Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, jestli se někdy v historii, konkrétně v roce 1922, mohlo psát francouský pouze s „s“. Ke stému výročí prvního dálkového letu jsme odhalovali památník a je na něm psáno, že let prováděla francousko-rumunská letecká společnost. Chtěla bych vědět, zda bylo dříve možné to tak psát, nebo jestli někdo udělal chybu.
Klíčové slovo:
francouzský
Odpověď:
Pravidla českého pravopisu vydaná v roce 1921 nemají přímo heslo francouzský, ale zachycují slovo francouzština. Bylo by podivné, kdyby se ve 20. letech užívala podoba francouský, nikoli francouzský. Je tedy zjevné, že na památníku nejde o dobový pravopis, ale o omyl.
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
V reklamním letáku jsme použili slovo mlíko. Jak moc je špatně, že jsme nezvolili podobu mléko, ale mlíko?
Klíčové slovo:
mlíko
Odpověď:
Podoba mlíko (místo náležitého spisovného zápisu mléko) není spisovná. Ve Slovníku spisovné češtiny zachycena není, Slovník spisovného jazyka českého ji hodnotí jako obecněčeskou. Ve spisovném textu bychom měli volit náležitý zápis mléko, při záměrné volbě nespisovných či nářečních variant je třeba pečlivě zvážit, komu je text určen a zda nebude užitý výraz pro některé čtenáře matoucí.
Zvažované varianty:
mlíko
mléko
Poslední užití:
26.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Narazili jsme na slova ssát, vyssávat a zajímá nás, zda je povolena dvojí možnost psaní (ssát/sát; vyssávat/vysávat). A pokud ne, tak kdy se to změnilo.
Klíčové slovo:
ssát
Odpověď:
V dnešní češtině píšeme v těchto slovech pouze jedno s: sát, vysávat, savec. Změnu přinesla Pravidla českého pravopisu (PČP) v roce 1957. Zápis ssáti, ssavec najdeme ve starých textech, např. ještě i v Příručním slovníku jazyka českého (z let 1935–1957) a ve vydáních PČP do roku 1957. Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) a novější příručky už zachycují pouze podobu s jedním s: sát, savec, vysávat.
Stručné vysvětlení najdeme v časopise Naše řeč (ročník 41, 1958, s. 108-109): Důvod pro psaní dvou s byl historický. V praslovanštině znělo toto sloveso sъsati (s tzv. tvrdým jerem mezi oběma s); jer časem zanikl a už ve staré češtině se objevuje podoba ssáti. Poněvadž historický způsob psaní nebyl ve shodě se současným jazykovým povědomím, zjednodušila PČP z r. 1957 dvojí s na jedno.
Zvažované varianty:
sát
ssát
Poslední užití:
13.4.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
drobnost Savec, vysavač, sací; Naše řeč, ročník 41 (1958), číslo 3-4, s. 108-109; http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4614
Dotaz:
Nespisovné a regionální výrazy
Konkrétní dotaz:
V textu je záměrně užita nespisovná podoba slovesa svézt (autem), a to ve větě „Chceš někam svýzt?“. To -ý- se mi tam nelíbí, psala bych svízt, ale nevím, kde mohu takovouto věc ověřit.
Klíčové slovo:
svízt
Odpověď:
Máte pravdu, pro užití -ý- místo -é- není žádný jazykový důvod. Zápis nespisovné podoby slovesa svézt bude svízt s í (obdobně např. plést – plíst, kvést – kvíst). Pokud by nešlo o obojetnou, ale tvrdou souhlásku, pak bychom v souladu s výslovností psali ý, např. nést – nýst.
Zvažované varianty:
svízt
svýzt
Poslední užití:
23.11.2022
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.