Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Mám napsat ve 3. p. Milanu, nebo Milanovi Štanclovi?
Odpověď:
Oba tvary jsou gramaticky v pořádku: Milanu i Milanovi. Rozdíl je pouze stylistický, protože v kombinaci s dalším jménem se doporučuje, aby se neopakovala koncovka -ovi dvakrát za sebou. Proto se u rodného jména volí tvar s koncovkou kratší: Milanu Štanclovi.
Zvažované varianty:
Milanu Štanclovi
Milanovi Štanclovi
Poslední užití:
11.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování mužských životných jmen – konkurence krátkých a dlouhých tvarů v 3. (6.) p. j. č.
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Můžeme psát rezervační i reservační? Je jedno, kterou možnost zvolíme?
Klíčové slovo:
rezervační
Odpověď:
Ani jedna z možností není vysloveně chybná, ale doporučujeme volit podobu rezervační. Přídavné jméno rezervační (reservační) je odvozeno z podstatného jména rezervace (reservace). Toto slovo patří k zdomácnělým přejatým výrazům, jejichž základ je v latině, v nichž se původní „s“ dnes v češtině vyslovuje jako [z], zápis rezervace a rezervační se proto považuje za základní, tedy stylově neutrální. V souladu s tzv. Dodatkem k PČP platí, že zápis reservace, reservační sice také není chybný, ale je stylově příznakový – čtenáři nejspíš budou tyto podoby vnímat jako zastaralé.
Zvažované varianty:
rezervační
reservační
Poslední užití:
15.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1.1 – Základní pravopisná podoba je se z (typ muzeum – museum)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme napsat pro reklamní text větu [v onlajnu to žije]. Jak je to správně? Má se psát slovo se spojovníkem (v on-linu), nebo tak, jak se vyslovuje (v on-lajnu), nebo dohromady (onlajnu)?
Klíčové slovo:
online; onlajn
Odpověď:
Kodifikační příručky a IJP zachycují toto slovo jen v platnosti příslovce nebo přídavného jména, a to v podobě online a on-line (např. Šumava žije online. Kladno žije on-line). Jako podstatné jméno zatím kodifikováno není. Uživatelská praxe (ČNK a internet) ukazuje, že ho někteří pisatelé jako podstatné jméno chápou a vzhledem k zakončení skloňují podle mužského vzoru „hrad“. Přestože tvary neodpovídají současné kodifikaci, v publicistických a reklamních textech bývá určitý posun od plné spisovnosti obvykle akceptovatelný. Pokud větu neupravíte tak, aby tvar slova online odpovídal kodifikaci, a rozhodnete se výraz používat jako podstatné jméno, pro zápis skloňovaných tvarů nedoporučujeme užívat variantu se spojovníkem (on-line), ale psanou dohromady – online, v nepřímých pádech s vypouštěním koncového -e: v onlinu (nikoli v onlineu), s onlinem. Tuto možnost dokládají příklady užití jako např. posun od novin k onlinu; posilování investic v oblasti onlinu; má bohaté zkušenosti s onlinem. Vedle této možnosti je řidčeji doložen i fonetický přepis onlajn, např. novinky z onlajnu; jak se probojovat onlajnem; chcete začít s onlajnem? Vzhledem k tomu, že NASCS zaznamenává výraz inlajny (in-line brusle) bez stylového omezení, nelze zápis vycházející z výslovnosti vyloučit ani v tomto případě.
Poslední užití:
23.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Jaké je aktuální doporučení pro psaní slova disertace/dizertace? Rádi bychom zavedli na fakultě jednotný způsob zápisu. V zadávací dokumentaci je centrálně už asi deset let uváděna podoba dizertace (se z), studenti často mají v textu psáno disertace.
Klíčové slovo:
disertace
Odpověď:
Doporučení pro psaní slova disertace/dizertace se aktuálně nijak nemění ani v poslední době neměnila. Stále platí to, co je uvedeno od roku 1994 v Dodatku k PČP (z roku 1993) a co najdete např. v IJP. Výraz patří do skupiny slov, u nichž se jako spisovná připouští dvojí výslovnost, [dysertace] i [dyzertace], ale jejichž základní, tedy stylově neutrální, pravopisná podoba je se -s-: disertace. Přístup uživatelů jazyka k pravopisné podobě i výslovnosti jednotný není. V IJP je v poznámce u hesla disertace/dizertace uvedeno, že výslovnost se [s] se obvykle hodnotí jako korektnější nebo stylově vyšší, někteří uživatelé češtiny ji však mohou vnímat také jako archaičtější.
Doklady z ČNK a internetu ukazují, že v uživatelské praxi převažuje doporučovaná podoba disertace (popř. disertační). Zápis dizertační, který je v PČP hodnocen jako stylově příznakový, je však rovněž užívaný, a to nejenom v neformálních textech – setkáme se s ním v materiálech kateder mnoha fakult (nejenom technických, ale i humanitních). Není vyloučené, že se podoba dizertace postupně prosadí jako základní.
Zvažované varianty:
disertace
dizertace
Poslední užití:
6.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1.3 – Základní pravopisná podoba je se s (typ diskuse – diskuze)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Psaní c/k
Konkrétní dotaz:
V univerzitním prostředí se slovo užívá běžně, ale nenašel jsem ho v žádném zdroji, proto bych rád věděl, zda psát postdoc, nebo postdok a jak eventuálně slovo skloňovat.
Klíčové slovo:
postdok; postdoc
Odpověď:
Slovo se sice užívá (a v některém prostředí poměrně hojně), ale v jeho užití doporučujeme určitou zdrženlivost. Jde o neformální zkrácené pojmenování odvozené z výrazu postdoktorand (v jiných kontextech popř. postdoktorandský), které bychom stále hodnotili jako profesní, tedy stylově příznakové. Jeho užití je z důvodů jazykové ekonomie pochopitelné, nepochybně je posíleno i frekvencí výrazu postdoc v zahraničních materiálech, přesto doporučujeme v oficiálních textech zůstat u označení postdoktorand, postdoktorantský.
Doklady z ČNK a internetu ukazují, že se v praxi objevují obě podoby (postdoc i postdok), doklady počeštěné podoby v ČNK dokonce převažují. Pokud budete výraz užívat, pro české prostředí je vhodnější volit podobu postdok, respektující pravopisně výraz doktorand (nikoli doctorand). Avšak ani pravopisná podoba postdoc chybná není. Obě podoby (postdok/postdoc) se vzhledem k zakončení ve výslovnosti skloňují podle vzoru „pán“ – 2. pád postdoka, 3. p. postdokovi... Písmeno -k- může být užito i v nepřímých pádech podoby postdoc, u ní jsou možné i variantní tvary s -c-: postdoka/postdoca, postdokovi/postdocovi...
Dotaz:
Střední rod
Konkrétní dotaz:
Je možná utvořit tvar metadatum jako jednotné číslo od metadata?
Klíčové slovo:
metadata
Odpověď:
V češtině jsou data (a analogicky i metadata) jen pomnožné podstatné jméno. Jednotné číslo metadatum doloženo není, proto bychom jej ve spisovném textu nedoporučovali užívat. Nemuselo by být jasné, co se jím míní, a bude patrně pro čtenáře či posluchače vnímáno jako příznakové.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Mužský rod životný
Konkrétní dotaz:
Je správně kosmonauti, nebo kosmonauté
Klíčové slovo:
kosmonaut
Odpověď:
U podstatného jména kosmonaut jsou ze systémového hlediska možné dvě koncovky 1. p. mn. č.: -i a -é (kosmonauti a kosmonauté), ale je třeba upozornit, že frekvence je výrazně vyšší s koncovkou -i. Vzhledem k perifernosti substantiv zakončených na -aut (astronaut, argonaut) neexistuje popis tohoto typu v mluvnicích. K tomu dodáváme, že koncovka -é je v 1. p. mn. č. obecně považována za spisovnější než -i a prosazuje se i tam, kde by systémově být neměla: demonstranté, skokané…
Zvažované varianty:
kosmonauti
kosmonauté
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách: IJP.
Historie a změny popisu tohoto jevu: v IJP na základě porady: dubleta -é vychází z toho, že jsme nenašli dostatečný důvod, proč nedoporučit i koncovku -é pro spisovný text..
Dotaz:
Osobní jména: víceslovná
Konkrétní dotaz:
Když mám spojení s 2. p. jména Hanna Maria, jak by mělo znít? Jde mi hlavně o jméno Maria: knihy Hanny Marie/Marii?
Klíčové slovo:
Hanna Maria
Odpověď:
Jména zakončená v písmu na ‑ia a ve výslovnosti na [ija] mají základní způsob skloňování podle vzoru „růže“, přestože v 1. p. jsou zakončena na ‑a. Důvodem je analogie s počeštěnými podobami těchto jmen zakončenými na ‑ie: Maria – Marie: 2. p. knihy Hanny Marie. Při skloňování jmen neznámých, neobvyklých, která nemají analogické podoby se zakončením na ‑ie, se objevují i tvary podle vzoru „žena“. Sporadicky se mohou vyskytnout i u jmen, která tuto počeštěnou verzi mají, jako je právě Maria, protože pisatel může chtít, aby byla ze všech pádových tvarů odvoditelná základní podoba jména, tedy že žena se nejmenuje Marie, ale Maria. Z toho důvodu nelze vyloučit ani koncovky vzoru „žena“ (knihy Hanny Marii), byť se objevují spíše sporadicky. Volba záleží vždy na kontextu.
Zvažované varianty:
Marii
Marie
Poslední užití:
25.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á] - 2, Jména, ve kterých koncovému ‑a předchází ve výslovnosti měkká souhláska
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě, zda je závazná jen podoba kázule, nebo můžu v odborném textu používat i původní podobu kasule? V mnohých odborných textech se totiž se zápisem kasule setkávám.
Klíčové slovo:
kázule; kazule
Odpověď:
V NASCS i IJP najdeme pojmenování liturgického roucha katolických kněží (ornát) pouze v pravopisné podobě kázule, popř. kazule. Starší slovníky (SSJČ a PSJČ) uvádějí výraz v podobě kasule. Doporučovaná pravopisná podoba se „z“ respektuje spisovnou výslovnost [kázule], uváděnou i ve starších zdrojích. Pravopisná změna, kterou přinesla PČP v roce 1993, byla v roce 1994 doplněna tzv. Dodatkem. Ten připouští možnost dubletních podob, ale upozorňuje na stylovou odlišnost jednotlivých skupin slov. Výraz kázule patří mezi slova, v nichž se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z]. U nich se podoby se z považují za základní, tedy stylově neutrální. Lze je užít ve všech typech textů. Podoby se s mohou být považovány za základní v úzce odborných textech, v ostatních typech textů je jejich užití též náležité, ale stylově příznakové. Jestliže chcete v odborném textu psát kasule, je to možné, pokud byste slovo užila v textu určeném širší veřejnosti, bylo by vhodnější volit podobu kázule.
Zvažované varianty:
kazule
kasule
kázule
Poslední užití:
19.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Vlastní jména ostatní: víceslovná
Konkrétní dotaz:
V textu prózy mám formulaci „jsem bakalářem slavné almae matris Carolinae". Mělo by se to takto skloňovat? Nemělo by to být spíš nesklonné?
Klíčové slovo:
alma mater Carolina
Odpověď:
Toto spojení je evidentně skloňováno latinsky. Pokud autor užívá původní latinské skloňování s určitým záměrem, navíc jde o umělecký text, pak je v pořádku jej takto ponechat. Obecně platí, že v textech jiných než uměleckých doporučujeme i u citátových výrazů v českém textu skloňovat podle českých tvaroslovných zásad. V takovém případě bychom toto spojení mohli ponechat zcela nesklonné (absolvent alma mater Carolina), případně skloňovat první část podle vzoru „žena“ (almy mater Carolina).
Zvažované varianty:
almae matris Carolinae
alma mater Carolina
almy mater Carolina
Poslední užití:
18.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
alma mater
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.