Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Doplňujeme do knihy autorské medailonky a některé (nikoliv všechny) autorky si přejí, abychom pro jejich pracovní pozici použili nepřechýlené pojmenování, např. „Jana Nováková je vědecký pracovník“. Je to možné?
Odpověď:
Obecně se doporučuje názvy profesí, funkcí apod. přechylovat, vykonává-li je žena. Běžně tak píšeme a mluvíme např. o lékařce, ředitelce či inženýrce, za obzvlášť vhodné bývá považováno přechýlit název profese apod. tehdy, když je uvedeno i ženino jméno: ministryně Jana Nováková, paní učitelka Nováková. Některé ženy však přechýlené podoby odmítají, na vizitkách volí raději výraz ředitel než ředitelka, používají vyjádření typu „jsem lékař“ apod. Mohou je k tomu vést různé důvody – odmítnutím přechýlené podoby mohou naznačovat, že v rámci profese nepovažují rozdělení dle pohlaví či genderu za relevantní, důležité, přechýlená podoba na ně může působit příliš neobvykle aj. Pokud žena preferuje být označována nepřechýlenou podobou názvu profese apod., lze jejímu přání vyhovět. Je však třeba počítat s tím, že míra přijatelnosti takového řešení se může u různých uživatelů češtiny lišit. Zároveň je třeba dodat, že při zpracování kolektivního díla, nadto určeného veřejnosti bychom vám doporučili upřednostnit stylovou jednotnost textu před přáním několika autorek, a tedy přechýlit všechny názvy profesí, které vykonávají ženy (nebo případně uvést všude názvy v mužském rodě, tedy využít tzv. generické maskulinum, toto řešení však považujeme za méně vhodné).
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Připravujeme divadelní program, v němž přechylujeme názvy profesí, které vykonávají ženy – herečka, dramaturgyně atd. Naší asistentce režie se to však nelíbí, chtěla by mít u svého jména uvedeno asistent režie. Mně se zase nelíbí, že bychom u žen střídali přechýlené a nepřechýlené podoby. Jaký na to máte názor?
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je divadelní program určen široké veřejnosti, doporučili bychom vám upřednostnit stylovou jednotnost textu před přáním jedné zaměstnankyně, a tedy přechýlit všechny názvy profesí, které vykonávají ženy (nebo případně uvést všude názvy v mužském rodě, tedy využít tzv. generické maskulinum – toto řešení však považujeme za méně vhodné).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Ve formuláři jsou uvedeny různé skupiny zaměstnanců, např: vrchní sestra, vrchní laborantka, lékaři, farmaceuti. Vadí mi tu střídání ženského a mužského rodu, když daná povolání vykonávají jak muži, tak ženy. Jak to mám sjednotit?
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Nejprve si dovolíme upozornit, že kromě ženského a mužského rodu se u uvedených názvů pracovních pozic střídá též jednotné a množné číslo. I to by bylo vhodné sjednotit. Co se gramatické kategorie jmenného rodu týče, nabízejí se dvě řešení: 1. užívat generické maskulinum (vrchní laborant, lékař, farmaceut; vrchní laboranti, lékaři, farmaceuti), respektive v případě vrchní sestry uvádět název pracovní pozice v ženském rodě – tento název lze pak považovat za generické femininum (vrchní sestra; vrchní sestry), 2. s ohledem na genderově vyvážené vyjadřování uvádět názvy pracovních pozic jak v mužském, tak v ženském rodě (např. v podobě vrchní laborant/ka, lékař/ka, farmaceut/ka; vrchní laboranti/laborantky, lékaři/lékařky, farmaceuti/farmaceutky) – v případě vrchní sestry pak bude uvedena jediná varianta (vrchní sestra; vrchní sestry), neboť název této pracovní pozice nemá oficiální rodový protějšek. Z jazykového hlediska jsou obě řešení v pořádku, záleží tedy na vaší preferenci.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu podnikového časopisu. V jednom článku jsou uvedena jména vysokoškolských vyučujících včetně titulů a dále je zde uvedeno jméno vedoucí čínské delegace, ovšem bez titulů. Vím, že by se v rámci jednoho textu mělo postupovat jednotně. Mám tedy vysokoškolské tituly u pedagogů odstranit? Třeba bych mohla uvést jen jejich funkce – děkan apod.
Odpověď:
Za vhodnější řešení považujeme doplnit vysokoškolský titul či vysokoškolské tituly vedoucí delegace. Pokud se vám nepodaří zjistit, které tituly dotyčná získala, je jistě možné aplikovat vámi navrhované řešení, tedy uvést jen funkce, které jednotlivé osoby vykonávají.
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Připravuji prezentaci, v níž budu pracovat s mapou. K určitým místům na mapě potřebuji doplnit popisky. Některé popisky jsou heslovité, jiné mají formu věty. Neměla bych je sjednotit?
Odpověď:
Ano, s ohledem na stylovou jednotnost textu a pohodlí adresátů doporučujeme formu popisků sjednotit.
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
V textu se objevuje např. „pan profesor Novák“ a na jiném místě např. „doktor Dvořák“. Slovo „pan“ se mi zde zdá nadbytečné, navíc si myslím, že bych měla (ne)užívání tohoto slova sjednotit. Jak mám text upravit?
Klíčové slovo:
pan
Odpověď:
Zacházení s výrazem „pan“ ve spojeních typu „(pan) profesor [příjmení]“ by bylo vhodné v rámci jednoho textu sjednotit. Nedokážeme však říci, zda by měl být výraz odstraněn, či naopak doplněn, neboť tato volba je závislá na druhu textu.
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
V rámci jedné knihy se v mluvě vypravěče celkem nahodile střídají tvary osobního zájmena já: mě a mne. Domnívám se, že by měl být užíván jen jeden tvar. Souhlasíte?
Odpověď:
Z morfologického hlediska jsou tvary mě a mne rovnocenné, ze stylistického nikoliv – tvar mě je neutrální, tvar mne hodnotíme jako knižní. Není-li pro střídání těchto tvarů v pásmu vypravěče zvláštní důvod, doporučili bychom s ohledem na stylovou jednotnost textu používat pouze jeden z nich.
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
V textu se objevuje 3. os. mn. čísla slovesa vzoru „sází“. Tento tvar lze zapsat jako sází i sázejí. Je nutné sjednotit uvádění tohoto tvaru v rámci celého textu?
Klíčové slovo:
jednotnost; sázet
Odpověď:
S ohledem na požadavek stylové jednotnosti textu doporučujeme v rámci jednoho textu používat pro 3. os. mn. č. buď pouze tvary kratší, nebo pouze tvary delší. Oba tvary jsou stylově rovnocenné. Navíc by střídání tvarů 3. os. mn. č. u jednoho slovesa mohlo být považováno za neznalost autora, a tudíž za chybu.
Zvažované varianty:
sází
sázejí
Poslední užití:
4.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
4 Jednotná úprava (s. 13)
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
V textu se mi často objevuje 7. pád od slova kotel. Vím, že toto slovo lze skloňovat dvojím způsobem, a v 7. pádě se mi tak může objevit tvar kotli i kotly. Je ale možné, aby se oba tvary objevovaly v rámci jednoho textu?
Klíčové slovo:
jednotnost; kotel
Odpověď:
S ohledem na požadavek stylové jednotnosti doporučujeme v rámci jednoho textu používat tvary slova kotel pouze podle jednoho vzoru. Navíc by střídání tvarů zakončených jednou na měkké -i, podruhé na tvrdé -y mohlo být považováno za neznalost autora, a tudíž za chybu.
Zvažované varianty:
kotli
kotly
Poslední užití:
21.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
4 Jednotná úprava (s. 13)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Na jedné stránce jsou pod sebou fotografie 2 CD, pod každým z nich je popisek s informací, kdy a kde bylo CD vydáno. Mohu použít u každého CD trochu jiný popisek? Jednou „Vyšlo v Supraphonu v listopadu 2016.“ a podruhé „Vydal Supraphon v listopadu 2016.“?
Odpověď:
Doporučujeme zvolit jednu z uvedených variant a použít ji u obou CD, aby byly popisky jednotné.
Zvažované varianty:
Vydal Supraphon v listopadu 2016.
Vyšlo v Supraphonu v listopadu 2016.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V článku se střídaly varianty názvu sportu „plážový volejbal“ a „beach volejbal“. Rozhodla jsem se podobu názvu sjednotit a používat pouze „plážový volejbal“. V článku se dále používá označení „areály pro beach volejbal“. Měla bych opravit i toto spojení na „areály pro plážový volejbal“?
Odpověď:
Doporučujeme zachovat vybranou variantu přívlastku i ve spojení s dalšími jmény, za vhodné tedy považujeme užití varianty „areály pro plážový volejbal“.
Zvažované varianty:
areály pro beach volejbal
areály pro plážový volejbal
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Používám v textu slovo „kotel“ a to má v 7. pádě množného čísla možné tvary „kotli“ i „kotly“. Kolegyně mi tvrdí, že mám používat pouze jednu z těch variant a nestřídat je. Existuje takové pravidlo?
Klíčové slovo:
jednotnost; kotel
Odpověď:
Podstatné jméno „kotel“ lze skloňovat podle vzoru hrad i podle vzoru stroj. Doporučujeme zvolit jedno z těch paradigmat a důsledně jej používat v celém textu. V případě střídání tvarů by se mohl příjemce textu domnívat, že autor skloňování tohoto jména neovládá. Volba konkrétního paradigmatu je na autorovi, varianty jsou rovnocenné.
Zvažované varianty:
kotli
kotly
Poslední užití:
21.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V seznamu surovin jsou jednotlivé položky uvedeny v množném čísle, např. vlašské ořechy, výjimku však tvoří lněné semínko. Měla bych použít raději tvar množného čísla, tedy lněná semínka?
Klíčové slovo:
jednotné vs. množné číslo
Odpověď:
Navrhovaná úprava je možná, nikoliv nutná – některé suroviny se uvádějí častěji ve tvaru množného čísla, např. vlašské ořechy, jiné ve tvaru čísla jednotného, např. bazalka. Lněné semínko může mít tvar jak jednotného, tak množného čísla.
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
V 6. pádě množného čísla jsou správné tvary koláčcích i koláčkách. Mohu v rámci jednoho textu tyto tvary střídat, nebo bych měla používat jen jeden z nich?
Klíčové slovo:
koláček
Odpověď:
Doporučujeme zvolit jeden z tvarů a ten v textu používat.
Dotaz:
Valence ostatní
Konkrétní dotaz:
S jakým pádem se pojí výraz viz, je vhodné psát „viz strana XY“, nebo „viz stranu XY“?
Klíčové slovo:
viz
Odpověď:
U výrazu viz je možné obojí. Buď chápeme viz jako původní sloveso, které se pojí se čtvrtým pádem (tedy „viz stranu XY“), nebo ho chápeme jako strukturující částici, a proto za ní může následovat pád první (tedy „viz strana“). Je ale dobré zachovat jednotnost v rámci jednoho textu.
Poslední užití:
17.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Je nutné v rámci jednoho textu používat pouze jednu variantu názvu sportu, konkrétně pouze ping-pong, nebo pouze stolní tenis?
Klíčové slovo:
stolní tenis; ping-pong
Odpověď:
V rámci jednoho textu je možné, nikoliv však nutné užívat pouze jeden z uvedených výrazů. Střídání výrazů lze potenciálně využít pro dosažení stylové pestrosti.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Lze považovat za chybu, když se v překladu německého textu do češtiny střídavě užívají české a německé názvy měst, např. Liberec a Karlsbad?
Klíčové slovo:
Karlsbad; Liberec
Odpověď:
Tento postup nepovažujeme za vhodný a doporučujeme u všech českých měst užívat jejich české názvy. V případě potřeby je samozřejmě možné německá exonyma (tj. německé názvy typu Karlsbad) připojit např. do závorky za české pojmenování.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
V textu se některé cizí názvy skloňují, jiné zůstávají nesklonné, např. pobočka v Neunburg vorm Wald a pobočka v Selbu. Lze tyto podoby nějak sjednotit?
Odpověď:
Pokud chceme ponechat všechna vlastní jména ve tvaru 1. pádu, můžeme použít opěrné obecné jméno: pobočka ve městě Neunburg vorm Wald, pobočka ve městě Selb.