Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Jedna zahraniční youtuberka používá pozdrav „ahoj všichni“, pod jejími videi se však objevují komentáře, že je to špatně, jelikož se nemá používat 1. pád. Prý by měla říkat „ahoj všem“. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
ahoj
Odpověď:
Spojení „ahoj všichni“ je zcela v pořádku. Tvar všichni je totiž homonymní, užívá se nejen v 1., ale také v 5. pádě. Nadto je pozdrav v této formě (respektive v obou interpunkčně náležitých zápisech, tj. „ahoj všichni“ i „ahoj, všichni“) frekventovanější, ve verzi syn_v11 Českého národního korpusu má celkem 166 výskytů, kdežto jeho konkurent „ahoj všem“ pouze 38. I tato forma pozdravu je však přijatelná, neboť má oporu v eliptickém „(říkám) ahoj všem“. Navíc se pravděpodobně šíří vlivem analogie s dalším poměrně běžným pozdravem, jímž je „dobrý den všem“ (76 korpusových dokladů).
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jestli už je dnes přijatelná předložka „na“ ve spojení se slovem „ústav“, například „pracuje na fyzikálním ústavu“.
Klíčové slovo:
v ústavu; na ústavu
Odpověď:
Předložka „na“ v současném jazyce skutečně expanduje na úkor předložky „v“. Ve spojení se slovem „ústav“ však považujeme za základní a neutrální spojení s předložkou „v“, tedy například „pracuje ve fyzikálním ústavu“. Předložku „na“ bychom zde stále vnímali jako příznakovou (tj. stylově nižší); oproti variantě s předložkou „v“ je také v praxi mnohem méně častá.
Poslední užití:
9.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1 – Předložka + obecné jméno
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
V odborném textu jsem viděl spojení „exponovat nanočásticím“. Je možné použít toto sloveso ve spojení se 3. pádem, tj. „exponovat něco někomu“ ve významu „vystavit“?
Klíčové slovo:
exponovat
Odpověď:
Slovníky češtiny uvádějí u slovesa „exponovat“ buď význam „umisťovat, umístit na místě význačném, neobyčejně důležitém, popř. vystaveném nebezpečí, riziku“, nebo „vystavovat, vystavit (citlivou vrstvu fot. materiálu) působení světla“. V prvním případě na sebe sloveso předmět ve 3. pádě neváže, ve druhém případě je potenciální předmět ve 3. pádě už součástí samotného významu slovesa. Ve Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení nalezneme u slovesa „exponovat“ jako vhodnou pouze vazbu se 4. pádem: exponovat film, exponovat sériové snímky; exponovat téma. Vámi uvedenou vazbu tedy nedoporučujeme a z významového i stylistického hlediska považujeme za vhodné formulovat dané vyjádření jiným způsobem.
Poslední užití:
6.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Mohu zalomit řádek za pomlčkou vyjadřující rozsah (např. 1905–1915)?
Klíčové slovo:
zalomení řádku; pomlčka; rozsah
Odpověď:
Pomlčka vyjadřující rozsah by na konci ani na začátku řádku stát neměla. Buď se použije nerozdělitelná pomlčka, tak aby celý rozsah stál na jednom řádku, nebo se pomlčka nahradí slovním vyjádřením (1905 až 1915).
Poslední užití:
8.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6.3.3 Pomlčka (s. 16)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce – Pomlčka
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
V rámci jednoho textu se mi objevují výčty uvozené různým způsobem, a to pomlčkou a řadovými číslovkami. Body výčtu, jehož položky jsou uvozeny pomlčkou, mají nevětný charakter, píšeme je s malým počátečním písmenem a ukončujeme čárkou. V bodech druhého výčtu, uvozeného řadovými číslovkami, se však objevují vedlejší věty (např. 1. Mít MMB pro FOP, který je zajištěn exekucí.), proto jsou uvedeny s velkým počátečním písmenem a jsou ukončeny tečkou. Chtěla bych sjednotit pravopisnou úpravu těchto výčtů, ale nejsem si jistá, jak to udělat. Lze body výčtu, které jsou uvozeny řadovými číslovkami, začínat malými počátečními písmeny? A jaké interpunkční znaménko by mělo být na konci jednotlivých bodů?
Klíčové slovo:
výčet; sjednocení úpravy
Odpověď:
V první řadě bychom chtěli říct, že není nezbytně nutné sjednocovat pravopisnou úpravu výčtů, které mají odlišný charakter a jsou navíc uvozeny odlišným způsobem. Pokud bychom ovšem chtěli uvedené výčty sjednocovat, navrhovali bychom začínat jednotlivé body obou výčtů malým počátečním písmenem (výčty uvozené řadovou číslovkou mohou začínat malým písmenem, uvedený příklad současně nemá ryze větný charakter) a ukončovat je buď středníkem, nebo čárkou.
Poslední užití:
10.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Hlavička dopisu
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme do hlavičky dopisu napsat název školy, který je příliš dlouhý a na jeden řádek se nám nevejde (Akademické gymnázium a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, školy hlavního města Prahy). Jak by bylo prosím možné tento název rozdělit na více řádků?
Klíčové slovo:
hlavička dopisu
Odpověď:
Česká státní norma 01 6910, která se věnuje úpravě dokumentů, obdobný případ neuvádí. Název školy bychom rozdělili na dva, příp. tři řádky, podle prostoru, který Vám hlavička dokumentu poskytuje. Bylo by dobré, aby byl název rozdělen podle celků, tzn. např. Akademické gymnázium || a jazyková škola s právem státní zkoušky, || školy hlavního města Prahy.
Poslední užití:
11.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.2 Hlavička dopisu
Dotaz:
Odkaz na poznámku pod čarou
Konkrétní dotaz:
Při edici knihy jsem se setkala s tím, že autor textu odkazuje na jednu poznámku pod čarou na více místech v textu (např. na poznámku pod čarou číslo 3 je odkaz na 5. straně i na 24. straně knihy). U druhého odkazu na poznámku však není uvedeno, na které straně se tato poznámka nachází. Jednak jsem se s tímto způsobem odkazování nikdy dříve nesetkala a jednak se mi toto řešení zdá čtenářsky velmi nevstřícné. Jaké doporučení mohu autorovi knihy navrhnout?
Klíčové slovo:
index; odkaz; poznámka pod čarou
Odpověď:
Máte pravdu, že tento způsob odkazování je neobvyklý a přináši čtenáři obtíže s orientací v textu. Nabízí se dvě možná řešení situace. Pokud by takovýchto odkazů na poznámky bylo více, mohl by autor zvážit, zda neumístit poznámkový aparát až na konec knihy. Pokud se jedná jen o výjimečné případy, lze na jednu poznámku pod čarou odkazovat vícekrát, při druhém (příp. každém dalším odkazu) je třeba uvést, na které straně se původní poznámka pod čarou nachází (např. viz pozn. 3 na str. 5).
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
Bývá přímá řeč vždy odsazena na nový řádek?
Klíčové slovo:
odstavec; přímá řeč
Odpověď:
Žádné explicitní doporučení ohledně členění přímé řeči do jednotlivých odstavců nám není známo. Je však pravda, že se v mnohých textech, zvláště v beletrii, setkáváme s tím, že je přímá řeč odsazena na nový řádek. Toto řešení činí text přehlednějším. Jedná se však jen o úzus, který lze porušit, pokud by pro konkrétní text nebyl vhodný.
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Mám na řádku výčet obsahující tři jednoslovné položky, který je zakončen zkratkou apod. (třídní učitel, metodik prevence, školní psycholog apod.). Je možné, aby výčet začínal malým písmenem, když na jeho konci kvůli zkratce stojí tečka?
Klíčové slovo:
výčet; apod.
Odpověď:
Skutečnost, že na konci výčtu stojí tečka, která je součástí zkratky, nehraje při pravopisné úpravě výčtu roli. Výčet obsahující nevětné položky bychom doporučovali začít malým písmenem.
Poslední užití:
27.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Slyšela jsem, že se nedoporučuje, aby na konci řádku stály předložky a spojky. Jak to s nimi je?
Odpověď:
Na konci řádku by neměly stát jednopísmenné neslabičné předložky k, s, v, z. V hodnocení jednopísmenných slabičných předložek (o, u) a spojek (a, i) se příručky rozcházejí. Podle některých na konci řádku stát mohou, podle jiných ne. Doporučujeme, aby pokud to sazba textu umožňuje, ani tyto výrazy na koncích řádku nezůstávaly, a nerušily tak plynulost čtení. Vícepísmenné výrazy na konci řádku zůstat mohou.
Poslední užití:
13.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
12.6 Pevná spojení a výrazy, které nemají stát na konci řádku (s. 38)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Zalomení řádků a nevhodné výrazy na jejich konci
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 106
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.