Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Existuje pojem světelná mikroskopie, potřebuji vytvořit přídavné jméno a nevím, zda psát jako dvě slova (světelně mikroskopický), nebo se spojovníkem (světelně-mikroskopický), nebo dohromady (světelněmikroskopický). Přídavné jméno se bude pojit s pojmem morfologie.
Klíčové slovo:
světelněmikroskopický
Odpověď:
Psaní dvou samostatných slov neodpovídá platným doporučením pro psaní složených přídavných jmen. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) bychom měli v souladu s PČP a IJP psát podle toho, co označují, buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Pokud říkáte, že východiskem je pojem světelná mikroskopie, tedy podřadné slovní spojení tvořené přídavným a podstatným jménem, pak píšeme odvozené složené přídavné jméno dohromady: světelněmikroskopický (světelněmikroskopická morfologie).
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je napsáno mediálně policejní kauza jako tři samostatná slova, ale psala bych to spíše se spojovníkem: mediálně-policejní kauza.
Klíčové slovo:
mediálně-policejní
Odpověď:
Máte pravdu, že psaní zvlášť neodpovídá platným doporučením pro psaní složených přídavných jmen. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) píšeme podle toho, co označují, buď se spojovníkem, nebo dohromady. Souhlasíme rovněž, že v tomto případě jde nepochybně o souřadné spojení slov mediální a policejní, proto píšeme mediálně-policejní kauza (spojovník ve složeném přídavném jméně nahrazuje spojku a).
Zápis dohromady mediálněpolicejní je v podstatě vyloučený, protože by východiskem muselo být ustálené slovní spojení mediální policie (to však neexistuje).
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Často se setkávám v technických nebo i právních textech s nesprávným psaním složených přídavných jmen. Domnívám se, že zápis požárně bezpečnostní řešení stavby není v pořádku, že by se mělo psát dohromady požárněbezpečnostní řešení.
Klíčové slovo:
požárněbezpečnostní
Odpověď:
Máte pravdu, že psaní zvlášť (požárně bezpečnostní), které lze vídat v nejrůznějších textech, není v souladu se současnou kodifikací. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme podle PČP z roku 1993 a zásad uvedených v IJP buď se spojovníkem, nebo dohromady. Složené přídavné jméno je v tomto případě s největší pravděpodobností odvozeno z ustáleného slovního spojení požární bezpečnost (jinými slovy: jde o řešení požární bezpečnosti). Východiskem je podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady – požárněbezpečnostní řešení stavby (požárněbezpečnostní předpisy, zařízení, dveře apod.)
Zápis se spojovníkem (požárně-bezpečnostní) odkazuje ke dvěma souřadně spojeným složkám: požární a bezpečnostní. Pokud by šlo např. o školení z oblasti požární ochrany a bezpečnosti práce, pak by bylo namístě psát požárně-bezpečnostní školení.
Zvažované varianty:
požárněbezpečnostní
požárně-bezpečnostní
požárně bezpečnostní
Poslední užití:
7.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu a 3.7 – Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu a 3.7 – Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Často se setkávám v technických nebo i právních textech s nesprávným psaním složených přídavných jmen. Domnívám se, že zápis zvukově izolační materiál není v pořádku, že by se mělo psát dohromady zvukověizolační.
Klíčové slovo:
zvukověizolační
Odpověď:
Máte pravdu, že psaní zvlášť (zvukově izolační materiál), které lze vídat v nejrůznějších textech, není v souladu se současnou kodifikací. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme v souladu s PČP z roku 1993 buď se spojovníkem, nebo dohromady. Složené přídavné jméno je v tomto případě nepochybně odvozeno ze slovního spojení zvuková izolace (materiál pro zvukovou izolaci). Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka (zvuková) rozvíjí druhou (izolace) – taková slova píšeme dohromady – zvukověizolační materiál (zvukověizolační desky, panely, dveře, sklo, pěna apod.) Obdobně např. tepelná izolace – tepelněizolační, zahraniční politika – zahraničněpolitický.
Zápis se spojovníkem (zvukově-izolační materiál) by odkazoval ke dvěma souřadně spojeným složkám: zvukový a izolační materiál, což však není správný předpoklad.
Zvažované varianty:
zvukověizolační
zvukově-izolační
zvukově izolační
Poslední užití:
7.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu a 3.7 – Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu a 3.7 – Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Na základě informací v IJP bych psala pšeničnožitný chléb dohromady, ale ve vyhlášce je uvedeno psaní zvlášť: pšenično žitný. Vídám také psaní pšenično-žitný. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
pšeničnožitný
Odpověď:
Složená přídavná jména nepíšeme podle platných doporučení zvlášť. Zápis dvou samostatných slov – byť ve vyhlášce – není správný.
Přestože je psaní se spojovníkem (pšenično-žitný) v obdobných typech pojmenování potravinářských výrobků poměrně časté, ani to neodpovídá jazykovému pravidlu. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první část složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -o (popř. -ovo), pak bychom měli psát složené přídavné jméno dohromady – pšeničnožitný chléb –, přestože jde rovněž o souřadné spojení dvou slov (pšeničný a žitný). Složená adjektiva typu „sladkokyselý“ „hluchoněmý“ píšeme dohromady (žitnopšeničný, špaldo(vo)žitný; malino(vo)vanilkový, čokoládo(vo)banánový apod.).
Zvažované varianty:
pšeničnožitný
pšenično žitný
pšenično-žitný
Poslední užití:
22.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak máme psát sociálně patologické jevy – každé slovo zvlášť? Nejsem z oboru, ale vím, že sociální patologie a sociálně patologické jevy je takový obecně vžitý pojem.
Klíčové slovo:
sociálněpatologický; sociálně patologický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli podle jejich významu psát podle platných doporučení dohromady nebo se spojovníkem. Zápis zvlášť se většinou nedoporučuje, ale v některých případech není vyloučeno určité spojení slov chápat jako volné spojení příslovce a přídavného jména. Platí to např. pro výrazy sociálně přizpůsobivý, sociálně znevýhodněný, sociálně slabý. Také označení sociálně patologický se v praxi píše zvlášť velice často.
Je však velice pravděpodobné, že v tomto případě přídavné jméno souvisí s oblastí nazývanou sociální patologie. Jak jste sama řekla, jde o vžité a užívané označení. Jestliže odvozujeme složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově od ustáleného slovního spojení, které má strukturu podřadného spojení (v tomto případě je podstatné jméno patologie rozvíjeno přídavným jménem sociální), pak by se složené přídavné jméno mělo v souladu s platnými jazykovými doporučeními psát dohromady jako jedno slovo: sociálněpatologický (sociálněpatologické jevy).
Teoreticky nelze vyloučit ani možnost, že přídavné jméno tvoří dvě rovnocenné souřadně spojené složky – sociální a patologický. Pak by se přídavné jméno psalo se spojovníkem (sociálně-patologický). Tato možnost se však nezdá příliš pravděpodobná.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Je možné psát přídavné jméno formálnězdvořilostní (odpověď) dohromady?
Klíčové slovo:
formálnězdvořilostní
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Zápis dohromady napovídá, že základem složeného přídavného jména je podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Jestliže vycházíme ze slovního spojení formální zdvořilost (toto spojení není příliš frekventované, ale doloženo je), pak je psaní dohromady v pořádku.
Nabízí se však i možnost použít místo složeného přídavného jména formulaci formální zdvořilostní odpověď.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vzniká nový odbor, který je pojmenovaný „komise pro bezpečnost a prevenci sociálně patologických jevů“. Jsou to dvě rozdělená slova. Myslím, že by se takováto přídavná jména měla psát se spojovníkem nebo dohromady. A protože se to vztahuje k pojmu patologických jevů v sociální oblasti, tedy sociální patologie, psal bych to jako jedno slovo (sociálněpatologický). Je možnost psát takováto označení zvlášť, jako se píše třeba sociálně nepřizpůsobivý?
Klíčové slovo:
sociálněpatologický; sociálně patologický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom skutečně měli v souladu s významem psát podle platných doporučení dohromady nebo se spojovníkem. Zápis zvlášť se většinou nedoporučuje, ale v některých případech není vyloučeno určité spojení slov chápat jako volné spojení příslovce a přídavného jména. Platí to pro výrazy sociálně přizpůsobivý, sociálně znevýhodněný, sociálně slabý. Také označení sociálně patologický se v praxi píše zvlášť poměrně často.
Jak však potvrzujete, přídavné jméno souvisí s oblastí nazývanou sociální patologie. Tu definuje Sociologický slovník jako „souhrnné označení pro nezdravé, abnormální a obecně nežádoucí společenské jevy, tzn. společensky nebezpečné, negativně sankciované formy deviantního chování, které není v souladu s morálními, sociálními či právními normami společnosti.“ Jestliže odvozujeme složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově od ustáleného slovního spojení, které má strukturu podřadného spojení (v tomto případě je podstatné jméno patologie rozvíjeno přídavným jménem sociální), pak by se složené přídavné jméno mělo v souladu s platnými jazykovými doporučeními psát dohromady jako jedno slovo: sociálněpatologický. Pak bychom doporučili zápis „komise pro prevenci sociálněpatologických jevů“.
Zápis se spojovníkem (sociálně-patologický) naznačuje, že přídavné jméno tvoří dvě rovnocenné souřadně spojené složky – sociální a patologický. Tato možnost se však nezdá příliš pravděpodobná.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuju vědět, jestli se prevence sociálně-patologických jevů píše se spojovníkem, nebo bez něho. Autoři to mají v textu zvlášť, se spojovníkem i dohromady. Psala bych to se spojovníkem.
Klíčové slovo:
sociálněpatologický; sociálně patologický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli podle jejich významu psát podle platných doporučení dohromady nebo se spojovníkem. Zápis zvlášť se většinou nedoporučuje, ale v některých případech není vyloučeno určité spojení slov chápat jako volné spojení příslovce a přídavného jména. Platí to např. pro výrazy sociálně přizpůsobivý, sociálně znevýhodněný, sociálně slabý. Také označení sociálně patologický se v praxi píše zvlášť velice často.
Je však velice pravděpodobné, že přídavné jméno souvisí s oblastí nazývanou sociální patologie. Tu definuje Sociologický slovník jako „souhrnné označení pro nezdravé, abnormální a obecně nežádoucí společenské jevy, tzn. společensky nebezpečné, negativně sankciované formy deviantního chování, které není v souladu s morálními, sociálními či právními normami společnosti.“ Jestliže odvozujeme složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově od ustáleného slovního spojení, které má strukturu podřadného spojení (v tomto případě je podstatné jméno patologie rozvíjeno přídavným jménem sociální), pak by se složené přídavné jméno mělo v souladu s platnými jazykovými doporučeními psát dohromady jako jedno slovo: sociálněpatologický. Pak bychom doporučili zápis prevence sociálněpatologických jevů.
Zápis se spojovníkem (sociálně-patologický) naznačuje, že přídavné jméno tvoří dvě rovnocenné souřadně spojené složky – sociální a patologický. Tato možnost se však nezdá příliš pravděpodobná.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se lidovědemokratický dohromady, nebo se spojovníkem (lidově-demokratický)?
Klíčové slovo:
lidovědemokratický
Odpověď:
V tomto případě je základem složeného přídavného jména s první složkou zakončenou na -ově podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – lidová demokracie. Přídavné jméno proto píšeme dohromady: lidovědemokratický.
Zvažované varianty:
lidovědemokratický
lidově-demokratický
Poslední užití:
20.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Chci se ujistit, že jestliže jde o stavební a architektonický průzkum, pak se píše stavebně-architektonický průzkum se spojovníkem.
Klíčové slovo:
stavebně-architektonický
Odpověď:
Ano, jestliže je základem složeného přídavného jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově souřadné spojení dvou složek na stejné úrovni – v tomto případě o průzkum stavební a současně architektonický –, pak píšeme složené přídavné jméno se spojovníkem: stavebně-architektonický průzkum.
Zvažované varianty:
stavebně-architektonický
Poslední užití:
13.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V knize, kterou čtu, je uvedeno jednou stavebně technický průzkum, pak dohromady stavebnětechnický a na jiném místě také se spojovníkem: stavebně-technický. Pokud vím, tak je to od spojení stavební technika, takže by to snad mělo být dohromady. Píše se tu, že průzkum spočívá v hodnocení konstrukce a technického stavu objektu.
Klíčové slovo:
stavebně-technický, stavebnětechnický
Odpověď:
Máte pravdu, že pokud by šlo o průzkum týkající se stavební techniky (z jazykového hlediska ustálené podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou), pak bychom měli psát přídavné jméno dohromady: stavebnětechnický. Psaní složených přídavných jmen zvlášť (jako dvě samostatná slova) se v současné době nedoporučuje. Od roku 1993 je píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady jako jedno slovo.
Některá složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby. Psaní či nepsaní spojovníku může rozlišovat různé významy, proto bez znalosti kontextu a obsahu není mnohdy možné jednoznačně určit, jak složené přídavné jméno psát.
To platí i pro tento případ. Jestliže je v textu vysvětleno, že průzkum spočívá v hodnocení konstrukce a technického stavu objektu, pak se zdá pravděpodobnější, že jde o průzkum z hlediska stavebního a z hlediska technického. V tom případě jsou východiskem dvě souřadné složky, proto by se přídavné jméno mělo psát se spojovníkem: stavebně-technický průzkum.
Doporučujeme zjistit přesně, co se vlastně tímto označením pojmenovává.
Zvažované varianty:
stavebně-technický
stavebnětechnický
Poslední užití:
13.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, bod 3.1 Spojovník rozlišuje význam
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme psát procesněprávní dohromady, nebo procesně-právní se spojovníkem? Nebo jsou to rovnocenné varianty?
Klíčové slovo:
procesněprávní
Odpověď:
Máte pravdu, že složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Nejde však o zaměnitelné varianty, mezi slovy je významový rozdíl.
Přídavné jméno procesněprávní je odvozeno z ustáleného slovního spojení procesní právo. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková přídavná jména píšeme dohromady.
Zápis se spojovníkem (procesně-právní) bychom užili v případě, že by šlo o dvě souřadně spojené složky (procesní a právní). Tato možnost výkladu je však málo pravděpodobná.
Zvažované varianty:
procesněprávní
procesně-právní
Poslední užití:
8.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme psát hmotněprávní dohromady, nebo hmotně-právní se spojovníkem? Nebo jsou to rovnocenné varianty?
Klíčové slovo:
hmotněprávní
Odpověď:
Máte pravdu, že složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Rovnocenné (zaměnitelné) varianty to však nejsou. Přídavné jméno hmotněprávní je nezpochybnitelně odvozeno z ustáleného slovního spojení hmotné právo. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady. Zápis se spojovníkem (hmotně-právní) by signalizoval, že jde o dvě souřadně spojené složky (hmotnou a právní). Takové vysvětlení je však neopodstatněné.
Zvažované varianty:
hmotněprávní
hmotně-právní
Poslední užití:
8.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Váhám, zda psát skupinovědynamický dohromady (protože se slovo odvozuje od pevného spojení skupinová dynamika), se spojovníkem (skupinově-dynamický), nebo úplně zvlášť (skupinově dynamický). Vyhledávky v ČNK mně jasnou odpověď neposkytly. Psaní velmi variuje a nechci udělat chybu.
Klíčové slovo:
skupinovědynamický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady. Přestože doporučení platí už od roku 1993, v praxi se někdy i dnes setkáváme s psaním zvlášť, ačkoli to platí jen pro některá tradiční slovní spojení.
Vyjdeme-li z označení skupinová dynamika (tento termín s významem ‚soubor procesů probíhajících ve společenských skupinách v průběhu jejich vzniku a trvání‘ vysvětluje např. Sociologická encyklopedie), pak je základem přídavného jména podřadné spojení, v němž jedna složka (skupinová) rozvíjí druhou (dynamika), proto píšeme adjektivum dohromady: skupinovědynamický.
Zápis se spojovníkem (skupinově-dynamický) by naznačoval jiný význam. Jednalo by se o souřadné spojení, jehož složky by byly na stejné úrovni (mohly by být spojeny spojkou a: skupinový a dynamický). Sama však potvrzujete, že tento předpoklad správný není.
V ČNK i na internetu najdeme jen velice málo dokladů (a to navíc nikoli na náležitý zápis dohromady, ale na psaní se spojovníkem či zvlášť). Nabízí se otázka, zda je složené přídavné jméno v daném kontextu opravdu potřebné.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Ve smlouvě máme uvedeno: úsek provozně technických činností. Kolegyně to napsala jako dvě slova, ale já bych preferovala psaní se spojovníkem. A ještě mě zajímá, zda je možné prohodit pořadí a psát technicko-provozní.
Klíčové slovo:
provozně-technický; provoznětechnický
Odpověď:
Podmínkou správného zápisu složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově jsou věcné znalosti. V souladu s platnými pravidly bychom je měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady. Zápis zvlášť (provozně technický) v pořádku není, přesto je podle dokladů z ČNK a internetu stále poměrně často užívaný.
Jestliže má úsek na starosti provozní a technické záležitosti/činnosti, pak užijeme zápis se spojovníkem (provozně-technické činnosti). Spojovník užíváme u těch přídavných jmen, jejichž složky jsou souřadné (nahrazuje vlastně spojku a). Pořadí složek, které jsou na stejné úrovni, může být i obrácené – doklady z praxe svědčí o tom, že zápis technicko-provozní se užívá běžně.
Nelze vyloučit ani možnost, že by se přídavné jméno mohlo vztahovat ke slovnímu spojení provozní technika (viz nástavbový obor provozní technika). Pak by se jednalo o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Taková slova píšeme dohromady – provoznětechnický. (V praxi je doloženo i označení technickoprovozní, u něhož lze předpokládat vztah k oboru označovanému slovním spojením technický provoz.)
Doklady z ČNK (syn v8) a internetu ukazují, že se v praxi užívají oba způsoby zápisu, a to i ve spojení se stejnými výrazy (náměstek, ředitel, manažer; oddělení, útvar, úsek, odbor). Zápis se spojovníkem (provozně-technický) je frekventovanější. Rozhodnutí, která z možností zápisu odpovídá označované skutečnosti, musí učinit ten, kdo ví, jaká je činnost takto pojmenovaného úseku.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V rámci předmětu hudební výchova máme hudebně dramatické projevy. Bude se to psát zvlášť, nebo se spojovníkem?
Klíčové slovo:
hudebně-dramatický; hudebnědramatický
Odpověď:
Složená přídavná jména nepíšeme jako dvě samostatná slova, ale buď se spojovníkem, nebo dohromady. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti.
Pokud jsou obě složky na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (hudební a dramatické), pak jde o souřadné spojení. Pro zápis takového složeného přídavného jména používáme spojovník: hudebně-dramatické projevy. V tomto případě však lze uvažovat i o tom, že východiskem je ustálené slovní spojení hudební drama. V tom případě by se jednalo o podřadné spojení a náležitý zápis by byl dohromady: hudebnědramatické projevy. Pravopisné řešení proto musíte posoudit sami podle toho, co složeným přídavným jménem označujete.
Zvažované varianty:
hudebně-dramatický
hudebnědramatický
Poslední užití:
1.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V rámci předmětu hudební výchova mám hudebně pohybové činnosti. Bude se to psát zvlášť, nebo se spojovníkem?
Klíčové slovo:
hudebně-pohybový
Odpověď:
Složená přídavná jména nepíšeme jako dvě samostatná slova, ale buď se spojovníkem, nebo dohromady. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. V tomto případě jde nepochybně o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (hudební a pohybové). Pro oddělení obou složek takového složeného přídavného jména používáme spojovník: hudebně-pohybové činnosti.
Zvažované varianty:
hudebně-pohybový
hudebně pohybový
hudebněpohybový
Poslední užití:
1.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme v textu technicko-taktický základ volejbalu se spojovníkem. Je to tak?
Klíčové slovo:
technicko-taktický
Odpověď:
Zápis je v pořádku. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď dohromady, nebo se spojovníkem.
V uvedeném případě jde jistě o technický a taktický základ, tedy o dvě složky na stejné úrovni. Ve složeném přídavném jménu používáme pro oddělení obou složek spojovník: technicko-taktický základ volejbalu.
Je velice málo pravděpodobné, až vyloučené, že by základ tvořilo slovní spojení technická taktika (adjektivum odvozené z podřadného spojení bychom psali dohromady: technickotaktický).
Zvažované varianty:
technicko-taktický
Poslední užití:
10.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se molekulárně-genetické vyšetření se spojovníkem? Každý to píše jinak a chtěla bych to mít správně.
Klíčové slovo:
molekulárněgenetický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Zápis se spojovníkem molekulárně-genetický (nejde o pomlčku) by signalizoval, že jde o dvě souřadně spojené složky: molekulární a genetické vyšetření.
Uvedené přídavné jméno je však nepochybně odvozeno ze slovního spojení molekulární genetika. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady: molekulárněgenetický. Zápis dohromady převažuje i v dokladech v ČNK.