohromady (žitnopšeničný, špaldo(vo)žitný; malino(vo)vanilkový, čokoládo(vo)banánový apod.).
Zvažované varianty:
pšeničnožitný pšenično žitný pšenično-žitný
Poslední užití: 22.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11706
Užití:
1 1 0
Dotaz: Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz: Je správně věta „Nikdo nejsme spokojení se současnou situací“?
Klíčové slovo: nikdo
Odpověď: Zájmeno „nikdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Nikdo není spokojený se současnou situací“). Připouští se však i mluvnická shoda s množným číslem, a to v případech, kdy zájmeno zahrnuje více osob: akademická Mluvnice češtiny uvádí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“. Tvar slovesa v množném čísle („jsme“) vyjadřuje, že mluvčí do skupiny jedinců zahrnuje i sám sebe. V závislosti na tom, co chce autor věty přesně vyjádřit, lze tedy užít tyto kombinace: „Nikdo není spokojený se současnou situací“ (obecné konstatování), „Nikdo nejsme spokojený se současnou situací“ (mluvčí do skupiny zahrnuje i sám sebe; shoda přísudkového jména se řídí podle zájmena „nikdo“, jemuž obvykle odpovídá shoda v jednotném čísle), „Nikdo nejsme spokojení se současnou situací“ (i zde mluvčí do skupiny zahrnuje sám sebe; tvar přísudkového jména se přizpůsobuje sponovému slovesu „jsme“ v množném čísle). Vaše věta je tedy po jazykové stránce v pořádku.
Poslední užití: 24.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 16 – Typ Každý jsme nějak nešťastný
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 103

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11705
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz: Nevíme si rady s určením druhu vedlejší věty v souvětí „Vedoucí by měl úkoly zadávat včas, aby se lidé nenervovali, že to nestihnou“. Jde nám o tu větu „že to nestihnou“. Lze kromě příčinné věty uvažovat i o vedlejší větě předmětné? Ještě doplním, že se jedná o úkol pro 9. třídu.
Klíčové slovo: vedlejší věta příslovečná vs. předmětná
Odpověď: Hranice mezi předmětem a příslovečným určením – resp. mezi vedlejší větou předmětnou a příslovečnou – nemusí být vždy ostrá. V tomto případě lze skutečně uvažovat o obou pojetích. Vedlejší věta odpovídá na otázku „proč, z jakého důvodu by se lidé nervovali?“, a lze ji tudíž bez potíží určit jako větu příslovečnou příčinnou. Příruční mluvnice češtiny uvádí v příslušné kapitole např. větu „Byla zoufalá z toho, že ten jazyk neumí“. Na druhou stranu Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě v kapitole o předmětných vedlejších větách vypisuje typy sloves, s nimiž se pojí předmětné věty, a mezi jinými zde uvádí i slovesa s významem „bát se“, např. „Mám obavu, že tomu nebudete věřit“. Ve vašem případě se teoreticky můžeme zeptat „proč, z jakého důvodu by se lidé nervovali?“, ale také „kým, čím by se lidé nervovali?“. Jinými slovy se domníváme, že obě pojetí lze podepřít pádnými argumenty. Upozorňujeme však, že nejsme didaktické pracoviště, a proto nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe.
Poslední užití: 29.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 478, odst. 706 (vyd. 2008)
Jazykový zdroj: Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 244, odst. 673 (vyd. 1966)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.