Dotaz:
Dotaz pro jiné odborníky (lingvisty)
Konkrétní dotaz:
Je i v jiných jazycích spisovný jazyk na ústupu?
Klíčové slovo:
spisovná čeština
Odpověď:
Netvrdili bychom, že je spisovná čeština na ústupu, je však pravda, že hovorová (a zároveň spisovná) čeština, která je typická pro méně formální situace, proniká i do komunikátů, v nichž bylo dosud namístě užívat pouze formální, plně spisovné prostředky. Je zároveň velmi obtížné shrnout situaci v jiných jazycích, neboť to dalece přesahuje kompetence a možnosti jazykové poradny. Každý jazyk má svébytné rozvrstvení spisovnosti (popř. hovorovosti) a nespisovnosti, různé je i rozšíření a diferenciace dialektů daného jazyka. Doporučujeme vám proto obrátit se s dotazem na lingvisty zabývající se konkrétními jazyky.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že je v dnešní době oproti dřívějšku ve filmech méně užívána spisovná čeština.
Klíčové slovo:
film
Odpověď:
Máte pravdu, že oproti filmům z první poloviny 20. století je co do šíře škály jazykových prostředků současná filmová produkce mnohem více rozrůzněná. Za užíváním prvků z nespisovné vrstvy češtiny obvykle stojí umělecký záměr tvůrců, kteří chtějí danou postavu charakterizovat i jejím jazykovým projevem. Dalším faktorem je hledisko přiměřenosti, zvláště u postav z nižších sociálních vrstev, popřípadě v situacích neformálních, neoficiálních by užívání čistě spisovných jazykových prostředků působilo přinejmenším nepřirozeně.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že moderátoři v médiích při rozhovorech používají obecnou češtinu.
Klíčové slovo:
médium
Odpověď:
Pokud je nám známo, pracovníci v médiích, alespoň v těch veřejnoprávních, mají jazykovou průpravu. Odklon od kodifikace proto bývá běžnější především v nepřipravených projevech, např. v rozhovorech, v diskusních pořadech, reportážích. Odchylky od normy, pokud nejsou časté, jsou u tohoto typu pořadů tolerovatelné. V každém případě by měly být užívány alespoň jazykové prostředky označované jako hovorové, které jsou hodnoceny jako spisovné, měli bychom je však užívat v méně oficiálních, zejména mluvených projevech. Moderátoři některých médií hovorové tvary užívají záměrně, aby podpořili přirozenější, mluvené češtině bližší styl pořadů.
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Slyšela jsem, že Ústav pro jazyk český vydává slovník obecné češtiny. Je to pravda?
Klíčové slovo:
obecná čeština
Odpověď:
Ústav pro jazyk český, respektive jeho oddělení současné lexikologie a lexikografie aktuálně pracuje na novém Akademickém slovníku současné češtiny, jehož součástí budou (výběrově) i slova z nespisovné vrstvy slovní zásoby. V hesláři však s ohledem na koncepci slovníku převažují výrazy spisovné.
Máte-li na mysli publikaci Slovník nespisovné češtiny (J. Hugo a kol.), tu vydalo nakladatelství Maxdorf.
Poslední užití:
21.8.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Útvary českého národního jazyka
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozdíl mezi obecnou češtinou a hovorovou češtinou?
Klíčové slovo:
nespisovnost
Odpověď:
Zjednodušeně řečeno, jazykové prostředky hovorové jsou součástí spisovného jazyka. Je pro ně typické, že se používají v méně oficiálních komunikátech (v méně formálních diskusích, při pracovních seminářích, schůzích apod.). Jako příklad uveďme tvary policisti, kupujou, tenhle, můžou, lítat, taky, líp, míň nebo výrazy jako panelák, koukat aj. Prostředky obecné češtiny, z nespisovné vrstvy češtiny, do oficiálních komunikátů nepatří. Více najdete např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, kapitola Obecná čeština (https://www.czechency.org/slovnik/OBECN%C3%81%20%C4%8CE%C5%A0TINA).
Poslední užití:
16.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.