Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Je spisovný výraz rozjídačka? Tento výraz má mít podobný význam jako roztleskávačka, označuje osobu, jejímž úkolem je docílit toho, aby nemocní nebo postižení mentální anorexií začali jíst.
Klíčové slovo:
rozjídačka
Odpověď:
Slovo rozjídačka nezachycuje žádný jazykový zdroj, a to ani výkladové slovníky, ani žádný ze slovníků popisující nespisovnou slovní zásobu. Není doloženo v databázi korigovaných textů Českého národního korpusu SYN v13, a doklady nelze dokonce nalézt ani přes vyhledávač Google. Toto slovo bylo odvozeno od nedokonavého slovesa rozjídat přechýlenou konatelskou příponou -ačka. Slovotvorný postup je tedy formálně v pořádku, podobně bylo utvořeno např. podstatné jméno pojídač, resp. přechýlená podoba pojídačka. Nicméně sloveso rozjídat, příp. dokonavé rozjíst v daném významu žádný z výkladových slovníků neuvádí (Slovník spisovného jazyka českého zachycuje sloveso rozjíst se s významem ‚dát se do jedení‘), pouze v úzu nalezneme ojedinělé doklady užití, srov. např. „během hospitalizace se nám individuálním přístupem podařilo postupně pacientku rozjíst“. Navíc je problematické, že stejnou formu bude mít i podstatné jméno utvořené od slovesa rozjíst něco a nedojíst to. Mohlo by tak dojít k nechtěné významové záměně (toho, kdo rozjídá pacienty, tzn. napomáhá jim začít jíst, za ty, kdo rozjídají jídlo). Jako rozjídačka pak také může být označena i počáteční kúra, druh jídla či způsob podávání jídla, které mají za cíl rozjíst nemocné.
Tato mnohoznačnost by tak potenciálně mohla ztížit porozumění. Neznamená to, že nelze slovo rozjídačka použít, pokud bude z kontextu zřejmé, co jím míníte. Jedná se však o profesní, až slangový výraz, který je navíc užíván velmi zřídka, a nepatří tak do spisovné vrstvy jazyka.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo rozjíst se
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Jaká je současná stylová charakteristika slov máma a táta? Slovníky říkají, že jde o slova hovorová. Je to opravdu tak? Opravdu není možné je používat ve spisovném psaném projevu jako neutrální?
Klíčové slovo:
máma; táta
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny (SSČ) hodnotí slova máma a táta jako hovorová. Hovorové jazykové prostředky jsou součástí spisovného jazyka a vyčleňují se v rámci snahy přesněji specifikovat bohaté stylové rozrůznění spisovné češtiny, částečně i s ohledem na protiklad psanosti a mluvenosti (odtud označení „hovorové“). Řadíme k nim prostředky, které se používají v méně formálních kontextech (např. v diskusích, na pracovních seminářích, schůzích apod.). Je však otázkou, zda je tato stylová charakteristika stále aktuální a přesná. Od vydání SSČ (1994) již uběhla víc než tři desetiletí a v současnosti je situace složitější, diferencovanější. (Nově vznikající Akademický slovník současné češtiny zatím pokrývá hesla A–K; hesla máma ani táta dosud nebyla zveřejněna.) V současnosti lze podle našeho názoru tvrdit, že slova máma a táta přinejmenším směřují ke stylové neutralitě (pokud už přímo neutrální nejsou). V neoficiálních situacích budou většinou uživatelů vnímána jako neutrální, a to i v psaném textu. Vysloveně stylově nepatřičná by snad byla např. v novoročním projevu prezidenta republiky, ale v jinak spisovných textech určených nejen dětem (a to i psaných) budou s největší pravděpodobností působit neutrálně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
V odborných textech velmi často používáme slovo vývojář a od něj odvozená slova. Korektor nám přitom nahradil slovní spojení vývojářská konference slovním spojením konference vývojových pracovníků s poznámkou, že slovní spojení vývojářská konference není spisovné. Je tomu tak?
Klíčové slovo:
vývojářská konference
Odpověď:
Slovo vývojář dnes hodnotíme jako neutrální, stejně tak považujeme za neutrální od něj odvozená slova, tedy i přídavné jméno vývojářský. Slovní spojení vývojářská koference je tedy z hlediska stylové platnosti spisovné. Je však otázka, co chcete daným spojením vyjádřit. Zatímco vývojářská konference může být konference zaměřená na vývoj softwaru (na předmět, kterým se vývojáři zabývají) i konference pro vývojáře, konference vývojových pracovníků (vývojářů) je konference, kterou organizují nebo které se účastní vývojáři. V mnoha kontextech jsou tato slovní spojení zaměnitelná, přesto mezi nimi existují drobné významové nuance.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vývojářský
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
246 vývojář a vývojářská konference (s. 180)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
V odborných textech velmi často používáme slovo vývojář, které je ekvivalentem anglického slova developer, tj. osoba, která se zabývá psaním programového kódu. Po korektuře jednoho článku nám korektor slovo vývojář nahradil spojením vývojový pracovník s poznámkou, že slovo vývojář není spisovné. Je tomu tak?
Klíčové slovo:
vývojář
Odpověď:
Slovo vývojář vzniklo univerbizací podobně jako např. stavař, dálkař, výsadkář, zubař apod. Tato slova jsou často ve slovnících hodnocena jako hovorová, resp. kolokviální (tedy patřící do spisovného jazyka, v němž působí méně formálně) nebo slangová či profesionální, přičemž se stylová platnost v čase posouvá. Výraz vývojář charakterizuje SSJČ jako slangový a SSČ ho neuvádí (pouze vývojového pracovníka). Nejnovější Akademický slovník současné češtiny sice zatím zveřejňuje hesla pouze do písmene K, nicméně slovo developer ve významu ‚osoba zabývající se vývojem softwaru‘ vysvětluje rovněž synonymem vývojář. Nahlédneme-li do Českého národního korpusu SYN v13, najdeme zde přes 25 000 dokladů slova vývojář, která se vyskytují převážně v oborové literatuře. Sousloví vývojový pracovník je doloženo přibližně tisíckrát, a to častěji v publicistice. Slovo vývojář se tedy v současném úzu prosadilo, a považujeme ho dnes proto za neutrální.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vývojář
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vývojový
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo developer
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
246 vývojář a vývojářská konference (s. 180)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Použila jsem na sociálních sítích slovo děcko, řada klientek se ale proti tomuto slovu ohradila s tím, že má negativní konotace. Já sama u slova děcko žádné negativní konotace necítím, tak jsem se chtěla zeptat na váš názor.
Klíčové slovo:
děcko
Odpověď:
Podle aktuálně vznikajícího Akademického slovníku současné češtiny má slovo děcko pouze příznak „regionální, zejména Morava a Slezsko“. To je v souladu s tím, co se můžeme o územním rozšíření tohoto slova dočíst i v Českém jazykovém atlase i v řadě odborných článků. Děcko tedy většina lingvistů nehodnotí jako expresivní, nicméně existuje článek M. Dokulila (2001) v časopise Naše řeč, podle něhož může být děcko hodnoceno jako výraz regionální, ale rovněž také jako výraz poněkud pejorativní (tzn. jako slovo s poněkud hanlivým významem). Podle našeho názoru může být pejorativní hodnocení spojeno právě s příznakem regionálnosti. Pokud se regionální nespisovný výraz objeví ve formální komunikaci či v textu, který obsahuje převážně spisovné jazykové prostředky, může zde působit nenáležitě a navozovat negativní konotace, ačkoliv ve významu samotného výrazu obsaženy nejsou. To, že někteří uživatelé jazyka budou přisuzovat slovu děcko negativní konotace, tak nelze vyloučit, nicméně se jedná o individuální, subjektivní hodnocení.
Poslední užití:
1.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo děcko
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dítě
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dokulil, 2011, roč. 84, č. 5, s. 269
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.