Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Musí se ve druhé větě souvětí znovu opakovat tvar pomocného slovesa být? „Snažila jsem se navazovat kontakty, ale uvnitř jsem stále cítila prázdnotu.“ Nebo ho mohu vypustit? „Snažila jsem se navazovat kontakty, ale uvnitř stále cítila prázdnotu.“
Klíčové slovo:
opakování pomocného slovesa
Odpověď:
Doporučujeme tvar pomocného slovesa být raději zopakovat: „Snažila jsem se navazovat kontakty, ale uvnitř jsem stále cítila prázdnotu.“ Vynechání pomocného slovesa totiž mohou někteří mluvčí hodnotit jako prostředek nižšího stylu.
Zvažované varianty:
Snažila jsem se navazovat kontakty, ale uvnitř jsem stále cítila prázdnotu.
Snažila jsem se navazovat kontakty, ale uvnitř stále cítila prázdnotu.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Překládám souvětí a nejsem si jistá, který slovesný čas použít u jednotlivých přísudků, zda variantu: „Slyšela jsem, jak najíždí na větve stromů, které se lámaly a škrábaly auto.“, nebo spíš: „Slyšela jsem, jak najíždí na větve stromů, které se lámou a škrábou auto."
Odpověď:
Navrhujeme třetí možnost, a to použití činných příčestí u všech přísudků: „Slyšela jsem, jak najížděla na větve stromů, které se lámaly a škrábaly auto.“ Ačkoli všechna slovesa vyjadřují čas minulý, je posloupnost jednotlivých dějů zřejmá.
Zvažované varianty:
Slyšela jsem, jak najíždí na větve stromů, které se lámaly a škrábaly auto.
Slyšela jsem, jak najíždí na větve stromů, které se lámou a škrábou auto.
Slyšela jsem, jak najížděla na větve stromů, které se lámaly a škrábaly auto.
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Starosta města Náchod, nebo starosta města Náchoda?
Klíčové slovo:
město Náchod
Odpověď:
Ve spojení „starosta města Náchod“ můžeme buď obě složky skloňovat, nebo můžeme název nechat v 1. pádě, tzv. nominativu jmenovacím. Jméno je obvyklé skloňovat, pokud je jednoslovné a snadno se skloňuje, nominativ jmenovací se naopak častěji vyskytuje u názvu víceslovných. Dále je dobré dát si pozor na to, že pokud se spojení „město Náchod“ vyskytne v textu v různých pozicích vícekrát, je vhodné zvolit si jedno z nabízených řešení a to užívat v celém textu, aby byl zachován jednotný styl.
Zvažované varianty:
starosta města Náchod
starosta města Náchoda
Poslední užití:
26.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojení typu ve městě Olomouc
Dotaz:
Podmětem je výraz označující počet (typu pět lidí, šest procent, deset zajíců)
Konkrétní dotaz:
Nezdá se mi formulace „40 let nebylo snadných“. Je tato věta v pořádku?
Klíčové slovo:
podmětem je číslovka
Odpověď:
Stojí-li v podmětové frázi číselný výraz pět a výše, řídí shodu tento číselný výraz a vyžaduje ve shodě přísudku s podmětem zakončení přísudku na -o (přišlo pět lidí, uplynulo 40 let, 40 let nebylo snadných). Formulace je tedy naprosto v pořádku.
Poslední užití:
7.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 12 – Typ Pět mužů šlo, desítky lidí stály
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
V sousední obci se často říká jet na Štěchov či bydlet na Štěchově. Myslím si, že by se správně mělo říkat jet do Štěchova a bydlet ve Štěchově. Co je tedy správně?
Klíčové slovo:
na Štěchov vs. do Štěchova
Odpověď:
Ve spojení se zeměpisnými jmény, především s názvy měst, hraje roli místní úzus, který se od celorepublikového může v použití předložky lišit. Platí, že předložky v a do mají v takových případech charakter celonárodní, předložku na u některých měst pak používají místní občané. Týká se to mj. i měst Kladno a Mělník. Pokud je tedy obvyklé v okolí Štěchova říkat jet na Štěchov místo do Štěchova, nelze proti tomu nic namítat.
Zvažované varianty:
jet na Štěchov
jet do Štěchova
bydlet na Štěchově
bydlet ve Štěchově
Poslední užití:
27.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2.1 – Jména obcí a jejich částí: na Vyšehradě × v Podolí
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Jakou předložku použiju u spojení Lidový dům, předložku do, nebo předložku na?
Klíčové slovo:
do Lidového domu
Odpověď:
Je obvyklé říkat jít do Lidového domu, předložka na se u tohoto označení nepoužívá.
Poslední užití:
27.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1.1 – Typ ve škole × na škole, do školy × na školu
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Máme v naší obci rozepři, zda je správně říkat jít na Liďák, nebo jít do Liďáku, myšleno do Lidového domu.
Klíčové slovo:
na Liďák vs. do Liďáku
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je ve frázi obsaženo slovo nespisovné (Liďák), nelze s jistotou říci, která z variant je správnější. Předložka na v mluveném jazyce do podobných pozic proniká, a v nespisovném kontextu je tudíž možné použít jak spojení jít na Liďák, tak spojení jít do Liďáku. Jistou roli může hrát místní úzus.
Zvažované varianty:
na Liďák
do Liďáku
Poslední užití:
27.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1.1 – Typ ve škole × na škole, do školy × na školu
Dotaz:
Slovní hříčka
Konkrétní dotaz:
Máme větu „Na vodní hladině se vyskytl vír, nad ním kroužil a výr a oba v-ry si lidé fotili z letadla.“ Jaké i/y by se napsalo ve slově v-ry? Nemůžeme se shodnout.
Klíčové slovo:
vír, výr
Odpověď:
Žádné, protože jde o starou slovní hříčku. Větu můžeme vyslovit, protože ve výslovnosti i a y nerozlišujeme, ale pravopisně ji obvyklým způsobem (tj. napsáním jednoho písmena) řešit nelze – jedná se o dvě různá slova se zcela odlišným významem (jedno rodu mužského životného, druhé mužského neživotného), která nelze shrnout pod jeden pojem. Nelze doporučit ani zápis s lomítkem: oba víry/výry nebo oba ví/ýry. Řešením je zápis fotili si vír i výra, který však ruší slovní hříčku.
Zvažované varianty:
víry
výry
Poslední užití:
28.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Proč se říká na Slovensko, ale do Maďarska?
Klíčové slovo:
na Slovensko
Odpověď:
Volba předložky je v těchto případech dána tradicí a ustáleností užívání, nedá se na ni uplatnit žádné konkrétní pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou v a do, u jiných se ustálila předložka na – např. příroda na Ukrajině. V češtině jsou rozdíly i v rámci částí republiky: Morava se pojí s předložkou na (na Moravě, na Moravu), Čechy a Slezsko s předložkou v a do (v Čechách, ve Slezsku, do Čech, do Slezska).
Poslední užití:
24.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2.3 – Jména světadílů, států, zemí: do Bulharska × na Ukrajinu, v Bulharsku × na Ukrajině
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
V poslední době stále častěji zaznamenávám, že se u moderátorů i hostů v Českém rozhlase vyskytují tzv. hezitace. Mohlo by jít o důsledek toho, že mladí lidé v současnosti málo čtou?
Klíčové slovo:
hezitace
Odpověď:
Hezitace, tj. zvuky typu [eee], [ááá], [hmmm], se vyskytují v řeči tehdy, když váháme, promýšlíme formulaci výpovědi, jsme v rozpacích atp., jde tedy konkrétně o porušování souvislé řeči ulpíváním na některých hláskách nebo slabikách. V běžném hovoru může jít o funkční signál, že daná replika bude ještě pokračovat atp., avšak jejich nadměrný výskyt je z hlediska ortoepie hodnocen jako rušivý příznak nekultivovaného projevu. Mluvčí si výrazných hezitací ve své řeči často vůbec nejsou vědomi, a pokud si poslechnou nahrávku své promluvy obsahující mnoho takovýchto zvuků, bývají jimi obvykle nemile překvapeni a vadí jim. Nedomníváme se však, že by se tento jev týkal pouze mladé generace v souvislosti se čtenářskou nezkušeností, jde spíše o návyk velice individuální (podobně jako např. užívání přehnaného množství tzv. výplňkových slov). Pokud se domníváte, že se výskyt tohoto prvku v rozhlase stále zvyšuje, případně u některých konkrétních mluvčích již přesahuje únosnou mez, nezbývá než kontaktovat přímo danou osobu nebo instituci. Ústav pro jazyk český nemá v tomto ohledu žádné pravomoce. Zjednat takto nápravu se však může podařit pouze u mluvčích profesionálních, kteří v rozhlase přímo působí, nikoli u jejich hostů. Zlepšit mluvený projev u široké populace lze díky dlouhodobému tréninku ve školní výuce, působením kvalitních řečových vzorů atp.
Poslední užití:
24.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Hezitační zvuk
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.