Dotaz:
Dotazy pro jiné subjekty
Konkrétní dotaz:
Byla rubrika Slovo v Lidových novinách ukončena již natrvalo?
Klíčové slovo:
jazykový koutek
Odpověď:
Ano, od kolegů z oddělení současné lexikologie a lexikografie víme, že rubrika Slovo v Lidových novinách byla zrušena natrvalo. Na důvody tohoto rozhodnutí je třeba se dotázat přímo v redakci Lidových novin.
Dotaz:
Dotazy zaměřené na věcné znalosti
Konkrétní dotaz:
Je vhodné uvádět titul FEAPCCT na volebním lístku?
Klíčové slovo:
zkratka
Odpověď:
V tomto případě nejde o jazykovou problematiku, na danou otázku vám bohužel nedokážeme odpovědět. Kontexty, v nichž se daná iniciálová zkratka užívá, naznačují, že spíše než o vědecký titul, půjde o označení určité vedoucí funkce v zahraničním lékařském prostředí.
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Může být v nějakém kontextu slovo „čeština“ nespisovné? Děti ve škole měly ve větě „Dnes jsme psali test z češtiny“ údajně nespisovné „z češtiny“ opravit na „z českého jazyka“. Rozuměla bych tomu, kdyby tam bylo „z matiky“, ale takhle?
Klíčové slovo:
čeština
Odpověď:
Akademický slovník současné češtiny uvádí v hesle „čeština“ význam ‚vyučovací předmět nebo studijní obor český jazyk a literatura‘ bez jakéhokoli stylového příznaku, tj. považuje ho za plně spisovný, neutrální (stejně jako jiné, starší slovníky). „Matika“ by byl jiný případ, to je skutečně slovo ze studentského slangu, tedy mimo spisovnou varietu češtiny. „Matice“ by však byly analogické výrazy jako „česák“, „čeják“, „čédina“ apod., nikoliv „čeština“.
Zvažované varianty:
čeština
český jazyk
Poslední užití:
27.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Kdo je „košpeta“? Slyšel jsem to užito o člověku – „to je košpeta“.
Klíčové slovo:
košpeta
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny heslo „košpeta“ neobsahují, ale pár indicií k jeho významu se najít dá. Slovo je zachyceno na jednom excerpčním lístku v Novočeském lexikálním archivu v úryvku beletristického dialogu z roku 1935 „Nemyslíte, mistře?“ – „Nemyslím, stará košpeto, ...“. Z bezprostředně předcházející části textu románu Vladimíra Drnáka Španělská rapsodie je zřejmé, že výraz „košpeta“ je užit jako pojmenování muže, jenž se nechává portrétovat, jeho ústa se mu na malbě zdají příliš velká a je charakterizován jako jeden z nadutců, oblečených „v drahou maškarádu svátečních šatů“.
Česko-německý slovník Františka Štěpána Kotta (1878–1893) uvádí u hesla „košpeta“ jakožto podstatného jména mužského rodu význam ‚ošklivec‘. A Jarmila Skřivánková-Šimerková ve svém článku Odchylky a zvláštnosti řeči v Plzni a na Plzeňsku (Český lid, 1924) píše, že košpeta je „neuctivý, ale ne zle míněný výraz pro koketu, zvláště pro méně hezkou, nebo dokonce starší“.
Význam slova tedy není zcela jasný, ale zdá se, že jde o výraz expresivní, negativně hodnotící a týkající se (snad) vzhledu označované osoby.
Dotaz:
Zdvojené souhlásky
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo Palladium? Mají být obě -ll- na stejném řádku, nebo se má slovo rozdělit mezi nimi?
Klíčové slovo:
Palladium
Odpověď:
Slovo Palladium se na konci řádku správně dělí takto: pa-l-la-dium. Obě -ll- tedy můžou být jak na stejném řádku (pa-lla-dium), tak lze slovo rozdělit mezi nimi (pal-la-dium). Pokud v případě zdvojené souhlásky nejde o morfematický šev a zdvojená souhláska je v okolí samohlásek, můžeme dělit jak mezi souhláskami, tak před oběma souhláskami.
Zvažované varianty:
pa-lla-dium
pal-la-dium
Poslední užití:
8.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.10 Zdvojené souhlásky, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo palladium
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je správné použít spojku „jakkoliv“ ve větě „jakkoliv v životě dosáhla toho, čeho chtěla, zůstala citlivá k problémům chudých“? Mně to moc nesedí, protože to vlastně nevyjadřuje způsob nebo míru.
Klíčové slovo:
jakkoliv
Odpověď:
Slovo „jakkoli(v)“ má podle výkladových slovníků češtiny kromě funkce příslovečné (v níž vyjadřuje libovolnost, namátkovost způsobu nebo míry zřetele) i funkci spojkovou, je to spojka podřadicí přípustková. Slovník spisovného jazyka českého ji vykládá synonymy ač, ačkoli(v), třebas, třebaže, byť (i), i když. Novější Slovník spisovné češtiny ji v této funkci označuje za knižní. Užití v přípustkové větě je tedy zcela v pořádku, jen je vhodné zvážit stylovou rovinu textu.
Poslední užití:
25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jak by se dal vysvětlit rozdíl mezi „korekturou“ a „korekcí“?
Klíčové slovo:
korekce vs. korektura
Odpověď:
Obě slova sdílejí původ v latinském corrēctiō ‚oprava, napravení‘ od corrigere ‚opravovat, rovnat‘ (podle Českého etymologického slovníku), významově se však liší. Význam podstatného jména „korekce“ je širší, obecnější – např. Slovník spisovné češtiny ho vykládá jako ‚opravu, úpravu‘, přičemž neshodným přívlastkem může být leccos od údajů přes dráhu družice až po oční vadu. Dalším, specifičtějším významem je ‚zostřené vězení; cela se zhoršenými podmínkami‘.
„Korektura“ je naproti tomu významově užší, konkrétnější – podle Slovníku spisovného jazyka českého znamená ‚opravování, opravu sazečských chyb; opravování, opravu chyb v psaném textu vůbec‘ nebo v druhém významu ‚otisk sazby k opravě‘ a pojí se pouze s přívlastky jako autorská, jazyková, stránková; sazby, knihy apod. Pouze třetí význam (neuvedený však v novějším Slovníku spisovné češtiny) zachycuje ‚jakýkoli opravný zásah; úpravu‘.
Pokud vůbec významový překryv obou slov je reálný, pak je nejspíš okrajový. Zjednodušeně se dá říct, že „korekce“ je jakákoli oprava či úprava a v textové a publikační sféře se pro ni používá významově specifičtější výraz „korektura“.
Poslední užití:
25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Jaký je správný tvar názvu města ve spojení „doprava na území města Beroun(a)“?
Klíčové slovo:
nominativ jmenovací
Odpověď:
V pořádku jsou obě varianty, tedy jak „města Berouna“, tak „města Beroun“. V druhém případě se jedná o tzv. nominativ jmenovací; to znamená, že skloňujeme pouze obecné jméno a vlastní jméno necháme v prvním pádě (nominativu). Nominativ jmenovací používáme zvláště tehdy, když jde o víceslovné, cizí či obtížněji skloňovatelné jméno – výhodou tohoto způsobu je, že je na první pohled patrná výchozí podoba vlastního jména. Použít ho však můžeme bez obav i v případě domácích jmen – jako ve vašem spojení. Jen doplníme, že ze stylových důvodů je vhodné v rámci téhož textu zvolit jednotný způsob.
Poslední užití:
12.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
V dolech a lomech se jako označení funkce nebo pracovního zařazení používá podstatné jméno „závodní“. Dá se zjistit, jaké slovo za tím „závodní“ jakoby časem vypadlo, z čeho se to zkrátilo?
Klíčové slovo:
závodní
Odpověď:
Slovníky češtiny vykládají podstatné jméno „závodní“ významem ‚vedoucí pracovník v důlních nebo průmyslových závodech‘, ale hypotetické původní víceslovné pojmenování, v němž snad mělo slovo „závodní“ platnost přídavného jména, tyto zdroje neuvádějí. Je pravda, že leckterá zpodstatnělá přídavná jména lze interpretovat jako eliptická (např. třídní učitel/učitelka > třídní, vedoucí pracovník/pracovnice > vedoucí, cestující osoba > cestující), ale v některých případech je takovéto doplnění ze současného pohledu nejasné a jen potenciální (např. průvodčí).
Pokud se někdy jako předstupeň zpodstatnělého přídavného jména „závodní“ užívalo hypoteticky původní víceslovné pojmenování, mohl to být snad „závodní správce“. V jeho prospěch hovoří excerpční lístek Novočeského lexikálního archivu z roku 1927, který ze Slovníku veřejného práva československého cituje: „Zákonem č. 12/1893 [...] zavedena pak instituce t. zv. závodních čili závodních správců (Betriebsleiter)“. Formulace uvedeného dokladu však nevylučuje, že slovo „závodní“ bylo v uvedeném významu definováno a od počátku užíváno jako pojmenování jednoslovné. Doklady spojení závodní správce v našich zdrojích nenacházíme.
Poslední užití:
24.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Kterým větným členem je spojení „šály a rukavice“ ve větě „Je doporučováno nosit šály a rukavice“?
Klíčové slovo:
nosit
Odpověď:
Spojení „šály a rukavice“ v uvedené větě je několikanásobným předmětem. Předmět může záviset na slovesu nebo přídavném jménu. Ve vašem případě závisí na podmětu „nosit“, tedy na podmětu vyjádřeném infinitivem slovesa. Na předmět „šály a rukavice“ se ptáme: koho/co je doporučováno nosit?
Poslední užití:
17.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 271
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.