Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píšeme zvlášť při tom, nebo dohromady přitom? Jde o větu Není moc lidí, kteří by skutečně četli etikety, a přitom (při tom) z nich můžeme vyčíst, co je dobré pro naše tělo.
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
U dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné, proto volba podoby často závisí na preferenci pisatele. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň, současně‘ (spřežka přitom), tak vztáhnutím k ději předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom).
V citované větě považujeme za vhodnější psaní dohromady: Není moc lidí, kteří by skutečně četli etikety, a přitom z nich můžeme vyčíst, co je dobré pro naše tělo.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textech se často setkávám se spojením dítě-cizinec (se spojovníkem). Teď potřebuji zapsat cizinec pedagogický pracovník a nevím, jak to vlastně psát. Je podoba cizinec-pedagoický pracovník v pořádku?
Klíčové slovo:
cizinec pedagogický pracovník
Odpověď:
Zápis se spojovníkem nedoporučujeme. Spojovník se užívá v těsném spojení dvou podstatných jmen označujících např. dvě povolání, obory, postavení apod., např. překladatel-tlumočník, kuchař-číšník (spojovník de facto nahrazuje spojku a). Máte pravdu, že psaní dítě-cizinec se v praxi objevuje, ale není vhodné ho považovat za modelový příklad zápisu. V obou případech, které uvádíte, druhá složka pojmenování blíže specifikuje složku první. Je-li druhý člen členem určujícím, pak spojovník neděláme a píšeme dvě samostatná slova. Stejně jako píšeme např. chemik analytik, učitel angličtinář, hřib satan, doporučujeme psát jako dvě samostatná slova i označení dítě cizinec a rovněž cizinec pedagogický pracovník (popř. v obráceném pořadí pedagogický pracovník cizinec).
Zvažované varianty:
cizinec-pedagogický pracovník
cizinec pedagogický pracovník
Poslední užití:
25.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Užíváme v textech slovní spojení dítě-cizinec (se spojovníkem). Je to tak v pořádku?
Klíčové slovo:
dítě cizinec
Odpověď:
Pokud užíváte pro zápis spojovník a píšete dítě-cizinec, pak signalizujete, že jde o těsné spojení dvou podstatných jmen označujících např. postavení, povolání, obor apod. (podobně jako např. překladatel-tlumočník, kuchař-číšník). Toto řešení je sice v praxi poměrně rozšířené, ale patrně neodpovídá popisované okolnosti. V uvedeném případě druhá složka (cizinec) blíže specifikuje první (dítě). Je-li druhý člen členem určujícím, pak spojovník neděláme a píšeme dvě samostatná slova. Analogicky podle zápisů jako učitel matematik, chemik analytik, borovice vejmutovka doporučujeme psát jako dvě samostatná slova i označení dítě cizinec.
Zvažované varianty:
dítě-cizinec
dítě cizinec
Poslední užití:
25.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Slovesa a slova od nich odvozená: funkce čistě zdokonavující (moknout – zmoknout)
Konkrétní dotaz:
Jakou předponu (s, nebo z) napíšeme ve slově „z/splodina“ ve spojení „ostatní části prostoru jsou silně zasažené z/splodinami z kahanu a svíček“?
Klíčové slovo:
zplodina; předpona z; předpona s
Odpověď:
U slov odvozených od sloves, která tvoří dokonavý protějšek k nedokonavým slovesům a která nemají význam ‚směřování dohromady‘, ‚zmenšení objemu, až zániku‘ či ‚shora dolů‘ nebo ‚z povrchu pryč‘, se píše předpona z(e)-. Protože slovo „zplodina“ je odvozeno od slovesa „zplodit“, které je dokonavým protějškem slovesa „plodit“, píše se „zplodina“ vždy s předponou z-.
Zvažované varianty:
zplodina
splodina
Poslední užití:
1.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – hláska, písmeno, ranice slov: Psaní předpon s(e)-, z(e)-: 2 Psaní předpon s(e)‑, z(e)‑ ve slovech domácích: 2.2 Slova s předponou z(e)‑; heslo zplodina
Dotaz:
Podoba titulu
Konkrétní dotaz:
Je nutné psát zkratku akademického titulu doktor všeobecného lékařství pouze v podobě „MUDr.“, nebo jsou možné i jiné zápisy?
Klíčové slovo:
MUDr.
Odpověď:
Podobu zkratek akademických titulů upravuje v České republice zákon o vysokých školách (zákon č. 111/1998 Sb. v platném znění). Zkratka akademického titulu doktor všeobecného lékařství (z latinského medicinae universae doctor) má dle tohoto zákona závaznou podobu „MUDr.“, píšeme ji tedy s velkými písmeny (kromě malého r, které je součástí zkratky Dr.), s tečkou a uvádíme ji před jménem. Žádná jiná podoba pro tento akademický titul přípustná není.
Poslední užití:
30.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky titulů a hodností – 1 Zkratky akademických, akademicko‑vědeckých a vědecko-pedagogických titulů – 1.1 Zkratky akademických titulů