Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Když jsem vyplňovala do formuláře své osobní údaje, u kolonky pro vepsání adresy byl uveden výraz bytem. To mě zarazilo – proč se píše bytem, když někdo může bydlet v domě? A proč je užito slovo v 7. pádu? Nebylo by logičtější psát jednoduše byt?
Klíčové slovo:
bytem
Odpověď:
Tvar bytem zřejmě odkazuje na spojení být bytem – Slovník spisovného jazyka českého uvádí příklady být bytem v Praze, na venkově s významem ‚mít bydliště‘. Podobně se ve starším Příručním slovníku jazyka českého dočteme, že spojení býti, dlíti bytem znamená ‚přebývati‘, doloženo je to mj. příkladem „S počátku Dobroš nebyl bytem u paní Kopecké, neznal jí.“ nebo poetickým „A přece vím, že blízko jiná, lepší zem, kde jiný, lepší život, kde je rozkoš bytem“. Jistě není bez zajímavosti, že doklady spojení být bytem nalezneme i ve střední, a dokonce i staré češtině: „a tu král David měl svój dvór a tu jest bytem byl“; „každý kněz jsouc bytem v Praze“; „Bóh jest všudy bytem“. Z uvedených příkladů je snad zřejmé (a Elektronický slovník staré češtiny to potvrzuje) že slovo byt mělo v minulosti širší význam než dnes, mj. také ‚místo přebývání, zvl. sídlo, obydlí, příbytek‘. Akademický slovník současné češtiny uvádí, že se dnes výraz bytem užívá zpravidla v administrativě a znamená totéž, co výraz bydliště (který bude v současném úzu zřejmě frekventovanější).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo byt
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo byt
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo byt
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Být bytem (s. 185)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Poslední dobou se často setkávám s přídavným jménem udržitelný v kontextech, které jsem dříve nezaznamenala, například udržitelná móda a podobně. Je v tomto případě slovo udržitelný použito správně?
Klíčové slovo:
udržitelný
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého uvádí u hesla udržitelný definici „takový, který může být udržen, který má schopnost se udržet“ spolu s příklady typu tento stav není udržitelný; těžko udržitelné podmínky. Je však zřejmé, že v poslední době se význam slova poněkud rozšířil, o čemž svědčí i četné doklady z Českého národního korpusu. Tento rozšířený význam zatím zachycuje pouze příručka Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2 (Praha: Academia 2004), a to ve spojení trvale udržitelný rozvoj (případně obecněji trvalá udržitelnost). Dle této příručky jde o termín z oblasti ekologie a sociologie, který je definován jako „způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací uspokojovat jejich potřeby“. V tomto smyslu lze vykládat i spojení jako udržitelná móda, udržitelné zdroje, udržitelné zemědělství, udržitelné podnikání apod.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Udržitelný (s. 277–278)
Jazykový zdroj:
Nová slova v češtině 2. 2004. (platí od 2004)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo udržitelný
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se se slovem protestovat ve významu „provádět testy“. Slovníky obsahují toto sloveso jen ve významu „dělat protesty, odporovat“. Je to tedy správné, když řekneme, že protestujeme populaci?
Klíčové slovo:
protestovat
Odpověď:
Sloveso protestovat se v dosavadních slovnících skutečně vyskytuje pouze ve významu, který uvádíte: „vznášet protest, odporovat, ohrazovat se“ (viz Slovník spisovné češtiny). Nedá se říci, že by „provádět testy“ byl další význam tohoto slovesa. Jde totiž o odlišné sloveso, které vzniklo slovotvorně jinak, má jiný význam, jiné mluvnické vlastnosti a rovněž i jinou vazbu. Původní sloveso protestovat vzniklo podle Českého etymologického slovníku z latinského protestare spojením latinské předpony pro- a základu testari. I příbuzná podstatná a přídavná jména a příslovce obsahují obě tyto části: protest, protestant, protestující, protestně apod. Z hlediska mluvnického jde o sloveso nedokonavé. Naproti tomu nově vzniklé sloveso protestovat, přestože zní stejně, vzniklo přidáním české předpony pro- k původnímu slovesu testovat = „zkoušet, vyšetřovat testem“ (SSČ). Přidáním předpony pro- vzniklo sloveso dokonavé, takže zatímco větou protestujeme proti útlaku vyjadřujeme přítomnost, větou protestujeme populaci vyjadřujeme budoucnost. Navíc předpona pro- dodává slovesu další významový rys: intenzivní provádění, důkladnou činnost (podobně např. probádat, prozkoumat, propracovat). Vyjadřuje se tím, že má jít o důkladné provádění testů u mnoha lidí. Jak už bylo uvedeno, i syntakticky se obě slova liší, protože zatímco sloveso protestovat („odporovat“) se pojí s předložkou proti nebo za (protestovat proti něčemu/někomu, za něco/někoho), novější sloveso protestovat se pojí se čtvrtým pádem (protestovat někoho/něco). Jde o sloveso vzniklé zcela systémově, které naplňuje vyjadřovací potřebu mluvčích pojmenovat nový jev. Z hlediska jazykového tedy nelze proti němu nic namítat.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chci se ujistit, že výraz prvně je možné používat namísto výrazu poprvé. Já osobně bych slovo prvně hodnotila jako nespisovné.
Klíčové slovo:
prvně
Odpověď:
Výraz prvně je ve Slovníku spisovné češtiny uveden s významem ‚poprvé‘ jako neutrální, bezpříznakový. Starší Slovník spisovného jazyka českého uvádí u výrazu prvně dva významy: 1. ‚poprvé‘ a 2. ‚dříve‘ a v obou jej hodnotí jako knižní a zastaralý. V současném úzu se slovo prvně běžně užívá, a to jak ve významu ‚poprvé‘, tak ve významu ‚dříve‘. Ve srovnání se svými synonymy se zřejmě užívá o něco řidčeji, přesto jej nelze s ohledem na téměř 55 000 doložených výskytů (ČNK SYN v13) označit jako slovo málo frekventované. Jeho stylové hodnocení je problematické: S ohledem na počet jeho dokladů v aktuálních textech je jisté, že nejde o slovo zastaralé, nicméně stylistická platnost slova je různými uživateli vnímána různě: zatímco někteří toto slovo vnímají v souladu s hodnocením staršího slovníku jako knižní, na jiné působí naopak jako méně formální – je však stále součástí spisovného jazyka.
Poslední užití:
2.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo první
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Lze v běžné komunikaci použít sloveso zohlednit? Mám to zafixováno jako úřednické nebo administrativní slovo.
Klíčové slovo:
zohlednit
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého hodnotí sloveso zohlednit jako výraz z úřednického slangu, novější Slovník spisovné češtiny toto slovo neobsahuje. Přestože se sloveso zohlednit původně vyskytovalo převážně v úřednické komunikaci, rozšířilo se i do jiných typů textů a v současnosti se ním zcela běžně setkáváme ve všech oblastech komunikace: V Českém národním korpusu (SYN v13) je doloženo téměř 38 000 výskytů, a to ve všech typech textů. Hodnotili bychom ho tudíž jako neutrální, bezpříznakové.
Poslední užití:
3.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo zohlednit
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu textu, který jsem napsal a mám tu větu: „Dosud rovná lesní silnička v těchto místech uhýbá poněkud doleva a dále pokračuje do polí jakožto nezpevněná polní cesta.“ Může tam zůstat slovo jakožto?
Klíčové slovo:
jakožto
Odpověď:
Akademický slovník současné češtiny definuje podřadicí spojku jakožto následovně: ‚připojuje doplňkovou informaci o funkci, postavení, stavu ap. určité osoby, věci nebo jevu, coby, jako‘. Tento význam odpovídá užití v dané větě, spojka jakožto totiž připojuje doplňkové informace o vlasnostech cesty, její užití je tedy náležité.
Poslední užití:
31.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Myslíte si, že je ve větě „evakuace se dotkne tisíců lidí‘ špatně použito slovesou dotknout se? Přišel nám dopis od diváka, kterému se toto spojení nelíbí a který tvrdí, že by v této větě mělo být užito sloveso týkat se. Podle něj slovesa týkat se a dotýkat se (resp. dotknout se) znamenají trošku něco jiného.
Klíčové slovo:
dotknout se
Odpověď:
Akademický slovník současné češtiny uvádí pět významů slovesa dotknout se, v pořadí 4. význam je přitom ‚mít zprav. negativní dopad, vliv, ovlivnit‘. Tento význam zcela odpovídá užití v dané větě, evakuace totiž bude mít na tisíce lidí negativní dopad. Ačkoliv slovesa týkat se a dotknout se nejsou skutečně významově zcela totožná, v dané větě je sloveso dotknout se užito náležitě.
Poslední užití:
13.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo dotknout se
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Při překládání textů pojednávajících o kontrole nadřízeného úřadu používám místo výrazu návštěva výraz vizitace. Je to podle vás přípustné? Kolegové mi tento překlad obvykle opravují, ale podle mě je slovo návštěva v úředním kontextu poněkud nešťastné, protože si ji spojuji spíš s přátelským posezením apod.
Klíčové slovo:
vizitace
Odpověď:
Výraz vizitace zachycuje Akademický slovník cizích slov, a to s významy ‚círk. pravidelná prohlídka duchovní správy (dř. též školy) konaná biskupem n. vikářem‘ a ‚zast. kontrola, revize, inspekce‘. Ve vámi uvedeném kontextu se tedy uplatňuje výraz vizitace v 2. významu, který zmíněný slovník označuje jako zastaralý. Když nahlédneme do Českého národního korpusu SYN v13, lze dohledat 490 výskytů slova vizitace, převážná většina dokladů však odkazuje k církevnímu nebo historickému kontextu, doklady ze současnosti jsou jen ojedinělé (srov. např. „Na ministerstvu se už na vizitaci chystají: ‚Ministerstvo obdrželo výslednou studii Evropské komise asi před třemi týdny a již zahájilo přípravu na chystanou schůzku,‘ říká mluvčí rezortu Matyáš Vitík.“). Užití výrazu vizitace v překladu s úředním kontextem tedy není chybné, nicméně kolegy zřejmě zaráží časová příznakovost tohoto slova. V daném překladu lze užít i slovo návštěva, které slovníky vykládají jako ‚příchod někam, k někomu, s cílem krátce tam pobýt‘, nemusí tedy nutně být spojena pouze s přáteli.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo vizitace
Dotaz:
Vhodnost/správnost slovního spojení
Konkrétní dotaz:
Pro zvýraznění účinku používáme v češtině (i v jiných jazycích) kombinace jako hrozně se mi to líbí, jsi strašně hodnej a naopak je to pěkně hnusný, venku je pěkná zima a myslíme tím, že je spíš nepříjemná. Ta slova svými původními významy nejdou k sobě, přesto spolu tvoří na poslech zažitou sourodou dvojici. Jsou ale lidé, kteří tvrdí, že není správné používat negativní slova v pozitivním sdělení a naopak. Já osobně s tím zcela nesouhlasím, protože mám za to, že máme i různé nadsázky a ironie, jimiž vyjadřujeme vlastně něco jiného, než přímo říkáme, a že jazyk a vůbec vyjadřování je jimi bohatší. Jaký je na to Váš názor?
Klíčové slovo:
hrozně; strašně; pěkně
Odpověď:
Spojení slov se záporným a kladným významem je sice logicky neobhajitelné (a proto pro některé mluvčí nepřijatelné), ale jazyk bývá leckdy nelogický záměrně. Kontrast zde slouží k zesílení významu podstatného jména, uplatňuje se především v expresivním projevu. Příslovce jako strašně, hrozně (a přídavná jména strašný, hrozný) mohou mít expresivní význam ‚nesmírně, velmi‘ a v tomto významu jsou označena jako kolokviální vyšší (to znamená, že je lze užít jako méně formální výrazy i ve spisovném projevu). Setkáváme se s nimi nejen v češtině (Já mám tu holku strašně rád; On je hrozně hezkej kluk, ...), ale například také v angličtině (vysokou četnost mají například slovní spojení terribly beautiful, terribly nice). Výskyt takovýchto spojení není dán větší či menší vyspělostí konkrétního jazyka nebo skupiny jazyků, ale psychologicky: Tam, kde se z nějakých důvodů mluvčímu jeví jako nikoli dostatečný či jako příliš „obvyklý, všední“ výraz typu velmi, velice apod., sáhne k výrazu s výraznějším, expresivním, významově nápadným, neočekávaným významem. Dodejme, že tento jev není v češtině nový, ale popisuje ho již Václav Ertl v článku v časopisu Naše řeč z roku 1919.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Ertl, Václav (1919): O výrazech zesilovacích, vzniklých otřením významu. Naše řeč, r. 3, č. 5., s. 137–145.
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla děsně; hrozně
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Během studií nám kdysi kdosi vtloukal do hlavy, že se nesmí používat slovní spojení v průběhu akce a akce probíhala atd., protože probíhat je možné jen cílovou páskou nebo dveřmi. Jak to je?
Klíčové slovo:
probíhat; průběh
Odpověď:
Názor, že se nesmí říkat „akce probíhala“ nebo „v průběhu akce“ není oprávněný. Nahlédnutím do běžně dostupného Slovníku spisovné češtiny zjistíme, že podstatné jméno průběh má význam: 1. ‚časový postup nějakého děje nebo události‘ (dramatický průběh zápasu); 2. ‚způsob vedení‘ (průběh trati, průběh křivky).
Význam ‚časový postup, časové plynutí, úsek‘ shodně uvádějí i starší slovníky, Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) a Příruční slovník jazyka českého (1935–1957).
Předložkové spojení v průběhu znamená ‚během‘ (akce uspořádaná v průběhu tohoto roku = v tomto roce; v průběhu jednání docházelo k rozporům = za, při jednání).
Stejně tak dokonavé sloveso proběhnout (i nedokonavé probíhat) nemusí znamenat jen ‚v běhu projít, minout‘ (např. proběhnout nepřátelskou palbou; proběhnout kolem známého; proběhnout trať), ale nese rovněž význam ‚konat se, odehrávat se, dít se, projít, uplynout, minout‘ (např. utkání probíhalo v přátelském ovzduší; vývoj probíhá ve skocích; film proběhl bez ohlasu; zpráva proběhla tiskem; myšlenka mi proběhla hlavou; vše proběhlo hladce).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla proběhnout, průběh
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla proběhnout, průběh
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla proběhnout, průběh
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.