Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje slovník současných českých vulgarismů?
Odpověď:
Existuje speciální Slovník nespisovné češtiny, který obsahuje slangové a další nespisovné výrazy, v roce 2020 vyšlo jeho 4., rozšířené vydání. Dále je k dispozici Velký slovník sprostých slov Karla Jaroslava Obrátila (2015, jde však o reprint knihy z roku 1939). Šmírbuch jazyka českého obsahuje výrazy z argotu, včetně vulgarismů, jednotlivá hesla jsou však z období 1945–1989. Slova za hranicí spisovnosti obsahuje webová stránka Čeština 2.0 (knižní vydání nese název Hacknutá čeština), která se však nezaměřuje pouze na vulgarismy.
Poslední užití:
30.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Šmírbuch jazyka českého. Slovník nekonvenční češtiny. 2015.
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná místní
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit, která z vět souvětí je hlavní a která vedlejší. Souvětí zní: „Kde se vzal, tu se vzal.“
Klíčové slovo:
kde
Odpověď:
Když si nejsme jisti, která věta souvětí je hlavní a která vedlejší, pomůže blíže se podívat na výrazy, které jednotlivé věty uvozují. Vedlejší věty bývají jednak uvozeny podřadicími spojkami (např. protože, ačkoli, když), jednak vztažnými zájmeny (např. kdo, co, jaký) nebo vztažnými zájmennými příslovci (např. kde, odkdy, kolik, proč). Těmto výrazům v hlavních větách často odpovídají odkazovací (ukazovací) zájmena, resp. příslovce, a vznikají tak tyto dvojice: ten–kdo, to–co, takový–jaký, tam–kde, tolik–kolik. S použitím této pomůcky tedy můžeme snadno rozhodnout, že vedlejší věta je ve vašem případě ta, která je uvozena výrazem „kde“ („kde se vzal“), a věta uvozená výrazem „tu“ („tu se vzal“) že je věta hlavní.
Poslední užití:
7.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odst. 545 a 660 (vydání 2008)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 267 (odst. 726)
Dotaz:
Psaní c/k
Konkrétní dotaz:
V univerzitním prostředí se slovo užívá běžně, ale nenašel jsem ho v žádném zdroji, proto bych rád věděl, zda psát postdoc, nebo postdok a jak eventuálně slovo skloňovat.
Klíčové slovo:
postdok; postdoc
Odpověď:
Slovo se sice užívá (a v některém prostředí poměrně hojně), ale v jeho užití doporučujeme určitou zdrženlivost. Jde o neformální zkrácené pojmenování odvozené z výrazu postdoktorand (v jiných kontextech popř. postdoktorandský), které bychom stále hodnotili jako profesní, tedy stylově příznakové. Jeho užití je z důvodů jazykové ekonomie pochopitelné, nepochybně je posíleno i frekvencí výrazu postdoc v zahraničních materiálech, přesto doporučujeme v oficiálních textech zůstat u označení postdoktorand, postdoktorantský.
Doklady z ČNK a internetu ukazují, že se v praxi objevují obě podoby (postdoc i postdok), doklady počeštěné podoby v ČNK dokonce převažují. Pokud budete výraz užívat, pro české prostředí je vhodnější volit podobu postdok, respektující pravopisně výraz doktorand (nikoli doctorand). Avšak ani pravopisná podoba postdoc chybná není. Obě podoby (postdok/postdoc) se vzhledem k zakončení ve výslovnosti skloňují podle vzoru „pán“ – 2. pád postdoka, 3. p. postdokovi... Písmeno -k- může být užito i v nepřímých pádech podoby postdoc, u ní jsou možné i variantní tvary s -c-: postdoka/postdoca, postdokovi/postdocovi...
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda psát jakoby dohromady, nebo jako by zvlášť. Jedná se o větu: Manžel, který se často chová, jako by (jakoby) to ani řešit nechtěl.
Klíčové slovo:
jako by
Odpověď:
V této větě je náležité psát jako by zvlášť: Manžel, který se často chová, jako by to ani řešit nechtěl. Jde o slovesný tvar podmiňovacího způsobu (nechtěl by to řešit). Pomůckou může být náhrada slovy jako kdyby, pokud můžeme říct „jako kdyby to ani řešit nechtěl“, pak píšeme jako by zvlášť.
Zvažované varianty:
jako by
jakoby
Poslední užití:
18.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmiňovací způsob (byste, abyste, kdybyste), jakoby a jako by
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Existuje jednoduché pravidlo, jak poznat, kdy píšeme jakože dohromady, a kdy zvlášť jako že?
Klíčové slovo:
jakože
Odpověď:
Rozlišení významu není v mnoha případech jednoduché, odlišení může být poměrně jemné. Doklady užití z ČNK svědčí o tom, že mnozí pisatelé si rozdíl neuvědomují. Zájmenné příslovce „jakože“ SSJČ popisuje takto: připojuje věty zdůrazňující nebo dotvrzující mínění mluvčího, např. je to pravda, jakože se jmenuji XY; navštívíme ho, bude-li doma, jakože bude (= jistě bude). Jakože má poměrně specifickou funkci, a to ujištění o pravdivosti.
Psaní zvlášť „jako že“ užijeme např. ve větě Vypadala, jako že se mě bojí. Nejde o ujištění, ale o připojení rozvíjející věty. Pomůckou je možnost nahradit „že“ nějakým jiným slovem, které by se do kontextu mohlo hodit – Vypadala, jako když se mě bojí. Obdobně např.: Tvářil se, jako že ji poslouchá. Zní to, jako že si vymýšlím.
Zvažované varianty:
jakože
jako že
Poslední užití:
8.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.