Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Nevím, jak správně napsat větu: V rámci akce budou brigádníci plet/plít záhony.
Klíčové slovo:
plít
Odpověď:
Správně je pouze možnost „V rámci akce budou brigádníci plít záhony“. Význam ‚odstraňovat plevel‘ vyjadřuje podle všech výkladových slovníků češtiny sloveso plít; o infinitivu plet se žádný slovník nezmiňuje. Plet je tvar trpného příčestí slovesa plít (např. záhon byl plet celé odpoledne). Je pravděpodobné, že obecněčeský/nářeční tvar infinitivu plet vzniká nesprávnou analogií podle ostatních tvarů slovesa plít. To má ve všech osobách, příčestí i přechodníku tvary s -e- (pleješ, plejete, plel, plejíc...). Varianta plet se sice někdy v projevech/textech vyskytuje (např. i v Čapkově knize Zahradníkův rok: ... ale nyní je nutno kropit a plet a vybírat z hlíny kamení), ale její užití ve spisovných textech nedoporučujeme.
Zvažované varianty:
plít
plet
Poslední užití:
24.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Když zapisuji citoslovce, kterým doprovázím tzv. strouhání mrkvičky, mám psát kyš, nebo kiš?
Klíčové slovo:
kyš; kiš
Odpověď:
V tomto případě máte možnost volby. SSJČ hodnotí slovo jako nářeční citoslovce vyjadřující mírný výsměch a uvádí ho v podobě kyš (kyš, ty nemáš, co já!; hanba, kyš, kyš!) s poznámkou psáno též kiš. Slovník nespisovné češtiny má citoslovce posměchu naopak uvedeno v podobě kiš kiš (na niž odkazuje z hesla kyš kyš). Doklady z ČNK ukazují, že se užívají obě podoby, zápis kiš je obvyklejší. Je rovněž obvyklé při opakování (většinou zdvojení) oddělovat jednotlivá citoslovce čárkou (Kiš, kiš, vyhrál jsem. To máš za to, kiš, kiš, kiš!).
Zvažované varianty:
kyš
kiš
Poslední užití:
26.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova klauče?
Klíčové slovo:
klauče
Odpověď:
Původ slova klauče, které je doloženo z Podkrkonoší a nese význam ‚skleněná trubička s řadou z ní vyfouknutých kuliček, event. jiných tvarů‘, se nám v dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Jak se správně píše slovo konsenzus? Je i podoba konsensus v pořádku?
Klíčové slovo:
konsenzus
Odpověď:
Pravopis slova konsenzus odpovídá jeho spisovné výslovnosti = po předponě latinského původu kon‑ následuje -s-, následuje -z-. Varianta konsenzus je tedy stylově neutrální. Zápis konsensus není vysloveně chybný, ale většina uživatelů ho bude vnímat jako zastaralý.
Zvažované varianty:
konsenzus
konsensus
Poslední užití:
24.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Přídavné jméno přivlastňovací
Konkrétní dotaz:
Ráda bych se zeptala, odkud se vzalo zvláštní používání přivlastňovacího přídavného jména, které v poslední době slýcháme a vídáme - bez Strouhalovo chalupy (seriál Policie Modrava), Pokáčovo kanál, s Novákovo dcerou ... neskloňované přivlastňovací přídavné jméno. Jde o nářečí?
Odpověď:
Jde o znak jihozápadočeských nářečí, v nichž u přivlastňování ustrnula přípona -ovo. Více se dočtete například v časopise Naše řeč: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4181.
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
V textu lidové písně je slovo, s jehož zápisem si nevím rady. Text zní: ...poz_vat budem´ dále... Máme psát pozívat, nebo pozývat?
Klíčové slovo:
pozývat
Odpověď:
V daném kontextu sloveso poz_vat s největší pravděpodobností souvisí se slovesem pozvat. Zatímco ve spisovném jazyce máme vidovou dvojici pozvat – zvát, v některých nářečích (a ve slovenštině) se užívá dvojice pozvat – pozývat (pozvať, pozývať). Sloveso pozývat píšeme s ý, souvisí s vyjmenovaným slovem nazývat.
Zvažované varianty:
pozývat
pozívat
Poslední užití:
22.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Krátky slovník slovenského jazyka. Kačala – Pisárčiková – Považaj. 2003.
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Našel jsem ve slovníku, že správně se skloňuje starosta - 7. pád se starostou. Jak se pak rozliší rod u mužského jménu Vlasta? „Šel jsem ven s Vlastou/Vlastem“. U nás doma se vždy říkalo „s tátem“.....a mně to přijde tak samozřejmé, že to učím i naše děti, ty pak ze školy přišly s výtkou, že je to špatně. Opravdu neplatí možnost rozlišit „šel jsem ven s Vlastem„ (muž) a „šel jsem ven s Vlastou“ (žena)?
Klíčové slovo:
Vlasta
Odpověď:
Rozlišení, které uvádíte (s Vlastou - s Vlastem) funguje v nářečí. Ve spisovné češtině, kterou se učí děti ve škole, má mužský vzor „předseda“ v 7. pádě jednotného čísla zakončení -ou (s předsedou) shodné se vzorem „žena“ (s ženou) = půjdete ven s Vlastou, ať už je tím míněna ta Vlasta, nebo ten Vlastimil/Vlasta. Totéž platí např. i pro domáckou podobu Pája, která může pojmenovávat Pavlínu i Pavla. Shoda tvarů platí i v některých dalších pádech těchto vzorů, např. přišel Vlasta; jít ven bez Vlasty; Vlasto! Rovněž při jejich užití musíme to, zda jde o muže, či ženu, rozlišit jinými prostředky.
Dotaz:
Slovesa: zvratnost
Konkrétní dotaz:
Hádáme se s přáteli, zdali je otázka „Ty ses zhubla?“ gramaticky správně. Ačkoli existuje podle SSČ i sloveso „zhubnout se“, nedá se použít v tomto kontextu, nebo ano? Je forma „ses“ v dané otázce správná?
Klíčové slovo:
zhubnout
Odpověď:
Máme-li sloveso „zhubnout se“, náležitý tvar pro 2. osobu j. č. je skutečně „Ty ses zhubla“. Je pravda, že sloveso ve zvratném tvaru slovníky spisovné češtiny uvádějí, a to bez jakékoli stylové či frekvenční charakteristiky. Ve skutečnosti však jde o okrajově užívaný tvar, který je možná častěji užívaný v některých nářečních oblastech, nicméně v plošném měřítku zanedbatelný (ověřeno v Českém národním korpusu). Přestože tedy ze slovníkových hesel vyplývá, že jde o spisovný prostředek, nepovažovali bychom ho za zcela neutrální právě kvůli nízké frekvenci užití.
Zvažované varianty:
zhubla ses
zhubla jsi
Poslední užití:
30.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen mužských
Konkrétní dotaz:
Je správně "na základě Francovo výzkumu", "Francovo tabule" a "ve Francovo době", nebo "na základě Francova výzkumu", "Francova tabule" a "ve Francově době"?
Klíčové slovo:
Francův
Odpověď:
Ve spisovné češtině má tzv. individuálně přivlastňovací přídavné jméno utvořené od příjmení Franc (příp. Franz) jedinou správnou podobu, a to Francův (příp. Franzův). Tato přídavná jména se skloňují podle vzorů otcův, takže správně je jedině "na základě Francova výzkumu", "Francova tabule" a "ve Francově době". (Nesklonná podoba Francovo je nespisovná, nářeční.)
Zvažované varianty:
Francovo
Francův
Poslední užití:
11.4.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména individuálně přivlastňovací
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Potřebuji si ujasnit, zda v nářečním výrazu píšeme čárku, nebo kroužek, jde mi konkrétně o slovo fěrtůšek/fěrtúšek.
Klíčové slovo:
fěrtušek, fěrtúšek; fěrtůšek
Odpověď:
Pro spisovné výrazy platí pro psaní ú/ů poměrně jednoduché pravidlo, jehož kořeny souvisejí s historickým vývojem češtiny: ve slovech domácího původu píšeme na začátku slova písmeno ú, uvnitř slova písmeno ů (mimo švy předpon a kořenů nebo švy předpon a předpony ú‑(troj‑úhelník, nej‑úspěšnější). Pro zápis nářečních výrazů však toto pravidlo neplatí vždy důsledně, bývá obvyklé, že se pro zápis kvantity používá ú (ú s čárkou). Zastaralé a nářeční podstatné jméno fěrtoch podle SSJČ a NASCS obvykle zapisujeme jako fěrtoch, popř. fěrtuch, zdrobněliny pak fěrtošek/fěrtušek (tedy s krátkým u). Pokud chcete slovo zapsat s kvantitou, pak doporučujeme preferovat zápis fěrtúšek, přestože i podoba fěrtůšek je v ČNK doložena.
Jednoznačnou odpověď by vám poskytli spíše dialektologové, doporučujeme, abyste se obrátili např. na dialektologické oddělení ÚJČ v Brně.
Zvažované varianty:
fěrtůšek
fěrtúšek
fěrtušek
Poslední užití:
5.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Klíčové slovo:
štěrchátko/štěrkátko
Odpověď:
Výrazy štěrchátko a štěrkátko (‚chrastítko‘) jsou nářeční. Český jazykový atlas je zachycuje jako podoby typické pro středomoravskou nářeční skupinu (https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/65225).
Poslední užití:
9.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Dotaz:
Původ nářečního výrazu
Klíčové slovo:
hamlara
Odpověď:
Nářeční výraz hamlara s významem ‚třešně‘, který se používá na Hlučínsku, vznikl adaptací německého slova Amarelle pocházejícího z latiny, které označuje druh višně s nakyslou chutí.
Poslední užití:
9.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Je výslovnost [buďejce] (pro České Budějovice) hovorová?
Klíčové slovo:
Budějovice; Budějce
Odpověď:
Výslovnost [buďejce] nelze označit jako hovorovou, protože hovorové jazykové prostředky jsou považovány za součást spisovného jazyka. Jde jednoznačně o jev nespisovný, respektive nářeční (k tomu podrobněji viz článek J. Voráče: K jazykovému zeměpisu Čech, který vyšel v časopise Naše řeč, ročník 37, 1954, číslo 1–2, s. 26–30; je volně dostupný i na internetu).
Poslední užití:
8.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
J. Voráč: K jazykovému zeměpisu Čech, Naše řeč, ročník 37 (1954), číslo 1–2, s. 26–30.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo pojmenování Budějce (pro České Budějovice), jde o nářeční výslovnost?
Klíčové slovo:
Budějovice; Budějce
Odpověď:
Výslovnost [buďejce] je možno odůvodnit jednak jazykovou ekonomií (tj. lidé si v běžné řeči často upravují dlouhá slova tak, aby byla artikulačně jednodušší), jednak vlivem nářečí (k tomu podrobněji viz článek J. Voráče: K jazykovému zeměpisu Čech, který vyšel v časopise Naše řeč, ročník 37, 1954, číslo 1–2, s. 26–30; je volně dostupný i na internetu). Pojmenování Budějce se vžilo a rozšířilo i mimo danou oblast a objevuje se i v psaných textech.
Poslední užití:
8.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
J. Voráč: K jazykovému zeměpisu Čech, Naše řeč, ročník 37 (1954), číslo 1–2, s. 26–30.