Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Prosím o radu, jak správně psát slovo označující speciální klávesu na klávesnici psacího stroje nebo PC? Je správně tabulátor, či tabelátor?
Klíčové slovo:
tabulátor
Odpověď:
Klávesa na počítači je tabulátor. Podoba tabelátor se užívá řídce a označuje zařízení umožňující řazení údajů do seznamů nebo tabulek (odborně a zastarale se nazývají tabely). Toto zařízení však bývá častěji označováno také jako tabulátor.
Zvažované varianty:
tabulátor
tabelátor
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla tabulátor; tabelátor
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo tabulátor, tabelátor
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat, jestli je možné v českém textu oficiálně použít slovo kliknout? Z angličtiny překládáme instrukce k dotazníku pro pacienty, ve kterém budou odpovídat na otázky kliknutím na zvolenou variantu. Jde však o starší věkovou skupinu, mám proto obavy, aby všem byla tato instrukce srozumitelná.
Klíčové slovo:
kliknout
Odpověď:
Sloveso kliknout je sice v češtině poměrně nové, začalo se užívat až v souvislosti s rozvojem počítačových technologií, nicméně je plně spisovné. Jako termín z výpočetní techniky jej zachycuje starší Akademický slovník cizích slov, nejnovější výkladový slovník češtiny, Akademický slovník současné češtiny, jej však už považuje za neutrální slovo, protože se rozšířilo i do běžných komunikačních situací. Domníváme se, že ten, kdo přišel do styku s počítačem, slovesu kliknout porozumí. Lze pochopitelně použít rovněž opis (např. „stisknutím tlačítka myši vyberte odpověď‘), nicméně toto jazykové ztvárnění vaši situaci neřeší. Pokud předpokládáte, že vaši respondenti počítač ovládat neumí, bude třeba, aby jim při vyplňování dotazníku někdo asistoval, bez ohledu na to, jak budou instrukce formulovány.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo kliknout
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo kliknout
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V současné době často slýchám ve veřejných sdělovacích prostředcích a čtu i v novinách sloveso zadařit se. Co to znamená a je to jazykově správně?
Klíčové slovo:
zadařit se
Odpověď:
V knize Jsme v češtině doma? (2012) je uvedeno, že sloveso zadařit se dosud výkladové slovníky češtiny nezachycují, protože jde o poměrně nové sloveso, které kombinuje významy ‚podařit se, povést se, mít štěstí‘ (ve spojení Když se zadaří… ho můžeme podle kontextu interpretovat ve smyslu „když všechno půjde dobře; když se všechno povede, jak má; když budeme mít štěstí…“). Autorka odpovědi hodnotí toto sloveso jako náležitě slovotvorně utvořené, ne však plně spisovné – ve formálních textech doporučuje užít raději jiné sloveso, protože sloveso zadařit se může působit expresivně. To je v souladu s hodnocením tohoto slovesa ve slovníku neologismů Nová slova v češtině. Když nahlédneme do Českého národního korpusu SYN v13, z něhož lze zjistit, v jakých textech se sloveso zadařit se užívá v současnosti, zjistíme, že má toto slovo 11 760 výskytů. Jeho vysoká frekvence značí, že se v českém jazyce ustálilo a dnes by ho tak mnozí uživatelé zřejmě nehodnotili jako neologismus. Lze se s ním však setkat převážně v publicistických textech a v jejich rámci především v regionálním tisku, ve formálních textech by tak stále mohlo působit příznakově, méně formálně či expresivně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nová slova v češtině. 1998. (platí od 1998)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zadařit se
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
249 zadařit se, s. 183
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Mám opravit odborný text, který je z oboru hnojení v lesních školkách a popisují se v něm experimenty s hnojením. Tyto pokusy jsou tu označovány jako hnojařské pokusy. Zdá se mi však, že je toto spojení citově zabarvené, expresivní a že to do odborného textu nepatří. Autor textu mi však oponuje, že se jedná o termín. Nevím si teď rady.
Klíčové slovo:
hnojařský
Odpověď:
Vaše hodnocení je zřejmě založeno na tom, že slovo hnůj má negativní konotace. Přídavné jméno hnojařský je však utvořeno systémově a je neutrální. Zachycují ho starší výkladové slovníky, Příruční slovník jazyka českého a Slovník spisovného jazyka českého, jako termín užívaný v oboru zemědělství. V obou slovnících je přitom jako příklad uvedeno právě spojení hnojařské pokusnictví.
Poslední užití:
16.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo hnojařský
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo hnojařský
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Překládám knihu, v níž se používá slovo cenzus ve významu ‚sčítání lidu‘. Předpokládám, že toto slovo není v češtině příliš frekventované, ale v knize se používá často a užívat na všech místech opis by bylo problematické. Je v češtině možné výraz cenzus použít?
Klíčové slovo:
cenzus
Odpověď:
Výraz cenzus (psáno též census) zachycuje Akademický slovník současné češtiny a uvádí u něj dva významy: 1 ‚(ve statistice) úřední sčítání obyvatel, domů a bytů‘; 2. ‚(v administrativě) omezující podmínka, souhrn podmínek pro získání nějakého oprávnění‘. Akademický slovník cizích slov vedle těchto uvádí ještě dva významy v historii: ‚(ve st. Římě) sčítání a majetkový odhad občanů, který byl základem pro zdanění a vojenskou povinnost‘ a také ‚středověká dávka, úrok nebo renta‘. Tato významová mnohoznačnost by mohla být při užívání slova cenzus potenciálně problematická, proto bychom doporučovali připojit k textu ediční poznámku a užití termínu v knize vysvětlit.
Poslední užití:
21.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo cenzus
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chtěla jsem se zeptat, zda je v pořádku užít v textu slovo mileniál.
Klíčové slovo:
mileniál
Odpověď:
Slovo mileniál patří do novější slovní zásoby, zachycuje jej až nejnovější výkladový slovník Akademický slovník současné češtiny. Výrazem mileniál se podle tohoto slovníku označuje ‚osoba, která se narodila přibližně mezi lety 1980–1995‘. Výraz je neutrální, bez stylového příznaku, je tedy možné jej užívat i ve formálních textech.
Poslední užití:
31.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo mileniál
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Jednomu divákovi se nelíbí, v jakých kontextech používáme sloveso týkat se, např. „druhá etapa rekonstrukce olomouckého nádraží se týkala následujících oprav“; „čtyřiadvaceti soutěžících několika českých regionů se týká jarní závod psů“. Podle jeho názoru je zde sloveso týkat se užito nesmyslně, vyprázdněně. Myslíte si, že je sloveso týkat v daném kontextu v pořádku, nebo že je skutečně špatně použito?
Klíčové slovo:
týkat se
Odpověď:
Sloveso týkat se má podle výkladových slovníků význam ‚vztahovat se k něčemu‘, lze tedy konstatovat, že v daných kontextech není užito vysloveně chybně. Na druhou stranu však lze souhlasit s tvrzením, že ve zmíněných kontextech může působit jako floskule, ze stylistického hlediska by spíše bylo vhodnější věty přeformulovat (např. „během druhé etapy rekonstrukce olomouckého nádraží proběhly následující opravy“, „čtyřiadvacet soutěžících několika českých regionů se zúčastnilo jarního závodu psů“).
Poslední užití:
3.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo týkat se
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo týkati se
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V Praze se nějak strašně moc rozšířilo slovo poradovat. Když skupiny poradců (např. poradce prezidenta, poradce vlády) někomu radí, tak poradují. Slyšela jste to už někdy? Považuji toto sloveso za nesprávné.
Klíčové slovo:
poradovat
Odpověď:
Sloveso poradovat zachycuje starší Slovník spisovného jazyka českého ve významu ‚dělat porady‘ s charakteristikou expresivní, hovorové. Nezdá se, že by toto slovo pronikalo do formálnějších kontextů, protože jsme v Českém národním korpusu SYN v13, který obsahuje redigované texty, nezaznamenali jediný výskyt tohoto výrazu v daném významu. Na základě toho tedy soudíme, že se příliš neuplatňuje ani jako stylově nižší prostředek ve spisovných textech. S ohledem na výše řečené jej lze užívat v textech nespisovných, neformálních, v opačném případě bychom doporučili jej nahradit opisným vyjádřením.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou text z oblasti astrologie a užívá se v něm výraz nacítění namísto vcítění, například: „Záleží na konkrétní situaci tazatele a hloubce intutivního nacítění příslušného astrologa.“ Slovo nacítění neznám a nenašla jsem ho v žádném slovníku. Myslíte, že ho v tom textu můžu nechat?
Klíčové slovo:
nacítění
Odpověď:
Slovníky výraz nacítění skutečně nezachycují. V Českém národním korpusu SYN v13 je doloženo jen 25 výskytů tohoto slova a 150 výskytů slovesa nacítit, od něhož bylo odvozeno. Je to slovo, které se typicky vyskytuje v publicistice, nezřídka jako součást přímé řeči, nebo dokonce v uvozovkách. Jeho význam, resp. význam základového slovesa je vysvětlen na webu Čeština 2.0, který uvádí, že nacítit se = ‚vcítit se, napojit se, poznat (někoho) blíže‘. Ačkoliv je z hlediska slovotvorby utvořeno náležitě, lze na základě výše uvedeného soudit, že v současném úzu funguje jako příznakové, a proto bychom ho nedoporučovali užívat ve formálních textech. V případě uvedené věty jej lze nahradit slovesným podstatným jménem vcítění.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je správný tvar slovesa odvozeného od podstatného jména akvizice? Ve firmě běžně užíváme sloveso akvírovat, ale vůbec si nejsem jistá, zda je to spisovně správně.
Klíčové slovo:
akvírovat
Odpověď:
Starší Slovník spisovného jazyka českého a Akademický slovník cizích slov hodnotí sloveso akvírovat ve významu ‚provádět, získat akvizici‘ jako obecněčeské, tedy nespisovné (ASCS navíc též jako zastaralé). V úzu se však toto sloveso nakonec kvůli potřebě uživatelů pojmenovat daný proces prosadilo a nejnovější Akademický slovník současné češtiny sloveso akvírovat uvádí již bez příznaku (vedle uvedeného významu navíc dokládá rovněž významy 2. získávat, získat nebo nabývat, nabýt hmotné nebo peněžní prostředky, majetek a 3. získávat, získat nové zákazníky, zprav. osobním vyhledáváním). Pokud nahlédneme do Českého národního korpusu (SYN v13), zjistíme, že se s tímto slovesem setkáme především v odborné profesní literatuře, méně často v publicistice.
Poslední užití:
5.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo akvírovat
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo akvírovat
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo akvírovat
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.