Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Prosím o sdělení, jaké mluvnické kategorie má slovo viď, případně k jakému slovesu ho přiřadit. Rozkazovací způsob slovesa vidět zní přece viz.
Klíčové slovo:
viď
Odpověď:
Slovo viď je citoslovce, které podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka vzniklo patrně ustrnutím starobylého slovesného tvaru vědě (s významem ,vím'). Se slovesem vidět citoslovce viď tedy z pohledu vývoje jazyka nijak nesouvisí. Určitá souvislost mezi oběma tvary však přesto je. Psaní písmene i uprostřed slova viď (namísto písmene ě, které je obsaženo v motivujícím tvaru vědě) je podle Jiřího Rejzka způsobeno procesem tzv. kontaminace, tj. prostřednictvím jakéhosi „mylného“ připodobnění obou tvarů na základě jejich formální podobnosti i významové blízkosti („viděl jsem, tedy vím“).
Vzhledem k tomu, že v současné češtině funguje výraz viď jako citoslovce (takto jej hodnotí i české výkladové slovníky), není dost dobře možné ani účelné – přestože jde o tvar původem slovesný – uvažovat o jeho mluvnických kategoriích.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Odděluje se daný výraz čárkou?
Klíčové slovo:
viď
Odpověď:
Citoslovce se zpravidla stávají základem samostatné neslovesné věty (ve školské terminologii takové výpovědi nazýváme větné ekvivalenty) a tyto citoslovečné věty oddělujeme čárkou.
Poslední užití:
16.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 16 – Citoslovce a částice (Haló, počkejte! Copak je to vůbec možné? Inu, to ani já nepamatuju.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jsem učitelka jazyků, převážně učím češtinu pro cizince, a nedávno jsme v hodině se studenty narazili na tento tvar slova v souvislosti s možnostmi vyjadřování souhlasu, nesouhlasu, ověření či potvrzení názoru, např. ... že?, ... že ano?, ... že ne?, ... ne?, ... viď? Ve vaší poradně jsem našla, že viď je citoslovce vzniklé patrně ustrnutím starobylého slovesného tvaru vědě s významem ‚vím‘ (viz Český etymologický slovník). Nejsem si jím ale jistá. Nevnímám to slovo jako citoslovce, domnívám se že jde o zastaralý rozkazovací způsob slovesa vidět, už proto, že existují oba tvary sg. i pl. viď, viďte (a teoreticky i viďme). Etymologicky toto sloveso souvisí se slovesem vědět, a může mít, tak jako například v angličtině, v určitých ustálených vazbách význam vědomosti (angl. „I see“ nemusí znamenat jen vidím, ale také vím). Tak ho vnímám ve větách typu:
Viď že to za mě zaplatíš?
Ty jdeš dneska cvičit, viď?
Viď že nemáš chřipku ?
Viďte že nás nezradíte?
Vnímám tedy tento výraz jako vidět s významem vědět, tedy ‚dosvědčit, potvrdit, vyjádřit názor‘. Můžete mi k tomu něco říci?
Klíčové slovo:
viď
Odpověď:
Skutečně jde původně o rozkazovací slovesný tvar, ale pro dnešní morfologické chápání je klíčové, že je ustrnulý. Není to nic neobvyklého, např. spojení chtě nechtě je původně také slovesný tvar (přechodník), a dnes ho běžně užíváme v platnosti příslovce: Chtě nechtě tam musel jít. Rovněž slovníky spisovné češtiny výraz viď chápou jako citoslovce: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=vi%C4%8F.
Poslední užití:
12.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)