Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Když jsem vyplňovala do formuláře své osobní údaje, u kolonky pro vepsání adresy byl uveden výraz bytem. To mě zarazilo – proč se píše bytem, když někdo může bydlet v domě? A proč je užito slovo v 7. pádu? Nebylo by logičtější psát jednoduše byt?
Klíčové slovo:
bytem
Odpověď:
Tvar bytem zřejmě odkazuje na spojení být bytem – Slovník spisovného jazyka českého uvádí příklady být bytem v Praze, na venkově s významem ‚mít bydliště‘. Podobně se ve starším Příručním slovníku jazyka českého dočteme, že spojení býti, dlíti bytem znamená ‚přebývati‘, doloženo je to mj. příkladem „S počátku Dobroš nebyl bytem u paní Kopecké, neznal jí.“ nebo poetickým „A přece vím, že blízko jiná, lepší zem, kde jiný, lepší život, kde je rozkoš bytem“. Jistě není bez zajímavosti, že doklady spojení být bytem nalezneme i ve střední, a dokonce i staré češtině: „a tu král David měl svój dvór a tu jest bytem byl“; „každý kněz jsouc bytem v Praze“; „Bóh jest všudy bytem“. Z uvedených příkladů je snad zřejmé (a Elektronický slovník staré češtiny to potvrzuje) že slovo byt mělo v minulosti širší význam než dnes, mj. také ‚místo přebývání, zvl. sídlo, obydlí, příbytek‘. Akademický slovník současné češtiny uvádí, že se dnes výraz bytem užívá zpravidla v administrativě a znamená totéž, co výraz bydliště (který bude v současném úzu zřejmě frekventovanější).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo byt
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo byt
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo byt
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Být bytem (s. 185)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Poslední dobou se často setkávám s přídavným jménem udržitelný v kontextech, které jsem dříve nezaznamenala, například udržitelná móda a podobně. Je v tomto případě slovo udržitelný použito správně?
Klíčové slovo:
udržitelný
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého uvádí u hesla udržitelný definici „takový, který může být udržen, který má schopnost se udržet“ spolu s příklady typu tento stav není udržitelný; těžko udržitelné podmínky. Je však zřejmé, že v poslední době se význam slova poněkud rozšířil, o čemž svědčí i četné doklady z Českého národního korpusu. Tento rozšířený význam zatím zachycuje pouze příručka Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2 (Praha: Academia 2004), a to ve spojení trvale udržitelný rozvoj (případně obecněji trvalá udržitelnost). Dle této příručky jde o termín z oblasti ekologie a sociologie, který je definován jako „způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací uspokojovat jejich potřeby“. V tomto smyslu lze vykládat i spojení jako udržitelná móda, udržitelné zdroje, udržitelné zemědělství, udržitelné podnikání apod.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Udržitelný (s. 277–278)
Jazykový zdroj:
Nová slova v češtině 2. 2004. (platí od 2004)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo udržitelný
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se se slovem protestovat ve významu „provádět testy“. Slovníky obsahují toto sloveso jen ve významu „dělat protesty, odporovat“. Je to tedy správné, když řekneme, že protestujeme populaci?
Klíčové slovo:
protestovat
Odpověď:
Sloveso protestovat se v dosavadních slovnících skutečně vyskytuje pouze ve významu, který uvádíte: „vznášet protest, odporovat, ohrazovat se“ (viz Slovník spisovné češtiny). Nedá se říci, že by „provádět testy“ byl další význam tohoto slovesa. Jde totiž o odlišné sloveso, které vzniklo slovotvorně jinak, má jiný význam, jiné mluvnické vlastnosti a rovněž i jinou vazbu. Původní sloveso protestovat vzniklo podle Českého etymologického slovníku z latinského protestare spojením latinské předpony pro- a základu testari. I příbuzná podstatná a přídavná jména a příslovce obsahují obě tyto části: protest, protestant, protestující, protestně apod. Z hlediska mluvnického jde o sloveso nedokonavé. Naproti tomu nově vzniklé sloveso protestovat, přestože zní stejně, vzniklo přidáním české předpony pro- k původnímu slovesu testovat = „zkoušet, vyšetřovat testem“ (SSČ). Přidáním předpony pro- vzniklo sloveso dokonavé, takže zatímco větou protestujeme proti útlaku vyjadřujeme přítomnost, větou protestujeme populaci vyjadřujeme budoucnost. Navíc předpona pro- dodává slovesu další významový rys: intenzivní provádění, důkladnou činnost (podobně např. probádat, prozkoumat, propracovat). Vyjadřuje se tím, že má jít o důkladné provádění testů u mnoha lidí. Jak už bylo uvedeno, i syntakticky se obě slova liší, protože zatímco sloveso protestovat („odporovat“) se pojí s předložkou proti nebo za (protestovat proti něčemu/někomu, za něco/někoho), novější sloveso protestovat se pojí se čtvrtým pádem (protestovat někoho/něco). Jde o sloveso vzniklé zcela systémově, které naplňuje vyjadřovací potřebu mluvčích pojmenovat nový jev. Z hlediska jazykového tedy nelze proti němu nic namítat.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chci se ujistit, že výraz prvně je možné používat namísto výrazu poprvé. Já osobně bych slovo prvně hodnotila jako nespisovné.
Klíčové slovo:
prvně
Odpověď:
Výraz prvně je ve Slovníku spisovné češtiny uveden s významem ‚poprvé‘ jako neutrální, bezpříznakový. Starší Slovník spisovného jazyka českého uvádí u výrazu prvně dva významy: 1. ‚poprvé‘ a 2. ‚dříve‘ a v obou jej hodnotí jako knižní a zastaralý. V současném úzu se slovo prvně běžně užívá, a to jak ve významu ‚poprvé‘, tak ve významu ‚dříve‘. Ve srovnání se svými synonymy se zřejmě užívá o něco řidčeji, přesto jej nelze s ohledem na téměř 55 000 doložených výskytů (ČNK SYN v13) označit jako slovo málo frekventované. Jeho stylové hodnocení je problematické: S ohledem na počet jeho dokladů v aktuálních textech je jisté, že nejde o slovo zastaralé, nicméně stylistická platnost slova je různými uživateli vnímána různě: zatímco někteří toto slovo vnímají v souladu s hodnocením staršího slovníku jako knižní, na jiné působí naopak jako méně formální – je však stále součástí spisovného jazyka.
Poslední užití:
2.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo první
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Lze v běžné komunikaci použít sloveso zohlednit? Mám to zafixováno jako úřednické nebo administrativní slovo.
Klíčové slovo:
zohlednit
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého hodnotí sloveso zohlednit jako výraz z úřednického slangu, novější Slovník spisovné češtiny toto slovo neobsahuje. Přestože se sloveso zohlednit původně vyskytovalo převážně v úřednické komunikaci, rozšířilo se i do jiných typů textů a v současnosti se ním zcela běžně setkáváme ve všech oblastech komunikace: V Českém národním korpusu (SYN v13) je doloženo téměř 38 000 výskytů, a to ve všech typech textů. Hodnotili bychom ho tudíž jako neutrální, bezpříznakové.
Poslední užití:
3.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zohlednit
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu textu, který jsem napsal a mám tu větu: „Dosud rovná lesní silnička v těchto místech uhýbá poněkud doleva a dále pokračuje do polí jakožto nezpevněná polní cesta.“ Může tam zůstat slovo jakožto?
Klíčové slovo:
jakožto
Odpověď:
Akademický slovník současné češtiny definuje podřadicí spojku jakožto následovně: ‚připojuje doplňkovou informaci o funkci, postavení, stavu ap. určité osoby, věci nebo jevu, coby, jako‘. Tento význam odpovídá užití v dané větě, spojka jakožto totiž připojuje doplňkové informace o vlasnostech cesty, její užití je tedy náležité.
Poslední užití:
31.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Myslíte si, že je ve větě „evakuace se dotkne tisíců lidí‘ špatně použito slovesou dotknout se? Přišel nám dopis od diváka, kterému se toto spojení nelíbí a který tvrdí, že by v této větě mělo být užito sloveso týkat se. Podle něj slovesa týkat se a dotýkat se (resp. dotknout se) znamenají trošku něco jiného.
Klíčové slovo:
dotknout se
Odpověď:
Akademický slovník současné češtiny uvádí pět významů slovesa dotknout se, v pořadí 4. význam je přitom ‚mít zprav. negativní dopad, vliv, ovlivnit‘. Tento význam zcela odpovídá užití v dané větě, evakuace totiž bude mít na tisíce lidí negativní dopad. Ačkoliv slovesa týkat se a dotknout se nejsou skutečně významově zcela totožná, v dané větě je sloveso dotknout se užito náležitě.
Poslední užití:
13.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dotknout se
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Při překládání textů pojednávajících o kontrole nadřízeného úřadu používám místo výrazu návštěva výraz vizitace. Je to podle vás přípustné? Kolegové mi tento překlad obvykle opravují, ale podle mě je slovo návštěva v úředním kontextu poněkud nešťastné, protože si ji spojuji spíš s přátelským posezením apod.
Klíčové slovo:
vizitace
Odpověď:
Výraz vizitace zachycuje Akademický slovník cizích slov, a to s významy ‚círk. pravidelná prohlídka duchovní správy (dř. též školy) konaná biskupem n. vikářem‘ a ‚zast. kontrola, revize, inspekce‘. Ve vámi uvedeném kontextu se tedy uplatňuje výraz vizitace v 2. významu, který zmíněný slovník označuje jako zastaralý. Když nahlédneme do Českého národního korpusu SYN v13, lze dohledat 490 výskytů slova vizitace, převážná většina dokladů však odkazuje k církevnímu nebo historickému kontextu, doklady ze současnosti jsou jen ojedinělé (srov. např. „Na ministerstvu se už na vizitaci chystají: ‚Ministerstvo obdrželo výslednou studii Evropské komise asi před třemi týdny a již zahájilo přípravu na chystanou schůzku,‘ říká mluvčí rezortu Matyáš Vitík.“). Užití výrazu vizitace v překladu s úředním kontextem tedy není chybné, nicméně kolegy zřejmě zaráží časová příznakovost tohoto slova. V daném překladu lze užít i slovo návštěva, které slovníky vykládají jako ‚příchod někam, k někomu, s cílem krátce tam pobýt‘, nemusí tedy nutně být spojena pouze s přáteli.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vizitace
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Pro zvýraznění účinku používáme v češtině (i v jiných jazycích) kombinace jako hrozně se mi to líbí, jsi strašně hodnej a naopak je to pěkně hnusný, venku je pěkná zima a myslíme tím, že je spíš nepříjemná. Ta slova svými původními významy nejdou k sobě, přesto spolu tvoří na poslech zažitou sourodou dvojici. Jsou ale lidé, kteří tvrdí, že není správné používat negativní slova v pozitivním sdělení a naopak. Já osobně s tím zcela nesouhlasím, protože mám za to, že máme i různé nadsázky a ironie, jimiž vyjadřujeme vlastně něco jiného, než přímo říkáme, a že jazyk a vůbec vyjadřování je jimi bohatší. Jaký je na to Váš názor?
Klíčové slovo:
hrozně; strašně; pěkně
Odpověď:
Spojení slov se záporným a kladným významem je sice logicky neobhajitelné (a proto pro některé mluvčí nepřijatelné), ale jazyk bývá leckdy nelogický záměrně. Kontrast zde slouží k zesílení významu podstatného jména, uplatňuje se především v expresivním projevu. Příslovce jako strašně, hrozně (a přídavná jména strašný, hrozný) mohou mít expresivní význam ‚nesmírně, velmi‘ a v tomto významu jsou označena jako kolokviální vyšší (to znamená, že je lze užít jako méně formální výrazy i ve spisovném projevu). Setkáváme se s nimi nejen v češtině (Já mám tu holku strašně rád; On je hrozně hezkej kluk, ...), ale například také v angličtině (vysokou četnost mají například slovní spojení terribly beautiful, terribly nice). Výskyt takovýchto spojení není dán větší či menší vyspělostí konkrétního jazyka nebo skupiny jazyků, ale psychologicky: Tam, kde se z nějakých důvodů mluvčímu jeví jako nikoli dostatečný či jako příliš „obvyklý, všední“ výraz typu velmi, velice apod., sáhne k výrazu s výraznějším, expresivním, významově nápadným, neočekávaným významem. Dodejme, že tento jev není v češtině nový, ale popisuje ho již Václav Ertl v článku v časopisu Naše řeč z roku 1919.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Ertl, Václav (1919): O výrazech zesilovacích, vzniklých otřením významu. Naše řeč, r. 3, č. 5., s. 137–145.
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla děsně; hrozně
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Během studií nám kdysi kdosi vtloukal do hlavy, že se nesmí používat slovní spojení v průběhu akce a akce probíhala atd., protože probíhat je možné jen cílovou páskou nebo dveřmi. Jak to je?
Klíčové slovo:
probíhat; průběh
Odpověď:
Názor, že se nesmí říkat „akce probíhala“ nebo „v průběhu akce“ není oprávněný. Nahlédnutím do běžně dostupného Slovníku spisovné češtiny zjistíme, že podstatné jméno průběh má význam: 1. ‚časový postup nějakého děje nebo události‘ (dramatický průběh zápasu); 2. ‚způsob vedení‘ (průběh trati, průběh křivky).
Význam ‚časový postup, časové plynutí, úsek‘ shodně uvádějí i starší slovníky, Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) a Příruční slovník jazyka českého (1935–1957).
Předložkové spojení v průběhu znamená ‚během‘ (akce uspořádaná v průběhu tohoto roku = v tomto roce; v průběhu jednání docházelo k rozporům = za, při jednání).
Stejně tak dokonavé sloveso proběhnout (i nedokonavé probíhat) nemusí znamenat jen ‚v běhu projít, minout‘ (např. proběhnout nepřátelskou palbou; proběhnout kolem známého; proběhnout trať), ale nese rovněž význam ‚konat se, odehrávat se, dít se, projít, uplynout, minout‘ (např. utkání probíhalo v přátelském ovzduší; vývoj probíhá ve skocích; film proběhl bez ohlasu; zpráva proběhla tiskem; myšlenka mi proběhla hlavou; vše proběhlo hladce).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla proběhnout, průběh
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla proběhnout, průběh
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla proběhnout, průběh
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Prosím o radu, jak správně psát slovo označující speciální klávesu na klávesnici psacího stroje nebo PC? Je správně tabulátor, či tabelátor?
Klíčové slovo:
tabulátor
Odpověď:
Klávesa na počítači je tabulátor. Podoba tabelátor se užívá řídce a označuje zařízení umožňující řazení údajů do seznamů nebo tabulek (odborně a zastarale se nazývají tabely). Toto zařízení však bývá častěji označováno také jako tabulátor.
Zvažované varianty:
tabulátor
tabelátor
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla tabulátor; tabelátor
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo tabulátor, tabelátor
Dotaz:
Vhodnost/správnost frazému
Konkrétní dotaz:
Ráda bych znala odpověď na otázku, kdo políbil spisovatelku, když spisovatele políbila múza? Je to snad múzák?
Klíčové slovo:
múza
Odpověď:
Slovní spojení „políbila ho múza“, které metaforicky označuje získání umělecké inspirace, je frazeologické a má vždy tuto podobu, ať už jde o muže, nebo ženu. Múza je jednou z devíti řeckých bohyň, mužský tvar múzák tedy nemá oporu v původu slova a v úzu se vyskytuje velmi ojediněle. Přípustné je jeho užití jen v případě, že chceme uvedené frazeologické spojení užít humorně či aktualizovaně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
107 múzák (s. 86)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat, jestli je možné v českém textu oficiálně použít slovo kliknout? Z angličtiny překládáme instrukce k dotazníku pro pacienty, ve kterém budou odpovídat na otázky kliknutím na zvolenou variantu. Jde však o starší věkovou skupinu, mám proto obavy, aby všem byla tato instrukce srozumitelná.
Klíčové slovo:
kliknout
Odpověď:
Sloveso kliknout je sice v češtině poměrně nové, začalo se užívat až v souvislosti s rozvojem počítačových technologií, nicméně je plně spisovné. Jako termín z výpočetní techniky jej zachycuje starší Akademický slovník cizích slov, nejnovější výkladový slovník češtiny, Akademický slovník současné češtiny, jej však už považuje za neutrální slovo, protože se rozšířilo i do běžných komunikačních situací. Domníváme se, že ten, kdo přišel do styku s počítačem, slovesu kliknout porozumí. Lze pochopitelně použít rovněž opis (např. „stisknutím tlačítka myši vyberte odpověď‘), nicméně toto jazykové ztvárnění vaši situaci neřeší. Pokud předpokládáte, že vaši respondenti počítač ovládat neumí, bude třeba, aby jim při vyplňování dotazníku někdo asistoval, bez ohledu na to, jak budou instrukce formulovány.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo kliknout
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo kliknout
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V současné době často slýchám ve veřejných sdělovacích prostředcích a čtu i v novinách sloveso zadařit se. Co to znamená a je to jazykově správně?
Klíčové slovo:
zadařit se
Odpověď:
V knize Jsme v češtině doma? (2012) je uvedeno, že sloveso zadařit se dosud výkladové slovníky češtiny nezachycují, protože jde o poměrně nové sloveso, které kombinuje významy ‚podařit se, povést se, mít štěstí‘ (ve spojení Když se zadaří… ho můžeme podle kontextu interpretovat ve smyslu „když všechno půjde dobře; když se všechno povede, jak má; když budeme mít štěstí…“). Autorka odpovědi hodnotí toto sloveso jako náležitě slovotvorně utvořené, ne však plně spisovné – ve formálních textech doporučuje užít raději jiné sloveso, protože sloveso zadařit se může působit expresivně. To je v souladu s hodnocením tohoto slovesa ve slovníku neologismů Nová slova v češtině. Když nahlédneme do Českého národního korpusu SYN v13, z něhož lze zjistit, v jakých textech se sloveso zadařit se užívá v současnosti, zjistíme, že má toto slovo 11 760 výskytů. Jeho vysoká frekvence značí, že se v českém jazyce ustálilo a dnes by ho tak mnozí uživatelé zřejmě nehodnotili jako neologismus. Lze se s ním však setkat převážně v publicistických textech a v jejich rámci především v regionálním tisku, ve formálních textech by tak stále mohlo působit příznakově, méně formálně či expresivně.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nová slova v češtině. 1998. (platí od 1998)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zadařit se
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
249 zadařit se, s. 183
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Mám opravit odborný text, který je z oboru hnojení v lesních školkách a popisují se v něm experimenty s hnojením. Tyto pokusy jsou tu označovány jako hnojařské pokusy. Zdá se mi však, že je toto spojení citově zabarvené, expresivní a že to do odborného textu nepatří. Autor textu mi však oponuje, že se jedná o termín. Nevím si teď rady.
Klíčové slovo:
hnojařský
Odpověď:
Vaše hodnocení je zřejmě založeno na tom, že slovo hnůj má negativní konotace. Přídavné jméno hnojařský je však utvořeno systémově a je neutrální. Zachycují ho starší výkladové slovníky, Příruční slovník jazyka českého a Slovník spisovného jazyka českého, jako termín užívaný v oboru zemědělství. V obou slovnících je přitom jako příklad uvedeno právě spojení hnojařské pokusnictví.
Poslední užití:
16.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo hnojařský
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo hnojařský
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Překládám knihu, v níž se používá slovo cenzus ve významu ‚sčítání lidu‘. Předpokládám, že toto slovo není v češtině příliš frekventované, ale v knize se používá často a užívat na všech místech opis by bylo problematické. Je v češtině možné výraz cenzus použít?
Klíčové slovo:
cenzus
Odpověď:
Výraz cenzus (psáno též census) zachycuje Akademický slovník současné češtiny a uvádí u něj dva významy: 1 ‚(ve statistice) úřední sčítání obyvatel, domů a bytů‘; 2. ‚(v administrativě) omezující podmínka, souhrn podmínek pro získání nějakého oprávnění‘. Akademický slovník cizích slov vedle těchto uvádí ještě dva významy v historii: ‚(ve st. Římě) sčítání a majetkový odhad občanů, který byl základem pro zdanění a vojenskou povinnost‘ a také ‚středověká dávka, úrok nebo renta‘. Tato významová mnohoznačnost by mohla být při užívání slova cenzus potenciálně problematická, proto bychom doporučovali připojit k textu ediční poznámku a užití termínu v knize vysvětlit.
Poslední užití:
21.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo cenzus
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chtěla jsem se zeptat, zda je v pořádku užít v textu slovo mileniál.
Klíčové slovo:
mileniál
Odpověď:
Slovo mileniál patří do novější slovní zásoby, zachycuje jej až nejnovější výkladový slovník Akademický slovník současné češtiny. Výrazem mileniál se podle tohoto slovníku označuje ‚osoba, která se narodila přibližně mezi lety 1980–1995‘. Výraz je neutrální, bez stylového příznaku, je tedy možné jej užívat i ve formálních textech.
Poslední užití:
31.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo mileniál
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Jednomu divákovi se nelíbí, v jakých kontextech používáme sloveso týkat se, např. „druhá etapa rekonstrukce olomouckého nádraží se týkala následujících oprav“; „čtyřiadvaceti soutěžících několika českých regionů se týká jarní závod psů“. Podle jeho názoru je zde sloveso týkat se užito nesmyslně, vyprázdněně. Myslíte si, že je sloveso týkat v daném kontextu v pořádku, nebo že je skutečně špatně použito?
Klíčové slovo:
týkat se
Odpověď:
Sloveso týkat se má podle výkladových slovníků význam ‚vztahovat se k něčemu‘, lze tedy konstatovat, že v daných kontextech není užito vysloveně chybně. Na druhou stranu však lze souhlasit s tvrzením, že ve zmíněných kontextech může působit jako floskule, ze stylistického hlediska by spíše bylo vhodnější věty přeformulovat (např. „během druhé etapy rekonstrukce olomouckého nádraží proběhly následující opravy“, „čtyřiadvacet soutěžících několika českých regionů se zúčastnilo jarního závodu psů“).
Poslední užití:
3.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo týkat se
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo týkati se
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Obracím se na Vás s dotazem ohledně používání spojení vnukovská společnost. Jsme totiž firma holdingového typu, která sdružuje své dceřiné společnosti a některé z nich již založily vlastní dceřiné společnosti, tudíž vůči mateřské společnosti je to již „vnučka“. Nejsme si však jisti tím, zda je možné oficiálně slovní spojení vnukovská společnost používat.
Klíčové slovo:
vnukovská společnost; vnuččiná společnost
Odpověď:
Přídavná jména označující příbuzenské vztahy si vypůjčujeme k označení těsných svazků, kterými jsou organizace propojeny, nebo k citově zabarvenému hodnocení takových vztahů. Obyčejně dáváme přednost tomu, že s podstatným jménem rodu mužského spojujeme přídavné jméno bratrský (bratrský závod) a s podstatným jménem rodu ženského přídavné jméno mateřský, sesterský či dceřiný (mateřská centrála, sesterská organizace, dceřiná společnost). Přídavné jméno vnukovský je utvořeno od podstatného jména vnuk, nikoli vnučka. Protože v názvech společností převažují názvy obsahující přídavná jména utvořená od podstatných jmen rodu ženského, doporučili bychom použít spíše přídavné jméno vnuččiný (vnuččiná společnost), avšak ani spojení vnukovská společnost nelze hodnotit jako jazykově nesprávné, navíc se s ním v úzu setkáme častěji. Je ovšem třeba dodat, že jsou obě tato pojmenování stále příznaková a v textu budou působit spíše neobvykle, například Český národní korpus obsahuje jen několik desítek dokladů spojení vnukovská společnost a několik jednotek spojení vnuččiná společnost.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
236 vnukovská, nebo vnuččiná společnost?
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
V Praze se nějak strašně moc rozšířilo slovo poradovat. Když skupiny poradců (např. poradce prezidenta, poradce vlády) někomu radí, tak poradují. Slyšela jste to už někdy? Považuji toto sloveso za nesprávné.
Klíčové slovo:
poradovat
Odpověď:
Sloveso poradovat zachycuje starší Slovník spisovného jazyka českého ve významu ‚dělat porady‘ s charakteristikou expresivní, hovorové. Nezdá se, že by toto slovo pronikalo do formálnějších kontextů, protože jsme v Českém národním korpusu SYN v13, který obsahuje redigované texty, nezaznamenali jediný výskyt tohoto výrazu v daném významu. Na základě toho tedy soudíme, že se příliš neuplatňuje ani jako stylově nižší prostředek ve spisovných textech. S ohledem na výše řečené jej lze užívat v textech nespisovných, neformálních, v opačném případě bychom doporučili jej nahradit opisným vyjádřením.
Poslední užití:
5.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.