Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/2724, položky: 1-5/13618
Stav:
#15072
Užití:
1 1 0
Dotaz: Mužský rod životný
Konkrétní dotaz: Jaký je 1. pád j. č. od tvaru zpravodajci? Spontánně jsme napsali zpravodajec, ale kolegyně říká, že by to měl být zpravodajce.
Klíčové slovo: zpravodajec, zpravodajce, zpravodaj
Odpověď: Tento výraz pro ,zpravodaje, informátora‘ je zaznamenán pouze v Příručním slovníku jazyka českého (PSJČ) z let 1935–1957, a to v podobě zpravodajce. Je tu označen hvězdičkou, což signalizuje, že má jít o výraz řídký. Novější výkladové slovníky – Slovník spisovného jazyka českého ani Slovník spisovné češtiny – výraz neuvádějí; vznikající Akademický slovník současné češtiny zatím nedošel k písmenu Z a příslušné heslo nemá ani Internetová jazyková příručka. To je překvapivé, protože podle korpusu SYN v14 najdeme dohromady 9 838 výskytů slov (lemmat) zpravodajce a zpravodajec, což zjevně nesvědčí o jejich exkluzivitě v současném úzu. Většina nalezených výskytů je v množném čísle – celkem 7 643 dokladů z uvedených 9 838, tj. zhruba 78 %. Podoba zpravodajce (skloňovaná podle vzoru „soudce“) a podoba zpravodajec (skloňovaná podle vzoru „muž“) kromě toho mají ve 12 z 14 pádů totožné tvary. V množném čísle se shodují dokonce ve všech sedmi pádech a liší se jen v 1. pádu jednotného čísla a v 5. pádu jednotného čísla (který je navíc v úzu spíš hypotetický). Kvůli tomu nemusí být tvar 1. pádu jednotného čísla na první pohled zřejmý – a vaše otázka je tak zcela pochopitelná. Pokud se v PSJČ náležitě zachycuje někdejší stav a slovo se skutečně skloňovalo podle vzoru „soudce“, poskytují výše uvedené informace dobré vysvětlení toho, proč se v  současnosti skloňuje i podle vzoru „muž“. Z drtivé většiny všech užitých pádových tvarů lze pro 1. pád jednotného čísla snadno zpětně rekonstruovat nejen tvar zpravodajce podle vzoru „soudce“, ale i tvar zpravodajec podle vzoru „muž“. Jak už bylo řečeno, podle PSJČ má 1. pád jednotného čísla podobu zpravodajce. Doklady v korpusu SYN v14 však tak jednoznačné nejsou. Najdeme tu 1 041 výskytů „neslovníkové“ podoby zpravodajec. Zjistit z korpusu přesný počet výskytů podoby zpravodajce v 1. pádu jednotného čísla je komplikované. Tvar zpravodajce je vysoce homonymní: může jít o 2., 4. a 5. pád jednotného čísla (v 5. pádě jednotného čísla jen u typu „soudce“), 4. pád množného čísla, a také o 3 a 6. pád jednotného čísla slova zpravodajka (např. Moskevské zpravodajce ČTK to potvrdil představitel Žirinovského strany) – a korpus není v těchto případech dobře lemmatizován. Zjistit přesný počet výskytů podoby zpravodajce v 1. pádě jednotného čísla by znamenalo ruční procházení 1 722 výskytů homonymního tvaru zpravodajce, což by bylo nesmírně časově náročné. Na základě různých dalších vyhledávek v korpusu lze však s vysokou mírou jistoty soudit, že v 1. pádě jednotného čísla je výskytů „slovníkové“ podoby zpravodajce méně než uvedených 1 041 výskytů „neslovníkové“ podoby zpravodajec. Podoba zpravodajec je dnes v úzu běžná a podle sondy do korpusu SYN v14 nejspíš dokonce častější než podoba zpravodajce; PSJČ je už navíc poměrně starý slovník. Obě varianty lze považovat za přijatelné, doporučili bychom však užívat spíš podobu zpravodajec.
Zvažované varianty:
zpravodaj zpravodajce zpravodajec
Poslední užití: 9.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v13

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#15071
Užití:
0 0 0
Dotaz: Slovesa: časování
Konkrétní dotaz: V jedné deskové hře jsem narazil na slovní spojení my nesijeme. S tímto tvarem jsem se ale nikdy nesetkal. Je to tak správně? Nemá to být spíše nesejeme? 
Klíčové slovo: nesijeme, siju, sít
Odpověď: Internetová jazyková příručka uvádí v celém paradigmatu slovesa sít pouze tvary s kořenovým -e- (seju, sejeme...).  Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) však pro 1. osobu čísla jednotného zmiňuje tvary seji i siji a pro rozkazovací způsob sej i sij. Tvary s kořenovým -i- zároveň hodnotí jako zřídka užívané. V lidové slovesnosti máme dochovanou píseň Sil jsem proso na souvrati a rčení nekliď, cos nesil. V praxi se však tyto tvary dnes už téměř nepoužívají, o čemž svědčí i jejich nízký výskyt v databázi Českého národního korpusu. Tvar sijeme je v korpusu SYN v12 doložen pouze jednou (Souběžně už také sijeme, a to řepky), podobu nesijeme vůbec nenajdeme.  Doklady užití tohoto slova můžeme také najít v Kartotéce novočeského lexikálního archivu (NLA), který obsahuje excerpční materiál, na jehož základě vznikaly všechny reprezentativní výkladové slovníky češtiny ve 20. století. Lístkové výpisky byly pořizovány zejména z umělecké literatury, ale i z literatury odborné, výběrově byly excerpovány noviny, časopisy a překladová literatura (od roku 1770).   Nejvíce dokladů s tvary s kořenovým -i- v NLA  pochází z 19. století z beletristické literatury (Zeyer, Neruda, Čech, Vrchlický apod.). Nejstarší doklad použití je z roku 1772 v Duchovní kuchařce (sedlák: cyzých wěcý do Domu nepřigjmám: žádnému křiwdy nečinjm: a mí Roly giným syti dowolugi). Záporový tvar v 1. osobě čísla množného jsme našli jeden, a to v excerptu z knihy Novelky z veselého péra od Františka Zákrejse (1. vydání z roku 1883 na straně 49): Nesijeme vítr, abychom neklidili bouři! Další záporný tvar najdeme také v Jiráskově knize U nás 2 z roku 1899, konkrétně na straně 254 (... i pšenice, kterou žádný ze sousedů nesil, stála dost pěkně), a v Tatranské múze od Pavla Josefa Šafaříka, která byla poprvé vydána v roce 1814: „Nesíti, nežíti, bez péče býti.“    Podoba nesijeme tedy není chybná, ale jedná se o zastaralý tvar, s nímž se dnes v praxi setkáme jen velmi zřídka. Ještě řidčeji pak je doložen výskyt záporných tvarů tohoto slovesa. 
Zvažované varianty:
nesijeme nesejeme
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v12
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo sít
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo sít

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#15070
Užití:
1 1 0
Dotaz: Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz: Jak skloňovat jméno Gregor Johann Mendel? Bude tvar druhého pádu Mendla či Mendela?
Klíčové slovo: Mendel
Odpověď: Mužská osobní jména zakončená na -el se při skloňování (a tudíž i při odvozování tvarů individuálně přivlastňovacího přídavného jména) nechovají jednotně. Vypouštění, či nevypouštění -e- je ovlivněno tím, zda je nositelem jména cizinec, nebo Čech, důležitou roli hraje i výslovnost a rodinná tradice.   Domácí příjmení, která mají původ v rodných jménech, tzv. pohybné -e- při skloňování vypouštějí, např. Havel, Pavel – bez Havla, Pavla. U jmen jako Zavřel, Suchomel, Koudel, Chmel je však e součástí kmene a zůstává zachováno: bez Zavřela, Suchomela, Koudela, Chmela. Pokud je nositelem jména cizinec, -e- se v písmu nevypouští, např. Nobela, Schlegela.   Největší uživatelská nejistota se objevuje při zacházení s příjmeními cizího původu, jejichž nositeli jsou Češi. U nich příručky doporučují respektovat rodinnou tradici. Pokud se e ponechává ve výslovnosti, zachovává se v nepřímých pádech i v grafické podobě. Pokud se nevyslovuje, v grafické podobě ho v nepřímých pádech vypouštíme. Protože však rodinnou tradici leckdy neznáme, je třeba připustit obě možnosti zápisu, např. Demel – Demela i Demla, Štancel – Štancela i Štancla, Riegel – Riegela i Riegla. Totéž platí i pro jméno Mendel: v pořádku jsou jak tvary Mendela, tak Mendla. V jazykové praxi však v tomto případně výrazně převažují delší tvary s ponechaným -e-: Mendela (v korpusu SYN v14 asi 19× častější).
Zvažované varianty:
Mendla Mendela
Poslední užití: 2.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku -> Jména zakončená ve výslovnosti na tvrdou nebo obojetnou souhlásku -> Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné ‑e‑, ‑o‑ či ‑a‑
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#15069
Užití:
0 0 0
Dotaz: Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz: Ráda bych se poradila, která aktuální vydání knižních Pravidel českého pravopisu jsou nejlepší. Paní profesorka češtiny na osmiletém gymnáziu poradila jejich pořízení, nikoliv však s bližší specifikací.
Klíčové slovo: Pravidla českého pravopisu
Odpověď: Na současném knižním trhu se objevují příručky nazvané Pravidla českého pravopisu (PČP), avšak jen některá byla vytvořena autorským kolektivem Ústavu pro jazyk český (ÚJČ), podrobněji popisujeme tato PČP níže. Jiné publikace (s týmž názvem, avšak nezřídka s jiným obsahem) jsou vydávány odlišnými subjekty, a proto ÚJČ nemůže ručit za informace v nich obsažené (Stejně tak ÚJČ nezodpovídá za informace na webových stránkách www.pravidla.cz, www.ocestine.cz a www.nechybujte.cz aj.) PČP vydávaná kolektivem autorů ÚJČ jsou dostupná ve dvou různých vydáních, akademickém a školním. Školní vydání vycházelo v nakladatelství Fortuna (dříve také v nakladatelství Pansofia), akademické v nakladatelství Academia. Tato vydání se liší pouze koncepcí a rozsahem výkladu. Výklady ve školním vydání PČP jsou koncipovány s ohledem na školní praxi, tzn. jsou stručnější. V akademických PČP jsou u vybraných jevů výklady prohloubeny a rozšířeny. Pravopisný slovník školního vydání PČP obsahuje méně slovníkových hesel než slovník akademických PČP, v pravopisném slovníku školního vydání jsou ve větší míře uvedeny tvaroslovné údaje. Akademická PČP jsou na rozdíl od školního vydání doplněna o doporučená pravidla přepisu slov z cizích jazyků do češtiny, zpracovaná do přehledných transkripčních tabulek, a dále o seznamy zeměpisných jmen, rodných jmen a antických jmen. Přestože jsou tato vydání (školní i akademické) dotiskována, obsahově se od sebe jednotlivé dotisky neliší. Poslední zásadní obsahová a věcná úprava knižního vydání PČP, jíž byly zavedeny výraznější změny v některých pravopisných jevech, byla provedena v roce 1993. Následně byl v roce 1994 k PČP vydán Dodatek (v akademických Pravidlech označovaný jako „pravopisná poznámka“), jímž se zpřesňují zásady psaní přejatých slov zejména řecko-latinského původu. Dodatek se stal nedílnou součástí obou verzí Pravidel, lze ho nalézt na konci knihy. Od té doby vycházela PČP prakticky v nezměněné podobě. Dílčí úpravy doznal jen pravopisný slovník školních PČP: v roce 1999 byl rozšířen o cca 200 slovníkových hesel, převážně o přejatá slova. Tento výklad byl nezbytný, abychom mohli odpovědět na vaši otázku s patřičným kontextem. Do budoucna ÚJČ již s dalším vydáváním knižních PČP nepočítá, neboť byla obsahově plně nahrazena online přístupnou Internetovou jazykovou příručkou (IJP, https://ujc.cas.cz/), případně knižně vydanou Akademickou příručkou českého jazyka (APČJ, 3. rozšířené vydání 2024), přičemž APČJ z rozsahových důvodů obsahuje pouze výkladovou část IJP, tj. nikoli tzv. slovníkovou část, která v současnosti obsahuje více než 112 000 hesel. Údaje zde obsažené jsou (oproti zmíněným tištěným knihám) ve vztahu k současné češtině přesnější, navíc IJP obsahuje popisy řady jevů, které v jiných příručkách vůbec zachyceny nejsou. Je třeba ještě doplnit, že od roku 2023 jsou na zvláštní stránce IJP zveřejňovány změny ve výkladové i slovníkové části (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=_upravy), a to jedenkrát ročně (na začátku července). Ani tyto změny z pochopitelných důvodů v tištěných PČP nenajdete. Pokud bychom měli naši odpověď shrnout do několika vět, míníme, že tištěná PČP v současnosti mohou u určitých jazykových jevů sloužit už spíše jen pro informaci o starší kodifikaci. Pro vyhledávání aktuálních poznatků o češtině (nejen v souvislosti s výukou) doporučujeme používat IJP (popřípadě knižní podobou její výkladové části, APČJ). Jde v současnosti o uživatelsky vstřícný zdroj informací, který je zároveň v dané oblasti nejrozsáhlejší, nejaktuálnější a zpracovaný s využitím odborných znalostí, databází a materiálu oddělení jazykové kultury ÚJČ.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#15068
Užití:
0 0 0
Dotaz: Střední rod
Konkrétní dotaz: Nepodařilo se mi v žádném slovníku dohledat slovo psychedelikum. Jak se má skloňovat? Má mít tento výraz v 6. pádě množného čísla tvar psychedelicích, nebo psychedelikách?
Klíčové slovo: psychedelikum
Odpověď: Výraz psychedelikum označuje psychoaktivní látku, která je charakteristická tím, že způsobuje změnu vědomí. Přestože ve slovnících spisovné češtiny přímo slovo psychedelikum nenajdeme, v Internetové jazykové příručce, v Akademickém slovníku cizích slov a ve Velkém lékařském slovníku můžeme nalézt výraz psychedelický, který je definován jako ‚představující duševní stav charakterizovaný příjemným omámením smyslů, extatickým vytržením apod., vyvolaný vlivem drog; způsobující kvalitativní změnu vědomí, zintenzivňující vjemy a vyvolávající až halucinace‘. Absence výrazu psychedelikum ve slovnících spisovné češtiny je překvapivá i vzhledem k míře užívání daného slova v současném úzu. Podle dat Českého národního korpusu obsahuje největší korpus současné psané češtiny SYN v14 celkem 1 919 výskytů slova psychedelikum a 6 305 výskytů výrazu psychedelický, oba výrazy se tedy v současné češtině poměrně běžně užívají. Zajímavé je sledování vývoje užívání obou těchto slov v čase. Když si dané slovo vyhledáme v aplikaci Slovo v kostce od Českého národního korpusu, můžeme z grafu zobrazujícího frekvenci výskytu slova v čase zjistit, že se tento výraz začal výrazně častěji používat po roce 2014 a od té doby se míra jeho užívání neustále zvyšuje. Možným důvodem tohoto poměrně náhlého nárůstu frekvence daného výrazu mohlo být zahájení výzkumu účinků psychedelik na lidskou mozkovou aktivitu a psychiku v roce 2015 v Národním ústavu duševního zdraví (o historii výzkumu psychedelik v ČR se více dozvíte na webu České psychedelické společnosti). Z aplikace Slovo v kostce je při bližším pohledu na slovo psychedelický naopak jasné, že toto adjektivum je v češtině užíváno již od roku 1998 do současnosti s konstantní frekvencí. U vybraných dvou slov si můžeme povšimnout rozdílů v jejich používání i ve vztahu k typům textů: Psychedelikum se dle aplikace Slovo v kostce užívá převážně v psaném jazyce, a to především v oborové literatuře, o něco méně pak v beletrii a publicistice, zatímco psychedelický se vyskytuje převážně v beletrii a publicistice (a naopak méně v oborové literatuře), navíc se s ním můžeme setkat i v jazyce mluveném. Ze sekce Podobně používaná slova v aplikaci Slovo v kostce je navíc patrné, že se dané výrazy užívají ve značně odlišných kontextech. V blízkém kontaktu slova psychedelikum najdeme výrazy jako halucinogen (což je termín označující psychoaktivní drogy, více viz Velký lékařský slovník), ale i psilocybin či ketamin, tedy příklady psychoaktivních látek, tj. psychedelik. Naopak u hesla psychedelický můžeme v této sekci nalézt mnoho adjektiv vztahujících se k umění či hudbě (jako podobně užívaná jsou zde označována např. slova hendrixovský, postpunkový nebo stylotvorný). Co se týče skloňování slova psychedelikum, odpověď na tuto otázku nám poskytne Internetová jazyková příručka v kapitole Skloňování jmen středního rodu podle vzoru „město“ – 6. p. mn. č., konkrétně v podkapitole 3, Podstatná jména zakončená na -kum. V ní se dočteme, že u přejatých odborných termínů, které končí v 1. p. j. č. na -kum a v 1. p. mn. č. na -ka, se v psané spisovné češtině užívá varianty na ‑ách: o antibiotikách, narkotikách, afrodiziakách, analgetikách. Tvar 6. pádu množného čísla tak má mít podobu psychedelikách. Ostatní tvary budou tvořeny analogicky, jako tomu je např. u slov typu analgetikum či antibiotikum. Na závěr naší odpovědi ještě uveďme, že vzhledem k tomu, že slovo psychedelikum je v současné češtině užíváno jak v odborných kontextech, tak v běžné komunikaci, rozhodli jsme se doplnit jej jako samostatné heslo do slovníkové části IJP.
Zvažované varianty:
psychedelicích
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo psychedelický
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo psychedelický, Skloňování jmen středního rodu podle vzoru „město“ – 6. p. mn. č. -> 3. Podstatná jména zakončená na -kum

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.