Dotaz:
Názvy obcí
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u přídavného jména Jindřichův ve větě „Silnici postavilo město Jindřichův Hradec“?
Klíčové slovo:
město Jindřichův Hradec
Odpověď:
Ve spojeních město + zeměpisné jméno se slovo město píše s malým písmenem vždy, pokud není součástí zeměpisného jména, a to bez ohledu na to, zda označuje správní jednotku, nebo právnickou osobu. Náležité je proto psát město Jindřichův Hradec.
Poslední užití:
9.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nejsme si jistí vazbou slovesa ve větě „... podmínky, ke kterým / na které jsme přizpůsobeni“. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
přizpůsobit
Odpověď:
Slovníky vazeb uvádějí u slovesa „přizpůsobit“ pouze vazbu „přizpůsobit někoho/něco někomu/něčemu“. V uvedené větě je tedy náležitý jedině tvar bezpředložkového 3. pádu: „... podmínky, kterým jsme přizpůsobeni.“
Poslední užití:
25.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Podmět tvoří spojení zájmena a podstatného jména (např. my dívky jsme si hrály)
Konkrétní dotaz:
Potřebovali bychom prosím poradit se shodou přísudku s podmětem v následujícím souvětí. „My zvířata potřebujeme podmínky, kterým jsme přizpůsobeni/přizpůsobena.“ Měl by se v takovém případě tvar přísudku shodovat se zájmenem „my“, nebo s podstatným jménem „zvířata“?
Klíčové slovo:
my zvířata
Odpověď:
V uvedeném případě jde o specifický typ shody – ve větách, v nichž tvoří podmět spojení zájmena „my“ a libovolného podstatného jména, se shoda řídí podle podstatného jména. Správné znění věty je tedy „My zvířata potřebujeme podmínky, kterým jsme přizpůsobena“.
Poslední užití:
25.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 14 – Typ My děti jsme se bály
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěli bychom se zeptat na správnou předložkovou vazbu u názvu obce v Podkrkonoší, kde žijeme. U nás je běžné říkat např. „bydlím na Benecku“, ale zajímalo by nás, zda je považováno za chybu, kdyby někdo řekl „bydlím v Benecku“.
Klíčové slovo:
Benecko
Odpověď:
Užití předložek „na“ a „do/v“ ve spojení se zeměpisnými jmény, především s názvy měst, je dosti problematické. Roli často hraje místní úzus, který se od celorepublikového může lišit. Obecně platí, že předložky „v“ a „do“ mívají v takových případech charakter celonárodní, předložku „na“ u některých měst pak používají místní občané. Z dat Českého národního korpusu vyplývá, že v případě obce „Benecko“ se užívají obě varianty, tedy jak „na Benecku“, tak „v Benecku“, ačkoli vazba s předložkou „na“ je častější. Obě možnosti jsou tudíž v pořádku.
Poslední užití:
23.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2.1 – Jména obcí a jejich částí: na Vyšehradě × v Podolí
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Při doučování jsme narazili na větu „Pracoval jako lékař na frontě“. Nejsme si jistí, zda máme výraz „na frontě“ určit jako příslovečné určení místa, nebo jako neshodný přívlastek. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
příslovečné určení vs. přívlastek neshodný
Odpověď:
Pokud by věta zněla „Pracoval na frontě jako lékař“, určili bychom výraz „na frontě“ jednoznačně jako příslovečné určení místa. Protože však daný výraz stojí až za podstatným jménem „lékař“, může jít kromě příslovečného určení místa, vztahujícího se k přísudku (Kde pracoval?), také o přívlastek neshodný, rozvíjející podstatné jméno „lékař“ (Jaký lékař?). Obě řešení považujeme za přijatelná. Protože však nejsme didaktické pracoviště, nejsme schopni posoudit, kterému řešení dává přednost školská praxe.
Poslední užití:
20.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat na náležitou vazbu podstatného jména „reflexe“. Měla bych spíše říkat „reflexe něčeho“, nebo „reflexe nad něčím“? Nebo jsou správně obě vazby?
Klíčové slovo:
reflexe
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „reflexe“ tři možné vazby: reflexe o něčem (reflexe o životě), reflexe nad něčím (reflexe nad uměleckým dílem) a reflexe něčeho (reflexe pocitů). Obě vazby, na které se ptáte, jsou tudíž v pořádku.
Poslední užití:
9.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Získal jsem tituly MgA., Mgr. a Bc. (v tomto pořadí) a chci je všechny uvádět před svým jménem. Je správně zápis „Mgr. et MgA. Bc. Jan Novák“?
Klíčové slovo:
Bc.; Mgr.; MgA.
Odpověď:
Latinská spojka „et“ se užívá pouze v případě, kdy se uvádí dva zcela shodné tituly, např. „Mgr. et Mgr.“. Tituly MgA. a Mgr. však nejsou zcela shodné, a proto se mezi ně „et“ nevkládá. Náležitý zápis tedy je: „Mgr. MgA. Bc. Jan Novák“. Nad rámec vašeho dotazu si dovolujeme ještě podotknout, že po dosažení magisterského titulu se obvykle bakalářský titul již neuvádí.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Absolvoval jsem bakalářské studium a později na téže škole také magisterské studium, ovšem v jiném oboru. Mám si psát u jména oba tituly, nebo jen ten magisterský?
Klíčové slovo:
Bc.; Mgr.
Odpověď:
V případě absolvování magisterského studia se v praxi uvádí zpravidla jen vyšší titul, tedy magisterský, a proto bychom vám doporučili psát si před jménem pouze Mgr. Zacházení s tituly ovšem není stanoveno zákonem (uzákoněno je pouze to, jaké tituly se v ČR udělují a jaké mají zkratky), pokud tedy chcete, můžete uvádět bakalářský i magisterský titul.
Dotaz:
Tykání/vykání
Konkrétní dotaz:
Budu psát e-mail náměstku primátora. Když jsem s ním hovořila po telefonu, tykali jsme si a oslovovala jsem ho jeho trampskou přezdívkou, protože se dobře známe. Nyní váhám, zda mu mám tykat, nebo vykat, když mu píšu ve věci úřední. Je totiž pravděpodobné, že mou zprávu přepošle někomu jinému, kdo se pak bude mou žádostí zabývat. Co byste mi doporučili?
Odpověď:
Toto není čistě jazyková otázka, přesahuje do oblasti etikety. Nicméně se domníváme, že pokud dotyčného kontaktujete ohledně úřední/pracovní záležitosti, jejíž řešení navíc může být předáno jeho spolupracovníkům, bylo by vhodnější mu vykat.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Budu psát e-mail náměstku primátora. Když jsem s ním hovořila po telefonu, tykali jsme si a oslovovala jsem ho jeho trampskou přezdívkou, protože se dobře známe. Nyní váhám, jak ho mám oslovit, když mu píšu ve věci úřední. Asi „Vážený pane náměstku“? Je totiž pravděpodobné, že mou zprávu přepošle někomu jinému, kdo se pak bude mou žádostí zabývat.
Klíčové slovo:
náměstek primátora
Odpověď:
Toto není čistě jazyková otázka, přesahuje do oblasti etikety. Nicméně se domníváme, že pokud dotyčného kontaktujete ohledně úřední/pracovní záležitosti, jejíž řešení navíc může být předáno jeho spolupracovníkům, je vhodné zvolit oslovení funkcí „Vážený pane náměstku“, nikoliv přezdívkou, jejíž užití se hodí pro neformální a neoficiální komunikaci.
Poslední užití:
19.7.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Budu posílat dopis nebo e-mail úřednici Janě Novákové, která má za jménem titul DiS. a pod podpisem uvedla pracovní funkci „referent – zahradní architekt“. Přemýšlím, jak ji oslovit. Oslovení „Vážená diplomovaná specialistko“ nepovažuji za vhodné, tak bych možná mohla napsat „Vážená paní referentko“?
Klíčové slovo:
DiS.; referent; referentka
Odpověď:
Titul DiS. se při oslovování nepoužívá, užívají se až (vyšší) akademické tituly, varianta „Vážená diplomovaná specialistko“ je tedy opravdu nevhodná. Oslovení funkcí „Vážená paní referentko“ je zcela v pořádku. Jako další možnost se nabízí oslovení příjmením „Vážená paní Nováková“.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Pro program vědecké konference připravuji medailonek přednášejícího. Dotyčný je nositelem Řádu britského impéria, a tak si uvádí za jménem anglickou zkratku řádu OBE (jak je zvykem ve Velké Británii). Jelikož je medailon psaný v češtině a jeho čtenáři nebudou vědět, co zkratka OBE znamená, dovolila bych si ji vypustit. Ale nevím, zda by toto řešení neodporovalo nějakým pravidlům. Můžete mi poradit?
Odpověď:
Pro uvádění titulů, hodností či vyznamenání neexistují žádná striktní pravidla, je to záležitost společenské konvence. V češtině se zkratky řádů nepoužívají, navíc není řád pro vědeckou komunikaci relevantní, a proto považujeme za přijatelné ji v medailonu v programu konference vypustit. Zároveň dáváme ke zvážení, zda by nebylo vhodné do medailonu explicitně napsat, že je přednášející nositelem Řádu britského impéria.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Absolvovala jsem bakalářské studium na jedné univerzitě a magisterské studium v jiném oboru na jiné univerzitě. Mám si psát u jména oba tituly, nebo jen ten magisterský?
Klíčové slovo:
Bc.; Mgr.
Odpověď:
V případě absolvování magisterského studia se v praxi uvádí zpravidla jen vyšší titul, tedy magisterský, a proto bychom vám doporučili psát si před jménem pouze Mgr. Zacházení s tituly ovšem není stanoveno zákonem (uzákoněno je pouze to, jaké tituly se v ČR udělují a jaké mají zkratky), pokud tedy chcete, můžete uvádět bakalářský i magisterský titul.
Dotaz:
Tykání/vykání
Konkrétní dotaz:
Při psaní znaleckých posudků potřebuji občas něco vysvětlit, upřesnit. Nevím, zda mám v takových případech uvést vysvětlení tvarem „rozuměj“, nebo „rozumějte“. Jsem zvyklý na „rozuměj“, ale mám obavy, aby si třeba soudce, který bude můj posudek číst, nemyslel, že mu tykám. Poradíte mi, co s tím?
Klíčové slovo:
rozuměj; rozumějte; rozumět
Odpověď:
V odborných textech se s tvarem jednotného čísla „rozuměj“ setkáváme (podobně jako se objevuje také „viz“ či „srovnej“), ale používá se i tvar množného čísla „rozumějte“. Můžete si tedy vybrat. Je však pravda, že se výraz „rozuměj(te)“ nevyskytuje příliš často. Jako jisté řešení se nabízí použít zkratku „rozum.“ (podobně jako se užívá „srov.“) nebo zvolit neosobní formulaci „tím se rozumí“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem žena a věnuji se lékařské praxi. Mám napsat, že jsem lékař, nebo lékařka?
Klíčové slovo:
lékař; lékařka
Odpověď:
V češtině se běžně názvy osob přechylují, zvláště ve spojení s konkrétní ženou, a proto doporučujeme užít slovo lékařka.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi tato formulace: „Chtěl bych vám poděkovat.“ Není z ní jasné, kdy by chtěl dotyčný poděkovat – dnes, zítra, za rok? Domnívám se, že správně by se mělo říct: „Chci vám poděkovat.“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Užití podmiňovacího způsobu je ve zdvořilostních formulích zcela běžné, první uvedená formulace (Chtěl bych vám poděkovat.) je tedy naprosto v pořádku. Můžete však samozřejmě použít i druhou uvedenou formulaci (Chci vám poděkovat.), ani tu nepovažujeme za problematickou.
Dotaz:
Od jakého slova je utvořeno slovo X?
Konkrétní dotaz:
Od jakého slova je utvořeno slovo ovar? Jaká slovotvorná řada k němu vede? A jak je to se slovem var – je var od vařit, nebo je vařit od var?
Klíčové slovo:
ovar
Odpověď:
Slovo ovar je utvořeno od slovesa ovařit a to pak od slovesa vařit – ke slovu ovar tedy vede řada vařit > ovařit > ovar (srov. vařit > vyvařit > vývar). Slovo var je utvořeno od slova vařit (nikoliv naopak), tedy – obdobně jako v případě slova ovar výše – vařit > var.
Poslední užití:
18.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
bod 1.1.1.3 Názvy výsledků děje
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Jména organizací
Konkrétní dotaz:
V textu nepoužívám oficiální název Seniorský dům Písek, vynechávám zeměpisný název a píšu seniorský dům. Je malé písmeno správné?
Klíčové slovo:
D/domov dětí a mládeže
Odpověď:
V tomto případě jde o zástupný název. Pro tento typ názvů je charakteristické, že je lze psát jak s velkým, tak s malým písmenem. Malé písmeno je tedy náležité.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – zástupné názvy
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.