Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Rád bych se zeptal, jak správně používat oslovení „slečno“. Kdy se použije slečna a kdy paní? Je rozdíl pouze ve stavu (svobodná vs. vdaná), nebo jsou dána i další kritéria (třeba věk)?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
Užívání slov slečna a paní při oslovování se v češtině neřídí žádnými přísnými jazykovými pravidly, spíše společenskými zvyklostmi. Ty se s vývojem společnosti poněkud proměňují, a to tak, že výraz slečna stále více ustupuje výrazu paní. Výraz slečna užíváme u svobodné dívky, u dosud neprovdané ženy, nikoli u rozvedené nebo ovdovělé ženy. Je vázán na svobodný stav ženy a v současné době je stále více omezován na velmi mladý věk nositelky. Ve všech ostatních případech dáváme přednost oslovení paní, a to jak ve spojení s příjmením, názvem povolání, vysokoškolským titulem apod., tak bez něj. Dnes už děti ve škole neříkají „slečno učitelko“, ale jen „paní učitelko“, lístky do kina si kupujeme u „paní pokladní“ apod. Zatímco spisovatel Herben kdysi napsal, že „dům byl majetkem dvou starších slečen“, dnes bychom velmi pravděpodobně řekli, že „byl majetkem dvou starších paní“. Pro roli ženy v dnešní společnosti není podstatné, zda je či byla vdaná, a spolu s tím přestává být důležité rozlišování jejího stavu při oslovování (ostatně u mužů takové rozlišování taky nemáme). Rozhodně tedy neuděláme chybu, oslovíme-li ženu výrazem paní v případě, kdy si jejím rodinným stavem nejsme jisti. Toto oslovení je dnes chápáno jako neutrální, a tedy zcela vhodné pro jakoukoliv ženu bez ohledu na její věk nebo rodinný stav.
Dotaz:
Poštovní adresa
Konkrétní dotaz:
Jakými písmeny psát název adresní pošty nebo obce v adrese.
Klíčové slovo:
adresa; velká písmena
Odpověď:
Název adresní pošty nebo obce se píše v souladu s obecnými pravidly o psaní velkých písmen, například Nové Město na Moravě. Pouze v případě, že je adresa psána rukou, se název adresní pošty nebo obce píše velkými písmeny abecedy (verzálkami).
Poslední užití:
26.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. P. Lozan, M. Pravdová. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku použít spojení „satira na něco“?
Klíčové slovo:
satira
Odpověď:
Valenční slovníky bohužel heslo „satira“ neobsahují. Podíváme-li se do korpusu SYN v13, zjistíme, že spojení „satira na někoho/něco“ se zde vyskytuje v podobě 1455 dokladů. To je dokonce více než spojení „satira někoho/něčeho“ – u ní se nám ukazuje 1195 výskytů. Můžeme tedy konstatovat, že vazba s předložkovým 4. pádem (satira na) je velmi obvyklá a jazykově v pořádku.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Já následující věta z jazykového hlediska v pořádku? „Žáci mají možnost konzultací s odborníky z univerzit, exkurzí i práce na vlastních projektech.“
Odpověď:
Ano, uvedená věta je v pořádku, nicméně je jistě možné ji přeformulovat, aby byla snáze interpretovatelná, např.: „Žáci mohou využít konzultace s odborníky z univerzit, účastnit se exkurzí i pracovat na vlastních projektech.“
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Je následující věta srozumitelná běžným lidem? „Ministr Kupka přesvědčuje taktickým PR výstavbu dálnice v médiích, přitom schvalovací proces má zatím vážné problémy.“
Odpověď:
Uvedené souvětí nedává dobrý smysl, a to z několika důvodů. Především se ministr jistě nesnaží přesvědčovat samotnou výstavbu dálnice, nýbrž přesvědčit o ní někoho. Otázkou však zůstává, zda tvůrce textu nechtěl vyjádřit úplně něco jiného, např. že ministr prosazuje výstavbu dálnice. Problematický je též slovosled první věty, neboť spojení „výstavbu dálnice v médiích“ může vést potenciálně k interpretaci, že dálnice má být stavěna v médiích.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz k následující formulaci: „Petra během života prošla několika pracovními pozicemi, od terénní pečovatelky a dělnice přes telefonní manipulantku až po pracovnici pro jabloneckou bižuterii.“ Je srozumitelná? Nemělo by v ní být užito ještě slovo „následně“ – „... od terénní pečovatelky a následně dělnice...“?
Odpověď:
Původní formulaci lze interpretovat dvěma způsoby: 1. Slučovací spojka „a“, spojující dva názvy povolání po předložce „od“, může naznačovat, že Petra na počátku své pracovní kariéry vykonávala dvě povolání současně, pracovala tedy jako pečovatelka a zároveň jako dělnice. 2. Vzhledem k výčtu několika povolání může spojka „a“ sloužit jako prostředek pro vyjádření následnosti, Petra tedy byla nejdříve pečovatelkou a poté dělnicí. (Pro první i druhou interpretaci pak platí, že dále k souběhu povolání nedocházelo, Petra pracovala až později jako telefonní manipulantka a ještě později jako pracovnice bižuterie.) Pokud vložíte do formulace slovo „následně“, popsanou víceznačnost tím odstraníte, bude zcela jasné, že se Petra věnovala vyjmenovaným povoláním postupně: „Petra během života prošla několika pracovními pozicemi, od terénní pečovatelky a následně dělnice přes telefonní manipulantku až po pracovnici pro jabloneckou bižuterii.“ Nad rámec vašeho dotazu však dáváme ke zvážení, zda by nebylo vhodnější pomocí předložky „přes“ připojit již druhou jmenovanou pracovní pozici. Za smysluplnější totiž považujeme uvést první pracovní pozici po předložce "od", další pozice vyjmenovat po předložce "přes" a poslední z nich připojit pomocí předložky "po". Dále navrhujeme použít pro poslední pracovní pozici bezpředložkové spojení „pracovnici jablonecké bižuterie“. V případě přijetí našich návrhů by měla daná formulace tuto podobu: „Během života prošla několika pracovními pozicemi, od terénní pečovatelky přes dělnici a telefonní manipulantku až po pracovnici jablonecké bižuterie.“ Domníváme se, že toto vyjádření vyvolává představu chronologického výčtu povolání silněji než původní formulace – jediná pracovní pozice po předložce „od“ signalizuje, že se jedná o první povolání, předložka „přes“ naznačuje, že následovalo několik dalších, a spojení „až po“ uvozuje poslední povolání. Nicméně pokud byste chtěla být zcela explicitní, bylo by možné výraz „následně“ (ale třeba i „poté“, „později“ apod.) použít i v námi navrhované variantě: „Během života prošla několika pracovními pozicemi, od terénní pečovatelky přes dělnici a následně telefonní manipulantku až po pracovnici jablonecké bižuterie.“
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „pacient je připojen na přístroje“, nebo „pacient je připojen k přístrojům“?
Klíčové slovo:
připojit; připojen na; připojen k; přístroj; na přístroje; k přístrojům
Odpověď:
Podíváme-li se do Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (2005) na heslo „připojit“, nalezneme zde dva základní významy. První z nich je ‚spojit něco s něčím v jeden celek‘ a jsou u něj uvedeny obě vazby – k něčemu i na něco: „připojit lokomotivu k soupravě“, „připojit ústřední topení na dálkový rozvod“. Ve druhém významu – ‚přiřadit‘ – je zmíněna pouze vazba s předložkou „k“: „K žádosti připojte dvě fotografie“. Valenční slovník Vallex 4.0 (2016) uvádí u hesla „připojit, připojovat“ taktéž obě předložkové vazby. I zde je významové rozlišení: vazba s předložkou „na“ se podle slovníku pojí s významem ‚spojit/spojovat, zapojit/zapojovat, umožnit/umožňovat fungování‘ (např. připojit topení na dálkový rozvod páry), což by v zásadě odpovídalo vašemu kontextu. Naproti tomu „připojit k“ podle slovníku znamená spíše ‚přidat/přidávat, doplnit/doplňovat‘ (připojit k dopisu stížnost).
Slovníkové popisy nasvědčují tomu, že ve druhém významu (v němž je náležitá pouze vazba s předložkou „k“), kdy něco k něčemu přikládáme či něco něčím doplňujeme, bude výraz v platnosti předmětu označovat věc. Je však nutno dodat, že ani v prvním významu nenajdeme ve slovnících příklad, kde by výraz v platnosti předmětu označoval osobu. Situace, kdy je v základním významu na něco / k něčemu připojen člověk, je totiž trochu specifická a není příliš obvyklá. Stranou ponechme přenesená užití u slovesa „připojit se“, v nichž naopak velmi často s osobou počítáme (uživatel se připojil na internet, elektřinu apod.)
V praxi je v daném kontextu (osoba a přístroj) častěji užívána varianta s předložkou „na“: korpus SYN v13 dokládá 139 výskytů spojení „připojen na (nějaký) přístroj“. Oproti tomu dokladů spojení „připojen k“ (nějakému) přístroji je v tomtéž korpusu 58 – to je sice méně, ovšem rozhodně nejde o zanedbatelné procento. A protože jeden ze slovníků řešení s předložkou „k“ teoreticky připouští, považujeme za (významově i stylově) přijatelná obě znění věty, tedy jak „Pacient je připojen na přístroje“, tak „Pacient je připojen k přístrojům“.
Poslední užití:
5.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Podpis
Konkrétní dotaz:
Jaké je pořadí umístění podpisů nájemníka a pronajímatele ve smlouvě o nájmu? Na které straně je podpis pronajímatele a na které nájemníka?
Klíčové slovo:
podpis; smlouva
Odpověď:
Podle ČSN 0169 podepisují-li dokument představitelé dvou organizací, vpravo je podpis té organizace, která dopis vyhotovila. Podobně bychom postupovali i v případě podpisu smlouvy – doporučujeme tedy umístit vpravo podpis pronajímatele, vlevo podpis nájemníka.
Poslední užití:
15.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. P. Lozan, M. Pravdová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 49 (15.11 Podpis)
Dotaz:
Grafická úprava poznámky pod čarou
Konkrétní dotaz:
V textu publikace mám na jedné straně více poznámek a jedna už se mi na danou stranu nevejde. Tato poznámka obsahuje odkaz na on-line zdroj. Mohu danou poznámku vypustit, když jde o tištěnou publikaci? Pokud nikoli, jak tento problém vyřešit graficky?
Klíčové slovo:
poznámka pod čarou
Odpověď:
Pokud poznámka pod čarou obsahuje relevantní odkaz na on-line zdroj, doporušujeme ji nevypouštět, a to i za cenu, že by byl text poznámky „přetekl“ až na další stranu. Velmi dlouhé poznámky lze rozdělit tak, že text pokračuje na další straně. V takovém případě by ale text poznámky měl mít na každé straně alespoň dva řádky.
Poslední užití:
27.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Typokniha. Filip Blažek. 2022. (platí od 2023)
Dotaz:
Úprava textu dokumentu
Konkrétní dotaz:
Je psaní názvů lodí kurzivou anglicismus? Setkala jsem se s tím v beletrii.
Klíčové slovo:
kurziva; názvy lodí
Odpověď:
Kurziva patří spolu s tučným písmem k nejčastějšímu způsobu vyznačování. Kurziva sice není tak výrazná jako jiné způsoby vyznačování, ale zároveň nenarušuje jednotné zabarvení sazby, což je vhodné třeba u sazby beletrie. Kurzivou lze pochopitelně vyznačit jakýkoli výraz či text, který autor, redaktor či a editor uznají v dané publikaci za vhodné. Výběr takových výrazů nikde normován není. V odborné literatuře se lze často setkat s kurzivou pro názvy uměleckých děl, knih a časopisů, dále u latinských výrazů.
Poslední užití:
5.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Typokniha. Filip Blažek. 2022. (platí od 2023)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 74
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.