Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda je správně spojení „dosahuje vyššího výdělku“, nebo „dosahuje vyšší výdělek“. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
dosáhnout
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u slovesa „dosáhnout“ ve významu „úsilím nabýt“ pouze vazbu s druhým pádem (např. dosáhnout uznání, slávy apod.). Valenční slovník českých sloves (též VALLEX 3.0) připouští také vazbu se čtvrtým pádem (např. dosáhnout určitou rychlost). V praxi je však mnohem častější druhý pád – v Českém národním korpusu (SYN v11) je více než 400 000 dokladů vazby dosáhnout/dosahovat někoho/něčeho, zatímto u vazby dosáhnout/dosahovat někoho/něco nalezneme pouze 19 327 dokladů. Spíše bychom tedy doporučili spojení „dosahuje vyššího výdělku“, ačkoli vazbu „dosahuje vyšší výdělek“ nelze hodnotit jako chybnou.
Poslední užití:
27.4.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně vazba „utrhat/utrhovat na cti jinému“, nebo „utrhat/utrhovat na cti jiného“?
Klíčové slovo:
utrhat; utrhovat
Odpověď:
Valenční slovník českých sloves (též VALLEX 3.0) uvádí u slovesa „utrhávat/utrhovat“ a „utrhat“ ve významu „pomlouvat“ vazbu se 3. pádem: jinému na cti utrhá, jiným na cti utrhávají/utrhají svým jedovatým jazykem. Slovník spisovného jazyka českého uvádí v příkladech u hesla „utrhati“ taktéž vazbu se 3. pádem. Za náležité spojení tudíž považujeme „utrhat/utrhovat na cti jinému“.
Poslední užití:
12.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
V odborném textu jsem viděl spojení „exponovat nanočásticím“. Je možné použít toto sloveso ve spojení se 3. pádem, tj. „exponovat něco někomu“ ve významu „vystavit“?
Klíčové slovo:
exponovat
Odpověď:
Slovníky češtiny uvádějí u slovesa „exponovat“ buď význam „umisťovat, umístit na místě význačném, neobyčejně důležitém, popř. vystaveném nebezpečí, riziku“, nebo „vystavovat, vystavit (citlivou vrstvu fot. materiálu) působení světla“. V prvním případě na sebe sloveso předmět ve 3. pádě neváže, ve druhém případě je potenciální předmět ve 3. pádě už součástí samotného významu slovesa. Ve Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení nalezneme u slovesa „exponovat“ jako vhodnou pouze vazbu se 4. pádem: exponovat film, exponovat sériové snímky; exponovat téma. Vámi uvedenou vazbu tedy nedoporučujeme a z významového i stylistického hlediska považujeme za vhodné formulovat dané vyjádření jiným způsobem.
Poslední užití:
6.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je vhodnější vazba „dělat něco jednodušším“, nebo „dělat něco jednodušší“?
Klíčové slovo:
dělat
Odpověď:
Valenční slovníky uvádějí u slovesa „dělat“ ve významu „působit změnu“ pouze vazbu se 7. pádem: dělat někoho/něco nějakým. Stejně tomu je i u slovesa „činit“. Náležité je tedy pouze spojení „dělat něco jednodušším“.
Poslední užití:
31.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „plýtvat potravinami“, nebo „plýtvat s potravinami“?
Klíčové slovo:
plýtvat
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u slovesa „plýtvat“ pouze vazbu bezpředložkového 7. pádu: „plýtvat něčím“. V současném úzu pozorujeme u vazeb se 7. pádem tendenci užívat předložku „s“, a to i ve spojeních, kde je náležitá pouze vazba bezpředložková („kochat se s něčím, zametat s koštětem“ apod.).
Zvažované varianty:
plýtvat potravinami
plýtvat s potravinami
Poslední užití:
31.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda bych u slovesa „využít“ měla volit vazbu s druhým, nebo se čtvrtým pádem: „Ke splnění oznamovací povinnosti je možno využít služby/službu.“ Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
využít
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „využít“ obě vazby, tedy jak s druhým, tak se čtvrtým pádem. Spojení s druhým pádem může být uživateli hodnoceno jako stylově vyšší. Naopak čtvrtý pád je obvyklejší tehdy, pokud se jedná o podstatné jméno konkrétní, tedy např. „využít auto k převozu“ nebo „využít peníze ke koupi dovolené“. V uvedeném případě jsou však naprosto přijatelné obě varianty, tedy jak „využít služby“, tak „využít službu“.
Poslední užití:
16.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovesné a jmenné vazby, sekce 8 – Užít, použít, využít co/čeho
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nejsme si jistí vazbou slovesa ve větě „... podmínky, ke kterým / na které jsme přizpůsobeni“. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
přizpůsobit
Odpověď:
Slovníky vazeb uvádějí u slovesa „přizpůsobit“ pouze vazbu „přizpůsobit někoho/něco někomu/něčemu“. V uvedené větě je tedy náležitý jedině tvar bezpředložkového 3. pádu: „... podmínky, kterým jsme přizpůsobeni.“
Poslední užití:
25.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nalezla jsem následující větu: „Vědci se nestačili divit nad tím, že...“ Domnívám se, že náležitá vazba slovesa je „divit se někomu/něčemu“, nikoli „divit se nad někým/něčím“. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
divit se
Odpověď:
Ano, slovníky vazeb uvádějí u slovesa „divit se“ pouze vazbu s bezpředložkovým 3. pádem. V uvedené větě se pisatel dopustil tzv. kontaminace (zkřížení) vazeb „divit se něčemu“ a „podivovat se nad něčím“.
Poslední užití:
6.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na větu „Dostáli jsme bezpečnostním opatřením“. Nejsem si jistá, zda je užitá vazba slovesa správná. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
dostát
Odpověď:
U slovesa „dostát“ uvádějí slovníky vazbu se 3. pádem, tedy „dostát komu/čemu“. Uvedené spojení je tudíž v pořádku.
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je pravda, že se liší vazby sloves „vážit si“ a „cenit si“? Paní učitelka tvrdí, že zatímco říkáme „vážit si koho, čeho“, u slovesa „cenit si“ je náležitý 4. pád, tedy „cenit si koho, co“.
Klíčové slovo:
vážit si; cenit si
Odpověď:
Paní učitelka má pravdu jen částečně. Zatímco u slovesa „vážit si“ uvádějí slovníky vazeb pouze vazbu s 2. pádem („někoho, něčeho“), u slovesa „cenit si“ nalezneme obě možnosti, tedy jak vazbu „cenit si někoho/něco“, tak „cenit si někoho/něčeho“.
Poslední užití:
6.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Pokud použiju sloveso „napadnout“ se třetím pádem, bude mít zájmeno „já“ podobu „mě“, nebo „mně“? Tedy „Napadlo mě“, nebo „Napadlo mně“?
Klíčové slovo:
napadnout
Odpověď:
Sloveso „napadnout“ (ve významu „přijít na mysl“) se podle Slovníku spisovného jazyka českého i novějšího Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost může pojit s 3. i 4. pádem. Valenční slovník českých sloves VALLEX, který je z uvedených příruček nejnovější, však již uvádí pouze vazbu se 4. pádem. Přestože zmíněné slovníky spisovné češtiny vazbu se 3. pádem jako zastaralou nehodnotí, je třeba počítat s tím, že většina mluvčích ji tak pravděpodobně bude vnímat. Pokud však přece trváte na užití této vazby, je v 3. pádě namístě tvar „mně“ či „mi“, tedy „Napadlo mně“ či „Napadlo mi“. Pro úplnost dodáváme, že správná (a dnes neutrální) je i podoba „Napadlo mě“, která odpovídá vazbě s 4. pádem.
Zvažované varianty:
napadlo mě
napadlo mně
Poslední užití:
22.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Připravila jsem pro marketingové účely text, jehož součástí je věta „Využijte naší exkluzivní podzimní nabídky“. Kolegyně mě však upozornila, že tam mám chybu, věta by prý měla znít „Využijte naši exkluzivní podzimní nabídku“. Má kolegyně pravdu?
Klíčové slovo:
využít
Odpověď:
Ne tak docela. Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení u hesla „využít“ uvádí obě vazby, tedy jak s druhým, tak se čtvrtým pádem. Vaše původní verze („Využijte naší exkluzivní podzimní nabídky“) je tedy zcela v pořádku a není třeba ji opravovat. Stejně správná je však i varianta navrhovaná kolegyní.
Zvažované varianty:
využít nabídky
využít nabídku
Poslední užití:
29.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Mám trochu netradiční dotaz. Kamarádka nedávno na jednu situaci zareagovala zprávou „by mě jeblo“. Vím, že se nejedná o spisovnou češtinu, i přesto bych se vás chtěla zeptat, zda je možné určit, s jakým pádem se sloveso v tomto kontextu pojí. Vždy jsem si totiž myslela, že je tam možná slovesná vazba jen v dativu, tedy „by komu jeblo“, nikoliv v akuzativu, tedy „by koho jeblo“. Omlouvám se za expresivní výrazy v tomto e-mailu, ujišťuji vás, že svůj dotaz míním zcela vážně.
Klíčové slovo:
jebat
Odpověď:
Možná se budete divit, ale slovo „jebati“ uvádějí i slovníky spisovné češtiny, jde o velmi staré slovo. Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) uvádí tři významy: „bít, řezat, drbat“, „pohlavně obcovat“ a „[výraz] v hrubé nadávce“. Slovo se zde pojí s akuzativem. Slovník nespisovné češtiny (2006) kromě výše uvedených významů zachycuje nová užití (významy) v současném jazyce: „jebat někoho“ = „kárat“, „jebat na někoho“ = „nejevit zájem“, „jebat do někoho“ = „slovně obtěžovat“ a konečně „jebe mu“ = „hrabe mu“. I z dat Českého národního korpusu vyplývá, že ve spojení „by mně/mi jeblo“ dnes v úzu převažuje vazba s dativem.
Zvažované varianty:
by mi jeblo
by mě jeblo
Poslední užití:
14.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně „slova pozbývají původní význam“, nebo „slova pozbývají původního významu“?
Klíčové slovo:
pozbýt, pozbývat
Odpověď:
Sloveso pozbývat se pojí jak s druhým, tak se čtvrtým pádem. O vazbě s druhým pádem se Slovník spisovného jazyka českého vyjadřuje jako o vazbě poněkud zastaralé a knižní, často se s touto vazbou setkáme v ustálených spojeních, jako je např. pozbýt platnosti. V zásadě jsou však možná obě řešení, je nutné si dát pouze pozor na onen zmíněný knižní příznak.
Poslední užití:
16.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správná vazba ve větě „Andělé tuší náročné období svých svěřenců“?
Klíčové slovo:
tušit
Odpověď:
Sloveso tušit se podle slovníků pojí jednak se čtvrtým pádem (např. Slovník spisovné češtiny uvádí příklady jako „tušit nebezpečí“ nebo „tušit zradu“), jednak s vedlejší větou uvozenou spojkou že (např. Slovník spisovného jazyka českého uvádí příklady jako „ani ve snách netušil, že k tomu dojde“). Vazba „tušit náročné období“ je tedy v pořádku, větu je také možné přeformulovat na „Andělé tuší, že jejich svěřence čeká náročné období“.
Poslední užití:
30.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Poslední dobou často slýchám spojení „stal se zajímavý“. Nemělo by to být spíš „stal se zajímavým“?
Klíčové slovo:
stát se
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb rozlišuje u slovesa stát se dva typy vazeb. Pojí se se sedmým pádem v případech jako „stal se učitelem“ apod., pokud se ale pojí pouze s přídavným jménem, je možné užít jak první, tak sedmý pád tohoto jména, tedy „stal se zajímavý“ i „stal se zajímavým“.
Poslední užití:
31.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Využít nabídku, nebo nabídky?
Klíčové slovo:
využít
Odpověď:
Obojí je možné. Spojení s druhým pádem je však stylově vyšší a v některých kontextech se se slovesem využít nepoužívá – čtvrtý pád je obvyklejší tehdy, pokud se jedná o podstatné jméno konkrétní, tedy např. využít auto k převozu nebo využít peníze ke koupi dovolené.
Poslední užití:
30.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovesné a jmenné vazby, sekce 8 – Užít, použít, využít co/čeho