Dotaz:
Hlavička dopisu
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme do hlavičky dopisu napsat název školy, který je příliš dlouhý a na jeden řádek se nám nevejde (Akademické gymnázium a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, školy hlavního města Prahy). Jak by bylo prosím možné tento název rozdělit na více řádků?
Klíčové slovo:
hlavička dopisu
Odpověď:
Česká státní norma 01 6910, která se věnuje úpravě dokumentů, obdobný případ neuvádí. Název školy bychom rozdělili na dva, příp. tři řádky, podle prostoru, který Vám hlavička dokumentu poskytuje. Bylo by dobré, aby byl název rozdělen podle celků, tzn. např. Akademické gymnázium || a jazyková škola s právem státní zkoušky, || školy hlavního města Prahy.
Poslední užití:
11.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.2 Hlavička dopisu
Dotaz:
Odkaz na poznámku pod čarou
Konkrétní dotaz:
Při edici knihy jsem se setkala s tím, že autor textu odkazuje na jednu poznámku pod čarou na více místech v textu (např. na poznámku pod čarou číslo 3 je odkaz na 5. straně i na 24. straně knihy). U druhého odkazu na poznámku však není uvedeno, na které straně se tato poznámka nachází. Jednak jsem se s tímto způsobem odkazování nikdy dříve nesetkala a jednak se mi toto řešení zdá čtenářsky velmi nevstřícné. Jaké doporučení mohu autorovi knihy navrhnout?
Klíčové slovo:
index; odkaz; poznámka pod čarou
Odpověď:
Máte pravdu, že tento způsob odkazování je neobvyklý a přináši čtenáři obtíže s orientací v textu. Nabízí se dvě možná řešení situace. Pokud by takovýchto odkazů na poznámky bylo více, mohl by autor zvážit, zda neumístit poznámkový aparát až na konec knihy. Pokud se jedná jen o výjimečné případy, lze na jednu poznámku pod čarou odkazovat vícekrát, při druhém (příp. každém dalším odkazu) je třeba uvést, na které straně se původní poznámka pod čarou nachází (např. viz pozn. 3 na str. 5).
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
Bývá přímá řeč vždy odsazena na nový řádek?
Klíčové slovo:
odstavec; přímá řeč
Odpověď:
Žádné explicitní doporučení ohledně členění přímé řeči do jednotlivých odstavců nám není známo. Je však pravda, že se v mnohých textech, zvláště v beletrii, setkáváme s tím, že je přímá řeč odsazena na nový řádek. Toto řešení činí text přehlednějším. Jedná se však jen o úzus, který lze porušit, pokud by pro konkrétní text nebyl vhodný.
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Mám na řádku výčet obsahující tři jednoslovné položky, který je zakončen zkratkou apod. (třídní učitel, metodik prevence, školní psycholog apod.). Je možné, aby výčet začínal malým písmenem, když na jeho konci kvůli zkratce stojí tečka?
Klíčové slovo:
výčet; apod.
Odpověď:
Skutečnost, že na konci výčtu stojí tečka, která je součástí zkratky, nehraje při pravopisné úpravě výčtu roli. Výčet obsahující nevětné položky bychom doporučovali začít malým písmenem.
Poslední užití:
27.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Slyšela jsem, že se nedoporučuje, aby na konci řádku stály předložky a spojky. Jak to s nimi je?
Odpověď:
Na konci řádku by neměly stát jednopísmenné neslabičné předložky k, s, v, z. V hodnocení jednopísmenných slabičných předložek (o, u) a spojek (a, i) se příručky rozcházejí. Podle některých na konci řádku stát mohou, podle jiných ne. Doporučujeme, aby pokud to sazba textu umožňuje, ani tyto výrazy na koncích řádku nezůstávaly, a nerušily tak plynulost čtení. Vícepísmenné výrazy na konci řádku zůstat mohou.
Poslední užití:
13.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
12.6 Pevná spojení a výrazy, které nemají stát na konci řádku (s. 38)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Zalomení řádků a nevhodné výrazy na jejich konci
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Může být zalomen řádek mezi značkou automobilu a označením jeho typu (např. Mercedes 35HP)?
Klíčové slovo:
typ automobilu
Odpověď:
Obecně se nedoporučuje zalomit řádek v ustálených spojeních, v případě potřeby však lze dělit podle dílčích celků. Pokud je to tedy možné, zalomení řádku bychom v tomto případě spíše nedoporučovali, aby nebyla narušena plynulost čtení. V případě nutnosti je však přípustné.
Poslední užití:
27.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
12.6 Pevná spojení a výrazy, které nemají stát na konci řádku (s. 38)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Zalomení řádků a nevhodné výrazy na jejich konci
Dotaz:
Poštovní adresa
Konkrétní dotaz:
V adrese píšu před poštovním směrovacím číslem kód CZ (např. CZ 290 01 Poděbrady), na poště mi však bylo řečeno, že do poštovního směrovacího čísla žádná písmena nepatří. Je možné, abych zde ta písmena zanechal? Zásilku budu posílat mimo Evropskou unii, chtěl bych proto pod řádek, na němž je uvedeno PSČ a město, uvést kód EU.
Klíčové slovo:
poštovní směrovací číslo; PSČ
Odpověď:
Na poště Vám podali správnou informaci, do poštovního směrovacího čísla v české adrese skutečně žádná písmena nepatří. Doporučujeme na jeden řádek uvést poštovní směrovací číslo a město a na řádek následující uvést název země. Název země se píše v některém z mezinárodně známých jazyků, a to verzálkami. Informaci, že jsme součástí Evropské unie, uvádět nutně nemusíte. Pokud však přesto považujete za vhodné tuto informaci v adrese mít, měla by být umístěna na samostatném řádku pod názvem země. Adresa bude tedy vypadat např. takto: 290 01 Poděbrady || Czech Republic || European Union.
Poslední užití:
3.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Adresy
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
14.3.2 Poštovní adresa adresáta – Místní údaje (s. 44–45); 20 Dopisy do zahraničí (s. 54)
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Mohu zalomit řádek mezi předložkou/členem a jménem ve víceslovném příjmení (např. von Humboldt)?
Klíčové slovo:
zalomení řádku; von
Odpověď:
Kodifikace ani norma tento případ neřeší. Doporučení týkající se zalamování řádků mají za cíl, aby text plynule navazoval, jeho členění bylo přehledné a čtení pohodlné. Člen/předložka a jméno ve víceslovném příjmení tvoří těsnou jednotu, proto vzhledem k výše uvedenému doporučujeme, aby stály na jednom řádku.
Dotaz:
Podpis
Konkrétní dotaz:
Připravujeme vánoční přání, na němž stojí věta: Krásné prožití vánočních svátků přeje kolektiv XY oddělení. Spojení kolektiv XY oddělení stojí na samostatném řádku na místě podpisu. Bude toto přání ukončeno tečkou?
Klíčové slovo:
podpis; přání
Odpověď:
Za podpisem v dopise tečku nepíšeme, proto bychom ji nedoporučovali psát ani v případě vánočního přání.
Poslední užití:
6.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.11 Podpis (s. 49)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Podpisy
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
V textu, který koriguji, se vyskytla přímá řeč, která začíná na novém řádku novým odstavcem (uvozovací věta: John přistoupil ke stolu a zeptal se:; nový odstavec; přímá řeč: „Na čem jste to tak usilovně pracoval?“). Jedná se o jednotlivou větu a na jiných místech v textu jsem se s tímto řešením zatím nesetkala. Je nějaký důvod k tomu, aby byla přímá řeč odsazena na nový řádek?
Klíčové slovo:
odstavec; přímá řeč
Odpověď:
Žádné doporučení ohledně členění přímé řeči do jednotlivých odstavců nám není známo. Je pravda, že se v mnohých textech setkáváme s tím, že je přímá řeč uvedena na novém řádku, nejedná se však o pravidlo a lze snadno dohledat i texty, které řeší členění odstavců odlišným způsobem. Neznáme celý text, ale na základě toho, co popisujete (tzn. na ostatních místech v textu není přímá řeč odsazena na nový řádek), se domníváme, že se v tomto případě jedná spíše o sazečskou chybu a uvozovací věta i přímá řeč by měly stát na jednom řádku.
Poslední užití:
20.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.3 Odstavce (s. 31)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.