Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Na zvonku máme napsáno Zelených (jmenuji se Zelená a manžel Zelený), ale někteří lidé nám říkají, že je to špatně, že by na zvonku mělo být Zelení. Je to pravda? Co je správně?
Klíčové slovo:
Zelených, Zelení
Odpověď:
Společné jméno rodiny (manželů) utvořené od příjmení Zelený má ve spisovné češtině dvě možné, správné podoby – Zelených a Zelení. Na zvonku tak může být obojí – stávající i navrhovaná podoba.
Zvažované varianty:
Zelených
Zelení
Poslední užití:
28.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova, bod 2 Pojmenování rodiny jako celku
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Dá se říct rozsvícení i rozsvěcení vánočního stromu, nebo je rozsvěcení vánočního stromu chyba?
Klíčové slovo:
rozsvícení, rozsvěcení
Odpověď:
Je možné říct jak rozsvěcení, tak rozsvícení vánočního stromu. Podstatné jméno rozsvěcení je utvořeno od nedokonavého slovesa rozsvěcet, zachovává si nedokonavý vid, a akcentuje tedy průběh celé akce (že jde o akci, která nějakou dobu trvá, lidé se sejdou, někdo promluví, zazpívá, strom se rozsvítí, lidé si popovídají a pak se teprve rozejdou atp.), zatímco podstatné jméno rozsvícení je odvozeno od dokonavého slovesa rozsvítit, zachovává si dokonavý vid, a akcentuje tak završenost, dokončenost daného děje (někdo zmáčkne tlačítko a blik – strom svítí, byl rozsvícen). Záleží tedy na tom, jaký aspekt celé akce chcete zdůraznit.
Zvažované varianty:
rozsvícení
rozsvěcení
Poslední užití:
8.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla rozsvítit a rozsvěcet
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je napsáno jen taktak, nemělo by to být zapsáno jen tak tak?
Klíčové slovo:
jen tak tak; jen taktak
Odpověď:
Obě dvě možnosti jsou v pořádku, obě uvádí už SSJČ a lze je ověřit v IJP. Doklady z ČNK syn v8 ukazují, že zápis zvlášť je frekventovanější (6 930 dokladů zápisu jen tak tak : 1 604 jen taktak).
Zvažované varianty:
jen tak tak
jen taktak
Poslední užití:
10.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Můžu napsat znovupoužitelný jako jedno slovo?
Klíčové slovo:
znovupoužitelný
Odpověď:
Ano, výraz znovupoužitelný doporučujeme psát dohromady, stejně jako např. slova znovuzačlenění, znovurozený, znovuotevření. Komponent znovu- tvoří první část složených slov. Výraz znovupoužitelný zachycuje IJP, databáze ČNK syn v 8 jeho užívání potvrzuje. Za chybný však nepovažujeme ani zápis znovu použitelný, popř. použitelný znovu.
Zvažované varianty:
znovupoužitelný
znovu použitelný
Poslední užití:
7.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Předpokládám, že spojku anebo mám psát dohromady. Nebo je možné psát i zvlášť a nebo? Jde o větu: Přála bych si, aby rodina a kariéra nebyly otázkou buď, anebo.
Klíčové slovo:
anebo
Odpověď:
V souladu s PČP, IJP a ASSČ píšeme spojku anebo dohromady.
Zvažované varianty:
anebo
a nebo
Poslední užití:
6.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Potřebuji se ujistit, že nedošlo k žádné změně a že se stále má psát permanentka, nikoli pernamentka, jak slýchávám i vídávám.
Klíčové slovo:
permanentka
Odpověď:
Ano, náležitá podoba je permanentka, protože pojmenování souvisí s adjektivem permanentní. Máte pravdu, že s přeskupením hlásek (tzv. metatezí) se u tohoto slova v praxi setkáváme relativně často.
Zvažované varianty:
permanentka
pernamentka
Poslední užití:
6.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme odbor, který má dvě oddělení, a to právní a legislativní. Předpokládám, že bychom neměli psát právnělegislativní, ale mohli psát buď právní a legislativní, nebo se spojovníkem právně-legislativní odbor.
Klíčové slovo:
právně-legislativní
Odpověď:
Máte pravdu. Pokud složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) odvozujeme od souřadného spojení dvou složek na stejné úrovni (v tomto případě slov právní a legislativní), pak ho píšeme se spojovníkem: právně-legislativní.
Psaní právnělegislativní by přicházelo v úvahu, pokud by základem bylo podřadné spojení právní legislativa.
Zvažované varianty:
právně-legislativní
právnělegislativní
Poslední užití:
6.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Dohadujeme se, jak vlastně psát užívané přídavné jméno legislativně technický (např. požadavek, úprava). Řešíme, zda psát zvlášť (jak je to v praxi časté), nebo spíše podle doporučení v IJP se spojovníkem, popř. dohromady. Také jsme došli k tomu, zda je to vůbec utvořené správně, protože se to netýká legislativy techniky, ale techniky legislativy – čímž se myslí způsob, jakým se tvoří předpisy čili technika tvorby předpisů. Nemělo by to tedy být obráceně?
Klíčové slovo:
legislativnětechnický
Odpověď:
Máte pravdu, že při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) se podle platných doporučení zápis zvlášť neužívá, píšeme je buď se spojovníkem, nebo dohromady. Přestože se toto řešení v praxi objevuje, doporučujeme ho neužívat.
O zápisu složených přídavných jmen rozhoduje význam, proto je důležitá věcná znalost. Říkáte-li, že jde o techniku legislativy, pak je východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Slovní spojení technika legislativy s neshodným přívlastkem (legislativy) můžeme vyjádřit spojením s přívlastkem shodným – legislativní technika. Složené přídavné jméno proto píšeme dohromady legislativnětechnický. Obrácené pořadí (technickolegislativní) by se užilo v případě, že by východiskem bylo slovní spojení technická legislativa, popř. legislativa techniky (to však není správný předpoklad).
Zápis se spojovníkem (legislativně-technický) by signalizoval, že jde o dvě souřadné složky na stejné úrovni: legislativní a technickou (což není pravda).
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Jak se vytvoří přivlastňovací přídavné jméno od ženského jména Viki?
Klíčové slovo:
Vikiin
Odpověď:
Při tvoření tzv. individuálně přivlastňovacích přídavných jmen od jmen zakončených v písmu na ‑i se koncová samohláska odsouvá: Noemi – Noemin, Mimi – Mimin, Pipi – Pipin, a tedy i Viki – Vikin.
Zvažované varianty:
Vikiin
Vikin
Poslední užití:
16.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, bod 2 Tvoření přídavných jmen od osobních jmen zakončených ve výslovnosti na [i], bod 2.1 Jména zakončená v psané podobě na ‑i
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit předsednictvo – „Vážené předsednictvo“, nebo „Vážení členové předsednictva“?
Klíčové slovo:
předsednictvo
Odpověď:
Obě varianty považujeme za vhodné. Jen doplníme, že pokud v předsednictvu zasedají i ženy, nabízí se taktéž oslovení „Vážené členky, vážení členové předsednictva“.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Autor článku soustavně píše mykorizní houby, ale domnívám se, že by to mělo být mykorhizní. Vím, že se zjednodušovalo dvojí rr (mykorrrhiza, mykorrhizní), ale h zůstalo zachováno. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
mykorhizní
Odpověď:
Máte pravdu, podoba mykorizní houby se občas v některých textech objevuje, ale v souladu s NASCS a IJP doporučujeme psát mykorhizní, mykorhiza. Vynechávání h se týká původní skupiny th (pathos – patos, ethan – etan), nikoli rh. Poznamenáváme, že podoba mykoríza je podle platných slovníků náležitá ve slovenštině, přídavné jméno by však mělo podobu mykorízny (mikorízna huba).
Zvažované varianty:
mykorhizní
mykorizní
Poslední užití:
14.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Krátky slovník slovenského jazyka. Kačala – Pisárčiková – Považaj. 2003.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Mohu začít e-mail adresovaný panu řediteli pozdravem a oslovením „Dobrý den, pane Ing. Nováku“?
Klíčové slovo:
ředitel; Ing.
Odpověď:
V oslovení se dává přednost pracovní funkci před akademickým titulem, a proto doporučujeme zvolit oslovení „Vážený pane řediteli“. Pokud byste chtěla pro oslovení použít titul, pak by mělo mít podobu „Vážený pane inženýre“. Zkratky titulů se totiž v oslovení neužívají a pozdrav „Dobrý den“ se hodí do méně formální komunikace.
Poslední užití:
9.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Oslovení a závěrečný pozdrav
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Informovali jsme o „úmrtí kardinála Miloslava Vlka“ a několik našich diváků se ozvalo, že slovo kardinál nepatří před jméno a příjmení, nýbrž mezi ně, že jsme měli mluvit o „úmrtí Miloslava kardinála Vlka“. Na webových stránkách arcibiskupství jsem zjistila, že se podoba „Miloslav kardinál Vlk“ opravdu užívá, ale nevím, je-li závazná i pro nás.
Klíčové slovo:
kardinál; Miloslav kardinál Vlk; kardinál Miloslav Vlk
Odpověď:
Umístění církevní hodnosti kardinál mezi jméno a příjmení (Miloslav kardinál Vlk) je tradiční, užívá se v církevním prostředí, ovšem pro mediální komunikaci není tato podoba nijak závazná. Uvedení hodnosti na prvním místě (kardinál Miloslav Vlk) převažuje např. v publicistických textech a je zcela v pořádku.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Musí se v oslovení v e-mailu užívat i příjmení (Vážený pane Nováku), nebo ho lze vynechat (Vážený pane)?
Odpověď:
Píšeme-li konkrétnímu příjemci, je zdvořilé oslovit ho příjmením (Vážený pane Nováku). Forma oslovení bez příjmení se užívá, pokud nevíme přesně, kdo bude zprávu číst. Pak se ovšem obracíme na potenciálního adresáta i adresátku, např. „Vážená paní, vážený pane“.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Stačí začít e-mail pozdravem „Dobrý den“, nebo mám použít i oslovení, např. „Dobrý den, pane Nováku“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
Pokud píšete oficiální e-mail, doporučujeme užít oslovení „Vážený pane Nováku“. Pozdrav „Dobrý den“ hodnotíme jako méně formální, hodí se např. do komunikace mezi kolegy. V méně formální komunikaci je přijatelná i kombinace pozdravu s oslovením, např. „Dobrý den, pane Nováku“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Kolegu má před jménem titul Mgr. a za jménem titul Ph.D. Přepokládám, že ho mám v e-mailu oslovit „pane magistře“, protože titulem za jménem se neoslovuje. Je to tak?
Klíčové slovo:
Mgr.; Ph.D.
Odpověď:
V uvedeném případě je náležitá forma oslovení „pane doktore“. Oslovujeme totiž nejvyšším dosaženým titulem, nezáleží na tom, zda je umístěn před jménem, nebo za ním.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit v mluveném rozhovoru klienta, který má magisterský a inženýrský titul? Na prvním místě uvádí titul magisterský, až po něm inženýrský, takže možná raději „pane magistře“?
Klíčové slovo:
Mgr.; Ing.
Odpověď:
Tyto tituly jsou rovnocenné, můžete si tedy vybrat, zda klienta oslovíte „pane magistře“ nebo „pane inženýre“. Pořadí titulů není rozhodující – vypovídá pouze o tom, že dotyčný získal nejprve titul inženýrský (proto stojí blíže ke jménu) a poté magisterský.
Poslední užití:
11.4.2018
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.