Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Má se psát rychlejedoucí motocykly, nebo rychle jedoucí motocykly, nebo je odůvoditelné obojí?
Klíčové slovo:
rychle jedoucí
Odpověď:
Dohromady jako spřažené slovo píšeme běžně především výrazy s první částí rychlo-: rychlovarný, rychloopravna, rychlobruslař, rychlokvašený apod. Slova s první částí rychle- nejsou příliš obvyklá, i když podle ustáleného výrazu rychleschnoucí (barva) je možné utvořit i výraz rychlejedoucí. Doklady z praxe (ČNK syn v 8) svědčí o tom, že se slovo rychlejedoucí (auto, vůz, řidič) užívá minimálně (18 dokladů), jednoznačně převažuje psaní zvlášť rychle jedoucí (2 700 dokladů). Je možné volit i jiný slovosled: motocykly jedoucí rychle.
Zvažované varianty:
rychle jedoucí
rychlejedoucí
Poslední užití:
5.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má ženské obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména (Malé) Hradisko (obec v okrese Prostějov)?
Klíčové slovo:
Hradišťanka
Odpověď:
Názvy obyvatel se netvoří od všech zeměpisných jmen, omezeno je zejména právě tvoření od jmen měst a obcí. To je i případ obce (Malé) Hradisko. Pokud bychom měli obyvatelské jméno vytvořit, bylo by nutno postupovat na základě slovotvorných analogií – v příručkách ani v úzu takové jméno doloženo není. Uvažovat bychom museli nejspíš o analogii se slovy nebešťan, pozemšťan, která se opírají o adjektiva nebeský, pozemský. Analogicky bychom pak uvažovali o opoře v přídavném jménu hradiský a podobě Hradišťanka (s analogickou alternací sk > šť). Zřejmou nevýhodou podoby Hradišťanka (< Hradisko) je ovšem homonymie s podobou Hradišťanka (< Hradiště). Je-li to jen trochu možné, doporučujeme proto použít opis – obyvatelka Hradiska, není-li to možné, je třeba počítat s tím, že uživatelé jazyka si budou se vší pravděpodobností za podobou Hradišťanka představovat zeměpisné jméno Hradiště, nikoliv Hradisko (pomoci tu však může kontext).
Poslední užití:
19.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odd. 1.1.1.6.1.4 (s. 281)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména Brňany (obec v okr. Litoměřice)?
Klíčové slovo:
Brňaňan, Brňanští
Odpověď:
Obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména Brňany by mělo mít ve spisovném jazyce podobu Brňaňan (srov. Rokycany > Rokycaňan), v množném čísle Brňaňané. Tato podoba je sice vytvořena v souladu se slovotvornými zásadami češtiny, v úzu se však nepoužívá (což je mj. jistě způsobeno i tím, že jde o malou obec, o které není mimo její bezprostřední okolí třeba často mluvit), a nepoužívá se ani žádná jeho frekventovanější obdoba. Navíc je pravděpodobné, že kvůli opakování slabik -ňa-ňa- (navíc v kombinaci se slabikou br-) bude podoba Brňaňan na uživatele působit zvláštně, nezvykle, možná i komicky. Podobě Brňaňan (Brňaňané) bychom se proto doporučili vyhnout. V množném čísle je místo ní možné použít podobu Brňanští, v jednotném čísle je lepší volit opis – obyvatel Brňan.
Poslední užití:
24.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, bod 2.1 Tvoření od jednoslovných místních jmen, bod. 2.1.1 Odsouvání hlásek, bod 1 1. Základ je zakončen na samohlásku ‑a, ‑e, ‑o
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě, jestli se píše dohromady, nebo zvlášť: znovunašití šlachy. Psala bych to dohromady.
Klíčové slovo:
znovunašití
Odpověď:
Slovo znovunašití je velice málo frekventované, ale pokud ho chcete napsat, pak dohromady. Komponent znovu tvoří první část složeného slova, píšeme dohromady znovunašití, obdobně jako např. znovunařízení, znovunastudování, znovunavázání.
Poslední užití:
10.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych si ověřit, zda je přípustné psát dyzajn nebo dizajn, nebo se stále používá anglikanismus design? Pokud je v IJP jen design, předpokládám, se má používat jen tato možnost. Ale sleduji, že se podoba dyzajn objevuje.
Klíčové slovo:
design
Odpověď:
Je to tak, jak předpokládáte. Základní je stále původní podoba design s výslovností [dyzajn]. Vedle IJP ji jako jedinou možnost zápisu uvádějí i NASCS, SSČ a PČP. Pokud by se v uživatelské praxi prosazovaly ve zvýšené míře počeštěné podoby, postupně by se jistě prosadily. Podoby dyzajn a dizajn se sice objevují, ale doklady z ČNK a internetu svědčí o tom, že oproti možnosti design opravdu velice okrajově. Zápis dyzajn je spojený výlučně s názvem akce Dyzajn market; podoba dizajn je v českých textech ojedinělá – setkáváme se s ní v textech odkazujících ke slovenskému prostředí (např. v názvu výstavy Dizajn na kolesách), a to proto, že ve slovenštině je podoba dizajn spisovná.
Zvažované varianty:
design
dyzajn
dizajn
Poslední užití:
19.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Krátky slovník slovenského jazyka. Kačala – Pisárčiková – Považaj. 2003.
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod: psaní i-y
Konkrétní dotaz:
Když mám mužské méno Lanča, tak jaký tvar jména mám použít ve spojení spojení „ve věci pana Lanča? Lanči“?
Klíčové slovo:
Lanča
Odpověď:
Mužská jména zakončená na -a skloňujeme podle vzoru „předseda“. Pouze u jmen, ve kterých koncovému -a předchází měkká souhláska, bude v koncovce 2. p. -i: ve věci pana Lanči.
Zvažované varianty:
Lanča
Lanči
Poslední užití:
22.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [a], [á]
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že v češtině máme mnoho cizích slov. Proč píšeme pizza, když už ten pokrm u nás tak zdomácněl? Proč nepíšeme pica?
Klíčové slovo:
pizza
Odpověď:
Spisovná podoba přejatého výrazu se neustaluje na základě přímočarých, jednoduchých pravidel převodu z cizího jazyka do češtiny, ale je výsledkem různých okolností. Míra tohoto začlenění je u různých slov odlišná, protože při počešťování pravopisné podoby přejatého slova hrají roli nejrůznější faktory. Nemusí to být jen frekvence a míra zdomácnění pojmenovávané skutečnosti (věci). Některá slova si stále zachovávají původní pravopis, přestože pojmenování je v češtině zakotvené pevně. Překážkou mohou být jak neobvyklost zápisu, tak často i případné nevhodné asociace, které by fonetický přepis vyvolával. Jako příklad se nabízejí výrazy interview, laser, dealer, leasing – přepisy intervjú, lejzr, dýler, lízing se neužívají.
U slova pizza, respektive pica hraje nepochybně podstatnou roli podobnost s rozšířeným vulgárním výrazem pro ženské přirození. Doklady z ČNK a internetu dosvědčují, že se věty jako „Servírovali jim ryby, těstoviny, řízky, picu, sladkosti“ objevují jen zřídka. Doplňujeme, že v lékařském prostředí a v psychiatrii má latinský výraz pica význam ‚chorobná chuť k pojídání nejedlých látek např. hlíny‘.
Zvažované varianty:
pizza
pica
Poslední užití:
26.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Kompletní rozbor slova X
Konkrétní dotaz:
Jak se morfematicky člení slovo nejneobhospodařovávatelnějšími?
Klíčové slovo:
nejneobhospodařovávatelnějšími
Dotaz:
Zeměpisná jména: střední rod
Konkrétní dotaz:
Děti měly ve škole ve 4. třídě za úkol vytvořit 2. p. mn. čísla názvu Lipno. Dcera si našla na stránce skloňuj.cz, že ten tvar má být Lipn, ale paní učitelka to opravila, že správně je Lipen. Je to opravdu tak?
Klíčové slovo:
Lipno
Odpověď:
Především je třeba upozornit, že tento typ úkolu je pro žáky zcela nevhodný. Ani běžné mluvnice neuvádějí vyjma pomnožných názvů tvary množného čísla zeměpisných (i osobních) jmen, protože se vyskytují zcela ojediněle. Není vhodné chtít po žácích, aby uměli skloňovat jména, ve kterých se vyskytují nepravidelnosti a navíc je jejich frekvence téměř nulová. Na zmíněné internetové stránce je patrně tvar vygenerován automaticky a není zkontrolován lingvisty. V tomto případě totiž tvar 2. p. mn č. není utvořen mechanicky podle vzoru „město“. Vzhledem k zakončení základu slova na slabikotvorné -n- je třeba před něj vložit vkladné -e-, které se používá právě u tvarů, ve kterých by jinak vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina: bahno - bahen, plátno - pláten apod.
Zvažované varianty:
Lipn
Lipen
Poslední užití:
8.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování jmen středního rodu podle vzoru „město“ – 2. p. mn. č. - 2.2 Jména s dvěma (třemi) souhláskami před koncovým ‑o
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Jsou spisovné tvary množného čísla tisknem, minem apod.?
Klíčové slovo:
tisknout, minout
Odpověď:
Tvary tisknem, minem jsou hodnoceny v mluvnicích (Česká mluvnice Havránka–Jedličky, Čeština - řeč a jazyk, Mluvnice češtiny 2) jako hovorové. To by znamenalo, že jsou stále spisovné, jen vhodné pro méně formální projevy. My hodnotíme tyto tvary jako nespisovné a doklady z Českého národního korpusu i zkušenosti v jazykové poradně potvrzují, že v neutrálních spisovných textech tyto tvary nejsou běžně užívány a že je pisatelé nevnímají jako spisovné. Domníváme se, že v uvedených mluvnicích mohlo jít o špatnou predikci vývoje. Také bychom mohli spekulovat o tom, jak pojímají hovorovost. V každém případě toto hodnocení neodpovídá současnému stavu. Ani SSČ, PČP a IJP jako kodifikační příručky tyto tvary neuvádějí. Z absence dotazů na spisovnost těchto tvarů v jazykové poradně (toto je jediný zaznamenaný dotaz na dané téma) podle našeho názoru lze dovodit, že mluvčí tento jev považují za jednoznačně nespisovný.
Zvažované varianty:
tisknem
minem
tiskneme
mineme
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.