Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Jak zní termín pro otázku, na kterou se neočekává odpověď, např.: „Pane bože, za co mě trestáš?“
Odpověď:
Věty tohoto typu se řadí mezi řečnické (nebo též rétorické) otázky.
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Které slovní druhy a jejich podkategorie spadají pod deiktické výrazy?
Odpověď:
Odpověď na tuto otázku je podmíněna tím, jak vymezíme deixi. Jsou slova, která mají svůj deiktický význam, ale nemají svou vlastní referenci (to jsou ukazovací a přivlastňovací zájmena a také zájmenná příslovce). Jistou míru deiktičnosti však mají i další výrazy, například vlastní jména či osobní zájmena. Pro podrobnější vhled do problému doporučujeme výklad k deixi v Novém encyklopedickém slovníku češtiny.
Poslední užití:
24.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zeptat, zda má své jméno porucha, kdy někdo za každým slovem říká ee.
Odpověď:
V tomto případě nelze hovořit o poruše, podobným útvarům se říká hezitační zvuky. (Jde o zvuky vznikající při hezitaci, tj. při porušování souvislé řeči ulpíváním na některých hláskách nebo slabikách.)
Poslední užití:
15.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co jsou to paralingvální prostředky?
Klíčové slovo:
paralingvální
Odpověď:
Paralingvální (nebo také neverbálně vokální či prozodické) prostředky zahrnují zvukové charakteristiky mluveného projevu. Řadí se mezi ně např. intonace, přízvuk, barva hlasu, tempo řeči atd.
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Jak se odborně nazývá české zeměpisné jméno, které odpovídá názvu téhož objektu v cizím jazyce (např. když italské město Roma pojmenujeme česky Řím)?
Klíčové slovo:
exonymum
Odpověď:
Geografické jméno používané určitým jazykem pro geografický objekt mimo území, kde se tímto jazykem běžně hovoří, se odborně nazývá exonymum. Více informací o tomto termínu naleznete např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je dostupný i on-line.
Poslední užití:
4.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Jak se odborně nazývá nesprávná artikulace cizích slov? Na pracovním listu dostali žáci za úkol převést do spisovné češtiny slova typu „polecajt“ a „levolvér“, která se vyskytují v díle K. Poláčka Bylo nás pět, a v souvislosti s tím byla položena tato otázka.
Klíčové slovo:
nesprávná artikulace cizích slov
Odpověď:
Obáváme se, že zde jde o poměrně nevhodně zadaný úkol. Domníváme se, že žádný běžný odborný termín, který by měli žáci znát a který by opravdu přesně vystihoval podstatu daného jevu, neexistuje. Z hlediska spisovného jazyka jde totiž o nenáležité podoby slov cizího původu, které však pravděpodobně nesouvisí primárně s nesprávnou artikulací (tj. tvořením hlásek), ale spíše s tím, že mluvčí neznal jejich přesnou/správnou podobu (v díle K. Poláčka se jedná samozřejmě o autorský záměr). Je proto spíše vhodné snažit se popsat, jakými způsoby dané zkomoleniny mohly vzniknout. Lze použít např. termín kontaminace či analogie (cizí slova byla částečně připodobněna výrazům domácím či známějším), v případě „levolvéru“ je pak možno hovořit o záměně hlásek „r“ a „l“ z důvodu artikulačních obtíží atp. U výrazu „polecajt“ by se o nesprávné artikulaci dalo uvažovat, pokud by daný mluvčí chtěl vyslovit „policajt“, avšak měl tzv. otevřenou výslovnost samohlásek (srov. v praxi časté záměny slov „lidový“ a „ledový“). Předpokládáme však, že o tento druh „chyby“ v daném literárním díle nejde.
Možná měl autor zadání na mysli nějaký všeobecný termín typu „neortoepická výslovnost“, kýženou odpověď zná ale zřejmě jen on sám.
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co znamená termín onomastika?
Klíčové slovo:
onomastika
Odpověď:
Onomastika je nauka o vlastních jménech (propriích) zabývající se např. jejich původem a vývojem, systémem a rozšířením, ale i mnoha dalšími aspekty proprií. Podrobnější informace o této lingvistické disciplíně naleznete např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je dostupný i on-line.
Poslední užití:
20.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co označuje termín palatalizovaná velára?
Klíčové slovo:
palatalizovaná velára
Odpověď:
Termín palatalizace označuje druh sekundární artikulace, jde o doprovodné přiblížení jazyka k tvrdému patru. Velára je souhláska artikulovaná na měkkém patře, v češtině např. k, g nebo ch. Zjednodušeně řečeno lze palatalizovanou veláru charakterizovat jako změkčenou velární souhlásku. Více informací o daných termínech a také o historickém procesu nazývaném jako palatalizace velár naleznete např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, který je snadno dostupný i online.
Poslední užití:
27.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Palatalizace
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.