Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Provádím korekturu dotazníku, jehož autorka užívá v otázkách tvary mužského i ženského rodu, přičemž na prvním místě uvádí tvar v ženském rodě (např. spokojená/spokojený). Je toto pořadí v pořádku? Běžně se setkávám s tvary mužského rodu na prvním místě.
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
V praxi se při uvádění rodových variant obvykle používá na prvním místě tvar rodu mužského (spokojený/spokojená). Výhoda tohoto pořadí spočívá v tom, že nezřídka umožňuje zkrácený způsob zápisu (odpověděl/a, manažer/ka, ale pouze vědec/vědkyně). Opačné pořadí však není vyloučené, zvláště chceme-li zdůraznit zastoupení žen, obracet se v textu především na ženy apod. Pokud má autorka dotazníku takový či podobný záměr, nelze toto řešení odmítat.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Koriguji překlad z angličtiny do češtiny, v němž se objevuje nebinární osoba. V textu se k ní odkazuje pomocí zájmena they (oni), do českého textu se tak dostala věta: „Jemima Wilkinson byli evangelikální zvěstovatelé.“ Přiznám se, že jsem větu nejprve interpretovala tak, že je Jemima Wilkinson název nějaké skupiny. Nedalo by se to nějak obejít? Napadlo mě, že bych použila tvar 7. p. j. č.: „Jemima Wilkinson byli evangelikálním zvěstovatelem“. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
Užívání sloves ve tvaru 3. osoby množného čísla při referenci k jednomu člověku není v češtině novým jevem. V dřívějších dobách se užívalo onikání („Jak se mají?“ namísto „Jak se máš/máte?“; více viz např. Trávníčkova Mluvnice spisovné češtiny 2, s. 1031 a 1052), Český jazykový atlas zaznamenává nářeční plurál úcty („naša maminka tak mluvívali“; více viz https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/5/355). Z pohledu současné češtiny se jedná o zastaralé, okrajové jazykové prostředky, které nelze hodnotit jako neutrální a obecně přijatelné. Nemůžeme však vyloučit, že se pod vlivem snah hledat nové způsoby vyjadřování o nebinárních osobách a s tím souvisejícím vlivem anglického zájmena they (které se do češtiny překládá nejen jako ‚oni‘, ale též ‚ony‘ a ‚ona‘) v budoucnu rozšíří. Pokud se rozhodnete zachovat sponovou část přísudku ve tvaru množného čísla, je třeba při referenci k jediné osobě užít ve jmenné části přísudku tvar jednotného čísla, jak ostatně sama navrhujete: „Jemima Wilkinson byli evangelikálním zvěstovatelem“. Nicméně jak jsme uvedli výše, je třeba počítat s tím, že na (alespoň některé) uživatele češtiny bude toto vyjádření působit neobvykle, a dokonce jim může způsobovat interpretační potíže. Nad rámec dotazu ještě doplňujeme úvahu, zda z hlediska snahy vyjadřovat se genderově neutrálně nemůže být vnímáno jako problematické i samotné užití podstatného jména rodu mužského zvěstovatel.
Poslední užití:
20.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice spisovné češtiny. František Trávníček. 1951.
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Koriguji standardizovaný dotazník, u něhož respondent vybírá z předem daných odpovědí. Tyto odpovědi mají nevětný charakter, autorka přesto u jednotlivých odpovědí píše počáteční velké písmeno. Je to správně?
Klíčové slovo:
dotazník
Odpověď:
Pravopisnou úpravu dotazníku jazykové ani typografické příručky neřeší, nicméně je možné vyjít z obecných pravidel platících pro zápis výčtů, které mají ke grafické podobě standardizovaného dotazníku poměrně blízko. Nevětné položky výčtu by měly začínat malým písmenem. Domníváme se, že toto doporučení je vhodné aplikovat i pro případ nevětných odpovědí v dotazníku. Naopak větné položky bychom doporučovali začínat velkým počátečním písmenem a ukončovat tečkou. V rámci jednotlivých výčtů, pokud se v nich střídají položky povahy nevětné a větné, je přitom vhodné zápis sjednotit.
Poslední užití:
26.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Tečka ukončující větu
Konkrétní dotaz:
Pokud máme na reklamních předmětech apod. citát, který je v uvozovkách, je nutné psát za něj ještě tečku? Tečka nám v tomto případě připadá rušivá.
Klíčové slovo:
tečka; citace
Odpověď:
Pokud je citát větné povahy a začíná velký písmenem, je třeba tečku psát. Grafické osamostatnění v tomto případě nehraje roli (tak jako například u nadpisu). V případě, že je citát graficky samostatnou jednotkou, tzn. není začleněn do žádné větné souvislosti, píše se koncová tečka před uvozovkami.
Poslední užití:
15.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce → Tečka
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Posílám e-mail kolegům a kolegyním. S některými z nich si tykám, s jinými vykám. Mohu začít e-mail pozdravem „Dobrý den / Ahoj“?
Klíčové slovo:
ahoj; dobrý den
Odpověď:
Na tuto otázku nelze poskytnout jednoduchou odpověď, do volby vhodné formy pozdravu, ale též oslovení se totiž promítají pragmatické faktory. Obecně lze říci, že čím je komunikace oficiálnější, formálnější, tím spíše se užívá zdvořilejší oslovení, a to i tehdy, když si s některými z adresátů tykáme. V takových případech bychom doporučili kontaktovou formuli „Vážené kolegyně, vážení kolegové“ nebo familiárnější „Vážené a milé kolegyně, vážení a milí kolegové“. V běžné, každodenní, méně oficiální a méně formální komunikaci s kolegy však považujeme za vhodný i samotný pozdrav „Dobrý den“, jenž není v současné e-mailové korespondenci nijak neobvyklý, a vyloučit samozřejmě nelze ani vámi zmiňovanou kombinaci pozdravů „Dobrý den / Ahoj“, přikláněli bychom se však raději k jejich spojení pomocí spojky „a“: „Dobrý den a ahoj“.
Poslední užití:
26.8.2020
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Jaké oslovení bych měl zvolit v korespondenci s jazykovou poradnou? Velmi často používaný a poněkud familiární a neosobní pozdrav „Dobrý den“ byste jistě nedoporučili. Jak tedy – „Vážená poradno“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Při písemném styku s jazykovou poradnou se nabízí zvolit neutrální kontaktovou formuli „Vážená paní, vážený pane“, konkrétnější formu oslovení „Vážené jazykovědkyně, vážení jazykovědci“ nebo třeba „Vážené pracovnice a (vážení) pracovníci jazykové poradny“ či neformálnější variantu „Vážená (jazyková) poradno“. V e-mailové komunikaci lze navíc použít i samotný pozdrav „Dobrý den“, jenž se v současnosti běžně užívá při komunikaci s neznámým, nekonkrétním adresátem. Stručně řečeno, pro navázání kontaktu s naší jazykovou poradnou žádnou speciální formulaci nepotřebujete.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Je vhodnější použít pozdrav „Dobrý den“, nebo adresáty oslovit v dopise informujícím o vánoční nabídce?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
V dopisové korespondenci nadále doporučujeme užívat tradiční formu navázání kontaktu, tj. oslovení. (Naproti tomu v e-mailové komunikaci se běžně můžeme setkat s pozdravem, oslovením i jejich kombinací, všechny tyto typy kontaktových formulí jsou většinově považovány za zdvořilé.)
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Posíláme dopisy do firem, ale konkrétní adresáty neznáme. Můžeme použít pozdrav „Dobrý den“? Nebo by bylo lepší oslovení „Vážení představitelé firmy“? Ale co když si dopis přečte někdo, kdo není v jejím vedení? Co třeba „Vážená paní, vážený pane“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
V této situaci jistě můžete zvolit neutrální oslovení „Vážená paní, vážený pane“, chcete-li však být konkrétnější, doporučujeme oslovení typu „Vážené zástupkyně a vážení zástupci firmy“. Pozdrav „Dobrý den“ se sice užívá při kontaktu s neznámým či nekonkrétním adresátem, ale v e-mailové korespondenci. V dopise je vhodné nadále užívat oslovení.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Mohu použít místo oslovení pozdrav „dobrý den“, když píšu méně oficiální e-mail?
Odpověď:
Z článku H. Mžourkové a K. Dvořákové „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, jenž vyšel v roce 2023 v časopisu Slovo a slovesnost, vyplývá, že samotný pozdrav se užívá jednak při komunikaci s neznámým adresátem, jednak v situacích charakterizovaných nižší mírou oficiálnosti a formálnosti (např. při každodenní komunikaci s kolegy). Vaše řešení je tedy zcela v pořádku.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Když píšu e-maily, začínám je oslovením (Vážený pane Nováku; Vážený pane inženýre). Většina e-mailů, co dostávám, však začíná pozdravem „Dobrý den“. Tak teď nevím – nedělám to špatně?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Oslovení adresáta e-mailu je naprosto v pořádku, nedopouštíte se žádného prohřešku. V oficiální e-mailové komunikaci se však vedle tradiční formy oslovení (např. Vážený pane Nováku) užívá i spojení pozdravu a oslovení (Dobrý den, pane Nováku), které je v současnosti většinově vnímáno taktéž jako zdvořilé. Samotný pozdrav pak nachází uplatnění zejména při komunikaci s neznámým adresátem či v situacích charakterizovaných nižší mírou oficiálnosti a formálnosti (např. při každodenní komunikaci s kolegy).
Poslední užití:
10.11.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.