Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Napsal jsem: „Můj otec nechtěl jít, ale nakonec šel na sílu.“ Chtěl jsem tím vyjádřit, že se otec přemohl, že šel, i když se mu nechtělo. Jenže můj kolega obrat „jít na sílu“ nezná. Používá se tento obrat v češtině?
Klíčové slovo:
jít na sílu
Odpověď:
V Českém národním korpusu (verze syn8) lze najít 17 dokladů tohoto spojení, např. „není možné jít na sílu proti jejich zaměstnavatelům“, „mám různé představy a sny, ale do ničeho nejdu na sílu“ nebo „signály těla ignoroval a šel na sílu“. Slovní spojení „jít na sílu“ se tedy v češtině užívá, ovšem zřejmě spíše okrajově, jak dokládá nízký počet dokladů v korpusu. Mnozí uživatelé jazyka tak mohou mít problémy s jeho interpretací. Doporučujeme proto zvolit jiné vyjádření.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám formulaci „vlastní nácvik dechové rytmiky po předchozí aktivizaci dechové plnosti“. Pokud podruhé použitý výraz „dechové“ zaměním za zájmeno „jeho“, bude jasné, že odkazuje k dechu? Napsal bych tedy „vlastní nácvik dechové rytmiky po předchozí aktivizaci jeho plnosti“.
Odpověď:
Navrhovanou úpravu nedoporučujeme. Sdělení neobsahuje slovo „dech“, a proto na něj tvar zájmena „jeho“ nemůže odkazovat. Navíc by se vzhledem k tvaru zájmena jevila jako nejpravděpodobnější interpretace, že zájmeno odkazuje na slovo „nácvik“.
Zvažované varianty:
vlastní nácvik dechové rytmiky po předchozí aktivizaci dechové plnosti
vlastní nácvik dechové rytmiky po předchozí aktivizaci jeho plnosti
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se s formulacemi „jsem ředitel“ a „jsem ředitelem“. Můžete mi vysvětlit, kdy se užívá 1. pád a kdy 7. pád?
Klíčové slovo:
1. pád; 7. pád
Odpověď:
Obecně lze říci, že rozdíl mezi 1. a 7. pádem podstatného jména v přísudku tkví v tom, že jménem ve tvaru 1. pádu se přisuzuje podmětu příznak trvalý, stálý, kdežto tvarem 7. pádu příznak platný jen aktuálně, tedy příznak přechodný. Tento významový rozdíl se však stírá, mnozí mluvčí si jej dnes neuvědomují, a proto je mnohdy možné užít oba tvary. Tak je tomu i v případě formulací „jsem ředitel“/„jsem ředitelem“, obě považujeme za přijatelné.
Zvažované varianty:
Jsem ředitel.
Jsem ředitelem.
Poslední užití:
20.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence 1. a 7. p. v přísudku jmenném se sponou
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Napsala jsem větu: „Ředitel Gymnázia Brno, příspěvková organizace, rozhodl...“ Kolega tvrdí, že by měla vypadat jinak: „Ředitel Gymnázia Brno, příspěvkové organizace, rozhodl...“ Kdo má pravdu?
Odpověď:
Z formálního hlediska by bylo namístě přístavkovou část skloňovat (píše se o řediteli gymnázia, potažmo příspěvkové organizace): „Ředitel Gymnázia Brno, příspěvkové organizace, rozhodl..." Ovšem vzhledem k poměrně ustrnulé podobě označení právnické osoby lze připustit i variantu, v níž je přístavková část ponechána v prvním pádě: „Ředitel Gymnázia Brno, příspěvková organizace, rozhodl...“
Zvažované varianty:
Ředitel Gymnázia Brno, příspěvková organizace, rozhodl...
Ředitel Gymnázia Brno, příspěvkové organizace, rozhodl...
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi spojení typu „hokejová Sparta“, „fotbalová Slavia“. Myslím, že by bylo lepší říkat „hokejisté Sparty“ a „fotbalisté Slavie“. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Jelikož jsou Sparta a Slavia součástí názvů různých sportovních klubů, přídavná jména hokejový a fotbalový specifikují, kterému sportu se klub věnuje. Naproti tomu ve spojení „hokejisté Sparty“ a „fotbalisté Slavie“ jsou zvýrazněni samotní hráči. Oba uvedené typy spojení lze užít při označování týmu, např. „Při včerejším utkání zazářila hokejová Sparta.“ / „Při včerejším utkání zazářili hokejisté Sparty.“ Ovšem vzhledem k uvedeným významovým odlišnostem nejsou dané typy zcela zaměnitelné ve všech kontextech.