Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Oponuji bakalářskou práci z oboru psychologie, v jejímž textu se objevilo slovo koerze. Tento výraz zřejmě vychází z anglického coercion a má znamenat ‚donucení‘, nicméně podle mého názoru počeštělý ekvivalent koerze neexistuje.
Klíčové slovo:
koerze
Odpověď:
Výraz koerze nezachycují ani české všeobecné výkladové slovníky, ani slovníky psychologie. Není doložen ani v úzu – žádné doklady nelze dohledat jak v Českém národním korpusu, tak na internetu. Slovo koerze tedy v českém jazyce podle všeho neexistuje.
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Existuje v českém jazyce slovo vcez, např. vcez vody z řeky?
Klíčové slovo:
vcez
Odpověď:
Z českých výkladových slovníků zachycuje pouze Příruční slovník jazyka českého výraz vcediti s významem ‚vlíti cezením‘ a vcediti se s významem ‚prosáknout‘. Podstatné jméno vcez je pravidelně odvozené a existuje v hydrogeologii jako odborný termín. Na základě dokladů z odborné literatury je zřejmé, že slovo vcez má úzce vymezený význam a nelze jej např. ztotožňovat s výrazem vsak. Ve Speciálním průvodci po geoparku Železné hory je vcez definován jako vnikání vody z povrchu zemského do horninového prostředí pod tlakem. Mimo odborné prostředí je třeba tento výraz čtenáři/posluchači vysvětlit nebo užít opis.
Poslední užití:
27.8.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Používá se v současné češtině slovo establishment?
Klíčové slovo:
establishment
Odpověď:
Starší slovníky slovo establishment neobsahují, zachycuje ho až Akademický slovník současné češtiny ve významu ‚skupina lidí disponující ve společnosti nebo v nějaké dílčí oblasti mocí a vlivem, vnímaná zprav. negativně jako bránící jakýmkoli změnám, které by mohly znamenat ztrátu nebo oslabení jejího vlivu‘. Nahlédneme-li do databáze Českého národního korpusu (SYN v13), nalezneme zde téměř 10 000 výskytů tohoto slova, zejména v publicistice a oborové literatuře. Z grafu četnosti výskytů v jednotlivých letech vyplývá, že zatímco v 90. letech obsahovaly české texty tento přejatý výraz ojediněle, v současnosti je v českých textech rozšířený.
Poslední užití:
7.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo establishment
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Dělám redakci knihy z 19. století a potřebovala bych vědět, jestli se v té době (konkrétně jde o rok 1875) v češtině používalo slovo tým.
Klíčové slovo:
tým
Odpověď:
Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku uvádí, že se slovo tým ve významu ‚družstvo‘ do češtiny dostalo až ve 20. století. Toto potvrzují i lístkové doklady z archivu Příručního slovníku jazyka českého, v nichž se výraz tým objevuje od 40. let v pravopisné podobě team a až od 60. let též v pravopisné podobě tým.
Poslední užití:
2.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo tým
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://bara.ujc.cas.cz – lístkový katalog (klíčové slovo team, tým)
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Pracuju na korektuře firemního časopisu z oblasti strojírenství a narazila jsem tu na slovo edikarent. Existuje tento výraz v češtině? Ve vyhledávači Google jsem to našla jen ve slovenských textech. Nevím ale, zda to mohu opravit, zda nejde o odborný termín.
Klíčové slovo:
edikarent; eddy current; vířivý proud
Odpověď:
Ve zmíněném časopise se podle všeho pojednává o vířivých proudech, na jejichž principu jsou založeny zejména separátory pro oddělení nemagnetických kovů. Pojem vířivý proud je překladem anglického termínu eddy current. Výslovnost anglického termínu [edy karent] se pak promítla do grafického zápisu edikarent. Tento zápis rozhodně nedoporučujeme, v českých (a prakticky vůbec ani v dalších jinojazyčných textech) se neužívá a může být za hranicí srozumitelnosti. V českých textech nicméně není důvod ani k užívání anglického termínu eddy current. Jak plyne z dat ČNK SYN v13, v oborových textech se běžně užívá již zmíněný překlad tohoto termínu vířivý proud.
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Jak je to v češtině s užíváním slova florilegia? Potřeboval bych toto slovo užít v disertační práci.
Klíčové slovo:
florilegium
Odpověď:
Výraz florilegia je množným číslem od slova florilegium. Zachycuje ho pouze starý Příruční slovník jazyka českého s významem ‚klasobraní, výbor, anthologie‘ a stylovým příznakem lit., který značí, že se toto slovo užívá v literárním kontextu. Pozdější slovníky již slovo florilegium neobsahují, doložena jsou pouze jeho synonyma uvedená ve výkladu významu, tzn. výbor, antologie a klasobraní (poslední uvedený výraz zachycuje pouze Slovník spisovného jazyk českého). V Českém národním korpusu je slovo florilegium doloženo jen velmi řídce, ve verzi SYN v13 je ve 3 pramenech doloženo celkem jen 6 výskytů slova. Jde tedy o výraz dnes jen velmi řídce užívaný a většině čtenářů nebude srozumitelný. Domníváme se, že by bylo vhodnější nahradit jej synonymním výrazem antologie (zajímavostí je, že obojí znamená doslova ‚květobraní, výběr z kvítků‘, jen antologie byla přejata z řečtiny a florilegium z latiny). Pokud byste ovšem v disertační práci chtěl výraz florilegium zachovat, je třeba toto slovo u prvního výskytu vysvětlit (např. prostřednictvím poznámky pod čarou).
Poslední užití:
15.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo florilegium
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Užívá se v současné češtině slovo příkladmo?
Klíčové slovo:
příkladmo
Odpověď:
V běžném dorozumívání se se slovem příkladmo často nesetkáme. Už starší Příruční slovník jazyka českého je hodnotí jako archaismus. Nahlédneme-li však do databáze Českého národního korpusu (korpus KonText, SYN verze 12), najdeme 146 výskytů slova příkladmo, a to téměř zásadně v právních textech. Je tedy zřejmé, že se tento výraz stále užívá v právní oblasti.
Poslední užití:
23.10.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Lze použít slovní spojení „divá zvěř“?
Klíčové slovo:
divá zvěř
Odpověď:
Ano, toto slovní spojení je zcela v pořádku, užívá se. Přídavné jméno „divý“ je jen exkluzivnějším částečným synonymem pro slovo „divoký“ (slovníky u něj jako příklad na prvním místě uvádějí právě spojení „divá zvěř“), zvěř má podle Slovníku spisovné češtiny význam ‚volně žijící savci a ptáci, zprav. lovní‘.
Zvěř bývá sice ne nejtypičtěji, ale relativně často divá – „divý“ je v korpusu ČNK SYN v10 jedenácté nejčastější přídavné jméno těsně předcházející slovu zvěř (častější jsou „lesní“, „černý“, „srnčí“, „spárkatý“, ale i „divoký“). A z druhé strany je ustálenost slovního spojení ještě zřetelnější – hned po slově „divý“ následuje nejčastěji právě podstatné jméno „zvěř“ (pomineme-li jméno Bára z povídky Boženy Němcové a od ní odvozených užití).
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Existence výrazu
Konkrétní dotaz:
Existuje v českém jazyce slovo „jednost“? Viděl jsem to jako překlad anglického „oneness“ a přišlo mi to velice podivné.
Klíčové slovo:
jednost
Odpověď:
Podstatné jméno „jednost“ je v dnešní čestině je zcela okrajové – v Českém národním korpusu je doloženo jen mizivě. Zachycují ho starší slovníky, ale i ty ho označují za řídké, málo užívané. Jeho význam zachycují (mimochodem velmi podobně jako u slova „jedinost“) pomocí výkladu ‚vlastnost toho, co je jedno, jediné; spojenost v jediný celek; jednota‘. Právě slovo „jednota“ je pravděpodobně jeho mnohem užívanějším konkurentem. „Jednost“ tak může být funkční snad jen při snaze o ozvláštnění textu nebo ve specifických kontextech, např. při signalizaci analogičnosti k „dvojnosti“, „trojnosti“, opozice k „mnohosti“ nebo odlišení od „jedinosti“, jako to dělá Miloš Dokulil v článku O vyjadřování jedinosti a jedinečnosti v českém jazyce (Naše řeč, 1970, č. 1, s. 1–15; http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5474).
Zvažované varianty:
jednost
jednota
Poslední užití:
21.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Užívání výrazu
Konkrétní dotaz:
Lze použít slovo „rozčesatelnost“, např. ve formulaci „pro lepší rozčesatelnost vlasů“? Nikde ve slovníku jsem to nenašla.
Klíčové slovo:
rozčesatelnost
Odpověď:
Podstatné jméno označující vlastnost zakončené na -ost lze potenciálně utvořit od prakticky jakéhokoliv přídavného jména a ve slovnících pochopitelně nebývají obsažena zdaleka všechna. Slovo „rozčesatelnost“ je pravidelně utvořeno od přídavného jména „rozčesatelný“, to zase od slovesa „rozčesat“ (a to ještě od slovesa „česat“). Je tedy systémové, nepochybně srozumitelné, a tudíž potenciálně funkční. Jen patrně není příliš velká komunikační potřeba použít ho – v Českém národním korpusu (téměř šestimiliardovém korpusu SYN verze 10) má pouhých dvanáct výskytů. Pokud se však do nějakého textu hodí, není důvod se mu vyhýbat.
Poslední užití:
20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Poprvé popsáno zde: Ano.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.