Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jsou slova sněhulák, strašák a drak životná, nebo neživotná? V učebnici jsou označena jako neživotná a mně se to moc nezdá.
Klíčové slovo:
drak; sněhulák; strašák
Odpověď:
Všechna tři podstatná jména jsou mužská životná. Liší se životnost reálná (živé bytosti) a životnost gramatická, proto mohou být gramaticky životná i podstatá jména označující věci, které ale pojímáme jako živé bytosti: strašák, sněhulák, drak. Drak se však z této skupiny trochu vymyká, protože může mít vedle životného významu (zvíře, hračka nebo člověk) také význam neživotný, pokud odkazuje na typ bezmotorového letadla nebo na základní konstrukční část letadla (viz např. Internetová jazyková příručka nebo Nový akademický slovník cizích slov). Proto se tyto významy odlišují i tvarově: drak: draka, draci (trojhlaví draci, papíroví draci) x drak: draku, draky (draky letadel)
Poslední užití:
18.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi, jak mám vysvětlit synovi ve třetí třídě, že píšeme zbytečná (starost) s -y-, protože slovo zbytečný je příbuzné se slovem být?
Klíčové slovo:
zbytečný
Odpověď:
Nejsme didaktické pracoviště, proto bohužel nevíme, jak se postupuje ve škole. Od základu být je odvozena celá řada slov, jejichž spojitost s tímto slovním základem je už dnes poměrně zastřená, zvláště pak pro děti mladšího školního věku. V přehledu vyjmenovaných slov bývají obvykle některá z těchto příbuzných slov uvedena, např. byt, bydlet, dobytek, nábytek, zbytek, ubývat, zabývat se. Spojitost slov zbytečný a zbytek je už pro děti srozumitelnější. Pro mnohá příbuzná slova však platí, že je jednodušší si jejich pravopisnou podobu prostě zapamatovat než hledat etymologické zdůvodnění.
Poslední užití:
6.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Označování hlásek v slovech domácích
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Označování hlásek v slovech domácích
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
Jak vysvětlit cizinci, že se říká od čtvrtka, ale do pátku?
Klíčové slovo:
čtvrtek; pátek
Odpověď:
Je to skutečně tak, že i když jsou obě slova zakončena na tvrdou souhlásku -k, ve 2. p. j. č. se užívá tvar čtvrtka, ale pátku. U jmen dní zakončených na -ek (právě kromě pátku) se v tomto pádě užívá koncovka -a (vzor „hrad“, podvzor „les“): do dneška, do zítřka, do včerejška, do pondělka, do úterka, do čtvrtka. Pouze pátek má v 2. p. odlišný tvar s koncovkou -u, kterou má v současném jazyce většina jmen mužského rodu neživotného vzoru „hrad“. Důvody, proč se ustálily u těchto dvou po sobě jdoucích dnů v týdnu odlišné koncovky 2. p. (= genitivu) j. č. se zabývá J. Šimandl v článku Od čtvrtku do pátka v časopise Naše řeč (roč. 86) a uvádí následující možnou příčinu: „Z dnů, tak jak jdou po řadě, nemají shodné zakončení genitivu žádné dva po sobě jdoucí (od neděle, od pondělí, od úterý, od středy, od čtvrtka, od pátku, od soboty). Za takové situace mnohdy vítězí nad systémem praktický požadavek zamezit možná nedorozumění, přeslechnutí". Je tedy možné, že právě z toho důvodu se ustálily v úzu odlišné koncovky u obou dnů.
Poslední užití:
18.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Jak vysvětlit cizinci, který se učí skloňování podle koncovek, nikoli podle vzorů, proč je v úryvku básně Jiřího Žáčka „není v oceánu tolik ryb a raků... ani rukou zkamenělých v pěst“ tvar v pěst, a ne v pěsti nebo pěstě?
Klíčové slovo:
pěst
Odpověď:
Slovo pěst je podstatné jméno rodu ženského, které se podle zakončení řadí ke vzoru „kost“. Ve 4. p. j. č. (zkamenět v koho, co) je tvar totožný s 1. p. j. č., proto zkamenělých v pěst. Tvar v pěsti by musel být buď 6. p. (v kom, v čem) nebo by se muselo jednat o podstatné jméno, které patří k jinému rodu nebo vzoru, např. „růže“, což ale není tento případ. Pokud nechceme používat vzory, pak lze zjednodušeně říci, že podst. jména zakončená na -st mají v 4. p. j. č. tvar totožný s 1. pádem.
Zvažované varianty:
pěsti
pěstě
pěst
Poslední užití:
18.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Soudy, zastupitelství, prokuratura
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u slova krajský ve spojení „ke krajskému soudu do Jičína“?
Klíčové slovo:
krajský soud
Odpověď:
V daném kontextu nejde o oficiální název soudu, pouze o obecné pojmenování, a proto je namístě malé písmeno. Ještě dodáváme, že v Jičíně se nenachází krajský soud, ale okresní.
Poslední užití:
5.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – organizace (státy, správní oblasti, zastupitelské sbory, ministerstva, školy, divadla apod.), sekce 1 Obecné poučení
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.