Dotaz:
Dotazy pro jiné odborníky
Konkrétní dotaz:
Má novinář zakázáno posílat svůj článek do různých novin?
Klíčové slovo:
novinový článek
Odpověď:
V tomto případě nejde o jazykový problém, ale o otázku novinářské praxe, zvyklostí jednotlivých novin a mediálních domů. Doporučujeme vám požádat o informace konkrétní noviny. Obecným otázkám publikační praxe se patrně věnují i odborníci, například z Katedry žurnalistiky FSV UK.
Dotaz:
Dotazy pro jiné odborníky
Konkrétní dotaz:
Je pravda, že dříve novináři jako třeba Karel Čapek psávali do vícera novin a posílali jim stejné články?
Klíčové slovo:
novinový článek
Odpověď:
V tomto případě nejde o jazykový dotaz, proto vám, bohužel, nemůžeme poradit. Zkuste se s daným dotazem obrátit na mediální odborníky, například na Katedru žurnalistiky FSV UK.
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se ujistit, zda ve větě „Tatínka bolí žaludek“ je slovo „tatínka“ předmětem ve 4. pádě.
Klíčové slovo:
tatínka
Odpověď:
Ano, výraz „tatínka“ je v uvedené větě skutečně předmětem ve 4. pádě, ptáme se: koho/co bolí žaludek?
Poslední užití:
17.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Proč daná příručka neobsahuje určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Nenašla jsem v Internetové jazykové příručce slovo obiloviný, mohu ho používat?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Výkladové slovníky a databáze mohou obsáhnout jen určitou, ze své koncepce obvykle hlavně centrální část slovní zásoby. Proto v nich nenajdeme celou řadu slov, aniž by to znamenalo, že se dané výrazy neužívají. Internetová jazyková příručka obsahuje asi 100 000 hesel, přes postupné rozšiřování však nikdy nemůže obsáhnout celou slovní zásobu. Výraz „obiloviný“ se v úzu vyskytuje řidčeji než jeho varianta „obilninový“, proti jeho užití však nelze nic namítat. Jen pro zajímavost ještě doplňme, že ani ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) ani v Příručním slovníku jazyka českého (PSJČ) není sice toto adjektivum uvedeno jako heslo, ale v kartotéce Novočeského lexikálního archivu, z něhož PSJČ vychází, jsou dva doklady na excerpčních lístcích (viz https://psjc.ujc.cas.cz/), jeden z roku 1848, druhý z roku 1958, a oba doklady jsou s pravopisem -nn-, tedy „obilovinný“, zatímco doklad „obiloviný“ s jedním -n- není v PSJČ žádný.
Dotaz:
Stížnost na určité jazykové pravidlo
Konkrétní dotaz:
Hrozně mi vadí, že reportéři komolí jména jako Pavljučenkova. Proč jí říkají Pavljučenkovová?
Klíčové slovo:
přechylování cizích ženských příjmení
Odpověď:
Tato příjmení se skloňují a přechylují zcela pravidelně, příslušné koncovky a přípony se připojují k plné podobě mužského příjmení, tj. Pavljučenkov – Pavljučenkov-ová, Mladenov – Mladenov-ová, Zubov – Zubov-ová atd. Dále platí, že u slovanských jmen zakončených na -ov (-ev, -in) se z jazykového hlediska připouští nejen matriční zápis v podobě přechýlené (Pavljučenkovová), ale též zápis podoby přechýlené v souladu s mluvnicí výchozího jazyka, tj. (paní) Pavljučenkova. Pokud se však tyto výchozí podoby skloňují, doporučuje se ovšem skloňovat podobu přechýlenou podle české mluvnice, tj. Pavljučenkova, bez Pavljučenkovové.
Poslední užití:
11.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše a cizí příjmení v současné češtině. Knappová. 2008. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.