Dotaz:
Skupina samohláska/souhláska + str/štr/stř
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo registrace?
Klíčové slovo:
registrace
Odpověď:
Slovo registrace se na konci řádku správně dělí takto: re-gi-s-t-ra-ce. Pokud není koncové -r- (ze skupiny -str-) ve slabikotvorné pozici, může se dělit před -s-, před -t- i před -r-.
Poslední užití:
19.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.6 Skupina samohláska/souhláska + str/štr/stř, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo registrace
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Je ve slově prozpěvovat -z- součástí kořene?
Klíčové slovo:
prozpěvovat
Odpověď:
Ne, segment -z- ve slově prozpěvovat je i z hlediska současné češtiny samostatná předpona z-. Ve slově prozpěvovat jsou dvě předpony pro- a z- a kořen -pěv- (existují slova o-pěv-ova-t, pěv-ec-0 aj.). V případě školní úlohy, zejm. v nižších třídách, je však nutno být tolerantní a jako správnou odpověď (s následným upřesňujícím výkladem) uznávat i to, že kořenem je celé -zpěv-. Děti se např. nemusely dosud setkat se slovem se dvěma předponami, slova opěvovat či pěvec nemusí dosud znát, protože patří do stylově vyšší slovní zásoby, příp. jde o termíny (pěvci = zpěvní ptáci) atp.
Dotaz:
Dvě samohlásky vedle sebe
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo prvouka?
Klíčové slovo:
prvouka
Odpověď:
Slovo prvouka se na konci řádku správně dělí takto: pr-vo-uka. Nacházejí‑li se vedle sebe dvě samohlásky, které jsou rozdělené morfematickým švem (a nejde přitom o příponu), pak dělíme na švu. Tvoří-li slabiku jediné samohláskové písmeno, neoddělujeme ho, ale připojujeme k následující slabice (odtud dělení prvo-uka, nikoliv *prvo-u-ka).
Zvažované varianty:
prvo-uka
prvou-ka
Poslední užití:
6.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2.2 Dvě samohlásky vedle sebe, bod a) (též 1 Základní pravidla dělení slov, bod c))
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jak mám používat danou příručku?
Konkrétní dotaz:
Naznačuje pořadí variant uvedených v Internetové jazykové příručce i jejich preferenci? Například u hesla „nastálo“ je jako první uvedena podoba psaná dohromady. Je psaní zvlášť („na stálo“) méně doporučitelné?
Klíčové slovo:
příručka
Odpověď:
Přestože pořadí má v jazykových příručkách často určitou výpovědní hodnotu (na prvním místě jsou například v Akademickém slovníku současné češtiny uváděny frekventovanější podoby), v případě spřežek, které se mohou psát i zvlášť, pořadí preferovanou podobu nenaznačuje. Jako heslové slovo je uvedena podoba psaná dohromady, protože je tak možné ji následně lépe vyhledat.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Mladí teď hodně používají slovo [gúgl, vygúglit]. Jak ho mám zapsat v nespisovném textu? Jde mi o to ů/ú – vygůglit, nebo vygúglit?
Klíčové slovo:
vygooglit; vygůglit; vygúglit
Odpověď:
Protože nejde o spisovný výraz, není jeho podoba stanovena závazně, máte jako pisatelka možnost volby. Doklady z ČNK (syn v 9) a internetu ukazují, že v praxi převažuje zápis se zachováním původní podoby základu, tj. vygooglit (328 dokladů). Přestože pravidlu o psaní dlouhé samohlásky uprostřed přejatého slova odpovídá zápis vygúglit, je tato možnost zastoupena nejméně (7x); zápis vygůglit je doložen 18x. Pro srovnání doplňujeme, že v internetovém slovníku Čeština 2.0 je zachyceno heslo strýček Gůgl také s kroužkovaným ů (https://cestina20.cz/slovnik/strycek-gugl/).
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Autor píše předběžná konsultace. Není to špatně nebo poněkud zastaralé? Jak zdůvodním, že by se mělo psát konzultace?
Klíčové slovo:
konzultace
Odpověď:
Podoba konsultace špatně není, ale máte pravdu, že v současném textu působí zastarale. Ve zdomácnělých slovech (převážně latinského a řeckého původu), v nichž se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], se považují za základní, stylově neutrální podoby se z. Lze je užít ve všech typech textů, proto doporučujeme volit zápis konzultace. Podoby se s jsou stylově příznakové, knižní.
Zvažované varianty:
konzultace
konsultace
Poslední užití:
25.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Je správně sloveso „započíst“, nebo by se mělo použít „započítat“?
Klíčové slovo:
započíst vs. započítat
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny uvádějí „započíst“ a „započítat“ jako varianty v rámci jednoho hesla bez jakéhokoli stylového či jiného rozlišení. Obě slovesa mají tentýž původ – stará čeština měla pro významy ‚číst‘ i ‚počítat‘ sloveso čísti, ve většině jiných slovanských jazyků je *čitati. Sloveso „započítat“ je častěji užívané (zhruba v poměru 3 : 1), ale pro obě slovesa platí, že je jejich užívání rozloženo podobně – zhruba stejně se vyskytují v publicistice a oborové literatuře a znatelně méně v beletrii.
Z toho vyplývá, že podoby „započíst“ i „započítat“ by měly být ve spisovném textu bezproblémově použitelné.
Zvažované varianty:
započíst
započítat
Poslední užití:
28.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Jaký bude prosím správný tvar přísudku v následující větě? „Pamětní listy a produkty si oblíbila/oblíbily česká města, státní instituce a komerční subjekty.“
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Pokud přísudek předchází podmětu, máme zpravidla dvě možnosti. Buď můžeme shodu řídit všemi složkami několikanásobného podmětu, a tedy v tomto případě uplatnit pravidlo o nepřítomnosti jména rodu mužského životného – správný tvar „oblíbily“. Druhou možností ale je shodovat přísudek s nejbližší složkou několikanásobného podmětu, zde s „městy“ – pak bychom napsali v přísudku -a. Správně je tedy jak věta „Pamětní listy a produkty si oblíbily česká města, státní instituce a komerční subjekty“, tak „Pamětní listy a produkty si oblíbila česká města, státní instituce a komerční subjekty“.
Poslední užití:
4.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.2 – Složkou několikanásobného podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit s tvarem přísudku v následující větě? „Pandemie a omezení cestování se podepsalo/podepsaly na přípravě finančního plánu.“
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Protože přísudek v uvedené větě následuje až za několikanásobným podmětem, musí se shodovat s oběma složkami podmětu (nikoli pouze s bližší složkou), a bude mít tedy tvar množného čísla. Jelikož součástí daného několikanásobného podmětu není jméno rodu mužského životného, nýbrž jména rodu ženského (pandemie) a středního (omezení), je namístě tvar s tvrdým y, tedy „podepsaly se“.
Poslední užití:
4.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.3.2 V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Větněčlenský rozbor
Konkrétní dotaz:
Obsahuje následující věta výraz ve funkci přívlastku? „Bál se, aby nebyl nikým spatřen.“
Klíčové slovo:
přívlastek
Odpověď:
Nikoli. Uvedené souvětí se skládá ze dvou vět – jedné hlavní a jedné vedlejší. Ve větě hlavní je nevyjádřený podmět (on) a přísudek „bál se“. Stejný nevyjádřený podmět je i ve vedlejší větě, v níž je přísudkem spojení „nebyl by spatřen“ a výraz „nikým“ je příslovečným určením původce děje, protože jde o pasivní (trpnou) konstrukci. Přívlastek se zde tedy nevyskytuje.
Poslední užití:
19.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.