Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
V dopisu z úřadu bylo oslovení „Vážený pane Mgr.“ (tedy bez příjmení). Podle mě je takové oslovení nevhodné. Jaký je váš názor?
Klíčové slovo:
Mgr.
Odpověď:
Souhlasíme s vámi, oslovení zkratkou magisterského titulu je zcela nestandardní. Náležitá forma oslovení magisterským titulem je „Vážený pane magistře“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz ohledně přechylování. Měli jsme připravenou pracovní smlouvu pro ředitele, ovšem nyní do této funkce nastupuje žena. V hlavičce smlouvy jsem tedy uvedla: „Jana Nováková, ředitelka“. Avšak dále ve smlouvě ponechávám slovo ředitel (ve formulacích typu „ředitel je povinen...“, „ředitel jmenuje...“), abych to nemusela všude měnit. Je to tak v pořádku?
Klíčové slovo:
ředitel; ředitelka
Odpověď:
Jelikož používáte na prvním místě smlouvy přechýlenou podobu ředitelka, měla byste ji používat i dále v textu. Jednak smlouvu připravujete pro konkrétní osobu – ženu, jak ostatně reflektujete v prvním výskytu názvu funkce, jednak by smlouva měla být napsána co nejpřesněji, a proto je vhodné držet se jedné podoby názvu funkce.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, jak mám na pamětním listu zaznamenat hodnost a vysokoškolský titul. Mohu napsat „... uděluje medaili nadporučíku bakaláři Janu Novákovi“?
Klíčové slovo:
nadporučík; Bc.
Odpověď:
Doporučujeme vám hodnost a vysokoškolský titul nerozepisovat slovy, nýbrž použít zkratky: „... uděluje medaili npor. Bc. Janu Novákovi.“
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit paní, která má magisterský a inženýrský titul?
Klíčové slovo:
Mgr.; Ing.
Odpověď:
Tyto tituly jsou rovnocenné, můžete si tedy vybrat. Při rozhodování můžete vzít v úvahu, za jakým účelem paní kontaktujete – pokud se na ni obracíte např. s požadavkem, kterému může vyhovět díky svému inženýrskému vzdělání (nikoliv díky vzdělání magisterskému), je vhodnější zvolit oslovení „paní inženýrko“.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Opravuji text, v němž se vyskytují šlechtická jména a tituly, např.: Jan Adolf kníže z Lobkowicz, Ferdinand Zdeněk Lobkowicz, Marie Anna princezna Lobkowiczová či Kateřina Popelovna Lobkowicz. Říkám si, zda by se podoba jmen neměla nějak sjednotit – zda by u všech nemělo být užito spojení „z Lobkowicz“, zda by u žen neměla být vždy přechýlená podoba Lobkowiczová apod. Můžete mi poradit?
Odpověď:
Na tuto otázku vám nedokážeme uspokojivě odpovědět. Úzus užívání šlechtických jmen je rozkolísaný, u mužských jmen se objevuje jak předložkové spojení „z Lobkowicz“, tak samotné „Lobkowicz“, u ženských jmen se setkáváme s těmito možnostmi a navíc s přechýlenou podobou „Lobkowiczová“. Ze stylového hlediska považujeme za vhodné nějakým způsobem podobu jmen sjednotit, ovšem nedokážeme posoudit, která varianta či které varianty jsou preferované. Proto vám doporučujeme zkonzultovat tento problém s autorem/autorkou textu.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Mohu pracovní e-mail začít pozdravem a oslovením, např. „Dobrý den, paní Nováková“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
V oficiální písemné komunikaci doporučujeme užít oslovení „Vážená paní Nováková“. V méně formální komunikaci (např. mezi kolegy) je pozdrav s oslovením přijatelný, dostačující je však i samotný pozdrav.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Když posílám pracovní e-mail, začínám ho zdvořilým oslovením, např. „Vážený pane řediteli“. Někdy si ale s dotyčným pošleme několik e-mailů během krátké chvíle, a tak se mi zdá zbytečné pořád toto oslovení opakovat. V dalších e-mailech tedy místo něj píšu pozdrav „dobrý den“. Co si o tomto řešení myslíte?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
Pozdrav „dobrý den“ je v písemné komunikaci hodnocen jako neformální, a proto jeho užití v oficiální písemné komunikaci nedoporučujeme, a to ani v případě, kdy si s někým vyměňujete větší množství e-mailů. Ovšem vzhledem k tomu, že se charakter e-mailové komunikace může někdy přiblížit komunikaci chatové – typicky když si s někým vyměníte několik (velmi) krátkých zpráv během krátké doby (během pár minut nebo hodin) – nepovažovali bychom za nezdvořilé, pokud byste oslovení v dalších zprávách zcela vynechala. Vhodnost tohoto řešení je však třeba vždy posoudit s ohledem na komunikační situaci – komu přesně píšete, čeho se vaše korespondence týká apod.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Kolegyně získala nejdříve magisterský titul (Mgr.) a později na jiné škole, ale v témže oboru složila rigorózní zkoušku a získala titul doktorky přírodních věd (RNDr.). Nyní si před jménem píše „RNDr. et Mgr.“. Je to tak správně?
Klíčové slovo:
Mgr.; RNDr.
Odpověď:
Je zvykem, že v rámci jednoho oboru je nižší titul nahrazen vyšším, a proto bychom doporučili uvádět před jménem pouze titul RNDr. Zacházení s tituly ovšem není stanoveno zákonem (uzákoněno je pouze to, jaké tituly se v ČR udělují a jaké mají zkratky), pokud na tom tedy bude kolegyně trvat, může uvádět před svým jménem oba tituly, ale bez spojky „et“. Ta se totiž užívá pouze pro spojení dvou shodných titulů.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Je pravda, že pokud má někdo vojenskou hodnost, není třeba u jeho jména uvádět akademický titul?
Odpověď:
Uvedení vojenské či policejní hodnosti nebrání uvedení akademického titulu, a proto můžeme napsat např.: kpt. Bc. Anna Plachá; mjr. Ing. Rudolf Kopecký; pplk. Mgr. Gabriela Vránová, Ph.D.
Poslední užití:
25.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Často vídám psáno narozdíl dohromady, ale psala bych jen zvlášť: na rozdíl. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
na rozdíl
Odpověď:
Máte pravdu. Přestože mnoho pisatelů považuje výraz za spřežku, není tomu tak. Toto slovní spojení bychom měli psát jako slova dvě, respektive sekundární předložku „na rozdíl od“ jako slova tři. Náležitý způsob zápisu je možné ověřit v IJP, v kapitole Psaní spřežek a spřahování najdete i upozornění na chybný zápis.
Zvažované varianty:
na rozdíl
narozdíl
Poslední užití:
13.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o psaní mimoto x mimo to. Ve větě „Mimoto sklářské muzeum získá v podkroví nové prostory“ bych nepsala mimo to zvlášť, jak tu mají, ale preferovala bych psaní dohromady.
Klíčové slovo:
mimoto; mimo to
Odpověď:
Obě možnosti zápisu jsou v pořádku: mimo to i mimoto. Podle jazykových příruček (IJP, SSČ) jsou varianty rovnocenné. Doklady z ČNK syn v8 ukazují, že v praxi je zápis zvlášť zatím 2x frekventovanější (16 000 : 8 000).
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme psát online výuka, nebo on-line výuka? Nebo je jedno, jakou variantu zvolím?
Klíčové slovo:
online; on-line
Odpověď:
Obě podoby – online i on-line – lze užívat, z jazykového hlediska jsou rovnocenné. Výraz je možné užít jako přídavné jméno (online/on-line výuka) nebo příslovce (výuka probíhá online/on-line). V rámci jednoho textu je vhodné volit jednotnou podobu, ale záleží jen na vaší volbě, které dáte přednost.
Zvažované varianty:
online
on-line
Poslední užití:
13.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji se ujistit, že slovo ping-pong se píše se spojovníkem a bez mezer kolem spojovníku.
Klíčové slovo:
ping-pong
Odpověď:
Ano, vžitý, z angličtiny přejatý výraz pro stolní tenis se v češtině zapisuje ping-pong (tedy se spojovníkem a bez mezer).
Poslední užití:
15.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Existuje pojem světelná mikroskopie, potřebuji vytvořit přídavné jméno a nevím, zda psát jako dvě slova (světelně mikroskopický), nebo se spojovníkem (světelně-mikroskopický), nebo dohromady (světelněmikroskopický). Přídavné jméno se bude pojit s pojmem morfologie.
Klíčové slovo:
světelněmikroskopický
Odpověď:
Psaní dvou samostatných slov neodpovídá platným doporučením pro psaní složených přídavných jmen. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) bychom měli v souladu s PČP a IJP psát podle toho, co označují, buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Pokud říkáte, že východiskem je pojem světelná mikroskopie, tedy podřadné slovní spojení tvořené přídavným a podstatným jménem, pak píšeme odvozené složené přídavné jméno dohromady: světelněmikroskopický (světelněmikroskopická morfologie).
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je napsáno mediálně policejní kauza jako tři samostatná slova, ale psala bych to spíše se spojovníkem: mediálně-policejní kauza.
Klíčové slovo:
mediálně-policejní
Odpověď:
Máte pravdu, že psaní zvlášť neodpovídá platným doporučením pro psaní složených přídavných jmen. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) píšeme podle toho, co označují, buď se spojovníkem, nebo dohromady. Souhlasíme rovněž, že v tomto případě jde nepochybně o souřadné spojení slov mediální a policejní, proto píšeme mediálně-policejní kauza (spojovník ve složeném přídavném jméně nahrazuje spojku a).
Zápis dohromady mediálněpolicejní je v podstatě vyloučený, protože by východiskem muselo být ustálené slovní spojení mediální policie (to však neexistuje).
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně udicí, nebo udící komora?
Klíčové slovo:
udicí
Odpověď:
Ve spojení se slovem komora je namístě použít tzv. účelové přídavné jméno udicí (s krátkým -i- po -d-), jde o komoru určenou k uzení (srov. též lisovací, spalovací, odlehčovací atp. komora, nikoliv *lisující, *spalující, *odlehčující atp. komora).
Zvažované varianty:
udicí
udící
Poslední užití:
9.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně mělnicí, nebo mělnící stroj?
Klíčové slovo:
mělnicí
Odpověď:
Ve spojení se slovem stroj je namístě použít tzv. účelové přídavné jméno mělnicí (s krátkým -i- po -n-), jde o stroj určený k mělnění (srov. též psací, secí, pletací atp. stroj, nikoliv *píšící, *sející, *pletoucí atp. stroj).
Zvažované varianty:
mělnicí
mělnící
Poslední užití:
9.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící